Noc ve znamení tygra
Michel Honaker
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391203/bmid_noc-ve-znameni-tygra-rpx-391203.jpg
5
26
26
Derek Ardo se snaží uniknout své temné minulosti a zamíří do zapadlého indického města Aramša. Je mu přidělen úkol vést místní mediatéku na území vykáceného pralesa. Jeho život by ubíhal klidně a nerušeně, nebýt lidožravého tygra, který začal město terorizovat krátce před jeho příjezdem. Počet obětí narůstá a živé, barvité město ochromí strach. Cizinec se pro místní stává poslem špatných zpráv. Derekovi nezbývá než vstoupit do války nejen s pověrami a předsudky místních, ale také s nemilosrdnou šelmou, kterou lidé vyštvali za hranice města. Je jasné, že se schyluje k souboji na život a na smrt. V hutném románu Michel Honaker prostřednictvím vykořeněného hrdiny promýšlí otázky vztahu mezi člověkem a přírodou, napětí se zde prolíná s filozofickými úvahami. Noc patří tygru tedy neunikne srovnání s Kiplingovou Knihou džunglí či s nezapomenutelným dobrodružným příběhem Pí a jeho život Yanna Martela.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2018 , VyšehradOriginální název:
La nuit appartient au tigre, 2016
více info...
Přidat komentář
To bylo moc pěkné překvapení, knížka, kde na pouhých 250 stránkách se rozehrává velmi napínavý příběh. Vše se odehrává asi v rozpětí dvou týdnů.
Bývalý voják, Angličan Derek, přijíždí do menšího města v Západním Ghátu Aramši jako správce vzdělávacího centra. Po hrůzných zážitcích z bojů už nikdy nechce vzít do ruky zbraň. Jenže centrum je vybudované v místech nové moderní čtvrti, kde byla džungle a místní král džungle tygr Achil si to nenechá líbit. Už dříve byl příležitostným lidožroutem, ale nyní se lidé stávají pravidelnou položkou tygrova jídelníčku. A vypadá to, že si do nové čtvrti přichází vyřizovat účty z minulých životů právě s Derekem.
Do tohoto rámce je přidaný i trpký osud indických žen, přetrvávající pravidla kastovního systému a zapovězený a zapomenutý chrám nějaké podivné sekty v džungli, který je jako vystřižený z příběhů o Indiana Jonesovi.
Knížka se dá číst jako napínavý a dobrodružný příběh, také jako ekologické varování, protože člověk není pánem přírody, možným výkladem by mohlo být, že tygr ztělesňuje vše temné, odvrácené, skryté, noční.
Při četbě se mi vybavovala báseň Williama Blakea Tygr a také se mi připomněly příběhy z Knihy džunglí.
Jako bonus knížky je krásná grafická úprava a ilustrace Sabiny Chalupové, která je, jak jsem se dočetla, vytvářela pomocí černých izolačních pásek.
Už dlouho jsem nedostala do ruky tak čtivý příběh. Přenesl mě za hlavní postavou do Indického městečka Aramša a tak jsem se i já během četby musela vyrovnávat s náturou místního lidu, rozmary přírody a strachem z neznáma.
Díky ní mám nyní pocit, jako bych už v Indii skutečně byla.
Moc pěkná knížka .
Po pár stránkách jsem si řekla "tak to bude dobré." Hned na mě dýchla Kalkata a pak částečně Aramša. V mysli se mi zjevily typické indické vzory na látkách kaftanu, který Indové nosívají. Kniha obsahuje několik výrazů, pro Indii typických, které neznám nebo se mi připomněly (sárí, kolam, kasty, šúdra, mahanti apod.). Ano, a monzuny, typické pro jižní, jihovýchodní a východní Asii, výrazněji se projevující právě např. v Indii. Cizinci nejsou v malém městě Aranša, semknutém místní komunitou, vítáni. A o to důležitější je zde jejich přítomnost. Mangrovník a zdejší tygr jsou symboly hodné úcty. Jeví se mi to jako primitivní kultura, ačkoliv si nemyslím, že je natolik zaostalá, bez předsudků a zkoordinovaně jednoduchá, a že jí chybí (právní) řád. V příběhu sálá zamezení přístupu svobodného lidského života, podřadnost žen a cítím převládající právo silnějšího. Přečteno za jeden večer a následující dopoledne. Doporučuji pro nástin v poznání indické kultury.
Příjemně čtivá, trochu naivní dobrodružka. Kniha mi připomněla Srdce temnoty, možná i proto, že jsou to oba do určité míry romány poslední věty. Ovšem u Conrada je to sdělení mnohem účinnější. Tady jako by chyběla ta temnota, přestože je o ní řeč.
Velice zajímavá kniha, vybraná na základě čtenářské výzvy, ale určitě nezklamala. Jde o velice poutavý příběh, který Vás nutí k rychlému přečtení :)
Úžasný příběh. Nechci opakovat, co zde napsal Pett. Tak jen přidám, že i jazykové zpracování bylo úžasné. Prostě takový bonbónek.
Král Achil vás provede svojí bolestí tak dechberoucím tempem, že při každém sebemenším setkání s ním si tak trochu káknete do srdeční komory... příběh o nemilosrdné člověčině, která chce všechno a hned... neváhá jít přes mrtvoly... protože ona přeci může... tady kus a tamhle kousek... ničí a drancuje... tolik aktuální myšlenka, až vás z toho dnešního tady a teď píchne v duši...
Velké překvapení od takové knížečky a navíc... to zpracování? Vyšlapující si tygr? Ach, ach, ach aneb mé parkerovské já se tak trochu tetelí ještě teď, notnou chvíli po dočtení...
Samota je formou vznešenosti. Jenom opice snáší život ve společenství. A lidi. Kdo žije na okraji, je v jejich světě opuštěný, opovrhovaný, zapomenutý. Přesto je právě odloučení od ostatních nejpříhodnější pro meditaci, pro porozumění světu a jeho bezhlavému běhu.
Samota podněcuje moudrost.
Někdy se mi přesto stane, že se mi zasteskne po časech, kdy moje chraplavé volání bylo odpovědí na volání mých druhů v lese...
Štítky knihy
Indie ekologie příroda francouzská literatura pralesy dobrodružství člověk a příroda lovci dobrodružné romány tygři
Autorovy další knížky
| 2018 |  Noc ve znamení tygra |
| 2004 |  Paličák a hraběnčin duch |
Trochu mě překvapuje zdejší vysoké hodnocení. Podle mě se jedná o zcela průměrnou dobrodružnou knihu. V anotaci je zmíněno přirovnání ke Knize džunglí od Kiplinga. No nevím. Je tu tygr a odehrává se to v Indii. A to je tak všechno. Ano, kniha se čte dobře a děj rychle odsejpá. Jako jednohubka v pohodě. Nicméně příběh to je velice jednoduchý, řekl bych skoro až prostý. Milostná linka je jak vystřižená z nejbanálnější červené knihovny. Celkově za mě lehké zklamání.