Nikdykde
Neil Gaiman
Hlavním hrdinou je obyčejný mladý muž Richard Mayhew, který se potácí svým spořádaným, nudným životem. Jednoho dne ovšem na ulici pomůže otrhané dívce, která ho zavede do tajného světa o němž se mu nikdy ani nesnilo. Jedná se o Podlondýn, jakési město naruby, jehož pravidla se řídí podle sítě londýnského metra. V tomto světě se Richard setkává s velikými inteligentními krysami, tajemným markýzem de Carabas či padlým andělem, který uprchl ze zničené Atlantidy. Londýnské podzemí se převrací v úžasnou zemi se spletitou mytologií a kde ani ty nejobyčejnější věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají. Nové, autorem doplněné vydání.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , PolarisOriginální název:
Neverwhere, 1998
více info...
Přidat komentář
Čtení mě nebavilo, nebyl jsem jaksi vtažen do děje. Na můj vkus moc pohádkové a nevěrohodné. Ale sem tam vtipné.
"Na druhém konci vagónu byl starší sokolník se sokolem na ruce. Dvořil se klubku slečinek s
prošlou prodejní lhůtou a v některých případech i s prošlým datem spotřeby. ''
Nakonec se mi kniha líbila, ikdyž byly úseky, kdy jsem si říkala, že ji ani nedočtu. Fantasy moc nečtu, ale kniha mi byla doporučená, jako dobrá kniha, tak jsem ji chtěla přečíst a přesvědčit se o tom. Dočetla jsem ji asi jen díky tomu, že se mi líbily hlavní postavy a chtěla jsem vědět, jak to dopadne, ikdyž konec jsem tak trochu předvídala.
Běžně nečtu literaturu tohoto typu. Knihu jsem přečetla po jednom doporučení, chtěla jsem zkusit něco nového, prokousala jsem se až na poslední stránku. Cestou jsem se ale v Podlondýně bohužel dost často ztrácela. Příběh byl - k velké škodě - přesycen příliš velkým množstvím postav, které se neočekávaně objevovaly a zase mizely, aniž by se nějak vyvíjely, aniž bych chápala, co mají symbolizovat, proč se vlastně na scéně objevují. Ani prostor, jak se mi zdá, nedržel moc pohromadě. Autor vždycky mívá náskok před čtenářem, v tomto případě se mi to ale zdálo netolerovatelné. Tohle nebyl můj šálek čaje.
Knihu jsem právě dočetl. Už jsem sehnal většinu zbylých autorových knih, snad mě pobaví jako tato. Normálně fantasy příliš nemusím, ale Pratchetta mám kompletního. Gaiman je poněkud drsnější, možná méně vtipný, ale neméně čtivý. Výborná čeština, výborný překlad. Jména by mi vyhovovala více v originální podobě.
Skvělé. Fakt se mi to moc líbilo a to fantasy normálně nečtu. Navíc jsem v době čtení byla v Londýně, tak jsem si to tím víc užívala.
Líbilo. Vlastně ani nevím, co bych měla o knize říct - líbil se mi příběh, popis, prostředí i postavy. Ráda bych se dozvěděla víc o Serafině a sedmi sestrách, o místech, o kterých je lepší raději nic nevědět a o tom, co se dělo dál, když příběh na stránkách knihy skončil. Podlondýn nabízí mnohá překvapení a já bych ráda dál sledovala, jak lady Dvířka pokračuje ve svém snažení, co dělá Richard a všichni ostatní podivní obyvatelé Podlondýna. Škoda, že autor nenapsal pokračování.
Je tu spousta zevrubných a trefných komentářů (a já jsem, ostuda, ani všechny nečetla), takže já jen stručně a krátce. Nikdykde je skvělé čtivé fantasy vhodně připodobněné pratchettovkám, a víc vlastně není třeba říkat. Vtipné, místy sarkastické, s trefnými postřehy k dnešní společnosti a kouzelnými, jedinečnými charaktery. Příjemně strávený víkend v Podlondýně.
"Máš dobré srdce. Někdy to stačí, aby ses v pořádku dostal, kam jdeš." Pak zakroutila hlavou. „Ale většinou ne."
neviem co dodat. uplne skvela knizka, skvely svet, strasne som ju nechcela docitat.
....a lubim markyza Carabasa :D
Pro mě jedním slovem "úžasná".. Gaiman mě, ale zaujme vždycky, má pro mě svoje jedinečné kouzlo.
"Jedna z nejlepších knih žánru."
"To si určitě přečti."
"Jo, to je skvělá knížka."
Tak proč jsem sakra tak nenadšená? Těch doporučení jsem slyšela desítky. Fantasy miluju skoro celý život. Kde je chyba?
Četla jsem a četla a nepochopila, čím je kniha tak úžasná a slavná.
Nenašla jsem v ní slušný děj.
Už při prvním setkání s ním jsem pochopila, kdo je hlavní záporák.
Žádný nečekaný zvrat nepřišel.
Nenašla jsem ani hlubší pointu. Pokud tam nějaká mezi řádky byla, taková ta nevyslovená, omlouvám se.
Ano, bylo tam pár pěkných nápadů. Jenže... každá lepší kniha má pár pěkných nápadů, tím to neproslavíte.
Ano, bylo to dobře napsané, vychytané chyb, nepřebývala slovíčka, nebyly krkolomné fráze apod. Nadruhou stranu to nemělo žádný všepohlcující styl psaní, který by mě nutil číst den a noc.
Ano, docela se mi líbily postavy. Zvláště markýze jsem si zamilovala. Přesto jich většina zůstávala stejně plochá jako písmenka jež je tvořila, snad jen Vandemar a de Carabas dokázali z papíru vstát.
Tak kde je to "víc", co tu knihu tak proslavilo?
Výborné čtení - a ať mi nikdo netvrdí, že zde neměl pan Kulhánek inspiraci ve svém neporazitelném duu zabijáků.
Čakala som krajší príbeh. Dej je prevažne o neustálom blúdení pod Londýnom, nechýba mu veľa surovosti, mučenia, čo nie je práve podľa môjho vkusu. Celý čas sa Richard chce dostať späť domov, no keď sa tam dostane, zasa by sa rád vrátil do Podlondýna. Ako by nevedel, čo vlastne chce. A ten záver bol úplne zbytočný - bol to návrat k surovosti, ako keby jej nebolo dosť v celej knihe.
Vždycky jednou za čas přehodnotím svůj žebříček oblíbených knížek, ale od té doby, co jsem přečetla Nikdykde( už je to asi deset let ) se moje první místo nemění. Přečetla jsem ji snad desetkrát celou a kdykoliv dostanu chuť ponořit se do Podlondýna, otevřu kdekoliv a čtu. Chytla mě tak neuvěřitelným způsobem, jak se to ještě žádné knížce nepovedlo.Našla jsem v ní všechno co jsem kdy od příběhu čekala, ani jsem to netušila. Neuvěřitelnou zápletku, hledání naděje, zoufalství, radost, smutek, zajímavé postavy, úžasný příběh a naprosto dokonalý konec, u kterého mi tekly slzy a smála jsem se najednou, protože mi přece bylo jasné, že Richard už v Londýně nemá co hledat....
Ve stěně byl otvor ve tvaru dveří, přesně takový, jak ho nakreslil. V otvoru stál muž s rukama teatrálně složenýma na prsou. Stál, až si byl jistý, že ho Richard vidí. Pak velkolepě zívl, přikrývaje si ústa tmavou dlaní.
Markýz de Carabas vytáhl obočí. „Tak co?“ řekl netrpělivě. „Jdeš?“
Skvělá kniha :-). Četla jsem ji, když jsem byla zrovna na dovolené v Londýně, takže jsem si knihu i dovču moc užila.
Štítky knihy
Londýn nadpřirozené bytosti tajemství městská (urban) fantasy metro zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2007 | Koralina |
Jedna z nejlepších fantasy knih, které jsem dosud četl. Skvěle vymyšlený hlavní záporák. Knihou jsme se nechal pohltit a některými "logickými" chybami, nebo věcmi jsem se nepozastavoval. Hned bych se šel do "Podlondýna" mrknout. Smekám před schopností pana Gaimana vytvořit imaginární svět. Nad Gaimanovými knihamy nesmíte přemýšlet, ale nechat se jimi unášet.