Nikdy se nepřestala usmívat
Martin Štefko
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459297/bmid_nikdy-se-neprestala-usmivat-hvR-459297.jpg
4
247
247
Robert Jenkins je uznávaný soudní psychiatr. Před sebou má případ, díky kterému už jeho jméno nikdy nezapadne. A přitom stačí jen mluvit a naslouchat. Alexandra je obyčejnou ženou, která nikdy nestála v centru dění. Až doposud. Ocitla se ve světle reflektorů s krví na rukou. Alexandra je vražedkyně. Na svém kontě má 168 zabití. Robert se těší na jednoduchý případ. Všechno je jasné. Alespoň do chvíle, než se s Alexandrou poprvé setká.... celý text
Přidat komentář
Kniha mi byla doporučená kamarádem, moc se mi do ní nechtělo, ale nelituji. Naprosto skvělý příběh. Knihu jsem četla jedním dechem a nejde se od ní odtrhnout. A pak ten konec...spadla mi brada :-D knihu doporučuji všema deseti :-)
Nikdy se nepřestala usmívat, proč taky?
Vnímala zlo, ale navenek působila úplně klidně, aneb jak si jinak vytvořit zeď mezi dobrem a zlem.
Byla to příjemná oddechovka, s překvapivým koncem. Takový závěr jsem vůbec nečekala.
Příběh mě neskutečně bavil a tím pádem byla kniha přečtená za jedno dopoledne.
Místy ironie, místy vážné situace a taky vtipné dialogy.
Nic není tak, jak se zdá a hlavně je příběh důkazem toho, že není dobré soudit člověka podle zevnějšku. :))
"Nedokážu ovlivnit všechno ve svém životě, s něčím se prostě smířim."
Jak sakra může být někdo tak vyrovnaný a smířený?!
"Mělas někdy pocit, že už se svým chlapem prostě nemůžeš vydržet?
Někdy bych ho zabila."
Pro jednu stranu ironie, brána jako vtip.
Pro druhou stranu naprostý fakt, myšlený doslovně...
Tato kniha je o dvou lidech, jenž jedna z nich je masová vražedkyně, která má na svědomí více jak 168 vražd a druhá postava je soudní psychiatr, jenž jí vyšetřuje. Bohužel, nikdy není nic tak jednoduché, jak se zdá. Ona je se svým osudem smířená, a už má v hlavě jedinou myšlenku, a to na vlastní odchod z tohohle zkaženého světa. Za to psychiatr Robert Jenkins si po prvním setkání, není úplně jistý tím, že mu Alexandra říká úplnou pravdu, nejen o sobě ale i o vraždách. Je vůbec možné, aby jedna žena zabila 168 různých lidí v různý čas na od sebe dost vzdálených místech?
Příběh knihy vypadá jednoduše ale není tomu tak, rozdělil bych ho na dvě části. Část první – flashbacky, kdy Alexandra vypráví, jak se odehrály různé vraždy. Část druhá - kde máme samotná psychiatrická sezení. Vzájemně je to dobře poskládané, jedná se o perfektní rozbor přemýšlení vraha. Kdy víte, jak co probíhalo, a přitom dostáváte pocity z první ruky, víte, co ji k tomu vedlo proč to dělala, všímáte si různých drobných nuancí. Říkáte si, že tohle je prostě jasná věc ale vnitřně tam něco nehraje. Kniha je napsána tak, že při čtení neustále přemýšlíte nad Alexandrou, nad jejím chováním, za mě je to je super drží vás to ve střehu a chcete neustále číst. Konec knihy byl jiný, než jsem si myslel, měl jsem několik teorií proč to Alexandra dělá, ale tohle mě dostalo a byl to jiné, se zajímavou myšlenkou...
Malá knížka svou velikostí, velká díky svému námětu k přemýšlení.
Co si pomyslet o knize, která Vám již v prologu domněle ukončí příběh ženy, která se nikdy nepřestala usmívat? Snad jen to, že Martin Štefko to musí mít zatraceně promyšlené, aby mě na dalších dvou stech stránkách přesvědčil o tom, že jeho kniha bude pecka. A ano, promyšlené to opravdu měl. Na následujících stránkách se totiž vytváří psychologický rozbor Alexandry a i když jsem vlastně neměl důvod si na ní vytvářet názor, vše za mě totiž dělal psychiatr Robert Jenkins, tak nějak jsem se od knihy nedokázal odtrhnout. Úctyhodný kousek, jen co je pravda. Střídání kapitol, kde jedna je v rámci dialogu mezi Alexandrou a Robertem, a druhá se hrabe v její minulosti a nastiňuje životní útrapy Alexandry, mě doslova zajímaly. Pořád jsem si říkal, kam autor dokáže až zajít. Jednak mě ty dialogy s Robertem neskutečně bavily a druhak jsem byl zvědavý, kam to její počínání vlastně až dojde. Jaký, že má vlastně smysl? V jedné kapitole mě to až donutilo si ke čtení pustit hudební podkres složený z pecek, o kterých je v tu chvíli v knize řeč. Rozuzlení je pak hodně jiné, než zbytek knihy, ale řekl bych, že v kontextu příběhu veskrze zajímavé. Martin Štefko je nejenom šikovný nakladatel, ale knihu po knize zjišťuji, že i zatraceně talentovaný spisovatel. Těším se na jeho další knihy...
Dlouho jsem váhala, jak knihu ohodnotit a nakonec jsem zvolila 3 hvězdy - průměr. Kniha je čtivá, ke konci mě i velmi zajímalo, jak se příběh rozhřeší, takže jsem nemohla přestat číst. Bohužel konec je velmi předvídatelný, nic extra zajímavého se nestalo, zároveň nejsem z konce ani zklamaná - takže bych to zhodnotila jako příjemné, oddychové čtení, které není příliš zajímavé, abych se k němu vracela. (:
Zvláštní, pro mne spíše divná, kniha.
Mezi žánry rozkročená variace biblického příběhu mnohem známějšího Joshuy Ha'Nocriho, která ve mně nezanechala silnou stopu.
Na thriller je to málo napínavé, na detektivku málo tajemné a na psychocosi málo hluboké. Celkově je příběh Alexandry od počátku stavěn příliš extrémně a (pro mne rušivě) účelově.
Nevěřil jsem ani jí, ani autorovi.
Ale tohle bylo velké překvapení! Koupila jsem si knihu v audioverzi a bylo to dokonalé. Poslouchala jsem při pečení cukroví, kterážto činnost mi trvala déle než obvykle, neboť jsem se kolikrát přistihla, že stojím bez hnutí a napětím ani nedýchám. Úžasný zážitek.
Teda jo, síla.
Místy jsem zapomínala dýchat.
Po Mrtví kráčí po zemi je to od autora něco naprosto odlišného. A musím říct, že tahle poloha mi sedí mnohem víc.
Opravdu thriller.
Doporučuji. (Poslouchala jsem audioverzi a tu taky doporučuji)
Opravdu hodně drsná,temná a velice napínavá kniha. Rozuzlení naprosto nečekané. Moc dobře se mi četla. Doporučuji :)
Takže jsem si přečetl druhý dílo od autora a vidím v něm zajímavé počteníčko. Povedlo se ti u mě pozvednout jedno obočí.
Autor si vyzkoušel experimentovat v oblastech, do kterých zatím nezabrousil a slušně se mu to podařilo. Nicméně ale to, co mě dost chytlo v první půlce, tak v druhé mi přišlo jako nevyhnutulně se opakující nuda, ale to je dáno tím, že káždá kapitola se tváří jako povídka, který opravdu nemusím. Téma masových vrahů je trochu otřepané, ale vzal jsem to. To, co mi v minulé knize hodně vadilo, se tady nedostavilo; tím myslím přespříliš humoru a jsem rád, že tady to tak není. Ale jsou tu jiné věci, které mně v tom drásaly a ze všeho nejvíc jsem nechtěl ten konec, kterého se mi dostalo. Takové klišé, ale budiž :-)
Na druhou stanu rozhovory mezi dokrorem a pacintkou jsou uvěřitelné, dostaly se mi rychle pod kůži a jsou na úrovni už vypsaného autora a to velice chválím. Štefko umí psát svižně a poutavě, ale i nudně. Našel jsem zde také i nějaký ten podnět k zamyšlení, takže jsem celkem spokojen.
Vyšel z toho zajímavý thriller, který je zvláštně napsaný, takže věřím, že nemusí sednout každému... V mém případě je to půl na půl.
Kniha prošla o něco pečlivější korekturou než předchozí díl a je to na tom vidět. Co se týče obálky tak přesně vystihuje knihu samotnou a stačí když se v průběhu čtení na ní párkrat podíváte. Martine jen tak dál a přeju další múzu v psaní.
Hodnotím 7/10
(SPOILER)
Štefko je pro mě zvláštní brouk. Snažila jsem se přečíst "Mrtvý kráčí po zemi", ale díky vtipným hláškám v každé větě, jsem to vzdala.
Dílo "Nikdy se nepřestala usmívat", mě okouzlilo a to hlavně vzhledem obálky. Miluji tyto typy ilustrací...
Kniha mě brala od začátku do středu, kdy jsem musela knihu odložit. Kniha je útlá a jak rychle pohltí, tak rychle pustí. To co jsem v knize nesnášela byly pasáže minulosti, kdy si člověk vyslechl celé rádio... (které prostě není podstatné). Často mě zarazily obraty... nikdy jsem netušila jak se mlha může plazit po špičkách stromu jako závoj "mrtvé" nevěsty... To mě od čtení odradilo, protože pokud se mohu smát u scény, která má vypadat pochmurně.
Dle mého má Štefko co nabídnout, ale nějak si nejsem jistá v jakém žánru a myslím si, že ani pan Štefko ještě netuší co mu svědčí. :)
Ovšem se nebráním přečtením dalšího jeho díla, snad už se dostanu dál než do středu.
----------------------------------
Když se k publikaci vracím po pár letech, musím upravit svoje hodnocení, podobně jako Štefko upravil svou knihu u druhého vydání z roku 2021. Určitě bych doporučila upravenou/ novou verzi, která postrádá divné slovní obraty a jiné mouchy, které jsem vytýkala. Kniha je čtivá, příběh poutavý, ovšem zvolená pointa by dala zabrat asi ne jednomu zkušenému autorovi. Často jsem narazila na nesoulad toho, co román vypráví a jak to bylo řemeslně zpracované.
SPOILER
Zážitky Alexandry, které přebírala od jiných lidí (žen, kvůli příběhu), mají tu vadu, že jsou psané pořád stejně. Jak to lépe vyřešit... Pro čtenáře bylo nutné vyvolat dojem, že zločiny páchá pouze jedna osoba, ale ve skutečnosti je páchal pokaždé někdo jiný, Alexandra jen přebrala zážitek. Určitě bych viděla větší práci s Intermezzy, které autor předkládá, neboť mluva a uvažování jsou stále totožné i když se jedná o jiné charaktery. Jak jsem řekla, je to těžké na zpracování a Martin se s tím popral tak, aby z toho nevznikl blábol. S tímto se samozřejmě pojí i to, že různé informace o Alexandře neseděly, ale v pohodě. To jednoho donutí pátrat, která mlátí, to je super.
Nakonec jsem jsem tam viděla hodně vratký motiv Alexandry, proč to všechno vlastně vzala na sebe. Podobnost příběhu se Zelenou mílí od Kinga je tím hodně výrazná, ale ten motiv slabší.
Za mě se budu zase opakovat. Nechť autor píše hodně, hodně thrillerů. Sedí mu to a tuším, že každou vydanou knihou, toho bude míň a míň na rejpání, což pak způsobí mé kratší komentáře.
Mrtvi kraci - 4 * ...Nikdy se neprestala - 5* ... mno,a dnes mi prisel mail,ze Stefkovi vychazi dalsi kniha..a muzu rict,ze se po prvnich dvou knihach na tu treti opravdu tesim... :) ;)
Psychologický thriller o cestě soudního psychiatra za pochopením skutků masové vražedkyně.
Dobré ohlasy na knihu nelžou. Je to dobře vymyšleno a skvěle napsáno. Kniha mě bavila od prvního do posledního řádku, trochu mě zarazila některými drsnými scénami a překvapila pointou.
Po knize "Mrtví kráčí po zemi" nám autor předvádí, že jeho styl psaní rozhodně není jednotvárný. Představuje nám nápaditý a napínavý krimi thriller s prvky sci-fi. Brutální scény střídají zajímavé dialogy, a závěr pořádně překvapí. Čtením této knihy jsem si zpříjemnil několik večerů, i když mě chvílemi mrazilo v zátylku.
Jednoznačně skvělý! Knížku jsem přečetla za jediný den, musela jsem číst v kuse, jak to bylo napínavý. Líbil se mi vztah, který si Alexandra vytvořila s Robertem. Některé pasáže popisující vraždy jsou neskutečně realistické, zvláště TA jedna.
Vřele doporučuju všem, co chtějí napínavý příběh nebo trochu drsnější detektivku.
Jsem ráda, že jsem tuto knížku dostala do rukou a dostala příležitost k přečtení. Napínavá (zblajzla jsem ji za 2 dny a to je na mě co říct!), šokující (jen jsem si říkala wau, uuuf, jeejda), zajímavá tím, že nebyla předvídatelná (ten klid vražedkyně), drsná (na mne velmi). Každopádně, líbí se mi, že autor krásně a pozvolna změnil styl a napsal něco úplně nečekaného. No jasně, vždyť taky tato kniha vznikla náhlým výbuchem v hlavě. Ještě jednou dík! :-) Doporučuji pro milovníky Thrillerů!
Říká se, že až druhá kniha ukáže pravdu, ta první mohla být náhoda. V tomhle ohledu může být Štefko klidný. Na knize se mi hrozně líbí hned několik věcí. Je to úplně něco jiného než prvotina a to i stylem, jakým je to napsané. Je to napínavé, zajímavé a ne zcela předvídatelné, pointu jsem odhaloval asi přesně jak jsem měl. Hrozně mě strhla ta epizodičnost jednotlivých kapitol, to byla naprostá paráda. Je to tak na 4.5*. Chci další knihu.
Martin Štefko má vypravěčský talent jako prase!
Je potřeba říkat něco dalšího?
Štítky knihy
thrillery sérioví vrazi trest smrti mysteriózní, mystéria české detektivky a krimi psychologické thrillery vražedkyně lékařské thrilleryAutorovy další knížky
| 2015 |  Nikdy se nepřestala usmívat |
| 2020 | Mrtvé ženy |
| 2014 | Mrtví kráčí po zemi |
| 2022 | Farma zrůd |
| 2016 |  Agentura 1: První tým |
Na tejto knihe mi vadilo niekoľko vecí, ktoré sa podpisujú pod hodnotenie. Predovšetkým inšpirácia Zelenou míľou. Už druhá autorova kniha, ktorá skladá poklonu S. Kingovi (Mrtví kráčí po zemi stále odkazovali na Temnú vežu). Pritom autor vie napísať aj zaujímavý a originálny príbeh, ako Zatracenci. Vzhľadom na spomínanú Zelenú míľu ma teda pointa neprekvapila. Ďalšia vec, ktorá zrážala dole môj dojem, bola interpretácia. V Čti mi sa s aranžmánom celkom vyhrali. Hudba je dobrá, aj to, že je interpretov viac, prípadne rozličné efekty. Hlas p. Kahounovej ma však vyslovene iritoval. V niektorej recenzii zaznelo, že interpretuje, ako keby čítala cestovný poriadok - to je celkom výstižné. V skratke tu máme teda nie úplne originálny príbeh, explicitné popisy, ktoré ma znechucovali, nesympatické postavy a interpretov. A áno, obálka je dosť strašná, ale to je už najmenej.