Nikde v Africe
Stefanie Zweig
Píše se rok 1938, užuž se schyluje ke druhé světové válce a malá židovská dívka Regina Redlichová se ocitá ve zcela neznámém prostředí: po nuceném kvapném odchodu z Německa doslova na poslední chvíli připlouvá s rodiči do východní Afriky. Tam v Keni bude rodina společně žít, tam má mít svou vlast. Walter Redlich, profesí právník, zde pracuje jako správce farmy. Jeho žena Jettel si v Africe zvyká obtížně, zato dříve stydlivá dcera Regina je nadšená. Učí se místnímu jazyku zajímá se o zdejší zvyklosti, nachází dobrého přítele v jejich kuchařovi Owuorovi. Regina si brzy zamiluje kouzlo horkého kontinentu s jeho vůněmi a barvami, zvířaty i lidmi a získá přátelství, na jaká nelze zapomenout. Ani tehdy, když se otec rozhodne, že se do původní vlast zase vrátí…..... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1995 , AlpressOriginální název:
Nirgendwo in Afrika, 1995
více info...
Přidat komentář
Četla jsem v němčině, zajímavý osud rodiny, dost popisně zdlouhavě líčený, autorka používá složitá souvětí. Ale vydržela jsem, protože jsem chtěla vědět, jakv Africe žili a jak se dál odvíjel jejich osud.
Příběh zasazený do exotického prostředí Afriky,kdy šťastnější židé z Německa utíkají před nacismem,a budují si nový život,ale ve světě jsou stejně považováni za němce.Taková kniha vzpomínek na jednu etapu života,psaná trochu složitější formou.Kdy se toho v knize"zase tolik neděje"a přitom jde v kontextu o přelomové události 20.století
V podstatě v knize nebylo pořádně popsáno nic. Ani válka, ani život v Africe. Vše velmi povrchní. Chybělo mi asi 80 stran do konce a neměla jsem důvod číst dále. Za mě ne.
S tak těžkopádným slohovým stylem vypravování jsem se už dlouho nesetkala.
Příběh a hlavně exotika Keni v krkolomném textu téměř zaniká.
Kniha dobrá, ale stále z ním mám takový divný pocit. Občas jsem se v textu ztrácela, většinou u popisných částí - přečetla jsem např. tři odstavce a musela jsem se po chvíli vrátit, protože jsem vlastně nevěděla o čem byly. Upřímně mi byla nesympatická matka (Jettel) - připadla mi trochu "dámička". Neustále měla v životě kolem sebe sluhy, které veškeré práce každodeního života vykonávali za ni. Když v Africe porodila 2. díte (Maxe), tak měla chůvu (aju) a přitom mi připadla stále taková nespokojená.
VŮBEC JSEM NEVĚDĚLA,ŽE ŽIDÉ UTÍKALI PŘED NACISMEM I DO AFRIKY.PROTO TOTO TÉMA BYLO PRO MĚ ZAJÍMAVÉ.KNIHA JE NAPSANÁ TAK NĚJAK PRŮMĚRNĚ,ALE JAK ŘÍKÁM TÉMA BYLO ZAJÍMAVÉ.
Film je naprosto bezvadný a toho Oskara si právem zaslouží. Pokud jde o předlohu, je poněkud zdlouhavá, byť faktograficky zajímavá. Jako literatura by to bylo tak za 65%, jako svědectví o konkrétních událostech konkrétních lidských životů s přehledem 80%
Příběh židovsko-německé rodiny prchajíci před vzkvétajíci nadvládou fašistického německa do africké Keni, příběh přátelství holčičky Reginy a černošského boye Owuori a příběh o tom, že domov nemusí být jenom jeden. Kniha se četla celkem dobře, ale neuchvátila mě natolik, abych se k ní vracela.
Kdysi mě zaujal film, který vykreslil podmanivou Afriku, do které byl zasazen úžasný příběh malé holky. Kniha tento zážitek jen zvýraznila.
Podmanivý příběh židovské rodiny prchající před fašismem.Kniha bude i přínosem pro milovníky horké Afriky ....
Autorovy další knížky
| 2008 |  Dům v Rothschildově aleji |
| 1995 | Nikde v Africe |
| 2011 |  Děti z Rothschildovy aleje |
| 2012 | Návrat do Rothschildovy aleje |
| 2005 | Rodiče jsou taky lidi |
Německý originál lepší než český překlad. Složitá souvětí, která v němčině mají přesně danou gramatickou strukturu, vyznivaji v překladu strnule, toporně a bez života. Kniha není kronikou historických událostí, zaujme osudy postav, snahou uniknout před evropským válečným šílenstvím, nakonec přináší naději v podobě narození mladšího bratříčka. Jen mě trochu štvala rozmazlená H. Ale i ta prošla vývojem, dozrála. Film podle knihy doporučuji všem.