Neznámý v zahradě
Jesús Carrasco
Nová kniha španělského spisovatele Jesúse Carraska nás zavádí do prostředí fiktivní historie – blíže neurčeného období první poloviny 20. století. Čtenář se ocitne v malebné zahradě venkovského sídla v Extremaduře, kde tráví svá léta na penzi vysloužilý vysoký důstojník Impéria, které nedávno obsadilo Španělsko i značnou část světa. Manželka kdysi krutého a bezohledného Iosifa, Eva Holmanová, postupně procitá z idyly vlastní nadřazenosti poté, co se v její zahradě objeví tajemný a podle všeho pomatený muž jménem Leva. Paní Holmanová, vytržena ze svého poklidu a pohodlí, vetřelce nevyžene, nezastřelí, ani jej neoznámí úřadům, jakkoliv by takové přímočaré řešení bylo logické, a místo toho začne sledovat a rekonstruovat pohnuté osudy neznámého muže. Příběh se začne prolínat vícero paralelními rovinami, v nichž ta Levova je děsivým obrazem zotročeného 20. století, pracovně-likvidačních táborů a ničím neomezeného drancování zdrojů, lidských i přírodních. Téma, jazyk i okolnosti rozkrývání Levova příběhu i Evina rozčarování nad vlastním životem jsou nakonec mnohem důležitější než zápletka, podobně jako tomu bylo v autorově úspěšném debutu Na útěku. V obou případech se čtenář setkává s literárním útvarem velmi neobvyklým a s osobitým stylem autora vyznačujícím se nespoutanou obrazností i smyslem pro detail.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , AkropolisOriginální název:
La tierra que pisamos, 2016
více info...
Přidat komentář
O pracovních táborech, válkách a okupacích už byly napsány hory knih. Tahle se však obvyklým schématům poněkud vymyká. Nelidské útrapy obyčejných lidí jsou zde zasazeny do neurčitého kontextu obsazené země. Nemáme tu čisté zlo a jeho oběti, neřešíme Sophiinu volbu, nejsou zde žádné superhrdinské akce. Čtenář se postupně prokousává nejednoznačnou minulostí hlavních postav, aby jejich jednání aspoň trochu pochopil. Trochu jiný pohled na moderní dějiny psaný originálním jazykem zaujme spíše náročnější čtenáře. Pokud jste četli Brodeckovu zprávu, možná si na ni vzpomenete.
Štítky knihy
alternativní historie španělská literatura
Příběh mě zaujal především krásným poetickým jazykem a stylem vyprávění. Autor dokázal věrohodně vykreslit atmosféru utrpení a bezútěšnosti, která byla v textu téměř hmatatelná. Příběh plyne pomalu a čtenář tuší, že spěje k nevyhnutelnému konci v podobě ze střípků sestavených tragických událostí Levova života. Kniha, která určitě stojí za pozornost!
"Za tu dobu se mi chtělo umřít už tolikrát. Jak jsem se postupně věci dozvídala, začala jsem pociťovat nutnost zmizet. Přestat špinit život svou přítomností. ... Během týdnů, které jsem sdílela s mužem ze zahrady, jsem byla den za dnem nucena utkávat se sama se sebou. A zatímco on vypadal, že se zbavuje tíhy, já jsem ji přebírala na svá bedra. Mohla jsem sledovat, jak se každým pohybem obnažuje a zbavuje všeho, co ho mělo ve své moci, až se nakonec rozplynul, smíchán se zemí, se svou zemí."