Schránka duší
Lynn Flewelling
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193532/bmid_nocni-bezci-schranka-dusi.jpg
4
92
92
Noční běžci série
< 6. díl >
Alek a Seregil nejsou jenom rozmařilí šlechtici, jakými se jeví, jsou to také zkušení špehové, oddaní službě královně a zemi. Když však narazí na důkaz o spiknutí, které staví královnu Phorii proti princezně Klie, oba noční běžci zjistí, že je jejich loajalita rozervaná jako nikdy předtím. Dokonce i v nejlepších časech je královský dvůr v Rhíminee hadím hnízdem, plným intrik, ale se špatně se vyvíjející válkou proti Plenimaru bublá zrada těsně pod povrchem. A to není jediná hrozba: přeplněnými ulicemi města se šíří tajemný mor, který zasahuje bez rozdílu mladé i staré – mor, který může být magického původu. Teď, když se vzdouvá panika a počet obětí roste, vynořují se i skrytá tajemství. A jak Seregil a Alek zjistí, spiknutí a nákazy mohou mít jednu věc společnou – lék může být stejně vražedný jako samotná choroba. První vydání.... celý text
Přidat komentář
Opět úžasný díl. Mnohem lepší, než předchozí a... jak mi chybělo Rhiminee!:)
Co mi ale trochu vadilo, bylo, že čtenář už téměř od začátku ví, kdo je za spavou nemoc zodpovědný. Kdyby tam autorka nedala "pohled z druhé strany", myslím, že by to bylo mnohem lepší.
Část války s princeznou Kliou, Bekou a Nyalem mě zajímala mnohem víc, než Alekovi a Seregilovi styly se šlechtou. Ty byly občas nudné.
Trochu mě mrzí ty smrťáky, protože to se mnou vůbec neotřáslo. Ti, co umřeli, vlastně byli v knihách tak málo, že je čtenářovi jedno, jestli jsou mrtví, nebo živí. Napínavé to ale bylo, o tom žádná.
Alek a Seregil se ale vždy jako zázrakem vyhnuli spavé smrti a poměrně dlouho jim trvalo než si spojili věci dohromady.
Celkově byla ale kniha úžasná. Nechyběla velká dávka humoru, vloupačky, šlechtické intriky, válka, část ke konci s Therem a chlapcem Mikou + trochu okořenění Thero x Klia, Nyal x Beka a samozřejmě Alek x Seregil - prostě super. :)
Tohle bylo v podstatě krimi s trochou čarování, a já moc krimi nemám ráda, radši luštím záhadu spolu s pátračem.
Jak už pár lidí přede mnou zmínilo, i mně přijde, že chudák Micum je na vedlejší koleji a přispívá spíš do řad potencionálních obětí členy své rodiny, ale autorka zjevně nemá odvahu jeho postavu definitivně vyřadit z boje, neřkuli zabít.
Taky Seregil s Alekem byli "šťastnou náhodou" mimo nebezpečí potupné spavé smrti a ani jinak jsem se o jejich osud netřásla, takže to byla trochu nuda.
Další fajn díl se zajímavou zápletkou, ale osobně mě moc nebaví prostředí šlechty a její intriky, takže jsem si knihu užila o něco méně než předešlé díly. Nicméně se opět těším na pokračování.
Snáď o kúsok lepšie než predošlé 2 diely. Stále tomu niečo chýbalo. Viac akcie, menej citových výlevov, väčšia epika... Jaksi to proste stále nebolo ono.
Jako obvykle mě kniha bavila a dobře se mi četla. Intriky skalské šlechty a politický vývoj dostaly opět trochu prostoru a čtenář tak může vnímat hrdiny v kontextu jejich světa. Tahle série je pro mě docela matoucí – od třetího dílu dál si čtení dost užívám, ale zároveň jsem nespokojená s tím, jak je to při pohledu zblízka děravé. Z knih bych pravděpodobně ale měla celkový dojem podstatně lepší, kdybych je četla v 15.
Je jasné, že hlavní zápletka je kolem záhadné nemoci a politické intriky mají jen rozptýlit pozornost hlavních hrdinů. Alekovi a Seregilovi opravdu trvá příliš dlouho odhalit, co se v Rhíminee doopravdy děje. Vzhledem k tomu, jak ve třetí knize Seregil i Alek podezírali Nyala, měli by tady celou dobu také někoho podezírat. Byly tam momenty, kdy by Seregil v jakémkoliv jiném díle chytil stopu a šel po ní jako lovecký pes. I Thero si mohl některé věci spojit dřív. Zároveň se bezděčně sami zachovají opatrně, což vůbec neodpovídá masce rozmarného lorda Seregila. Důvodem, proč se hrdinové chovají mimo své charaktery a jsou najednou jako slepí a hluší, je zde bohužel prostě to, že autorka to tak chtěla.
Uživatel trudoš, to vystihl, ani k tomu nemám moc co dodat. Jen mě mrzí že autorka násilím tahá do příběhu Micuma, a pak ho dost zanedbává (ne jen v této knize). Taky je cítit, že co se týče magie ocitá se autorka na tenkém ledě a z příběhů se začíná vytrácet. Zakončení jako obvykle slabší průměr. Autorce evidentně svědčí otevřené konce a serié na pokračování, když to píše takhle po jednom, tak to vyloženě kulhá.
O fous lepší než předchozí díl, hlavně díky detektivní zápletce. Jenže to je paradoxně i slabina, protože co se děje, ví čtenář od začátku, zatímco hrdinům to trvá tři sta stran, než konečně udeří hřebík na hlavičku. Do té doby řeší něco jiného, čistě proto, aby se v závěru ukázalo, že nemají kapacitu ani na tohle. Ony intriky na královském dvoře jsou fajn, jenže jakmile se vyprávění v druhé půlce rozdělí na tři dějové linie, jde osnova kvůli zmatenosti do háje a člověk v podstatě jen čeká, jak to Lynn Flewelling nakonec všechno zpytlíkuje.
Co mi však vadilo enormně, byla ufňukanost hrdinů. Neberu jim jejich sexuální orientaci, ale vzhledem k jejich image drsňáků nechápu, proč se neustále potřebují ujišťovat, jak jeden miluje toho druhého a jestli náhodou partner posledních deset minut nemyslel na támhletoho sličného svalovce, nebo tohohle nafintěného poetu. To je chování puberťáků, ne ostřílených zlodějů a špehů. Ale třeba vyzrajou, když je teď Alek dospělej a můžou to dělat oficiálně.
Výrazné zlepšení oproti posledním dvěma dílům. Na Příchod tmy ale pořád nemá. Autorka má zvláštní dar v první polovině knihy čtenáře téměř unudit, protože nic moc neděje a v druhé polovině ho nenechat ani jít si uvařit čaj, protože se od napínavého děje nedá odtrhnout.
Právě jsem ji dočetla a musím říct, že i když jsem zpočátku neholdovala politickým machinacím a intrikám, příběh mě nakonec vtáhl, takže jsem se od knihy odlepila jen stěží. Autorka velice živě popisuje mocenský boj mezi šlechtou a to, jak se hrdinové o chloupek míjeli s hledaným vrahem, zatímco čtenář o něm ví prakticky od začátku, mě vždycky tak vytočilo... Napětí od začátku až do konce, těch pět hvězdiček jsem dala s potěšením.
Pro mě nejslabší díl série. Naštěstí mám rád prostředí politických intrik, takže se to pořád četlo skvěle, ale předchozí díly byly prostě lepší. Zároveň jsem od tohoto titulu čekal úplně jinou linii - myslel jsem, že se dále bude rozvíjet příběh se Sebrahnem. Nicméně stále super kniha a určitě doporučuji
Alek a Seregil jsou zase doma a všechno je při starém :-) Spousta sledování a vloupaček.
Četlo se to jedna radost! Už se těším na další díl!
Autorovy další knížky
| 1999 |  Štěstí ve stínech |
| 2000 | Příchod tmy |
| 2004 | Dítě proroctví |
| 2015 | Střepy času |
| 2000 | Zrádcův měsíc |
Tentokrát odebírám hvězdičku a je to spíš tak na dvě a půl. Ještě mě čeká poslední díl, ale tohle zatím bylo to nejdelší a nejnudnější, co jsem od autorky dostala.
Už mi bylo jasné, že válka, o které se mluví, se kromě pár zastávek a zmínek z pohledu Klii či Beky, vůbec nebere jako hlavní záležitost. A v podstatě mi to ani nevadí, protože u ostatních fantasy je to vždycky klíčové a hlavní téma, což je někdy až moc ohrané. Tady sice válka probíhá, ale pouze na pozadí, aby zpestřila příběh a okořenila intriky ohledně královské rodiny a tak podobně.
Nicméně, co se týče samotného děje, bylo to pomalé a nijak zábavné. Sice mě situace okolo duší docela zajímala, ale chvíli trvalo, než jsem vůbec pochopila, co se děje. Autorka to neskutečně natahovala. A vůbec tomu nijak neprospívalo to, že padouch byl znám ihned a tak vlastně veškeré napětí prožívaly akorát hlavní postavy, protože jim neskutečně dlouho trvalo odhalit je. A to byl asi největší kámen úrazu.
Tentokrát chyběly i větší akce, které obvykle příběh zpestřovaly a dodávaly šťávu. Takže jsem víceméně četla ze setrvačnosti, protože jsem stále čekala na nějaký ten vzestup adrenalinu, který často přicházel v závěrečné části (což se tady nestalo) a taky díky povědomí, že se blížím ke konci příběhu. Doufám tedy, že závěrečný díl mi celkový dojem ze série příliš nezničí. Přes to všechno mi po jeho dočtení bude tohle dobrodružství moc chybět...
2.5*