Niečo si želaj
Karen Rivers
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411065/bmid_nieco-si-zelaj-iEF-411065.jpg
2
79
79
Šestnásťročná Elyse sa vracia lietadlom zo súťaže školských kapiel. Paríž mal byť dejiskom pamätných zážitkov, no okrem hádky s najlepšou kamarátkou Kath sa nič výnimočné neudialo. Nedostala prvý bozk od Josha Harrisa, svojej platonickej lásky, nezamiloval sa do nej ani sa s ním neocitla osamote, aby ho očarila. Popravde, vôbec si ju nevšímal. Elyse fantazíruje o pikniku pod hviezdami, o pokazenom výťahu, v ktorom by uviazli len oni dvaja... Želá si, aby sa pred pristátím airbusu voľačo prihodilo, niečo, vďaka čomu bude stáť výlet za to. Túži po historke, ktorú by každému vyrozprávala a zakončila ju slovami: a takto som sa dala dokopy s Joshom Harrisom. Lenže viete, čo sa vraví – daj si pozor, čo si želáš!... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2019 , Ikar (SK)Originální název:
You Are The Everything, 2018
více info...
Přidat komentář
Tak tahle knížka byla zase něco jiného, byla napsaná ve druhé osobě. Chvílemi jsem nerozuměla co se tam vůbec děje, konec jsem nepředvídala - to je plus do celkového hodnocení. Romantické scénky byly ale na bodu mrazu - hlavně ta jedna na straně 135. Originální nápad, to cením. Taková oddechovka, nic moc pro mě, ale přečtu si to, když nechci nad ničím přemýšlet. Dávám tak 3,5 hvězdičky (kdyby to tu šlo)
Hrozná kravina. Absolútne vôbec ma to nezaujalo a je mi srdečne jedno, ako sa to bude vyvíjať, takže končím ešte v prvej tretine.
Kniha mi dlouho ležela v knihovně, rozhodla jsem se do ní pustit i přes ne zrovna kladné hodnocení. Ale tohle tedy nee. Nápad dobrý, ale zpracování.. a to je du-forma poslední věc, která mi na knize vadila.
Od čtení mě odrazoval vztah mezi hlavními postavami. Ztrácela jsem se mezi myšlenkami, vzpomínkami a skutečností, jako samotná hlavní postava. Pravděpodobně to autorka napsala tímto způsobem schválně, ale pro mě jako čtenáře, to bylo rušivé a dosti odrazující. A konec, to byl po přetrpění celé knihy solidní výsměch. Byla bych raději, kdybych čas věnovaný čtení této knihy využila nějak jinak.
Rozhodně se jedná o orginální příběh a autorka měla dobrý nápad, jenže to krapet celé přepálila, ne krapet, hodně. Celé je to neskutečně moc překombinované, dost se skáče v čase a je to matoucí. Sami vůbec netušíte, co je skutečnost a co ne, kde se v čase zrovna nacházíte a co si myslet. Nesedli mi ani postavy, nezajímavé, Elyse byla otravná a nesmypatická. Bohužel bylo špatně úplně všechno. Čekala jsem alespoň nějaký wow epický konec a ani ten se nekonal.
Už při čtení prvních stran mi došlo že tahle kniha nebude pro každého. Je psaná v du-formě, což není moc časté, a navozuje tak pocit, že hlavní hrdinka mluví především sama k sobě. Což byl asi autorčin záměr, protože se díky tomu lépe vcítíme do pocitů které Elyse prožívá.
Podle anotace jsem čekala úplně jiný příběh. A ano, v první části to na něj vypadalo. Ale postupně jsem, stejně jako Elyse, přicházela na to že tu něco nehraje. Nakonec mi ale všechno začalo dávat smysl a tak mě ani konec nepřekvapil. Je opravdu zajímavé co všechno dokáže lidská mysl.
Pokud se chystáte Něco si přej číst, doporučuji k příběhu přistupovat s otevřenou myslí a nedělat unáhlené závěry. Ne všechno je tak jak vypadá.
IG: zrzi_cte
Opět má další negativní recenze. Ale narozdíl od ostatních knih jsem ji dočetla dokonce. Elyse Schmidtová je malá, nosí brýle a má zánět kloubů. Jako by to ještě nestačilo jako jediná přežije spolu se svým kamarádem havárii letadla ,se kterým letěla domů z výletu. Učitel ani spolužáci nepřežili. I když Elyse a Josh přežili, mají celoživotní následky.
Příběh pěkný, ale...
1) Příběh je psaný ve druhé osobě,takže sice vás hlavní postavy vytáhnou do děje, ale celý román je takový zvláštní
2) vadily mi nejvíc asi řeči o smrti a havárii v průběhu děje.
Vůbec nevím, jak mám tento příběh ohodnotit. Bylo to něco jiného, už jen z toho důvodu, že je celá kniha psaná v druhé osobě, na kterou nejsem zvyklá, ale docela mi vyhovovala. Dalším plusem knihy je čtivost, protože ano, kniha je krátká, takže by se dalo předpokládat, že ji přečtete během odpoledne, ale autorka píše dost poutavě, takže se nemůžete odtrhnout. Taky se mi líbilo, jak jsou zde popsané myšlenky hlavní hrdinky, protože to bylo dost originální a hezky vám to osvětlilo celou situaci. A taky má kniha hezkou obálku. Bohužel, tady klady příběhu končí. Sice se kniha čte hezky, ale některé pasáže jsou nelogické a nedají se moc pochopit. Autorka se snažila udělat něco extra, ale za mě to dost přehnala. Dalo se to pojmout lépe a kniha by určitě dopadla jinak. Konec knihy byl dost předvídatelný, protože jsem ho zažila už u spousty jiných příběhů, ale musela jsem si ho přečíst dvakrát, abych pochopila, co tím chtěl básník říct :D Tohle je prostě divnokniha, takže je jen na vás, jestli se do ní zkusíte pustit nebo ne.
Snažila jsem se ale, u 50 stránky jsem knížku musela odložit. Nedokázala jsem se začíst, příběh mne nezaujal a hlavní postava mi byla nesympatická už od první stránky :( Dávám šanci i hůře hodnoceným knížkám a snažím se dočíst do konce, ale tohle prostě není můj šálek kávy. :( což ale neznamená, že se nebude líbit někomu jinému - každý máme jiný vkus. Tak zkuste a uvidíte :)
Přijde mi, že názory na tuhle knihu jsou rozdělené na dva ostrovy a nic mezi tím. Buď se vám to bude šíleně líbit, nebo naopak. A já jsem ve skupině, která vůbec nechápe, jak něco takového mohlo vyjít. :O
Kniha je strašně zmatená, hlavní postava je otravná a Josh Harris je všude, ale zároveň nikde. Tohle už nikdy znovu!
Naprosto neobyčejná , velmi velmi silná kniha. Ale není pro každého, velmi málo lidí ji pochopí , někdo ji nedočte a ne každému sedne. Protože je neobyčejná a kvůli Elysiiným myšlenkám těžká na pochopení. Trvá než pochopíte co se stane a naprosto vás to zničí když se to vážně začne dít. Josh Harris byl Elysiino všechno, potřebovala se ho chytit a držet, potřebovala aby ji někdo rozuměl. Příběh byl velmi zajímavý, je mi čtrnáct a musím říct že tahle kniha není věkově omezená, nikdy na ni nebudete staří, každý si z ní vezme něco jiného. Dostalo mě to, vážně jo
Vůbec mi nevadil styl, jakým byla kniha napsána. Chvíli trvá, že člověk pochopí co přesně se vlastně děje, ale konec dostane každého...
Příjemný styl psaní, ani mě paradoxně nijak neobtěžovala ta druhá osoba, ale o čem že to vlastně bylo? Kniha je plná naprosto nesmyslných dialogů, skákání v ději, nevíte, co se děje doopravdy a co ne... Což by bylo v pořádku, kdyby autorka přišla s epickým koncem, kde se všechno vysvětlí, všechno do sebe zapadne jako skládačka a já si řeknu "wow, tak tohle jsem nečekala", ale to se bohužel nekonalo. Vůbec jsem nepochopila, co mi tahle kniha měla předat.
Hodně těžko se mi četlo, díky formě vyprávění ve druhé osobě. Po přečtení anotace jsem se těšila na napínavý a zamotaný děj, ale ve finále pro mě byla knížka velkým zklamáním a to hlavně díky svému zakončení. Young adult tématika mi nevadí, ale k téhle knížce už se nevrátím.
První tři kapitoly jsou hodně bojovala sama se sebou abych knihu neodložila kvůli tomu, že je psaná ve druhé osobě. Nakonec jsem si jakš takš zvykla. Samotný příběh byl zajímavý, i přechody děje se dají vydržet, když si čtenář uvědomí, že hrdinka je nemocná... Jenomže pak přijde konec, který je opravdu divný a celkový dojem z knihy opravdu kazí.
Anotace knihy mne zaujala, námět je podle mne zajímavý, ale zpracování se mi moc nelíbilo. To, že hlavní hrdinka měla výpadky paměti a stále odbočovala mi nevadilo, přišlo mi zajímavé nahlédnout do "pošramocené" mysli, ale vadil mi styl úvah, vyjadřování hrdinky a pro mne nelogické dialogy. Asi jsem na young adult už stará :)
Tahle kniha je jedním slovem divná - a bohužel ne v dobrém slova smyslu. Po celkem chytlavém začátku se příběh chytí do nekonečné spirály Elysiných myšlenek, které se pořád motají okolo toho samého a jsou jenom výjimečně přerušeny nějakými kratšími, bohužel docela prázdnými, dialogy. Přičteme-li k tomu fakt, že hlavní hrdinka byla dost nesympatická, a taky krkolomný styl vyprávění, vyjde nám z toho bohužel silně podprůměrný výsledek.
Knize dávám slabé dvě hvězdičky a doporučuju se jí vyhnout.
Anotace této knihy mě zaujala i některé části byly velice čtivé ,ale prostě čtení v druhé osobě není úplně můj styl .A konec knihy mě zklamal.
Mně se to moc nelibilo. Ten styl psaní mi neseděl. Jak si Ellyse nic nepamatovala tak jsem se v tom textu vůbec nedokázala soustředit a přišla jsem si jak blázen, nešlo příběh vnímat. Konec jsem nějak odtušila dle komentářů tady "to jsem nečekal".
Kniha je skvělá. Styl psaní mě zaujal a vůbec mi nevadil při čtení. Hlavní postavy jsou sympatické .Nejdříve mi vadilo jak o sobě Elyse pochybovala, zajímavé byly pasáže kdy se Kath objevovala v její hlavě. Konec jsem nečekala. Knihu určitě doporučuji.
Knížka se mi vůbec nečetla dobře. Nepochopila jsem ji. Mohl by mi někdo vysvětlit konec této knihy??