Nikdynoc
Jay Kristoff
Dcera popraveného zrádce Mia Corverová se ukrývá ve městě postaveném z kostí mrtvého titána. Vydává se na cestu, aby se stala učednicí nejobávanějšího a nejtajemnějšího sdružení vrahů v celé zemi – Rudé církvi. I když vyniká v použití jedů a zbraní, nemůže ji to zachránit před spiknutím, které se na ni v temnotě chystá. Dokáže ho odhalit včas, než ji dostihne, a pomstít se těm, kteří můžou za smrt jejího otce?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , CooBooOriginální název:
Nevernight, 2016
více info...
Přidat komentář
Tohle bylo zajímavé.
Zaujalo mě, že je příběh vyprávěný "drsnějším" stylem než bývá u těchto knih zvykem. Ale nejspíš jsem od knihy po všem tom opěvování čekala o malinko víc. Hlavní hrdinka s pohnutým osudem a nezvyklou mocí chce pomstít svou tragickou minulost a tak se vydá do učení k nejlepším v oboru, co víc-na cestě potká svého milého. Upřímně-tohle mi zase tak převratné a originální nepřijde. O dost víc mě zaujalo samotné neobvyklé provedení, docela zajímavé nemorální postavy, akademie pro vrahy sama o sobě, město Boží hrob nebo skvělý pan Laskavý. Navíc mě ani moc neotravovala-v podstatě neomezená-moc hlavní hrdinky, jak bývá zvykem, a Mii jsem dokonce fandila. Avšak pro mě byla knížka poněkud zdlouhavá. Knihu jsem se přinutila dočíst až po půl roce a to jsem byla už ve třičtvrtině. Většina knihy se mi nečetla tak lehce, jak bych si představovala. Nebýt závěru dala bych jí tři hvězdy. Závěr byl ale skvělý. Na to, jak mi kniha občas přišla lehce klišoidní, konec mě opravdu překvapil a docela navnadil na další díl, se kterým jsem v průběhu čtení moc nepočítala.
Myslím, že v rámci YA knih je to fajn a vcelku svěží kousek, který stojí za přečtení, i když mně dech nevyrazil.
Přistupovala jsem k této knize podezřívavě. Nemám moc ráda velký vyzdvihování a propagování knih a tak, ale tedy se opravdu nesekli.
Od první chvíle jsem knihu hltala. Hlavní hrdinka není žádný svatoušek, ikdyž projevuje lidskost, tak umí být krutá a přímočará. Jeho varování hned na začátku knihy mě navnadilo ještě víc a při čtení se to jen potvrzuje. Opravdu si J.Kristoff nebere servítky s ničím. Dokonale to vybarvuje scenérii i mám občas pocit, že i na vlastní nos cítím smrad řeky či vůni doutníku.
Hned jdu pokračovat s Božím Hrobem.
Za mě je to skvělá kniha a je škoda, že nečtu sci-fi jinak bych si přečetla i jeho další tvorbu sérii Akta Illuminae .
S panem Jayem jsme se hledali tak dlouho, až jsme se našli!
Kniha mě bavila od začátku až do konce, nemohla jsem se odtrhnout, líbil se mi nový svět, nová mytologie a kromě toho mě také zaujaly odlišnosti a originalita oproti ostatním fantasy světům (zaujaly mě slova jako je obrat nebo nikdynoc, na která jsem si sice musela dlouho zvykat, ale dávají vlastně smysl!).
Styl vyprávění byl bombový. Včetně poznámek pod čarou. Úplně jsem cítila toho Jaye, kterého jsem poznala v Illuminae.
Bylo to drsné, krvavé, brutální, plné zvratů (i nečekaných!!!), samozřejmě Miu i ostatní jsem si hned zamilovala. Jsem z knihy naprosto nadšená a vrhám se na druhý díl po hlavě!
Tak tohle mě fakt bavilo! Drsnější styl vyprávění, super postavy, zajímavý svět a detailně popsané jak násilné scény, tak i ty sexuální. Poznámky pod čarou super, dovysvětlení mi pomohlo.
Tak tohle jsem si náramně užila. Naprosto mi sedl autorův vypravěčský styl, který mě zaujal už na prvních stránkách. Ve velké spouště recenzí jsem se dočetla, že prvních pár kapitol je potřeba přetrpět, ale sakra, tam mě to naopak chytlo, vtáhlo do děje a mytologie světa. Prolínání minulosti a budoucnosti spolu s vtipnými poznámkami pod čarou dávalo knize říz a patřičný spád.
A že je to silně inspirováno Harry Potterem? Jo, asi je. Rozhodně mám po dočtení nepřekonatelnou touhu dát si jeho asi tak milióntý rereading. Ale kdo nemiluje Harryho? Tak proč si nezamilovat i Nikdynoc?
No... Na knížku jsem se hodně těšila, ale bohužel tak úplně nesplnila moje očekávání...
Tak začneme tím pozitivním. Už na prvních stránkách mě okouzlil svět, ve kterém se celý příběh očekává. Protože starověký Řím, to je moje gusto. Také námět příběhu byl dobrý (i když se nám tady v poslední době množí nájemní vrahové). No a v poslední řadě - suprové byly hlášky Pana Laskavého.
Teď ale k těm negativním věcem. Vím, že jsme na začátku byli varováni, že je příběh napsán bez zábran. A s krví a podobnými věcmi já normálně nemívám problém. Tady mi ale vadily až příliš popisované a přeháněné sexuální scény. Poprvé se mi tak stalo, že jsem třeba stránku nebo dvě přeskočila. No a příběh mi tak nějak pomalu utíkal a necítila jsem při něm takový ten pocit, že musím hned číst dál.
Takže suma sumárum: Na pět hvězdiček to u mě tahle kniha nedotáhla, ale docela mě zajímá, jak se Miin příběh vyvine dál, takže si další díl určitě přečtu.
Na straně 49 jsem usoudila, že kniha je určena nezkušené mládeži. Oceňuji: pana Laskavého! Hravý a překrásný nápad.
Páni. Tohle byla skvělá knížka. Obálka je bomba. Děj je taky bomba. Není to pořád to stejný - dívka zjistí, že má kouzelné schopni a je předurčena k tomu aby zachránila svět. Tady je hrdinka prostě skvělá. Děj i místo příběhu jsou skvělé. Církve se mi líbla, ať už to byli učitelé nebo zkoušky. Pan Laskavý je prostě jednička. Mia je mi hodně sympatická. S ničím se nepáře. Závěr příběhu se povedl (hodně). Komentáře pod čarou byli geniální. Prostě to musím hodnotit 5 hvězdičkami jinak to ani nejde.
Nikdynoci jsem se popravdě vyhýbala. Měla jsem s ní problém jako se vším, co zrovna “vyletí”. S tím, ale musím trošku pohnout, protože mi těch věcí díky takovému bloku dost utíká.
Takže děkuji za dárek, protože byla skvělá a kdo ví jeslti bych si ji kdy sama pořídila.
Hlavní hrdinka mi připomínala Aryu z Game of thrones a i pár prvků mi sedělo do tohoto světa, a tak asi i díky tomu jsem si k tomuhle čtení dokázala najít cestu.
Nooo a nejvíc propírané poznámky pod čarou... Já si už nedovedu představit, že by tam nebyly. Napřed mě teda rozčilovalo hledání *. Protože, když jsem viděla hned po otočení stránky, že tam něco pod čarou je, hned jsem musela hledat, kdy to budu číst. Ale pak jsem se zklidnila a bájo.
Moc se těším na další díl, snad co nejdřív, protože těch informací je spousta tak abych si ještě něco pamatovala :D.
Stálo mě dost úsilí dostat se přes začátek, ale jakmile se dostala do Bradavic, už mě to nepustilo.
Poznámky pod čarou byly trochu náročnější na čtení, ale díkybohu je styl autora natolik poutavý, že knihu úplně nezabily. Navíc je autor člověk s obrovským charisma, které vkládá i do knih - a fantazie mu také rozhodně nechybí. Pokud jste o Nikdynoci ještě neslyšeli, pak nechápu, na jaké planetě to vůbec žijete. :D Co mi na té knize vadí a líbí se zároveň je to že je to tlustá bichle a není to úplně kniha na každodenní nošení a čtení obecně, musíte na to mít chuť a náladu, ale zamilujete si to už od prvního řádku, tím jsem si jistá. :)
Tak začíst se do téhle knihy byl trošku oříšek. Většinou jsem po pár stránkách odpadla a další den musela začít znovu. Poznámky pod čarou v tom také nepomáhaly. Někdy byly zbytečné, trapné, dlouhé a v té změti jmen a pojmů mě jen víc pletly. V momentě, kdy Mia přijela do Rudé církve mě děj strhnul a já se nemohla dočkat, co se stane dál. Nevím proč, ale ten detailní popis dvou erotických scén mi přišel mimo. Další díly si určitě přečtu.
Byla to jízda. Mia je hrdinka podle mého gusta. Získala si mě hlavně scénou z pouště s Tricem a vysvětlením rozdílu v nadávkách pohlavních orgánů. Je pravda, že se děj pak trochu zvrhl v Harry Pottera, tedy pokud by HP byl holka a studoval na nájemného vraha. No nic s očekáváním jdu vyhlížet poštu s druhým dílem. Joo, a radši bych byla taky dámské přirození, takže jsem tým Mia.
Nebylo to špatné, ale není to asi můj šálek čaje. Poznámky pod čarou mě spíše otravovaly. Kniha je drsná, místy vulgární a úplně mi to nesedlo. Docela dlouho mi trvalo než jsem se začetla. Do dalšího dílu se možná pustím, kvůli panu Laskavému.
Ke čtení mě nalákaly kladné recenze, ze začátku jsem nevěděla, co vlastně čekat, ale jsem mile překvapená. Knížka je hodně čtivá, drsná, přisprostlá, místy i trochu erotická. Poznámek pod čarou bylo možná trochu moc, ale rušivé pro mě také nebyly. Hlavní hrdinku Miu s Panem Laskavým si asi nejde neoblíbit.
Co se týká zařazení k literatuře pro děti a mládež, jak je to na některých webech zařazeno, no nevím, mít doma 13leté dítě, tak mu to rozhodně číst nedám. Ale já si další díl s chutí dám.
Mimochodem, pro zájemce, na Youtube je minisérie natočená podle téhle knížky.
“Když lidi umírají, často se poserou”. Taká je prvá veta prvej kapitoly a ja som nemohla odolať.
Nikdynoc je príbeh o pomste a priateľstve v krutom a nemilosrdnom svete, príbeh plný drsného výcviku a krvi, nadprirodzených bytostí a mágie.
Kniha ma chytila od prvej strany. Poznámky pod čiarou mi neprekážali, viaceré komentáre rozprávača ma rozosmiali, boli výborné. Proste ten tupý sarkastický humor, to som presne ja. A tej erotiky som podľa recenzií čakala oveľa viac, všeho-všudy to boli dve pikantné scény. Jay Kristoff sa stal mojím obľubeným autorom a viem to preto, lebo tento komentár som začala písať, keď som sa v knihe nachádzala niekde v polovici.
Fakt skvelá fantasy hlavne pre tých, čo sa neboja takýchto “bichličiek” a dúfam, že zvyšok trilógie nebude zaostávať. Odporúčam všetkým, malým aj veľkým, ktorí znesú trochu hnusu :))
Tak právě dočteno. Jaye Kristoffa jsem četla poprvé a musím říct,že na jeho styl psaní jsem si musela zvyknout. Trvalo mi snad 100 stran než jsem se v příběhu zorientovala. Když jsem se konečně dobrala k tomu co mi autor předkládá příběh začal nabírat spád a svižně ubíhat. Rozhodně se člověk nenudí. Od poloviny knihy bylo pro mne čím dál tím těší knihu odkládat a ke konci jsem si už opravdu připadala jak Bastien z Nekonečného příběhu, který hltá stránku za stránkou aby zjistil jak příběh dopadne.
Co se týče poznámek pod čarou, tak v knize jsem se tím setkala poprvé. Některé mi nevadily, některé byly naopak až moc dlouhé. Někdy jsem se musela vracet k původnímu textu před * abych si připomněla o čem jsem četla.
Jediné mínus,které u mě kniha má je ta šílená korekce. Nechce se mi věřit,že za to dostal někdo opravdu zaplaceno. Chyby se v knihách sem tam objevují,ale tady jich je opravdu hooodně. Chybějící písmenka, věty,které díky domu nedávají tak úplně smysl....
Ale i přesto všechno knihu chválím a doporučuji
Když je krev všechno. Je všechno krev.
Tuto knihu jsem si i s jejím druhým dílem koupil pár dnů po humbookfestu, kde byli přednášky s autorem Jayem Kristoffem, který mě na nich zaujal. Musím ale říct, že jsem knihy celého půl roku odkládal a odkládal a na NIkdynoc přišla řada až teď.
Oh god....takovou chybu snad už nikdy neudělám. Tato kniha jako by byla napsaná přímo pro mě. Od drsnějšího stylu, přes poutavý příběh až po celkem vtipné jména postav jako Pan laskavý nebo třeba Pšt. Kniha mě od začátku do konce bavila a musím říct, že až do konce jsem nevěděl jak to vlastně skončí a kdo proti komu bude stát.
Má i své nedostatky jako trošku stereotypní zápletku tipu: zradit milovaného nebo mu pomoci nebo třeba touhu po pomstě. Musím ale říct, že tuto malilinkatou stereotypnost přebil autorův popis situace a samotný příběh a jeho postavy, jejichž příběhy mě neskutečně bavili.
Jediné co mi po pár desítkách stránek trošku pilo krev byli popisy pod čarou, kterých bylo tak moc, že jsem je brzy začal ignorovat.
Nicméně knihu jsem přečetl na moje poměry hodně rychle a posledních 150 stran na jeden zátah a ihned po dočtení jsem sáhl po druhém díle, takže mi nezbývá nic jiného než udělit hodnocení 10/10 a hurá na Boží hrob. :)