Neznámí hrdinové mluvili i německy
Martin Krsek
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377657/bmid_neznami-hrdinove-mluvili-i-nemecky-9FO-377657.jpg
4
41
41
Z třinácti milionů obyvatel Československa patřily v prvním dvacetiletí jeho existence více než 3 miliony k německé národnosti. Tito českoslovenští občané mluvící německy byli mnohdy ochotni za náš stát a jeho demokratické principy položit i život. Přesto upadly jejich osudy s odchodem Němců z Čech úplně v zapomnění.Patřil mezi ně mj. pobočník Marlene Dietrich, vědkyně z atomového programu Manhattan a další. Jejich neuvěřitelné a dramatické příběhy jsou napínavější než smyšlené thrillery!... celý text
Přidat komentář
Nějak se nemůžu ztotožnit s výběrem "hrdinů"... Každopádně zjišťuji, že podobný formát se mi líbí jako dokumentární seriál v televizi, ale v knižní verzi na mě nemá ten efekt, který by měl mít. Nesnižuji proto dvěma hvězdičkami hodnotu toho, co se kniha snaží říci, hodnotím jen svůj pocit z ní... a jdu zapnout televizi.
Připomínání neznámých a často především nečekaných hrdinů není nikdy dost a je nakonec vcelku jedno, jakým mluvili jazykem.
Bohužel zapomínání na "malé" neznámé hrdiny (ale i "malé" neznámé zbabělce) je lidskou vlastností a dobrým podhoubím pro zevšeobecňování, zjednodušování a rychlé souzení i odsuzování. Žádná doba přitom nebyla, není a nebude jenom černá nebo bílá, což je ovšem vidění, které se bohužel stále silně prosazuje.
Připomínejme si tedy všechny neznáme hrdiny i zbabělce a mějme na paměti, že jednoduchá řešení existují pouze v malé násobilce.
Ne každý Němec je padouch a ne každý Čech je hrdina. Pravda, která se po roce 1945 pochopitelně jen těžko poslouchala. Bohužel trvalo celá dlouhá desetiletí, než jsme jí dokázali pohlédnout do očí. Tato kniha je další, kterou bych doporučila využít v hodinách dějepisu. Střídají se v ní známější i naprosto neznámá jména, ale všechny příběhy jsou stejně silné, někdy až neuvěřitelné, zajímavé i poučné, hodné obdivu, úcty, vděčnosti a zapamatování.
Dílo na obálce je výstižné a myslím, že nepotřebuje další komentář než ten autorův: "Myslím si, že už by to mohlo stačit, už jsme ty hospody měli postupně zakázané všichni."
"Nejžhavější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo vidí bezpráví a mlčí." Dante Alighieri
Necernobile videni udalosti a pribehy plne lidstvi. Velmi mile me kniha prekvapila.
Je na nás, abychom nezapomněli..
Opravdu hodně zajímavé příběhy. Je dobré si připomínat minulost a také je dobré vědět, že nic není nikdy jen černobílé. Znát svou minulost je velmi důležité a díky knihám jako je tato, se daří nezapomínat.
Moc za ni děkuji
Moc hezká publikace, která je přehlídkou několika příběhu několika zdánlivě obyčejných lidí, jejichž hrdinské činy se ztratily v davu nebo se o nich prostě nemluvilo, protože to byli Němci. Kniha je i důkazem o tom, že ne všechny lidi lze házet do jednoho pytle, protože nebyl Němec jako Němec. Palec hore navíc za skvělou obálku ;)
Zajímavé příběhy o těch, kteří nešli s davem a odvážně stáli za svým přesvědčením i v těžkých chvílích, kdy jim šlo o život. Někteří bojovali proti nacismu se zbraní v ruce po celou dobu a jiní se jen svým statečným činem postavili ve správnou chvíli na stranu zdravého rozumu, aby zachránili hodnoty a životy nic netušících lidí. Ti všichni si zaslouži alespoň vzpomínku, kterou jim tato kniha věnovala. Doporučuji. Mimochodem, ten obrázek na titulní straně mně vážně dostal.
Kniha pro ty, komu se líbilo Vyhnání Gerty Schnirch...a nejjen pro ně (pro nás). Čtivé, zajímavé, dojemné...a hlavně konečně další kniha, kde není pohled na dění v Sudetech černobílý, jednostranný. Na osudech Němců narozených na území Československa ale nějakým způsobem bojujících proti nacismu si člověk uvědomí, jak nejde zjednodušovat dějiny, jak nejde vynášet soudy nad skupinou obyvatel, jak je každý osud individuální...
Autorovy další knížky
| 2018 |  Neznámí hrdinové mluvili i německy |
| 2011 |  Ústí nad Labem |
| 2009 | Slavné vily Ústeckého kraje |
| 2017 |  Přemysl Oráč se vrací domů aneb Staré pověsti české |
| 2007 |  Tramvajové neštěstí v Ústí nad Labem 13. července 1947 |
Netreba hádzať všetkých do jedného vreca. Nikto a nič nie je len buď dobré alebo zlé. Len sa niekedy tí dobrí a to dobré hľadá ťažšie. Obzvlášť keď voľakto dlhé roky usilovne pracoval na tom, aby boli zabudnutí ľudia aj ich činy, nezapadajúce do žiadaného obrazu doby. Ale trochu súhlasím s komentárom Vidličky - o výbere podaktorých hrdinov by sa asi dalo diskutovať.