Nimbus
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467693/bmid_nimbus-hXr-467693.jpeg
5
2109
2109
Smrtka / Žatva smrti série
< 2. díl >
Rowan se rozhodl, že na vlastní pěst napraví cech smrtek a podrobí jej zkoušce ohněm – a to doslova. Po zimním konkláve zmizel v ústraní a od té doby podniká útoky na zkažené smrtky — nejen ve StředoMerice, ale na celém kontinentu. Stal se z něj lidový hrdina – smrtka Lucifer – který v černé róbě odevzdává zkorumpované smrtky plamenům. Citra, z níž se pod dohledem smrtky Curieové stala mladší smrtka, zkaženost vidí a chce ji změnit zevnitř, ale na každém kroku nachází překážky, a dokonce se ocitá v ohrožení života. Rozkol mezi „starou gardou“ a „novým řádem“ se vyostřuje a vzájemné soupeření přechází od slov k činům. Nad tím vším bdí vševědoucí Nimbus – jediný, kdo má moc řešit závažné problémy dokonalého světa. Ale vloží se do toho, nebo bude jen přihlížet, jak se dokonalost mění v úpadek?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2019
,
Yoli (ČR)
Originální název:
Thunderhead, 2018
více info...
Přidat komentář
Za mě trochu slabší než první díl, ale jdu samozřejmě na třetí, abych věděla jak to celé dopadne.
Tento druhý díl byl skvělý a opět jsem se ani chvíli nenudila. Kromě života a působení smrtek se tento díl mnohem víc zaměřuje na "pocity a myšlenky", které má Nimbus. Příběh je poutavý, a ani tady nechybí několik zvratů, které překvapí. Konec byl hodně nečekaný. První díl si podle mě rozhodně zaslouží 5 hvězdiček, musím ale říct, že mě tento druhý díl bavil možná ještě o něco víc. Co nejdřív se pustím do posledního dílu.
Naprosto souhlasím s komentářem uživatele Thalin. Byly chvíle, kdy mě kniha nebavila, protože se pořád někdo s někým dohadoval. Z celkového pohledu byla ale kniha Nymbus solidním pokračováním knihy Smrtka. Celý ten nápad s cechem smrtek, arcismrtek a kosením lidí se mi prostě líbí. O konci druhého dílu ani nemluvě, naprostá bomba.
Druhý díl celkem slušně drží tempo toho prvního, i když tu bylo pár chvil, které mě nudily. Zhruba v prostředku mi přišlo, že se děj táhne. Neustále nějaké dohady cechu, konkláve a podle mě zbytečné boje mě tak nebavily. Ale vynahradil to konec, který mě na třetí díl rozhodně navnadil.
Já jsem nadšená! Začátek knihy byl sice pomalejší, něž u prvního dílu. Děj se občas dost táhl ale nakonec se to rozjelo a pak bylo obtížné knihu odložit. Konec mě úplně dostal! Jsem zvědavá na poslední díl.
Úžasné jako minulý díl, ale dámy a pánové ten konec je něco. Hned si musím přečíst 3. díl. Doporučuju!!!
Kdysi jsem za sci-fi považovala knihy a filmy s tématikou vesmíru a intergalaktických bojů, nebo postapokalyptických scenérií. Přiznám se, že ani jedno z těchto témat mě moc nebralo. To se nedá naštěstí říct o sci-fi Neala Shustermana - druhý díl série Smrtka jsem si náležitě vychutnala. Nebylo to ani tak, že bych knihu "zhtla", ale pomalu jsem si ji pročetla a užila. Nejvíc se mi asi na díle líbí, jak autor přemýšlí a dokáže mě překvapit ne úplnou předvídatelností vývoje děje. Jsem zvědavá, zda zakončení série udrží tuhle úroveň.
Ačkoliv i druhý díl byl skvělý, pocitově nakonec dávám o jednu hvězdičku méně, prostě proto, že první díl pro mě nedokázal překonat.
Mělo to trochu jinou atmosféru a jiné tempo, než první díl. Tam nám navíc byl odhalený zcela nový svět, který už pro nás teď není neznámý.
Zápisky smrtek zde nahradily myšlenky Nimba, což bylo něco úplně jiného a umožnilo mi to pochopit hodně věcí, které by bez toho vůbec nemusely dávat smysl.
Stejně jako v prvním díle to bylo plné zvratů, které mě většinou dokázaly překvapit. Začátek druhé knihy byl pomalejší, ale pořád to bylo velmi čtivé a děj se vyvinul směrem, který jsem nepředvídala. Závěr byl šokující a epický. Teď jsem velmi zvědavá, jak se to celé uzavře.
Tahle kniha ve mně hodně rezonuje.. (ježiš abych nebyla Tonista :D).
Úžasné, jak jsme mohli nahlédnout do "hlavy" Thunderhead. Bylo to tak děsivě realistické.. po dočtení jsem měla pocit, že se opravdu jednou zničíme sami.
Nemůžu se dočkat na finále!
Bála jsem se hodně, že druhý díl nebude tak dobrý jako první. Musím říct, že jsem mile překvapena. Jen mi chvilku trvalo se začíst (zaposlouchat), ale pak to šlo samo.
Opět děj byl epický. Čtenáře v táhl do příběhu. Byl napínavý, zábavný, sarkastický a hlavně pod závěsem temnoty. Hodně zvratů, které čtenář nečekal.
Strašně se mi líbily deníky Nimbuse, že i člověk se mohl dozvědět, jak se cítil a jak moc chtěl v určitých věcech zasáhnout, ale nemohl.
Svět se opět rozvíjel a otevíral další dějové linie a snimi další miliony otázek, na které neznámé odpověď. Doufám, že je zjistíme v dalším díle.
Citra zůstala stále soucitnou, milou, spravedlivou smrtkou, která má zajímavý způsob kosení. Není divu, že stará garda smrtek do ní v kláda veškeré naděje.
Smrtka Lucifer (Rowan) je pro mě stále důležitý. Chápala jsem jeho dění v knize. Přemýšlela jsem, že bych se chovala stejně po tom všem.
V prvním díle mým oblíbencem byl Rowan, ale tady ho z povrchu zemského smetla smrtka Randová, která nedokážu říct jak, ale přetáhla mě na svou stranu. Je v ní špetka dobra, které je těžké zahlédnout.
Tento díl se nese v duchu zvratů a konspirací. Líbí se mi jak to autor navlékl a že tu není nedostatek akce. Co mi na knížce trochu vadí je to, že se postavy sem tam chovají trochu naivně. A také to, že nelze věřit tomu, že by svět, který kniha přestavuje vydržel tak dlouho, jak nám autor předkládá. Ale i tak, počtení je to výborné.
Ne že by opadla kvalita psaní... Tempo je stále svižné, filozofické vsuvky tentokrát dodává Nimbus, což je pro mě ještě zajímavější. Vývoj hlavních postav je upozaděn, ale o to zajímavější jsou ty vedlejší, a zejména záporné. Spíš mě zklamalo, že se děj odchýlil víc k politikaření (což opravdu nesnáším), béčkovému erpégéčkovému "hledání artefaktu" a k tonistickému bizáru, za jaký by se nestyděl ani Pratchett se svými mnichy historie :-D A taky mě naštval konec mé nejoblíbenější postavy. I přesto je to důstojné pokračování.
Velmi, ale opravdu velmi dobré pokračování.
Nová linka Nimbusovy "infiltrace" na mě působila napřed trochu depresivně ale nakonec mě zajímala snad víc než Anastázie a spol. Rowana jsem čekal ( nebo doufal) jako většího killera, ale i tak dobrý. Konec mi přišel už trochu moc vyhrocený. Nicméně na poslední díl jsem fakt hodně zvědavý.
I když jsem měla na začátku problém se začíst,tak po pár kapitolách jsem se už od knihy opět nemohla odtrhnout. Je to fantastické pokračování,kdy příběh rychle ubíhá a neztrácí na tempu.
Příběh začíná tam kde první díl skončil. Z Rowana se stává "Smrtka Lucifer" a Citra se snaží zvládnout svůj první rok jako Smrtka Anastasia.Rozkol v cechu Smrtek se neustále prohlubuje. Konflikt mezi Starou gardou a novým řádem se pomalu stupňuje. Intrikaření nabírá na síle a nikdo si nemůže být jistý ,komu se může věřit.
Objevují se zde postavy z prvního dílu,ale i nové postavy, nové otázky a nové tajemství a problémy.
Citra a jeji metoda kosení se mi vážně líbila. I přesto, že patří do cechu Smrtek, tak je pořád soucitná, spravedlivá a dává lidem šanci na to,aby si zvykli na myšlenku, že nejsou neporazitelní a nesmrtelní.
Rowanovi jsem rozuměla a chápala jsem i jeho potřebu spravedlnosti a čistky cechu,jako Smrtka Lucifer. Vím, že to není správné,ale potřebuje nějakou formu spravedlnosti. Přesto všechno se snaží v sobě najít stále dobro a být čestný, i když to pro něj není jednoduché. Všechno co zatím prožil je strašné a já jen doufám, že v třetím díle už to pro něj bude, alespoň o něco lepší.
A konec je jedno velké wau, to jsem vážně nečekala, šokovalo mě to a těším se až začnu číst třetí díl.
Já jsem se teda nenudila a knížka i přes počáteční problém se začtením se četla dobře a rychle, ale pokud hledáte romantiku,tak tu tam najdete. Příběhu to, ale vůbec na ničem neubírá a za mě je to vážně skvěle propracovaná série.
Autor využívá originální svět, který vymyslel pro jedničku a rozvíjí v něm pokračování příběhu. Ostatně na konci jedničky bylo jasné, že nějaké pokračování bude, konec to vyloženě říkal, ani nenaznačoval, prostě rovnou nedával jinou možnost. Potud fajn a je jasné, proč tedy dvojka musela vzniknout. Jinak ale nic nového a objevného nepřináší, ukazuje ale dál svět Smrtek a rozvíjí dál celý příběh. Klasické pokračování povedeného prvního dílu. Na konci je zase jasné, že bude trojka, jiná možnost ani vlastně není. Tak uvidíme, zatím mě to nechává napnutou a trojku si přešít chci minimálně proto, abych zjistila, co se stalo s hrdiny, jak to celé skončí a mohla si udělat obrázek o celé trilogii.
Po dočtení Smrtky jsem se poměrně brzy pustila do druhého dílu Nimbus, ale trvalo mi neskutečně dlouho se začíst. A když říkám dlouho, myslím vážně dlouho. Knihu jsem nějakým záhadným způsobem měla rozečtenou pár měsíců a nějak jsem neměla chuť se k ní vracet. Po pár stránkách jsem ji vždy odložila a šla číst něco svižnějšího. Nebavilo mě jen sledovat chování Nimba, kde byla až neskutečná podoba s chováním Velkého bratra z románu 1984. Jenže pak přišla asi strana 190 a zbytek jsem dočetla za jeden den.
Hltala jsem hlavní linky jak Rowana, Cirry ale i vedlejší, které se nakonec ukázaly, že úplně vedlejší nejsou. Že jsem posledních 40 stran nezavřela pusu, jak moc jsem nechápala, že se to skutečně děje a přeci takhle to skončit nemůže. Jo, haha, může. Všechno do sebe zapadlo, všechno se propojilo a zároveň zůstaly věci, které skončily otevřeně a já se musím dozvědět, jak to dopadlo.
Už v prvním díle jsem naprosto milovala tu promyšlenost světa, kde lidé neumírají přirozenou smrtí a jak nenásilně autor dokáže vše říct tak, že víte, že nemá jedinou skulinu v jeho fungování.
Jak si tak čtu jiné komentáře, tak jsem ráda, že nejsem sama s pocitem, že se druhý díl trochu táhnul. V průběhu čtení mě vyčerpávalo tolik proplétajících se linií, zdlouhavé pasáže, ale z toho konce jsem doslova vyskočila na nohy. Běžím si pro Zvon.