Dědictví Nibelungů
Wolfgang Hohlbein , Torsten Dewi
Nibelungové série
< 3. díl
Co Siegfried z Xantenu zabil draka Fafnira a zlomil moc Nibelungů, uplynulo v míru sto let. Jeho potomci žijí šťastně na Islandu a mladý princ Sigfinn sní o budoucnosti s krásnou Brynjou. Ale jedné noci se osud obrátí a Nibelungové přemluví bohy, aby zasáhli do běhu času: Když se Sigfinn s Brynjou probudí, nacházejí se v černém století, ve světě z utrpení a dračího ohně, jemuž vládne krutý a nesmrtelný Hurgan. Společně s buřičem Calderem musejí Sigfinn a Brynja nejen zastavit Hurgana – musejí také obrátit zpátky kolo času, aby se mohlo stát, co se stát musí. Postaví se tedy tyranovi, jeho armádě z válečníků hordy a plamenému Fafnirovu dechu…... celý text
Romány Fantasy Mytologie
Vydáno: 2011 , PlejádaOriginální název:
Das Erbe der Nibelungen
více info...
Přidat komentář
Třetí kniha Nibelungů se vrací k tomu nejlepšímu z Prstenu a rozvíjí původní témata v nových souvislostech. Alternativní dějiny dávají autorům prostor vyprávět starý příběh zcela odlišným způsobem a dělají to více než zkušeně. Jejich svět je temný, plný zlých sil, strádání a utrpení, přesto uvěřitelný a vzbuzující naději. Po rozpačité dvojce se dá hrdinům už zase fandit a zloduchy nenávidět. Dějová linie míří nezadržitelně přímo k velkému finále, které má spád, lidskost i nezanedbatelný díl laskavosti. Myslím si, že Dědictví Nibelungů je plnohodnotným zakončením trilogie.
Závěrečný díl této trilogie se mi docela líbil. Místy sice autor zbytečně příběh natahoval, ale mělo to spád a dobře se to četlo. Oceňuji zajímavou myšlenku s časem, která udělala příběh napínavým. Osobně se mi nejvíc líbil první díl.
Závěrečný díl této "velkolepé" trilogie (jak hlásají všechny tři knihy) se možná snažil být natolik velkolepý, až se z toho stala jakási překombinovaná "fantasy blbůstka".
Pro mě osobně byl nejlepší druhý díl, který mě opravdu bavil a četl jsem ho se zvědavostí, co bude dál. U Dědictví Nibelungů tomu už ale rozhodně tak nebylo - naopak jsem počítal kolik mi zbývá stran do konce, abych to měl za sebou...
O to víc teď kroutím hlavou nad přílišnou nabubřelostí vět na obálce první knihy, snažící se naznačit, že tato trilogie si ničím nezavdá se skutečně velkolepým dílem PANA spisovatele J. R. R. Tolkiena. Porovnávat se s Pánem Prstenů může tato trilogie opravdu jenom tím faktem, že je rozdělena rovněž do tří knih...
Třetí díl této série už byl čten více měně z ,,donucení,,. Je mi líto, ale poslední díl mě opravdu nezaujal. Čelta jsem knihu táááák dlouho a přála si ať už je konec a můžu se vrhnout na něco jiného :) Fantasy mám ráda, ale jak se člověk nabaží Tolkienem je na konkurenci sakra přísný :)
Poslední (zatím, kdo ví), ze série o Nibelunzích. Fantasy zatím moc nečtu, ale uvidíme. Tato kniha mě do tohoto žánru nepostrčila, ale uvidíme. Příběh se mi sice docela líbil, ale nemám rád mnoho nadpřirozených bytostí a jejich činů. Zkusím si půjčit nějakou další knihu tohoto autora a uvidím.
Stejně slabé jako předchozí díly. A to, jak Regin na konci udělá z nothungu excalibur, tak to jsem tedy nepochopila, časově to nevychází.