Nic mi neprozrazuj
Joy Fielding
Jess Kosterová je mladá, půvabná a ambiciózní prokurátorka. Na jedné straně sklízí při své náročné a psychicky vyčerpávající práci velké úspěchy, na druhé má problémy s nevyrovnaným vztahem k vlastní rodině a bývalému manželovi. Její život bolestně ovlivní dvě tragické skutečnosti - neobjasněné zmizení matky a osud klientky, kterou zastupuje. Sama začne dostávat výhrůžné dopisy a na každém kroku ji pronásleduje nebezpečný zabiják. Jessin život se změní v noční můru. Podaří se jí zjistit pravdu o tom, co se stalo její matce? Dokáže usvědčit ty, jejichž vina je zřejmá? Najde sílu vypořádat se s minulostí?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Tell me no secrets, 1993
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Tohle mi tedy nesedlo.
Jess byla hádavá štěkna s psychickými problémy zralými pomalu na hospitalizaci. Neví co chce ani jakého chlapa chce. Její tolerance na cokoliv, co si ve své hlavince vysvětlí jako kritiku na sebe, se rovná nule.
No a to rozuzlení na závěr bylo také divné, dost přitažené za vlasy. Nepřipadá mi ani trochu pravděpodobné, že někdo je posedlý ženou 8 let, kvůli své posedlosti vraždí a najímá si na špinavou práci různé lumpy, ale jinak je úplně normální a nikdo na něm nic nepozná. Dokáže se 4 roky po rozvodu přetvařovat tak dokonale, že ani jeho ex nepojme podezření a vesele se s ním dál stýká. Panejo, to teda musel být příkladný rozvod - a přitom byl ten chlap úplný cvok :-D!
No ale dočetla jsem to až do konce, takže takových 25-30% bych tomu dala.
Veľmi ma to bavilo. Tieto napínavé príbehy z 90-tych rokov minulého storočia majú čo to do seba. Dráma, thriller aj romantika.
Začnu koncem knihy, který byl působivý, překvapivý a zase jsem se přesvědčila o tom, že i posledních pár stránek může rozuzlit více než tří set stránkový příběh. Někdo tvrdí, že se kniha vlekla, že mu neměla co nabídnout. Já takový pocit neměla, naopak. Krůček po krůčku jsem zapadala do děje a jednou to byl ten, po druhý ten ... a nakonec bylo stejně všechno jinak. Za mě - doporučuji!!
Pustila jsem se do další knihy od autorky a opět nezklamala, rozhodně se nejedná o červenou knihovnu, ba naopak, autorka si pohrává s psychologickými profily svých postav, tudíž si postavy buď oblíbíte nebo je naprosto nesnášíte.
Jess, hlavní hrdinka, se snaží být dokonalá pro sebe i své okolí, podávat vždy stoprocentní výkony, jenže jí to hatí nedořešená minulost v rodině i exmanžel, se kterým se potkává v pracovním prostředí.
Profese Jess je velmi vyčerpávající a psychicky náročná, navíc se ji vrátily panické záchvaty, které se snaží před svým okolím utajit. A navíc má proti sobě nebezpečného nepřítele a hrozí ji, že se ocitne ve smrtelném nebezpečí.
Rozhodně jsem nečekala rozuzlení příběhu, které nebudu prozrazovat. Při čtení jsem se dozvěděla mnohé, například jak funguje americký právní systém a bylo mi z toho hrozně.
Jak už bylo níže napsáno - Joy to umí líp. Přišlo mi, že se celou knížku témě nic neděje. Jess mi byla neskutečně nesypmaticka....ale konec byl napínavý a překvapivý.
Typický román pro ženy, spousta zbytečného tlachaní bez špetky napětí, až poslední kapitola je malinkato napínavá, ale hned se vše vyřeší. Kniha je napínavá tímto způsobem: např. seznámení s prodavačem bot. Bude mít prodavač její číslo 5,5 nebo ne. Sežene ji je? Sbalí ho nebo ne? Je to ten pravý nebo je nějaký divný? Má mu věřit? Jess chodí po obchodech, po návštěvách své sestry, řeší se co si dá k jídlu, snaží se usvědčit vraha v soudní síni, potýká se se svými fobiemi a ženskými myšlenkami, má strach ze zvracení, ale snaží se tomu poddat... to vše se popisuje na několik stránek a abychom nezapomněli, že se třeba bude něco dít a bylo v pozadí trocha napětí, tak neustále myslí na Ricka Fergusona. Autorka dokáže psát čtivě, ale pro ženy. Abych jen nehanil, pár momentů se mě líbilo a ztotožňuji se s nimi, ale jako celek nuda. Všichni máme svůj kritický bod zlomu. S Joy Fieldingovou jsem asi nadobro skončil, možná dnes už by se mě ani nelíbila Jane utíká, což byla ve své době naprostá pecka. Tu si zkusím ještě někdy přečíst.
Není to pro mě jedna z top knih od této autorky, ale jsem ráda, že jsem si jí přečetla.
Knihu jsem si koupila a přečetla, hned jak u nás vyšlo její 1. vydání, takže už je to hodně dávno (tehdy jsem měla roční dceru). Knížka se mi líbila. A víc neprozradím. :)
Musim říct, že ze začátku jsem byla nadšená a knihu hltala. Ale jak jsem postupovala, zhruba v polovině, zapadla kniha do opakujících se momentů a vše je příliš vlekle popsáno a kdyz už autorku trochu znáte, pomalu mam vyvstává namysli, jak to cele bude....
Knihy autorky nečtu moc často, proto jsem velmi ráda, že díky Čtenářské výzvě jsem zase jednou otevřela stránky jejího vypracovaného příběhu.
A že je to příběh vystavěný opravdu s nebývalým smyslem pro detail. Zprvu by se mohlo zdát, že se psychologický děj tak trochu táhne, ale čtenář se tím víc noří do prostředí, které si autorka musela pečlivě nastudovat. Myslím, že bych nechtěla zažít americký soudní systém ani za nic, ale opět jsem se dozvěděla něco nového o fungování velké poroty a práci právníků.
Psychologické pohledy do jednotlivých postav odhalují skryté fobie z nevysvětlených tajemství, manipulaci i touhu po fungující rodině.
Vytvářený obraz graduje ke strhujícímu závěru.
Určitě mohu doporučit všem, kteří mají rádi pomalejší tempo, při kterém stačíme poznat hlavní i vedlejší postavy. Pro svá konání má každý motiv. Ten dobrý i ten zlý. Za sebe jsem ráda, že jedna stále hnisavá rána z minulosti hlavní hrdinky se mohla konečně zahojit a přestat jí ničit vztahy. Plusem pro mě bylo zprostředkování panických atak. I kurz sebeobrany nabídl zajímavé postřehy. V současnosti se thrillery píší ve strhujícím tempu a někdy je to na škodu. Časem si přečtu i další autorčiny knihy.
Knižka dopadla nad očakávania! Bol to naozaj krásny zážitok a ja som sa nenudila ani jednu stránku. Možno sa trochu pomalšie rozbiehala, to som sa dočítala v komentároch, ale mne to tak neprišlo. Podľa mňa bola skvelá tak, ako bola. Treba brať do úvahy fakt, že kniha bola napísaná v roku 1993 a vtedy boli tie trilery aj o niečom inom ako dnes. Mne sa páčili aj opisy prostredia a Chicago na jeseň a v zime a celý priebeh. A veľmi sa mi páčil koniec a stupňujúce sa napätie. Toto bola moja prvá kniha od J. Fieldingovej a ja neľutujem. Určite nebude posledná a ako bonus, mám aj knihu do výzvy (rok môjho narodenia a jej prvé vydanie, sú totožné) . Spokojnosť.
Má první kniha od této autorky. První polovinu knihy jsem si říkala, kdy se začne něco dít. Děj byl rozvleklý a sáhodlouhé, nezáživně psané pasáže ze soudní síně byly až unavující. Nemluvě o hlavní postavě. Z jedné strany úžasná žalobkyně trpící panickými ataky a z druhé strany velmi nevyrovnaná až nesamostatná osoba.
Stále jsem čekala, jak se bude děj vyvíjet, co se bude dít, až poslední kapitoly mě stáhly do děje a konec velmi překvapil.
Opět fajn čtení. Joy je skvělá spisovatelka a zatím jsem od ni nečetla špatnou knihu, je to taková jistota. Kniha se mi líbila, ač bych ji zařadila mezi slabší díla od této autorky. Začatek je chvílemi nuda, druhá půlka je však svižnější a na konci se zvratem, což mám ráda. Doporučuji.
Trvalo mi delší dobu, než jsem se do knihy začetla, první třetina byla o ničem. Naštěstí jsem knihu neodložila a udělala jsem dobře. Začala mít spád a děj se stal zajímavým, až do poslední stránky, kde nastalo odhalení všeho zlého. Konec jsem tušila, ale přece jen byl překvapením, čeho je člověk schopný
Jako všechny Joyiny knihy, i tato se četla dobře. Moc se mi líbilo rozuzlení děje, takové mě opravdu ani náhodou nanapadlo. Ačkoli mi hlavní hrdinka tentokrát nebyla příliš sympatická (viz její pitomé chování k sestře a dalším), její reakce na konci byla skvělá. Musím však zmínit jeden detail, který byl fakt trapný. A to když si dal Adam na její klín nohy a usnul a ona skučela, že takhle nemůže zůstat celou noc, že nedokáže odstrčit jeho nohy.. Buď tedy musel vážit tak 300 kg nebo jí chybí svaly v rukou.... To mi přišlo fakt stupidní.. jinak kniha celkem dobrá, ale má i pár lepších.
Autorovy další knížky
2008 | Zachráníš mě ráno |
2004 | Poprvé |
2010 | Jane utíká |
2005 | Panenka |
2019 | Špatná dcera |
Přečetla jsem již několik knih od této autorky a tahle je zatím nejslabší.
Chvílemi jsem se i nudila.
A ten konec předčil má očekávání, ale bohužel v tom negativním smyslu:-(