Nikdynoc
Jay Kristoff
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405921/bmid_nikdynoc-Z2c-405921.png
4
1078
1078
Dcera popraveného zrádce Mia Corverová se ukrývá ve městě postaveném z kostí mrtvého titána. Vydává se na cestu, aby se stala učednicí nejobávanějšího a nejtajemnějšího sdružení vrahů v celé zemi – Rudé církvi. I když vyniká v použití jedů a zbraní, nemůže ji to zachránit před spiknutím, které se na ni v temnotě chystá. Dokáže ho odhalit včas, než ji dostihne, a pomstít se těm, kteří můžou za smrt jejího otce?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , CooBooOriginální název:
Nevernight, 2016
více info...
Přidat komentář
Úplně úžasná kniha! Jakmile jsem se začetla ne a ne se od ní odtrhnout. Celý den jsem se pak těšila, až si k ní zase vrátím a začnu číst. Hlavní hrdinové jsou naprosto úžasní, popis jednoduchý, ale přesto velice podrobný a dej napínavý.
Nikdynoc se rozhodně řadí k jedné z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla. Autor zde buduje velmi neotřelý, zajímavý a originální svět se sympatickou hlavní hrdinkou. Navíc Miu neustále doprovází její stínový kocour, kterému jsem propadla hned v prvních okamžicích. Kniha je psána poněkud nekonvenčním stylem, vyprávění je velmi realistické, místy až morbidní stejně jako některá témata, kterých se autor dotýká. Jediným rušivým elementem pro mě byly poznámky pod čarou, často dlouhé i přes polovinu stránky. V první polovině mě často vytrhovaly z děje, nicméně v druhé polovině už nebyly tak časté (nebo možná byly, ale už jsem si na jejich existenci zvykla a lépe se s ní vyrovnávala). Ale tenhle neduh knize rozhodně můžu odpustit.
Za me super, poznamky pod carou neskutecne bavily a davaly knizce smrnc. Ani jsem necekala, ze se budu az tak dobre bavit. Fantazy svet velmi dobre promysleny do velkych detailu a vcetne historie, coz mam rada. Doporucuji.
Pro mě letos další re-reading, díky kterému jsem si všimla mnoha věcí, které mi minule unikly. Tato kniha rozhodně není pro každého. Je v ní spousta krvavých scén i sexuálních, takže bych ji nedoporučovala mladším čtenářům a pokud je kniha zaujala, rozhodně doporučuji ještě chvíli počkat. Autor nám chce totiž o tom světě podat co nejvíce informací, takže musíte být smíření s různými poznámkami pod čarou a odbočkami v ději. Hlavní hrdinka je ale skvělá a jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat.
(SPOILER)
Část se spoilery je označená.
Na to, jaký je kolem knihy mumraj... nic moc. Nadruhou stranu to ani není tak docela špatné. Výstavba světa je skutečně lahůdka. Mám slabost pro fiktivní náboženství a tady to bylo tak úžasně vestavěné do světa, že... zkrátka mňam. Nadruhou stranu mi byly jak postavy tak příběh vcelku ukradené.
SPOILERy
Jediná část co mě skutečně dojala byl osud jejího bratra (a matky) a náznak ke konci, že všechno může být jinak je pravděpodobně tím, co mě donutí načít další díl.
No a když už jsme u těch spoilerů, tak jeden těžký... jediná smrt, která mě skutečně mrzí je Cassian, byla jsem vážně zvědavá, co se od něj dozvíme... a proč jí do háje řekl sestřičko?
Konec SPOILERů
Zkrátka a dobře celkem fajn. Díky tomu, že výstavba světa je dle mého názoru jednou z předností této knihy jsem řadu poznámek ocenila, pak tam ale byly další, které byly zkrátka jen hloupé a zbytečné... (Edit: Autor by si měl přečíst Jonathana Strange a pana Norella, takhle mají vypadat poznámky pod čarou!) Žádné hluboké emoce ve mně kniha zkrátka nevyvolala, přesto jsem vcelku spokojená.
Knížka byla nečekanou knižní výhrou u CooBoo. Těchto 506 stran bylo v celku zábavných, i když mě velice nic z děje nepřekvapilo. Ve druhém díle už prý nebude o překvapení nouze. Mia je na můj vkus příliš hodné děvče, ale chápu, že je kniha psaná pro mladší čtenáře. Byla jsem varována, že je rukopis plný krveprolití a sexu, ale dle mě v rámci slušnosti. Všechny pasáže jsou popsány způsobem, díky němuž si dokážete každou scénu představit naprosto realisticky. Velmi čtivá a jednoduše napsaná. Není tak propracovaná jako třeba Hunger Games, ale i tak... už se těším na další díl.
Youngadultová sekce čtenářů musí být nadšená. Jsou tu všechny správné ingredience - sex, vulgarity, krvavé souboje, morbidní, ironický humor a skvělý fantasy svět.
Nastalo pár chvilek, kdy se mi děj trochu táhl a říkala jsem si, že by kniha mohla být klidně o trochu kratší, ale jinak jsem byla spokojená.
Poznámky pod čarou mi přišly zbytečné, rušivé a nepřehledné.
Ale určitě se chystám a těším na pokračování.
Tak jo, je na čase přiznat si skutečný stav věcí. Jsem starej. Lépe řečeno, jsem starej na moderní fantastiku pro dospívající. Kdybych Nikdynoc otevřel před pětadvaceti lety, byl bych z ní na sto procent nadšený, protože obsahuje všechny ty správné ingredience – mladé hrdiny bažící po pomstě, vášnivé sexuální scény, nějakou tu špetku explicitního násilí a cynické bourání zaběhnutých klišé. Jay Kristoff si znatelně užívá čtenářského nadšení pro věc, pročež vyprávění zasazuje do atraktivního prostředí chladnokrevných zabijáků, kteří podobně jako čarodějničtí učni v Harrym Potterovi mají též svou vlastní školu – zlodějiny a vraždění.
Dějová linka téhle stylové fantasy, jež se nepřímo podbízí aktuálním žánrovým trendům, není nijak komplikovaná. Třebaže zpočátku chvilku trvá, než se zorientujete v postavách a jejich motivacích, brzy následuje pětisetstránková akční jízda, v níž není nouze o morbidní humor, ani o nápaditě promyšlený svět. Akorát těch poznámek pod čarou mohlo být klidně méně.
buď se mi kniha líbí, nebo ne. Mě se prostě nelíbila. Začátek - absolutně nesrozumitelný a pak jen samé násilí, vraždy, bití... ani jsem nedočetla....a pro děti a mládež? Copak je tohle normální?
Snad jako všem mi trvalo nějakou dobu než jsem se začetla, hlavně to teda přisuzuju poznámkám pod čarou, které, jak už někdo dříve zmiňoval, byly kolikrát opravdu zbytečné a dle mého obsahovaly i takové nepodstatné informace, že jsem se u nich nudila a myšlenkami odbíhala někam pryč a následně se musela k textu zase vracet, nepomáhal tomu ani fakt, že poznámka zabírala pomalu i větší část strany než obyčejný text, popřípadě pokračovaly na další stranu. Byl vůbec někdo, komu ty poznámky nevadily? K tomu mi občas přišlo že jsou zbytečné,a autor se prakticky směje svým vtipům, jo a taky oslovení milý příteli mi chvílemi lezlo na nervy
Do knihy jsem šla už s tím že ze začátku to bude těžké, ale že až takhle moc.. to jsem doopravdy nečekala.
Tohle všechno mi ale následně bohatě vynahradil příběh jakmile jsem se nějak trochu z orientovala. Jednu hvězdu strhávám pouze za grafické rozdělení textu a ty poznámky pod čarou, protože jinak je to přísně super příběh se skvostně propracovaným světem.
Je dost možné, že Vás prvních sto stránek nebude bavit. Nebudete je chápat. Ale když vydržíte, tak pak BUM!! Naprostá bomba až do konce... Další úžasná série, která mi přirostla k srdci ♥
Chvilku mi trvalo než jsem se do příběhu začetla. Politické, geografické a správní rozdělení místa děje je krapet složitější, ale postupem času se v tom dá vyznat. Příběh mě nakonec uchvátil a těším se na další pokračování.
Co mě opravdu štvalo, bylo rozdělení textu. Poznámky pod čarou byly mnohdy zbytečné a někdy se informace z nich daly normálně začlenit textu. A navíc i narušovaly plynulost textu. Dále rozdělení přítomnosti a minulosti bylo dle mého názoru nešťastné. Když je delší text napsaný kurzívou, čte se to zle a nešlo pomalu ani poznat, kde vlastně byla ta hvězdička. Dále pak když jsou čtyři slova napsána přes deset řádků s řadou mezer. Tyto úpravy textu nechápu a přišly mi naprosto zbytečné.
Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak jsem se s knihou skamarádila. Když skončila, tak mi bylo líto, že ještě není další díl.
Během prvních sto stránek jsem absolutně netušila, co se vlastně děje, kdo je kdo a kde jsem. Ale potom?!!!
Autorovo Illuminae mi nesedlo, ale to Nikdynoci jsem se fakt zamilovala a těším se na další díly.
Tuto knihu jsem si přečetla, protože má vysoké hodnocení i když v recenzích hodně lidí zmiňuje, že autor používá dost sprostých slov a jak popisuje krvavé a erotické scény.Tak za 1. sprostá slova by se vešla na jednu stránku- ta která by mi vadila takže vůbec nechápu proč je nutné je do knihy vůbec dávat a myslím, že si tím autor trochu škodí, hlavně na začátku, protože pak už tam skoro žádná nejsou. 2. erotické scény - těch moc nebylo takže taky nic co by mohlo člověka urazit a o nějakém krvavém popisování bych nemluvila vůbec. Kdo četl Hry o trůny bude mu to připadat jako čajíček nebo jen nějaký trhriller třeba od Mo Hayder tak to je docela maskr, ale tato kniha NE. A už se dostávám k tomu, že jsem si Miu velmi oblíbila a strašně se mi líbilo jak nastrčila něco pro někoho:-) nechci prozrazovat..a závěr zkoušek taky super:-). Nenechte se odradit začátkem opravdu tato kniha člověka chytne. Mrzí mě jedna smrt v knize.Těším se na další díl:-) a doporučuji
Napínavý příběh od začátku až do konce, moc mě bavilo to číst. Ani mi nepřišlo, že by kniha měla přes 500 stránek, jak rychle to šlo.
Trochu mě zamrzela některá úmrtí a dost mě překvapil konečný obrat, ale o to lepší ta kniha byla.
Ale jedna věc mě hodně štvala, já chápu, že tato kniha je už poměrně rozsáhlejší, ale tolik chyb... přijde mi, že tady editor hodně odfláknul svoji práci.
Já chápu, že sem tam může něco proklouznout, ale aby téměř na každé stránce byl překlep, změna pohlaví (Mia byl místo byla) či nesmyslná věta, kdy člověk musel doslova hádat, co tam má asi být, bylo na mě trochu moc, tak doufám, že na druhém díle si nechali víc záležet. Příběh je to totiž skvělý, ale chyby a překlepy kazí celkový dojem.
Ze začátku jsem s tím zápasila. Dobře, hodně jsem s tím zápasila. Pokud to máte podobně, nebojte, později se to o dost zlepší.
Není to klasická YA fantasy, což mi problémy nedělá. Mám ráda i běžné fantasy a tohle bylo (od druhé poloviny) příjemné, pohodové čtení o vražedkyni ve škole pro vrahy. Hm, ... v hlavě to znělo lépe.
Postavy se mi líbily, dokázala jsem s nimi soucítit a příběh mě nutil se o ně i trochu bát. Prostředí zní velmi zajímavě, líbí se mi ty prvky Římské říše a přitom i to, že to není její věrohodná kopie. Kromě toho tam vidím i něco málo ze starověké Persie, Řecka, Aztécké říše a jiných kultur ... ah, to je tak skvělý! Ten příběh není nijak originální, to uznávám a člověk tuší, kam tu bude směřovat. I tak, pořád je to zajímavé čtení.
Ok, a proč jsem s tím zápasila? No, ta kniha je psána někým, kdo o hlavní hrdince slyšel a dopředu vám řekne, že je mrtvá a předtím zničila celou říši. OK, to zní drsně, chci si to rozhodně přečíst. Když vypráví tedy ten příběh, přidává pro čtenáře poznámky pod čarou, aby dovysvětlil kulturní rozdíly, poznatky z historie, politiky, legendy, něco z biologie, chemie, mytologie ... Je to zajímavé rozhodnutí, příliš to nezasahuje do příběhu a nakonec, nikdo čtenáře nenutí to číst. Chápu.
Jenže kvůli vysokoškolském studiu mám pomalu PTSD z těchto poznámek pod čarou a dost mě to odrazovalo od čtení. Jsem naučená, že ve chvíli, kdy vidím značku, tak si poznámku prostě musím přečíst a když se vrátím k příběhu, pomalu nevím, kde jsem skončila.
Ale jak já jsem ráda v tomto případě za ten svůj zlozvyk, že musím každou knihu dočíst.
Trochu Harry Potter křížený první půlku knihy Píseň krve (Anthony Ryan). Nebýt vypravěče, který mě rozčiloval poznámkami pod čarou svým zbytečným "humorem" a egem (jsem lepší a drsnější než kdokoliv jiný), dal bych možná lepší hodnocení.
Tato kniha pro mě byla úplným utrpením. Styl autora mi nesedl. Poznámky pod čarou mě přímo štvaly.