Nikam
Dalibor Vácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306453/bmid_nikam-ZTl-306453.jpg
3
131
131
Konec světa nastal jednoho letního dopoledne. Většina lidí se zhroutila v křečích a na místě zemřela, jiní spáchali sebevraždu, další se proměnili v agresivní násilníky, část se stala otroky záhadných „lovců“... Hrstce přeživších nezbylo nic jiného než utíkat a skrývat se. Aspoň takhle je tomu v Českých Budějovicích, kde se postkatastrofický román Nikam převážně odehrává. Prozaik Dalibor Vácha je laureátem Literární ceny Knižního klubu a autorem tří historických románů.... celý text
Přidat komentář
První kapitola. Bezejmenný muž se probouzí s kocovinou, jde na záchod, umře. Konec první strany.
Druhá strana kapitoly. Karolína si balí kufr, brečí nad Michalem. Venku začnou bourat auta, lidi se kácí na zem, mají záchvat. Karolína spadne, praští se do hlavy, ztratí vědomí. Konec druhé strany.
Třetí strana kapitoly. Lucie je učitelka a doučuje bandu děcek. Děcka sebou začnou cukat. Jedna holčina se promění v zombíka a zkusí Lucku sežrat. Lucka ji umlátí. Konec třetí strany.
Čtvrtá strana kapitoly. Jakub —
A tady začínám listovat. Pátá stránka, Eva. Šestá, Jarda. Sedmá, Daniela. Osmá, Markéta. Devátá, Radek. A pak zase Karolína, ale to už se směju a odkládám.
na můj vkus až moc postav, po první části jsem ani nevěděla, kdo je kdo, některé pasáže byly tak zmatené, že nebylo jasné, které postavě patří. násilí, střeva ven, ani děcko rozmázlé o zeď mi nevadily, ale celé bylo tak nějak chaotické a pak ten konec, no za mě žádná sláva.
Nikam je depresivní, naturalisticky podaný a velmi reálně působící popis apokalypsy a osudů několika postav, které ji přežily. Z počátku jsou v paralelně podaných úvodních minipříbězích postavy buď vyděšené nebo nihilistické, následně se ale s časovým odstupem a s čím dál větším pochopením, co se vlastně děje, charaktery výrazněji profilují a setkáváme se se solidárními dobráky, pragmatickými drsňáky, psychopatickými maniaky i chladnými kanibaly. Příběh se po úvodní části, která čtenáře seznámí s postavami a postapo prostředím, rozvíjí a odhaluje více o katastrofě, která náš svět postihla, a osudech jednotlivých postav. Zapojeny jsou i lehké fantasy prvky - postavy díky událostem, které mají vliv na jejich mozky, získají psychické schopnosti (pyrokineze, telepatie, atp.).
Závěr je stejně drsný jako celá kniha, ale alespoň zůstává otevřený. Nečekejte však žádné šťastné konce zalité paprsky slunce. Jsem zvědavý, jestli se objeví v budoucnu další díl, osobně bych ho bral všemi deseti.
Ačkoliv jsem se na román Nikam dost těšila a měla jsem celkem očekávání, knihu jsem bohužel nakonec nedočetla a je mi to fakt líto, protože jsem doufala v mnohé. A tento příběh mi to bohužel nedokázal dát - kromě řady problémů, kvůli nimž jsem knihu odložila.
Jednak mi neseděly neuvěřitelně dlouhé kapitoly, v nichž se střídaly po odsazených částech pohledy X různých postav. Kniha pro mne byla v tomto ohledu dost těžko čitelná a délka kapitol a pro mne nedostačují odlišení toho, kterou postavu zrovna sledujeme, mi nepomáhalo se v příběhu lépe orientovat.
Dalším problémem pro mne bylo na můj vkus příliš velké množství postav, které mi jednoduše splývaly dohromady - jejich jména mi nepomáhala, protože povahově mi přišly všechny postavy děsně ploché, ne moc propracované a prostě nezapamatovatelné. Někdo by to mohl interpretovat jako autorův záměr, kdy se autor snažil naznačit, že osudy postav se mohou při apokalypse stát komukoliv z nás bez ohledu na jméno, pohlaví či povolání. Ale při čtení tohoto románu to byla pro mne dost velká překážka. Navíc se tu dost přeskakuje z jedné postavy na druhou a není to v textu nějak více a lépe odděleno, což jen přispělo ke splývání.
Bohužel mi nesedl ani styl psaní, který na mne byl místy dost strohý, trochu strojový a dost odosobněný. Apokalypsa tak může sice působit a třeba by to tak ve skutečnosti bylo, že by vztahy mezi přeživšími byly odosobněné atd., ale opět - bohužel mi to při čtení této knihy nesedělo a nečetlo se mi to dobře.
Poslední, co bych tu zmínila, je jakási časová neukotvenost. Čtenář sice z příběhu tak nějak tuší, že se to asi odehrává v naší současnosti, ale těžko se mi odhadovalo, jak ten čas v té knize plyne... Dostala jsem se do druhé kapitoly (někam za stranu 130) a mezi první a druhou kapitolou jako by byl nějaký podivný časový skok, který jsem dokázala pobrat... To bezčasí mi tady prostě nevyhovovalo.
Pro přesnost uvádím, že tohle jsou jen moje subjektivní postřehy a moje osobní problémy s knihou, ale jiným čtenářům to třeba vadit nemusí, to záleží na každém, co komu v knihách vyhovuje. Já bohužel knihu nedočetla a po nějakých cca 135-140 odkládám. A je mi to líto...
Došla jsem do strany 50 a dál to asi nemá smysl. Pokud by to bylo čtení na 200 stran, pak bych asi pokračovala, ale mám opravdu číst 370 stran o useknutých hlavách, vyhřezlých střevech a beznaději, když to nemá ani hlavu, ani patu. Četla jsem podobné knihy a tam se člověk alespoň dozvěděl důvody vzniku a důvody zániku. Tady jsem se za celých padesát stránek absolutně nic nedozvěděla, takže nemám vůli číst dál.
Autor má zvláštní smysl pro zvrácenost a vyžívání se v násilí. Ale opět, četla jsem lepší zvrácenosti.
Ano, takhle nějak by to asi vypadalo, kdyby se stalo něco podobného v reálu. Nikdo neví co se se vlastně přesně stalo, nikdo neví co se bude dít dál, nikdo neví, proč zrovna on přežil. Všichni ale vědí, že jsou v háji a i když se nevzdávají, jsou smířeni s tím, že lidstvo jako druh, končí.
Napsané je to výborně, s postavami v knize jsem trpěl jak zvíře. Občas jsem musel knížku na pár hodin odložit, protože toho zla a beznaděje bylo prostě moc najednou. Přesto je to hodně dobrá knížka, která stojí za přečtení. Ale jestli žijete ve stresu, jste trochu psychicky rozhození, sežeňte si před četbou nějaká antidepresiva. Budou se hodit.
Bomba! Kniha mne zaujala. Je dějově i příběhově trochu odlišná, o to víc mne ale dostala!!
Na tuhle knížku jsem narazila ve výprodeji na KK. ,,Postapo z Českých Budějovic" - no to jsem si prostě musela koupit. Čtení bych přirovnala k jízdě na horské dráze. Ale na takové, kde je jenom dlouhatánský sešup dolů. Nikde žádné pomalé stoupání, během kterého byste mohli na chvíli vydechnout. Autorova představivost je rozhodně fascinující a jeho způsob vykreslení cizí invaze je zajímavý (a oproti americkým akčním filmům velmi originální). Vadilo mi jen, že jsem občas neměla všechny informace a něco si musela domyslet a pak konec, mám raději uzavřenější. Ačkoliv chápu, jak v takovém příběhu asi udělat konec a zvonec, že jo.
Jihočeské postapo s prvky sci-fi. Bez zbytečného okecávání se děj rozjíždí od prvních stránek. Autor staví na popisu všech možných druhů násilí, strádání, strachu a bojů o přežití v zhroucené společnosti. Vyprávění působilo ještě intenzivněji díky znalosti popisovaných lokalit v Budějovicích a míst na Šumavě. Jak tomu často bývá, největším nebezpečím pro člověka je člověk. Na můj vkus byl děj zbytečně překombinovaný (zombíci, mimozemské přetváření planety k obrazu svému, pyrokineze). Autor občas zmateně skáče mezi postavami. Šťastný konec se v závěru nekoná, osudy přeživších mají možná otevřená zadní vrátka na další díl? Klidně bych si dal pokračování. Autor překvapil, že začlenil do knihy zmalovanou bábu igelitku a opomněl budějckou legendu Láďu Kajbara s rádiem a skleněným okem, ale ten zřejmě dožívá v ústavu u Vimperka.
Příběh mi přišel dost zdlouhavý,chvilkami i nudný. Mám ráda tento žánr ale tato kniha mě moc nenadchla. Když bylo brutálně zabito novorozeně , přemýšlela jsem že knihu ani nedočtu. Nakonec jsem knihu po dvou měsících dočetla.
Zatím nejhorší kniha co jsem četla.Znásilňování,zabíjení,hladovění,kanibalismus,hodně postav.Kniha je jen jeden velký chaos,člověk aby se v tom vůbec vyznal.Dočetla jsem to jen proto,že mě zajímal konec,z kterého jsem i tak mimo.
Tak nejlepší postapo to určitě není ale kniha je dobrá. Největší pro mne zápor bylo moc postav a jejich příběhu blbě jsem se orientoval kdo je kdo. Emzaci no docela zajímavé ale díky nim ten příběh člověka tolik nesundá jelikož je to méně uvěřitelné. Oproti tomu například Tma 2 od Neffa která staví na přírodní katastrofě uveritelna je a o to víc z ní mrazí. Ohledně chování lidí tak přesně tak věřím že by se chovali a spíš se autor držel i dost při zemi. Dost mne pobavil názor že by se lidé přece spojili a snažili by se něco dělat. Ti by skončili v lepší jako otroci. Stačí se podívat do historie a nebo současné rabování v USA. Co by asi nastalo kdyby nebyla ani vidina někoho trestajícího? Místo na pokračování by tam bylo ale asi bude lepší už ten příběh nechat takhle nedokončený.
Za mě naprostá bomba, kombinace Kinga a Wyndhama. Velmi realistické, tvrdé, poutavě napsané.
Z knihy, na kterou jsem se opravdu moc těšil, mám velmi smíšené pocity. Chválím: nápad, reálnost českého prostředí to, že se u žádné pasáže opravdu nenudíte a nakonec i hlavní hrdiny. S každou postavou se totiž dokážete velice rychle ztotožnit, jelikož se jedná o reálné lidi z davu, které bez povšimnutí potkáváte každý den. Vžijete se do jejich situace a často se přistihnete, jak přemýšlíte nad tím, jak by jste danou situaci nejlépe vyřešili vy sami. Pan spisovatel měl spoustu nápadů, jak vést vyprávění, ale dle mého názoru je škoda, že je použil všechny v jedné knize. Čtenáři se snaží své nápady nadávkovat (bohužel) v jednom hutném kuse knihy.
Při čtení je potřeba se opravdu soustředit. Každá postava totiž v jednu chvíli dělá pochopitelně něco jiného, což vám popisuje daný odstavec. V dalším odstavci zjistíte, že vám tady něco nehraje a vám dojde, že už čtete popis situace jiného hrdiny. Tady za mě výrazně hvězdičky dolů.
Pozn. od strany 300 hodně, hodně drsné (upřímně, poznámka zejména pro ženy). Kniha dle mého osobního názoru není vhodná pro čtenáře mladší 17 let!
Nevím, proč jsem po této knize sáhla. Možná jsem to chtěla zkusit. Nejsem milovník scifi, přesto jsem knihu dočetla. V knize ve které nenajdete nic než smrt, znásilňování, zabíjení a umírání se mi nelíbí. Spíše klučičí kniha!
Občas to na mě bylo trochu moc překombinované. A spoustu věcí nám autor nevysvětlil, to mě trochu mrzelo. Námět šel určitě víc rozebrat. I když znělo poeticky ono závěrečné Nikam. Docela přicházím postapo knížkám na chuť:-)
Můj komentář k této knize bude obsahovat obecný spoiler, který by někomu mohl vadit..A co chci vlastně po dočtení Nikam říct? Že jsem přeplněná dojmy, že mě kniha strhla, ale opravdu absolutně úplně strhla! Z každého řádku sálá bezmoc, strach a zoufalství hlavních hrdinů, kteří nemají kam utéct ani před mimozemskou invazí "vůdců", jenž pomocí své fauny a flóry i zotročených lidí přetváří náš svět, ani před bestialitou a krutostí zbývajících jedinců lidské rasy..zpočátku to vypadalo na zombie knihu a zjištění, že jde o plnohodnotné scifi bylo nejvíc milé..sympatický je větší počet hlavních hrdinů, rychlé střídání jednotlivých příběhů a jejich konečné propojení..napsané je to velmi svižně, napínavě, dojemně, zvrhle, sadisticky, krutě, děsivě, morbidně a neskutečně reálně..napomáhá tomu i známé prostředí Prahy, Českých Budějovic, Krumlova atd..scény, kdy "chobotnice" ničí Karlův most nebo vypouští "červy" do výběhu k medvědům krumlovského zámku jsou prostě nepopsatelné..u této knihy jsem cítila skutečnou tíseň ze soucitu s postavami i ze strachu- co kdyby?!..název knihy vystihuje její příběh naprosto dokonale! Kam jít, když se nedá jít nikam?! A ten konec!! Vše logické, bez nesmyslů a amerického happyendu..nikdy bych se nechtěla dostat do popisované situace, jak zmiňuje postava Daniela - sebevraždu bych nezvládla, ale žít v troskách světa také ne...Tato kniha je bez nadsázky super, mnohé zahraniční žánrově stejné knihy se jí absolutně nevyrovnají! Přála bych jí, aby ji četli fanoušci postapo a scifi žánru a zvedli jí hodnocení, na tuzemskou tvorbu je jedinečná. Takto mě v rámci žánru uhranul pouze pan Neff se svou Tmou..nemohu než doporučit!
Kniha mi nijak moc nesedla. Přijde mi, že je spíše klučičí, ale myslím, že i některým holkám se bude líbit. Kniha není nijak špatná, ale mě se moc nelíbila. Bylo tam moc postav a nemohla jsem se v nich vyznat. Nápad to nebyl špatný, ale toto není kniha pro mě.
Štítky knihy
brutalita konec světa apokalypsa mimozemšťané Prachatice české sci-fi České Budějovice postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2021 |  M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek |
| 2016 |  Nikam |
| 2014 | Červenobílá |
| 2022 | Smrt na kůru |
| 2015 | Hranice |
Mám moc knížky Dalibora Váchy s historickou tématikou. Líbí se mi, jak se umí vcítit do skutečné osobnosti a přemýšlí jako on, ale tady mě to prostě nebavilo.