Neznámé slasti
Vojtěch Lindaur
Příběhy rockových revolucí 1972-2012.
Přidat komentář
Skvelá kniha. Dozvedel som sa zopár nových informácií a spoznal niekoľko zaujímavých kapiel.
Moc rád bych dal Neznámým slastem nejvyšší hodnocení, ale pár věcí mi v tom brání. Čert vem editorem neohlídané překlepy, i když ty se třeba v kapitole Babylon kupí až nepříjemně. Víc lituju, že se s texty, které vznikaly v delším časovém horizontu, nepracovalo víc v zájmu soudržnosti celku. Jádrem knížky jsou kapitoly mapující spletitý vývoj rockové hudby mezi punkovou explozí a zhruba polovinou 90. let, kdy vznikaly. Vycházely tehdy na pokračování v časopise Rock&Pop pod stejným názvem Neznámé slasti a musím říct, že v této ucelené podobě jim to sluší ještě víc. Vznikla tak jedinečná, systematická, přehledná i poutavá mapa tehdejších hudebních dějů a jmen pro všechny, které baví rozmotávat spletité klubko vlivů, trendů a souvislostí. Tahle část (a je to naštěstí ta větší) zasluhuje nejvyšší absolutorium. Tím víc je škoda, že další kapitoly věnující se novějším kapelám působí trochu jako uměle přilepené a neudržují souvislou vyprávěcí linii. Na některých je až příliš znát, že byly psány před deseti, patnácti lety jako samostatné články a zabývají se jmény, která tehdy ještě nestihl prověřit čas. Kontinuita tak bravurně udržovaná v předchozích kapitolách se rozpadá a není omluvou, že i hudební scéna je v posledních letech mnohem nepřehlednější. Prostě bych byl radši, kdyby na původní časopisecké Neznámé slasti Vojtěch Lindaur v závěru navázal nějakým čerstvým, podobně systematickým textem. Ale i tak mu za tohle dílko vysekávám poklonu. Pro každého, kdo se dnes ještě hlouběji zajímá o vývojové zákruty rockové hudby, je to neocenitelný průvodce.
Vojtěch Lindaur se rozhodl napsat o tom, o čem se snažil najít knihu, avšak prodavač v Anglii mu na to řekl, že takovou, jakou hledá, by si musel sám napsat. Chtěl totiž takovou, která by mu nastínila celou hudební vývojovou větev od punku dále až po současnost. Punk v Anglii zažil boom sice až v letech 76-77, on se však rozhodl v názvu pro rok 72, jelikož v té době se objevili američtí proto-punkeři glam rockového střihu New York Dolls, kteří stáli na pozadí zrodu britského punku jakožto velká inspirace. V knize se tedy přes punk dostaneme k přímým žánrovým následovníkům: post-punku, art punku, new wave, gothic rocku a potom už se to větví a větví jako dobře rostlý strom. Jména interpretů se na nás chrlí ve velkém a autor se většinou snaží zaměřit na ty podstatné z každého soudku. Otře se v podstatě o vše, co vychází z nějakých alternativních tradic a kruhů, takže se tu setkáme jak s JOY DIVISION (kultovní album Unknown Pleasures = v překladu Neznámé slasti), tak třeba namátkou s CABARET VOLTAIRE, SIOUXSIE AND THE BANSHEES, JESUS AND THE MARY CHAIN, HÜSKER DÜ, STONE ROSES, SUEDE, OASIS a takhle bych mohl pokračovat ještě týden. To, že jsem tady jmenoval skoro jen britské kapely, je pouze náhoda, autor dává stejný prostor hudbě britské i americké. Soustřeďuje se hlavně a téměř pouze na vývojovou linii po punku, což bylo samozřejmě cílem, a proto se zde neobjevují jména kapel "odjinud". Milovníci a fanoušci nezávislé scény by měli tuhle knihu zaručeně vlastnit, protože je velkou inspirací pro objevování toho, co doposud neměli možnost slyšet.
Velmi čtivé, spousty překvapivých souvislostí. Trochu ale postrádám časové zařazení textů, kdy byly napsány.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1989 | Excentrici v přízemí |
2010 | Bigbít |
2000 | Šance sněhových koulí v pekle |
2009 | Bav se s volem o sobotě |
1990 | Život v tahu aneb Třicet roků rocku |
Kniha dokáže poslúžiť ako vhodný informačný bulletin pre milovníka menej komerčnej hudby a ako výborná inšpirácia na vyhľadanie zaujímavých kapiel z dávnejšej aj čerstvejšej histórie - tu účel splnila. Z môjho pohľadu dostali niektoré kapely menej priestoru ako by si zaslúžili napriek dôležitosti (a naopak). V podstate je celá kniha príliš zovšeobecnená a zhustená. 40 rokov je dlhá doba, osobne by ma zaujímal hlbší rozbor z jednotlivých konkretnych období a štýlov. Celkovo to nebolo zlé, no miestami suchopárne a nezáživné a to aj pri opise kapiel, ktoré su mojou srdcovkou.