Vládci strachu
Jiří Kulhánek
Takřka kyberpunkový obraz blízké budoucnosti střední Evropy a strhující akční příběh o souboji dvou ras, které se již v dávnověku rozešly se svými lidskými předky. Žijí mezi námi upíři? Výborný akční příběh o boji mezi upíry a lovci z roku 2023, který se odehrává převážně v Čechách. Poklidný život upíra Richarda Adolfa končí při obnoveném lovu – brání se hlavně v Praze a snaží se vypátrat a zničit vůdce Lovců – alchymistu Azzoparda.. První díl volné série o upírech, některé postavy se prolínají do dalších Kulhánkových knih. Tvrdě akční krvavý nářez, výborně čtivý.... celý text
Přidat komentář
Jeden z nejlineárnějších upírských příběhů byť poněkud slabší. Nadčlověk proti ubersoldatovi, lidé jen jako masové kuličky v mlýnku, krvavá mlha, kam se podíváš, a všude smrad žhavého stříbra. Poměrně originální konec v pár odstavcích, odhlédnu-li od té řezničiny, do které se zaplete i SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei Heinrich Müller, ex-šéf Gestapa.
Přečteno cca po osmé, ale pořád mě to baví. Je to parádní oddechové čtení, které mě asi nikdy neomrzí. Zběsilé honičky přes půl Evropy a kousek Asie, krvavé přestřelky, ale i záchrana dívek a dětí v nesnázích. Nejradši mám ale stejně pasáž o úpravě a stařičké Tatry 138 a cestu s ní.
Podstatne príjemnejšia četba ako Vyhlídka na věčnost. Stručné, jasné, trochu otravné, tak to mám rád. Touto knihou sa myslím inšpiroval T. Žlůva pri písaní Trichaminu, ktorý je podľa mňa vrcholom žánru.
Richarde Adolfe, kam se na tebe hrabou všichni ostatní hrdinové, knižní nebo filmoví! Nešlo se odtrhnout, tohle jsem prostě musela dočíst. Je to tak absolutní slátanina, tak neuvěřitelná jízda na horské dráze, tak nesmírná komedie...
Pro mě se tu objevuje dosud neznámá, docela nová postava. Charakterní upír, co pije jen krev zvířat, jelenů, králíků, ale v nouzi nepohrdne ani krysou, který vyléčí na smrt nemocnou dívku Kláru (poslední stadium AIDS) tím, že z ní udělá upírku, stane se neplánovaně otcem malého mimina, nejrůznějšími druhy vozidel projíždí Evropou a Ruskem jako vichřice a v neposlední řadě, trousí hlášky, že by se z něj člověk fakt picnul... Můj nejnovější literární sympaťák!
Nedoporučuji pro útlocitné povahy.
Tak jsem si po dlouhé době připomněl Kulhánka a musím říct, že je to stále velká paráda. Pokud hledáte oddychové čtení v prvotřídní kvalitě, jste na správné adrese. Kvalita vynikne zvláště ve srovnání s jinými knihami podobného ražení. Ty jsou většinou... trapné. Nevím, jak to dělá, ale tenhle Kulhánek jede správně po hraně a k trapnosti nesklouzává.
Tak jsem zjistil, že jsem vlastně četl knihy pana Kulhánka chronologicky zcela opačně. Začal jsem Cestou krve a přes Noční klub jsem se propracoval k upírům. Přiznám se ale, že kdybych to nevěděl, těžko bych to poznal. Vládci strachu byli perfektní zážitek, a nehodnotím jen akční scény. I klidnější pasáže byl zážitek (POZOR, SPOILER! - například příprava přepadení vojenské základny, která byla precizně popisovaná na mnoha a mnoha řádkách - KONEC SPOILERU).
Na některých místech mi ale přišlo, že Noční klub tuto knihu lehce vykrádá
(pozor, další SPOILER! - mám na mysli zejména dějové schéma: útěk před přesilou nepřátel, jakákoli postava, se kterou se po cestě hrdina potká, je pronásledujícími brutálně zavražděna a zločin je pak sveden policií a veřejným míněním na hrdinu, po kterém jdou všichni - KONEC SPOILERU).
Ovšem to nic nemění na tom, že je to úžasně čtivé... nedůležité věci jako spánek či jídlo odsouváte do neurčita, jen abyste už dočetli.
Vynikající jízda, doporučuji.
První román Kulhánka byl tehdy jako zjevení, četl jsem ho několikrát za sebou a těšil se na další nářezy. A ty přišly... Neporovnávejte jej tedy s pozdější vyleštěnější tvorbou!
Velmi poutavé čtení,kde mi jen ze začátku vadilo pár nedokonalých či přehnaných vět,ale nakonec se autor umoudřil a byla místa, kde jsem se i smála.
Upíří příběh, víceméně zajímavě pojatý, ale nic extra jelikož jsem narážel na dost podobností s Cestou krve, které jsem četl před touto knihou. Zřejmě záměr, že autor vykrádá sám sebe?
Jednoznačně nejhorší kus celé série. Nejvíc připomíná béčkový akční film - žádný nápad, originalita 0. Pouze spoustu klišé, nesmyslů, stereotypní řezničina a to všechno opakující se pořád dokola. V celé knize nebyla jediná uvěřitelná postava, dokonce ani uvěřitelná situace.
2018/37
Vládci strachu jsou skvělí, to je rozhodně fakt. Ale ostatní Kulhánkovy knížky mě zatím bavily vždycky trochu víc. Nejlepší byl asi začátek. A autorova poznámka na konci - protože ten název mi vrtal hlavou celou dobu. :) 4,5*
Po čase jsem si opět "dal" mistra Kulhánka a opět akčňárna ve vysokém tempu a vytříbeném upířím stylu. Takhle snad nikdo nepíše jen sám mistr. Příběh Adolfa Richarda a jeho společnice Kláry je plnej krve, lovců, vystřílených nábojnic. Ke vřískotu Pumlíče při závěrečném rituálu Azzaporda na ovládnutí světa se člověk dostane při tomhle tempu na to tata . Díky mistře Kulhánku za parádní čtivo...
Mým problémem asi je, že se ke Kulhánkovi dostávám až po přečtení mistra Kotlety. Byť většina to má zřejmě naopak. Ale mě tím Kulhánek příjde, jako by Kotletu vykradl. Byť asi bude spíše Kotleta inspirován Kulhánkem. Naštěstí u knihy řeším jen a pouze bavím se/nebavím se a nějaká originalita či jiné blbosti mi jsou ukradeny. Na to je jistě spousta jiných. Takže ano, líbilo, četlo se dobře.
Je to brak, to každopádně. Ovšem my, co si nehrajeme na snoby, máme takovýto brak hodně rádi;-). Není to Sinuhet, nechce to být nóblhóch román pro fajnšmekry, tato kniha chce bavit. A dělá to sakra dobře! Moje guilty pleasure!
Tentoraz upíri ako kladný hrdinovia plný lásky uprostred sveta plného magorov. Adolf našťastie nie je emo, ale upír Viking v čiernom plášti unikajúci lovcom ktorých trochu vylepšil beznohý alchymista. Takže veľa akcie, naháňačky, striekajúca krv, mŕtvoly sa váľajú kam až oko dohliadne a vystrelené vnútorností stekajú po stenách. Dobré bolo ako sa hrdina schovával medzi santusákmi a aj zachraňovanie socky s AIDS. Snáď len to kradnutie zbraní z vojenskej základne a výroba po zuby vyzbrojenej Tatrovky mi prišlo priblblé a záverečné zúčtovanie v sibírskej pevnosti trochu nedotiahnuté, hlavne čo sa týka Azzopardových Cenobitných "psov". Okrem akcie treba pochváliť aj zaujímavé nápady o samotnom upírstve.
Klasická, příjemně brutální Kulhánkovština. Na tohle musí mít člověk chuť a náladu, ale když se obojí sejde, je to jííííízdaaaa :-)
Podle hodnocení jsem čekala mnohem více. Bohužel mě to nebavilo, chyběl mi děj. Pořád jen samé masakry, vystřelené mozky, Lovci, kteří přežijí všechno a hlavní hrdina, o kterého se nebojíte, protože víte, že se mu nic stát nemůže.
Opět pěkně napsaná kniha od pana Kulhánka. Já prostě ujíždím na jeho stylu psaní .Čas od času potřebuji knihu s řádnou dávkou krve a upírů . Takže za mě určitě doporučuji , a už ted se těším na další knihu ze spisovatelova pera.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2002 | Noční klub. Díl první |
2011 | Vyhlídka na věčnost |
1996 | Dobrák |
1995 | Vládci strachu |
2003 | Noční klub. Díl druhý |
Skrátka bomba, kde akcia strieda akciu, krv strieka na všetky strany a nepriatelia ako z čias akčných filmov 80.rokov umierajú ako muchy v daždi. Kniha je právom kult.