Nimbus
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532750/bmid_nimbus-65d83f2ce8eb8.png
5
2096
2096
Smrtka / Žatva smrti série
< 2. díl >
Smrtka #2 Rowan se rozhodl, že na vlastní pěst napraví cech smrtek a podrobí jej zkoušce ohněm – a to doslova. Po zimním konkláve zmizel v ústraní a od té doby podniká útoky na zkažené smrtky nejen ve StředoMerice, ale na celém kontinentu. Stal se z něj lidový hrdina – smrtka Lucifer – který v černé róbě odevzdává zkorumpované smrtky plamenům. Citra, z níž se pod dohledem smrtky Curieové stala mladší smrtka, zkaženost vidí a chce ji změnit zevnitř, ale na každém kroku nachází překážky, a dokonce se ocitá v ohrožení života. Rozkol mezi „starou gardou“ a „novým řádem“ se vyostřuje a vzájemné soupeření přechází od slov k činům. Nad tím vším bdí vševědoucí Nimbus – jediný, kdo má moc řešit závažné problémy dokonalého světa. Ale vloží se do toho, nebo bude jen přihlížet, jak se dokonalost mění v úpadek?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2021
,
Témbr
Originální název:
Thunderhead, 2018
Interpreti: Vasil Fridrich , Jiří Suchý z Tábora
více info...
Přidat komentář
„Nikdy nesmíme brát ukončování života jako samozřejmost. Je to břemeno, nikoli radost. Je to privilegium, nikoli zábava.“
Citra Teranovová se stala Ctihodnou smrtkou Anastázií, která své oběti kosí neobvyklou metodou. Z Rowana Damische se stal neoficiální smrtka Lucifer, který zmrtvuje smrtky Nového řádu bez možnosti oživení. Kromě této dvojce dostane vlastní příběhovou linku i Greyson Tolliver, který se chce stát Nimbovým zástupcem, bohužel Nimbus s ním má své vlastní plány. Také se seznámíme s knihovnicí Munirou, bývalou učednicí na smrtku, ze které si smrtka Faraday udělá svou asistentku a vydávají se spolu hledat legendární Zemi Šlofíků.
Druhý díl se mi líbil o něco víc než díl předchozí. I když se jedná o stejný svět, stejné postavy a stejnou dobu, tak se opět dozvídáme spousty nových věcí o životě a historii jednotlivých smrtek, historii Cechu smrtek, tradicích v jiných světových regionech, nezvedencích, tónistech a hlavně Nimbovi (jak samotný název napovídá)! Nad čím jsem se musel v knize pousmát byla přítomnost mladého smrtky, který si jako svého historického patrona vybral Jima Morrisna a svou róbu si nechal udělat z džínoviny. To se mi fakt líbilo! Dost jsem se divil tomu, že jsem v celé knize nenašel téměř žádné chyby nebo překlepy v textu. Netuším co se stalo, ale v závěru knihy jich bylo tolik, že se mi tomu nechtělo vůbec věřit. Čemu se mi taky vůbec nechtělo věřit byly poslední kapitoly, ve kterých se mi tajil dech a každou stránku jsem si neskutečně užíval! Druhý díl jsem si neskutečně užil a nemůžu se dočkat, až se pustím do třetího dílu!
Myslím, že tento díl ve mě zanechal mnohem víc očekávání dílu třetího. Určitě tady bylo mnohem více dějů, do kterých Nimbus vůbec nemohl mluvit. Sám nad sebou se zamýšlí a já už jsem zvědavá, jak to všechno dopadne...
Páni, tak Nimbus byl mnohem lepší než Smrtka. Moc se mi líbily nové postavy a úvahy Nimba. A konec byl prostě pecka.
Po Smrtce jsem byla celá natěšená, jak bude děj pokračovat. A moc jsem se těšila, že se dozvíme něco o Nimbovi. Na to že se Nimbus staví do role neomylného a dokonalého jsem z některých jeho úvah byla dost zklamaná. To co provedl Greysonovi mi přišlo hodně přes čáru a musím říct, že Nimbus k mým oblíbeným postavám rozhodně nepatří.
Naopak mou oblíbenou postavou i po druhém díle zůstává Rowan. Podle mého názoru tam má zatím nejtěžší osud a při tom do všeho jde s tím nejlepším úmyslem, i když jeho prostředky jsou diskutabilní. Navíc mě baví jeho postoj.
Tahle knížka mě rozhodně vtáhla a občas i naštvala, takže jsem ji musela odložit, například zvrat na konkláve. Ale myslím to jen v tom nejlepším, protože je super když knížka vyvolává emoce.
I když jsem čekala, že konec skončí otevřeně, nečekala jsem, co vše se stane a moc se těším na závěr.
Já to naprosto miluju! Nechápu, jak někdo může vymyslet takhle zajímavý a neotřelý svět. Neal Shusterman je za mě jeden z nejlepších autorů dystopií a nemůžu se dočkat, až si přečtu třetí díl Smrtky.
Nimbus byl neskutečně pohlcující, zajímavý, napínavý, vtipný a k hlavním postavám jsem si utvořila zase o něco hlubší pouto.
Myslím, že tahle kniha nepotřebuje nic víc než OBROVSKÉ DOPORUČENÍ!
Druhý díl se mi líbil více než první, přišel mi takový propracovanější (i když dějově stále předvídatelný) a postavy mi byly sympatičtější, jelikož se mentálně posunuly. Promluvy Nimba se mi moc líbily.
Knihu jsem otvírala se smíšenými pocity, bála jsem se, že nebude tak dobrá jako první díl nebo že to bude jen výplňkový druhý díl v trilogii jak tomu někdy bývá. Ale nemohla jsem se víc plést! Nimbus se mi líbil ještě víc než Smrtka, bavily mě nové postavy, odkrývání nových věcí okolo Nimba a fungování světa. Kniha je nabitá akcí a když už máte pocit, že jste se zorientovali, tak přijde úplný obrat, který vás nechá stát s otevřenou pusou. Zároveň je v knize spoustu věcí k zamyšlení, hlavně prostřednictvím Nimbových myšlenek.
Nemůžu jinak než 5*/5*
Nimbus pro mě byl typickým druhým dílem něčeho, co bylo skvělé: byl taky skvělý, víc naplněný akcí a objevily se v něm nové postavy, víc rozpracoval zákonitosti fungování světa, ale tím, že laťka již byla nastavena, postrádala jsem jisté WOW. Přesto se to pořád četlo výborně a rozhodně budu v sérii pokračovat. Úvodníky jednotlivých kapitol tentokrát tvořily Nimbovy úvahy a bylo pro mě zajímavé (a čím dál mrazivější) sledovat vývoj jeho úvah. Návrat jisté smrtky na scénu jsem nečekala, v tomto ohledu před Shustermanem smekám, že se nebál oběti, která nezasáhla jen Rowana, ale i čtenáře. Ovšem činy dotyčného jsem, stejně jako Nimbus, sledovala s rostoucím znepokojením. Líbilo se mi, že v mnoha ohledech jsem nebyla s to odhadnout další vývoj (například jak dopadne rozhodčí řízení nebo Greysonovy osudy.) Mrzí mě, že jsme se nedozvěděli víc o Zemi Šlofíků a tipuji, že kolem té se bude točit třetí díl. A rozhodně jsem velice zvědavá, jak si s tím, co navařil v závěru druhého dílu, autor dále poradí! Smekám před prací překladatele, byla radost to číst i díky němu.
Nimbus mě bavil stejně jako Smrtka, ale byl zamotanější - Byl více napínavý
5*
Po představení světa a myšlenek v prvním díle Smrtka jsme vhozeni do příběhu, který je strhující, napínavý a na YA žánr i dost nepředvídatelný. Za mě je Nimbus rozhodně čtivější. Strašně oceňuji charaktery postav, jelikož jsou propracované a i záporní hrdinové nejsou čistě zlí. Každý je vlastně lidský a jiný, jako lidé kolem nás.
Málo která kniha mě donutí tolik uvažovat, jaká bych byla, kdybych žila v tom světě. Jací by byli mí přátelé v tom světě. A pak si člověk začne uvědomovat, že pocit toho, že někdy přijde smrt, je vlastně nejspíš požehnání.
Nejvíc jsem si užívala pasáže s myšlenkami Nimba. Ačkoliv je to umělá inteligence, utápí se mezi tím, co by chtěl a co musí dělat.
No a ten závěr? Po prvotním šoku a opětovném přečtení těch stránek jsem opravdu uvěřila tomu, že to autor napsal. To bylo tak emočně zdrcující a vyčerpávající. Aspoň, že je další díl, protože takový ukončený a zároveň otevřený konec je k zbláznění.
Kdybych knihu Nimbus měla popsat hoodně krátce, přirovnala bych jí k postavě Tygera, který právě stojí na okraji římsy nejvyššího věžáku, dělá ten krok do prázdna a na konci se rozpleskne o chodník. Od Zvonu očekávám to probuzení po oživění, takže jsem zvědavá, jak moc se ten svět po dobu mé "smrti" změnil.
Je to rozhodně dospělejší než jednička. Ztratilo to rozjezdový nádech něčeho nového a neprobádaného a ihned jste vrženi to kruté reality. A toto pokračování mě bavilo víc
Svět, který by měl být díky umělé inteligenci - Nimbu dokonalý, ale není tomu tak.
Svět, kde je mezi svobodou a povolením tenká hranice. Kde povolení je nafouklá mrtvola svobody.
Společnost požírá sama sebe a hnije, umrtvená z nudné nesmrtelnosti.
Je tu více vypravěčů oproti jedničce, více pohledů, které mě neskutečně chytly. Každý do jednoho.
Pořád je ale můj favorit Rowan a jeho pohled na spravedlnost.
"Kdyz ve smrtelných dobách neuměli vyléčit rakovinu, tak ji vyřízli. Přesně to dělám já."
Zas a znova mě nepřestává udivovat, že v young adult kousku, který jsem doposud vnímala jako oddechový žánr = vztahovky / ne moc náročné čtivo, můžu najít takovou hloubku, morální otázky a tolik podnětů k zamyšlení se nad vlastní smrtelností a smyslem života.
Jako sem tam dialogy sklouznou do povrchnosti ale to jen sporadicky.
Čtenář je neustále konfrontován s otázkama typu- Když je zabíjení mým denním chlebem, můžu mít ještě srdečný vztah se svou rodinou? Nebo: Dokážeš si představit život v blahobytu a bez konfliktu, ale za cenu ztráty svobody a individuality?
Zase se to četlo jedním dechem. Pro mě je tato série perla v tom, že mi potvrdila jednu věc. A to, že i kdyby člověk (potažmo společnost) měl možnost vést nekonfliktní naplněný život vždycky se najde někdo, kdo tuto myšlenku pokosí a lidstvu podrazí nohy.
"Lidstvo se vyhnulo smrtící kulce, když si jako vládce a ochránce zvolilo přívětivou umělou inteligenci. Jenže jak mohu lidstvo ochránit před jím samotným?"
NIMBUS
Cesta společnosti do záhuby v přímém přenosu. Ke konci mi bylo hodně smutno nad realistickým směřováním celého příběhu.
Třetího dílu se hodně bojím, nebudu lhát že ne.
Nimbus, jako druhý díl Smrtky byl pro mě o něco horší než jeho první díl. Přesto jsem se velice ráda zase vrátila do mého milovaného světa, ráda jsem znovu potkala Citru a Rowana. U Nimbu mi některá místa přišla příliš chaotická, někdy jsem se ztrácela v postavách, ale poslední třetinu knížky jsem zhltla jedním dechem. Už se nemůžu dočkat závěrečného dílu této trilogie. :-)
Uffff, tak jsem právě dočetla a naprosto úžasné.Prostě super, dokonalé, moc a moc se mi druhý díl líbil.Na třetí díl se velmi těším :-)
Tohle bylo snad ještě lepší než první díl! Nemohla jsem se odtrhnout! Už abych měla doma Zvon, protože ten konec - aaaa, nutně potřebuju pokračování!!!
Skvělé pokračování série Smrtka! Jak už jsem říkala u knihy Smrtka, originální svět. Autor nevytváří klišoidní scény, postavy se chovají opodstatněně a děj se dá jen těžko předpokládat. Za mě je jediné mínus, za které bych strhla půl bodu to, že nevidím hlavního padoucha nezbytně jako padoucha. Naopak musím uznat, že ač svoje myšlenky až přehnaně a neobjektivně posazuje, v nich zásadě nevidím velký problém. Mám z toho spíš pocit, že autor udělal padoucha aby prostě byl. Ale jinak ve mě kniha jako vždy vyvolala emoce a mohu doporučit.
Neal Shusterman si pro čtenáře nachystal další úžasnou knihu. Jedná se o výborné pokračovaní Smrtky, které je navíc ještě trochu morbidnější, rozšiřuje celý ten svět a přibývají dějové linky. I když Smrtka u mě asi pořád vede... Po zajímavém konci se nemohu dočkat závěrečného dílu.
Skvěle napsané pokračování Smrtky, děj byl chvílemi trochu předvídatelný, ale kvalitu knihy to nesnížilo. Konec se Shustermanovi opět povedl, ještě štěstí, že mám třetí díl po ruce. Jsem zvědavá na ukončení série, protože závěr Nimba byl hodně otevřený. Jen jsem nečekala, že autor umí být tak krutý.
Zatímco Smrtka se soustředila zejména na představení prostředí, postav a cechu smrtek, Nimbus byl mnohem více příběhový. Dějová linka se rozbíhá různými směry, jen aby se v určitých bodech zase hezky propojila. Jak je autorovým zvykem, i tady si se čtenářem pěkně hraje a vězte, že všechno v téhle knize má svůj důvod. Při čtení u mě nastalo hned několik momentů, kdy jsem si řekla „páni, tak to jsem absolutně nečekala, ale vlastně to dává perfektní smysl“. Dalšími velmi častými momenty při čtení Nimba byly také „tohle je naprosto boží“ momenty, „vůbec se mi nelíbí, kam tohle směřuje“ momenty, a „ne, ne, ne, prosím, ne“ momenty. Jo, emocí ve mně knížka dokázala vyvolat nespočet!
Stejně jako v prvním díle byly kapitoly prokládány deníkovými zápisky ctihodných smrtek, ve druhém díle jejich místo zaujaly myšlenky a úvahy samotného Nimba. Ty byly za mě hodně super a občas mi z nich běhal mráz po zádech, protože jsem z nich měla podobný pocit jako ze SPIRA z Illuminae. Konec byl opět jedno velké wow a já se jdu teď hned pustit do třetího dílu, protože potřebuju vědět, jak tohle skončí.
Po přečtení Smrtky jsem měla velká očekávání, hlavně protože hodně lidí říkalo, že Nimbus je mnohem lepší. A očekávání se naštěstí vyplnila, i když ten konec byl všelijaký. Bylo tu mnohem víc akce, postavy se vyvinuly a dospěly. Goddard je opravdu velmi dobrý záporák, který si jde za svým doslova přes mrtvoly. Co se ale týká Greysona, mám ohledně něj stejné pocity jako u Rowana při prvním čtení Smrtky - je v pohodě, ale kapitoly z jeho pohledu mě moc nebavily.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie pro dospívající mládež (young adult)
Super! Sice chvilkami na mě už hodně politické, ale to bylo jen pár pasáží, jinak opět plné zvratů a velmi čtivé.