Něžné intriky
Rexanne Becnel
Colorado a Louisiana, 1872 Půvabná brunetka Lacie, učitelka na soukromé škole pro dívky z lepší společnosti, způsobí všem velké překvapení. Když majitel ústavu náhle zemře, vyjde najevo, že spolu před pár dny uzavřeli sňatek! Jeho nevlastní bratr Dillon však větří za tajnou svatbou podvod a rozhodne se ctihodnou Lacii osobně prověřit…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2009 , AlpressOriginální název:
Thief of my Heart, 1991
více info...
Přidat komentář
Na autorku jsem narazila náhodou, je to první kniha, kterou jsem od ní četla. Byl to docela hezký romantický příběh, takže asi ráda sáhnu po další její knize.
Nebylo to špatné, ale ani úžasné, prostě průměrné s trošku moc ulhanou hrdinkou Lacií. Dillon se celkem držel, protože taková furie dá celkem zabrat. :) Škoda, že autorka ty lži nestopla jinak a dříve. Chybělo mi zde i něco víc... vtip nebo napětí.
Spolu s Dillonem jsem měla při četbě tohoto románu párkrát chuť vykřiknout: „Hergot, Lacie! Nemůžete se chovat aspoň chvíli normálně?"
Pohnutky hlavní hrdinky k jistým nestandardním činům jsou sice pochopitelné, ale její neochvějné setrváváni ve lži je po čase hloupé a únavné. Lacie je trochu jako pštros, hlavu do písku a ono nějak bude.
Hvězdičku dávám Dillonovi za nadpozemskou trpělivost a shovívavost.
Kniha má veľmi nezaujala, akoby jej niečo chýbalo. Už som čítala aj lepšie knihy od tejto autorky.
Hezký romantický příběh, i když jsem na jednu stranu Dillona občas proklínala za jeho chování k Lacii. Ale na druhou stranu jsem ho chápala.
A na Lacii zde krásně ukázkově poznáte, že lež má krátké nohy, a jak se do lží člověk snadno zaplete, ale těžko vyplete.
Pět hvězdiček je málo... po dloooouhé době jednou zase konečně opravdu čtivá knížka... MOC hezká. Na to, že jsem se na ni moc netěšila po zapůjčení v knihovně, tak hned od první stránky mě zaujala a už nepustila a byla moc fajn až do poslední věty...
Čekala jsem od této knihy trochu více, upřímně jsem z ní byla trochu zklamaná! Četla jsem od této autorky i prokletou nevěstu a ta se mi líbila mnohem více!
Tak oproti ostatním co už jsem přečetla,tahla zaostává. U hlav.hrdinky mi vadila nestálost povahy. Jakoby autorka sama nevěděla jestli bude silnou,ale ne moc paličatou(což by bylo +) nebo naivní plačící husičkou,která bohužel převažovala. Tak jsem ji viděla já,ale jiným může býti sympatická.
Mně se knížka moc líbila. Akorát mi vadilo v příběhu, že tam více nebyl zmíněn Frederick a jeho úmrtí, to že byl vážně nemocný mě moc neuspokojilo. V tomto autorka trošku mlžila. Ze začátku jsem byla zmatená, co autorka psala o vztahu Dillona a Fredericka, že se vlastně nemuseli, ale obchodovali spolu. Konec byl moc pěkný. Příběh se mi líbil více než Prokletá nevěsta a méně než Galantní protivník. Autorka sice nepatří vysloveně mezi moje oblíbené, ale přesto si její příběhy ráda přečtu. Každá její kniha má stejný scénář, hlavní hrdinka se zamiluje v průběhu příběhu do hlavního hrdiny, ale ten jí vyzná lásku až na posledních dvou stránkách a teprve pak si uvědomí, že ji nechce ztratit. Mám radši, když si hrdinové k sobě najdou cestu už během příběhu. Jinak moc pěkná kniha, těším se na další.
Autorovy další knížky
2003 | Dobře vychovaná dáma |
2010 | Galantní protivník |
2003 | Nebezpečná přitažlivost |
2001 | Nevěsta z Růžového útesu |
2001 | Prokletá nevěsta |
(SPOILER) Přiznám se, že tahle kniha mi připomněla spíše tvorbu Jennifer Blake. Prostředím, vývojem vztahu, chováním hlavního hrdiny... Dokonce jsem si chvíli myslela, že ji mám ve čtečce pod špatnou autorkou :D
K anotaci bych dodala, že Lacie ve škole našla druhý domov a Frederick ji na smrtelné posteli požádal, aby školu zachovala. Jenže vydávat se za jeho vdovu má svá úskalí. Jeho nevlastní (nemanželský) bratr Dillon má ve škole i dalších obchodních aktivitách svoje zájmy a žena, v jejích sňatek s bratrem ani na chvíli neuvěřil, mu komplikuje vypořádání dědictví. A protože se mu líbí, v průběhu hledání důkazu, že ona dáma je lhářka a podvodnice, se ji snaží celkem bez skrupulí svést, což se mu samozřejmě povede.
Vadila mi ta samčí nadřazenost - "cítíš chtíč, tak přestaň hrát divadýlko a koukej se mnou hupnout do postele". Ta samozřejmost, že se s ním vyspí a pak bude k ruce... To je na pěst. Lacie mi přišla hlavně zoufalá, jak se snažila ze všech sil udržet školu, neztratit fasádu vdovy, nepodřeknout se a nepodlehnout nadrženosti. A i když podlehla a panikařila, přece jen se jí podařilo zachovat si nakonec jakousi důstojnost, což toho zmetka donutilo vyznat jí lásku. Něžnými intrikami bych ale obsah knihy rozhodně nenazvala.