Nikdy, nikdy
Colleen Hoover , Tarryn Fisher
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538151/bmid_nikdy-nikdy-663d6b95a8c1f.png
4
343
343
Bestsellerové autorky Colleen Hooverová a Tarryn Fisherová spojily síly a společně napsaly naprosto jedinečnou romanci s mystery zápletkou. Charlie Wynwoodová a Silas Nash byli od narození nejlepšími přáteli, dokud se do sebe ve čtrnácti letech nezamilovali a nestali se něčím mnohem víc. Počínaje dnešním ránem jsou si ale naprosto cizí. Všechny jejich vzpomínky na to, kým byli a jaký pár společně tvořili, jsou fuč. Vytratily se. Nezbývá než odhalit pravdu o tom, co se jim stalo a proč k tomu došlo. Ale čím víc o sobě zjišťují, tím těžší je pro ně pochopit, proč byli vůbec kdy spolu. Vzpomenout si někdy může být horší než zapomenout…... celý text
Literatura světová Dívčí romány
Vydáno:
2024
,
Yoli (ČR)
Originální název:
Never Never, 2016
více info...
Přidat komentář
Já jsem od Colleen Hoover četla všechny knihy, které od ní u nás vyšly a většinu z nich zbožňuji. Proto se vždycky moc těším na její novinky, ale tahle mě bohužel nějak nevzala. Možná je to tím, že mám mnohem radši "reálné" knihy, a tady se objevuje hodně částí, které jsou dost fantasy, a možná i proto jsem z knihy docela zklamaná. Hlavní postavy jsou fajn, četlo se to poměrně rychle ale ten konec byl docela matoucí a pro mě právě zklamaní. Hlavně když to porovnám s jejími jinými knihami. Proto hodnotím průměrně a určitě bych doporučila jiné knihy od autorky.
Tohle mě upřímně zklamalo, celý příběh jsem vlastně pochopila až skoro na konci, a celou dobu jsem z toho byla vlastně zmatená co to vlastně je.. Kdyby to nebyla Colleen, tak dávno odložím. Kombinace těchto dvou autorek mi nesedla ani trochu, za mě nejslabší kniha od této autorky.
Z knihy jsem byla hodně zmatená, zatímco knížky od Colleen Hoover mám ráda, tak bohužel kombinace dvou autorek mi vůbec nesedla.
Za mě zatím nejslabší, co jsem od Hoover četla. Klišé, přeslazené..řekla bych, že se nápad mohl pojmout daleko lépe.
Jednu hvězdičku jsem ubrala, od Colleen jsem zvyklá vždy na pecku, tady se samozřejmě jednalo o trochu jiný žánr a ještě ve spojení s jinou autorkou. Ale i tak měla knížka svoje kvality, viděla jsem v ní Colleen, ale úplně ono to nebylo. Už se těším na další knihu jen od ní :)
Má třináctá přečtená kniha od Colleen Hoover je kniha, kterou jsem již pár let měla doma v angličtině, ale ne a ne se k ní dostat. Nikdy, nikdy je autorčina kniha, kterou psala společně s další úspěšnou americkou spisovatelkou. Young adult romance s mystery zápletkou zní naprosto fantasticky. Dva mladí lidé, kteří se jednoho dne probudí a nevědí kdo jsou. Nepamatují si ani své jméno, natož kde jsou, proč tam jsou, kam mají jít.
Charlie je respektive byla dívka celkem od rány, nebrala si servítky. Silas je mladý kluk, který z celého svého srdce miluje Charlie. Nevím jak to Colleen dělá, ale píše naprosto perfektní mužské hrdiny, které si velmi snadno zamiluji.
Styl CoHo je naprosto návykový, a jakmile její novou knihu začnete číst, nemůžete přestat dokud neotočíte poslední stranu. Zatím jsem se nikde nedočetla o tom, jak autorky knihu psaly, ale tipla bych si, že se střídaly ve vyprávění. Respektive bych si tipla, že Colleen psala Silase a Tarryn zase Charlie.
Bavil mě začátek, kdy jsme stejně jako oba hrdinové byli vhozeni do neznámých vod. Poznávali jsme s nimi jejich minulost a netušili, co se stalo. Posléze jsme se společně s hrdiny zamilovávali. Celá zápletka nebyla pořádně vysvětlena.
Ve výsledku mě zklamaly dvě věci. Jedna byla v polovině knihy, kdy Charlie byla ve svém starém domově. Proč tam celá ta zápletka byla? To drobném vysvětlení mi zkrátka nestačilo. A druhá věc byl ten epilog, za mě, kdyby tam nebyl tak dám o půl hvězdičky klidně vyšší hodnocení. To knihu zakončilo tak klišoidně, že to byla velká škoda.
Knížky Colleen Hoover u mě každý rok patří k těm nejočekávanějším a jinak tomu nebylo ani u novinky Nikdy, nikdy, kterou Colleen napsala spolu s autorkou Tarryn Fisher. Byla jsem zvědavá, jak tohle spojení dopadne, ale upřímně jsem si na to při čtení ani nevzpomněla. Knížka se zkrátka četla stejně skvěle jako všechny ostatní knížky Colleen Hoover. Bohužel, i přesto to však z mého pohledu byl autorčin úplně nejslabší román.
Už při čtení jsem zjistila, že mi v knížce chybí to, co mám v ostatních románech CoHo tak ráda. Ať už to jsou postavy, které by mi přirostly k srdci, romantická linka, od které se nedokážu odtrhnout, nebo silná témata, díky kterým jsou ty ostatní autorčiny příběhy tak jedinečné. Zároveň je Nikdy, nikdy mnohem více "young adult", možná i proto mi ta romantická linka tolik nesedla. Mystery zápletka byla fajn, ale chybělo mi tam nějaké vysvětlení celé situace, což ve výsledku také trošku snížilo moje hodnocení.
Je to jiný. Začátek je uhrančivý. Hned prvních pár vět mě vtáhlo. V další části jsem měla chvilku krizi, kniha ztratila dynamiku. Za chvíli to bylo všechno zpět a kniha dostala i rychlejší spád.
S čím musím po přečtení ostatních komentářů souhlasit je plytké rozuzlení a chybělo mi vysvětlení. Díky tomu ubírám jednu hvězdu.
Za mě bylo spojení spisovatelek naopak plodné a osvěžující. Kdyby se rozhodly opět pro společný projekt, nebudu se bát. Protože teď jsem obavy měla díky zdejšímu hodnocení.
První část knihy mě příliš nebavila, pořád jsem čekala, co teda bude. S druhou částí se to trochu rozjelo, ale tedy od samotného konce jsem čekala něco víc, než jen takové plytké vysvětlení celé situace.
Rozhodně jedna ze slabších knih od Colleen a to jsem četla skoro všechny.
Často vidím, jak se u CoHo rozdělují čtenáři na ty, kteří ji milujou a na ty, kteří jí nesnáší. Já jsem od ní četla čtyři knížky, které mě vždy naprosto pohltili - jednu jsem četla cestou na festival a posledních pár stránek dočítala ve čtyři ráno v metru cestou zpátky, když ostatní pospávali. Já potřebovala vědět, jak to dopadne
Když pak někteří hodnotili její tvorbu negativně, absolutně jsem to nechápala, ale můžu vám říct, že kdyby tohle byla první knížka, kterou si od ní přečtu, už bych si žádnou jinou nepřečetla. Neplechu podle mě dělá i to, že knihu napsala kromě ní i Tarryn Fisher. Spoluautorství knihy podle mě prostě dělá neplechu.
Příběh je vyprávěný na střídačku po kapitolách z pohledu Charlie a Silase. Oba v jeden okamžik ztratí paměť a společně se snaží zjistit, co se to děje a proč - a hlavně, jak z toho ven. V Silasově posteli se najde krev, je očividné, že mezi jejich otci byl nějaký velký spor a Charlie se ze zbohatlického života ocitne v malém domku s matkou alkoholičkou a tátou ve vězení. Celá knížka byla naprostá bomba, četla se skvěle a postupně to nabíralo ma obrátkách - abych zjistila, že na konci nic nezjistím. Zůstala spousta nezodpovězených otázek a závěr, který mě absolutně neuspokojil. Jsem naštvaná, protože takhle skvělá knížka by si prostě zasloužila lepší konec. V každé knize, kterou jsem četla, byl skvělý zvrat, skvělé vysvětlení, dlouho jsem ji nedostala z hlavy. Tohle byl obří propadák. Těžko se hodnotí, protože jsem si četbu knihy strašně užila, ale ten konec úplně zdegradoval celý zážitek. Dávám tak 2,5 což není graficky proveditelný.
Není to typická Colleen,na kterou jsme si už zvykli. Zřejmě to bude přibráním do týmu další autorky, která dost ovlivnila děj a jeho cesty. Žádnou další knížku od autorky jsem nečetla tak dlouho jako tuto,což už samo o sobě dost vypovídá. Ani téma celé knihy mi moc nesedlo....takové "nadpřirozeno" se mi prostě nezamlouvá
Já vlastně nevím moc co napsat. Na jednu stranu mě to bavilo. Na stranu druhou bych prohlásila, že to bylo trošku divné.
Charlie a Silas jsou za mě skvělé postavy, kdy Silase jsem si hned zamilovala a k Charlie jsem se musela pročíst. Chemie mezi nimi byla a moc se mi to líbilo.
Líbilo se mi jak postupně objevují sami sebe a zjišťují svoje chyby a společnou minulost. Líbil se mi u určitý nádech tajemna. Byly tam i vtipné pasáže u kterých jsem se bavila.
Jenže tady nastává pro mě ten problém. Ztráta paměti, která nemá logické vysvětlení. Mě to přišlo trošku přes čáru. Kdyby to aspoň bylo jednou a ne vícekrát. Zmizení Charlie mi taky přišlo divné.
Romantika nebyla špatně napsaná a moc se mi líbila. Ale ztráta paměti vinou nadpřirozené síly mi přišla prostě divná a nelogická.
Po delší době a po velkém přemlouvání různých recenzí jsem se dala do novinky od Colleen Hoover a Tarryn Fisher. Knihy CoHo se mi do rukou vždycky dostaly... No přišla jsem k nim jak slepý k houslím. Četla jsem tak tři knihy, a letos jsem si řekla, že to chce se polepšit.
.
Nikdy, nikdy je příběhem dvou mladých lidí, kteří mezi sebou mají neskutečné pouto. Nejlepší kamarádi od dětství, kteří se do sebe postupem času zamilovali... Jednoho dne ale vstanou a zjistí, že si nepamatují nic ze svých životů...
.
Pro mě rozhodně zajímavé téma knihy, ale taky jsem do knihy šla trochu zlomyslně. Tohle téma je těžké. Většinou to někde ujede a přijde moment, kdy spisovatel udělá chybu. Tady mi ale přišlo, že si autorky celou zápletku vymyslely tak, aby se případné nelogičnosti překryli zadními vrátky.
.
Hlavními postavami tu jsou Silas a Charlie. Silas je sympaťák, laskavý, věrný, hodný. Za to Charlie, ta byla na facku. Čím víc a víc se v knize objevovala, tím víc mi vadila. Postavila si okolo sebe zdi kvůli sporu její rodiny a té Silasovy, ale udělalo to z ní docela... Potvoru.
.
Ze začátku jsem byla stejně zmatená, jako hlavní postavy. Postupně jsem ale začala chápat a kniha se pro mě stála docela návykovou a čtivou záležitostí, od které jsem nerada odcházela. I přes to, že je zápletka postavena na nějakém nadpřirozenu, mi příběh nepřišel divný.
.
Spojení dvou autorek dalo dohromady opravdu fajn knihu s tématem, na které jen tak nenarazíte. Pro mě je to po dlouhé době kniha od CoHo, skvělá, až na Charlie, za ní dolů.
Já vlastně ani nevím, co by se k tomuhle dalo říct, mělo to potenciál a tím to vlastně skončilo. Nikdo nevíme proč, nikdo nevíme jak. Rádoby krimi zápletka vyřešena na dvou stranách.
Coleen nasadila předchozími knihami vysokou laťku a asi i proto jsem byla
tentokrát zklamaná. Příběh nebyl špatný, ale dalo se z něj určitě vytěžit víc...
Začátek se neuvěřitelně táhnul a rozuzlení bylo naopak moc uspěchané
a nedotažené. Spoluautorství se tady moc nepovedlo.
Kdo by nechtěl být tak milovaný, jak to autorka umí napsat. Nejsem cílová skupina, ale už se těším, co napíše příště.
(SPOILER)
„Dokázal bych strávit každý den tím, že bych tě znovu a znovu poznával, Charlie. Nevěřím, že bych se toho někdy nabažil“.
Upřímně jsem se tohoto spojení autorek bála. Moc jsem jim nevěřila a hodnocení knihy taky není žádná sláva. Tady je jasný důkaz, že se nemá soudit na první pohled .-) Každý jsme přeci jiný……
Já patřím do té skupiny čtenářů, které kniha neskutečně bavila. Vcucla mě a vyplivla až na samém konci :-D Četla jsem bez dechu…
Silas byl neskutečný charakter a mazel :-) K Charlie si tu cestu musíte průběhem knihy prokopat, ale nakonec si vás získá i ona.
Ztratit každých 48 hodin paměť a nevědět kdo jste, čím jste...za mě něco nepředstavitelného.
Z konce jsem nebyla zklamaná, ale upřímně jsem celou dobu čekala na to velké finále s konfetami, a to se na 100% nedostavilo. I když mezi řádky, je napsané vše.
Nikdy nepřestaň. Nikdy nezapomeň.
Miluju knihy od Collen Hoover! Líbí se mi to mrazení, co při tom vždycky mám a líbí se mi ta smršť pocitů, kdy většinou skončím se slzami v očích a pár dní zpracovávám dozvuky toho příběhu a přemýšlím o tom ději. U tohohle příběhu jsem takový pocit neměla, cítila jsem tam prvky Collen, ta slova, tetování aj. - ten kdo od autorky už něco četl, ví o čem mluvím. Ona má neotřelé zápletky, má v tom toho ducha, ale tady jako by ten duch byl zašlapaný - zřejmě hodně pasáží bylo od druhé autorky. V knize jsou některé věci nevysvětlené, o pár komentářů níž jsou i vyjmenované a jsem ráda, že nejsem jediná, kdo si toho všiml. Rozhodně to však nemění nic na tom, že je kniha čtivá, vtáhne Vás do děje a nepustí dokud nebude šťastný konec. Doufala jsem v tu smršť pocitů jako vždy, ale občas se ani prostřední palačinka nepovede tak jak bychom si přáli. Není to klasická Hooverovina, spíš bych to přirovnala k dílu druhé autorky než od C.H. , ale i tak se mi jejich příběh líbil. Už jen proto, že je to romantická kniha o spřízněných duších hnaná Osudem.
Kdo by neznal knihy Colleen Hoover! Pro mě je to jedna z nejoblíbenějších spisovatelek a ať napíše romantiku, thriller nebo knihu pro mladé, neváhám a okamžitě si ji přečtu. A stejně tak to doporučuji i vám.
Nikdy, nikdy na první pohled zaujme svou nádhernou obálkou a na ten druhý i příběhem. Ten si zde prožijí Charlie a Silas. Jsou nejlepšími přáteli a od čtrnácti let i něco víc. Jednoho dne však zmizí jejich vzpomínky a oni musí odhalit pravdu nejen v tom, kdo jsou, ale i to, co se jim vlastně stalo a proč.
K této knize si Colleen přizvala na pomoc autorku thrillerů Tarryn Fisherovou a díky jejich spojení vznikla romantická kniha s mystery zápletkou. Je to příběh, u kterého nebudete čekat, co ještě přijde, budete si namáhat hlavu a přemýšlet společně s hlavními hrdiny o tom, co se vlastně stalo. Chtělo by se mi říct, že vám příběh nedá spát, ale na druhou stranu ho přečtete tak rychle, že než půjdete do postele, už budete mít ve všem jasno.
Je to kniha o mladých a pro mladé, ale i přesto, že mám věk spíše na jiné knihy od autorky, tak ani tuto jsem nemohla odložit. Je neskutečně čtivá, budete potřebovat víc a víc. Mezi hlavními postavami to jiskřilo, jak jen to Colleen umí a typicky pro mě jsem si u knížky i pobrečela.
Je to milé i dojemné, dobrodružné, snad i poučné. Každopádně zvláštní a originální. Je tu skvělá i bonusová kapitola, obzvláště pro ty, kteří milují horoskopy, ale pozor, nechte si ji skutečně až na závěr, jinak vám může prozradit i to důležité.
Moc ráda zařazuji Nikdy, nikdy do mé knihovničky k ostatním knihám od Colleen a moc se těším na další.
Tak tohle se nepovedlo, nešlo se vůbec začít, chaos ve všem...