Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51734/bmid_vyhlidka-na-vecnost-L7m-51734.png
4
1662
1662
Noční klub série
< 3. díl
Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.... celý text
Přidat komentář
Moje první přečtená kniha roku 2022.
Kulhánek je nejoblíbenějším spisovatelem mého manžela a já mu už 5 let slibuji, jak si od něj něco přečtu. Teď na to konečně došlo. A bylo to pro mě příjemné překvapení! Ani jsem nečekala, že mně to bude tak bavit. Byla tam i slabší místa, která na mě byla oproti zbytku moc popisná s málo akční, ale můj celkový dojem z Kulhánka je skvělý a určitě si od něj budu chtít přečíst další knihy.
Nejlepší byl rozhodně Kulhánkův sarkastický humor, který mi připomínal Deadpoola říznutého Palahniukem a taky mě bavilo, že hlavní hrdina nebyl celou dobu vyloženě kladnou postavou. Sice byl víc zodpovědný než bezohledný, ale sem tam udělal něco, co byste od hlavního hrdiny klaďase úplně nečekali.
Jan je pronásledován zombíky a dalšími monstry, která se začínají vynořovat všude, kde se zrovna objeví. Do toho se musí ještě starat o malou sedmiletou holčičku, které zombíci téměř před očima zabili (rozuměj - sežrali) maminku a nesmí si znepřátelil upíry z Čech, kteří mu do jeho rodné země zakázali do smrti vstup. Proč se to děje a jak to bude všechno pokračovat? To se dozvíte, až si to přečtěte.
Kniha, která by se dala rozdělit na dvě části na část která super a čtenáře baví, je plná děje, zvratů, má to odpich, prostě skvělé. A potom je ta druhá část, která už je víceméně přeplácaná a je znát, že se autor snaží udržet nastavenou laťku za každou cenu. A místy se nachází zóny, které vyplňují prázdná místa aby tyto dvě části šli do sebe napasovat. A konec by jsem zařadil do pohádky o princovi na bílém koni, který všechny zachrání. Takže pokud to shrnu, tak za mě je to kniha na letní nudné okurkové dny někam k vodě nebo jako relaxační oddechová lehčí četba. Ale rád se k ní vracím a nechávám se strašit osobitým Kulhánkovským stylem proložený černým humorem.
Moje první kniha od tohoto autora... Nejprve jsem si říkala co je to za blbost, potom jsem se začetla a nemohla přestat číst... Konec mi přišel už moc pohádkový, happy end za každou cenu, ale teď před Vánocemi je na pohádky dost času...
První třetina knihy zajímavá, druhá třetina víceméně zaklapává do první. Dává mi smysl. Třetí je naprosto tragická.
Četl jsem od pana Kulhanka Stroncium a to mi přišlo lepší než toto, ač má horší hodnocení
(SPOILER) A zase jsem zpátky v Neapoli, ze které jsem se znovu vrátila minulej měsíc. Nečekala jsem, že i z Kulhánka na mě vyskočí, ale je to zkrátka moje město, nenadělám nic. :) Zajímalo by mě, proč zrovna do kráteru Vesuvu umístil Kulhánek vstup do Pekla, ale tahle pasáž je hodně dobrá. Stopy v prachu, který tam zbyly od Danta, ten šašek s loďkou, kterýmu nechceš dát svůj poslední zlaťák, všechny ty pekelný kruhy a nakonec sál s Luciferem, kterej se dá překvapivě snadno zmasakrovat, jak to Kulhánkovy postavy umí, ale ďábelská hlava může fungovat i samostatně (zejména ironicky vtipkovat s hlavním hrdinou), a co šlo pryč, půjde koneckonců i nasadit zpátky. Ale to je zase na další pekelnej Janův výlet - dost mu v tom pomůže, že při tom prvním nechtěně splynul s nějakým čertem nebo co. Cením, že ve Vyhlídce na věčnost vystupuje Karolína z Nočního klubu (špatná romantická linka k přiznanýmu béčkovýmu příběhu patří), méně už se mi líbí Hanako a přála bych si Tobiáše. Tady je ale hrdinou Mluvčí Jan a uvažováním je mu vlastně dost podobnej.
Přečteno hned po Nočním klubu a na ten to fakt nemá. Některé scény ve Vyhlídce jsou jen z důvodu, aby tam něco bylo. A zejména v první polovině je to zbytečně překombinované, takže se čtenář ztrácí. Trochu mi chybí ta přímočará údernost.
Ta k v týhle knize je snad úplně všechno - zombíci, náckové, upíři, FBI, démoni, andělé, japonci... Na začátku jsem byl sice úplně ztracený, ale pak vše do sebe zaklaplo a konec jsem si užíval.
Ach Bože (pardon), kam až tohle dospěje. S Nočním klubem jsem vzala na milost upíry. S touto knihou démony, zombíky a bůh ví (opět pardon) co ještě.
Výborný příběh, skvělý černý humor, bezvadné hlášky. Nemohu tomu uvěřit, ale za mne maximální spokojenost.
Úžasně promyšlený text, který musel dát strašně moc práce. Mistr ladil, až se výsledku nechce ani věřit. Vypravěč s darem od Boha nebo od ... :-)?
"Každý jsme si prošli peklem, každý si s sebou nosíme své démony"- Jiří Kulhánek dal této celkem běžné větě nový význam :-)!
A někdo si nosí i malinké démonky: "Mňau?", "Mňau.", "Mňáuu!!!"
Jediné, co mi vadilo byly dialogy v "šťastných jako rodinách", tzn. Noční klub, spacák a pirátská loď; takové puberťácky, až dětsky, laškovné. A romantická linka. O konci ani nemluvě.
Celkově ovšem paráda!
Upřímně jsem od pana Kulhánka nikdy nic nečetl a i když jsem později zájem měl... jeho knihy jsou samozřejmě nesehnatelné. Alespoň tuhle jsem si pro sebe utrhl a musím říct, že to, jak reálně dokáže určité situace autor popsat je mi opravdu velmi příjemné a dokáže to rozjet fantasii v hlavě naplo.... občas mi něco nesedlo, ale jinak jako celek? Skvělé počtení a o to více zuřím, že knihy jako noční kluby 1 a 2 už asi nikdy v papírové formě neseženu :-D
Završení Kulhánkovské série. Po přečtení jsem jen koukal do stropu a přemýšlel...děj je skvělý, napsané je to excelentně. Ležím a...co sakra teď, Má cenu ještě od někoho něco číst? Dokáže někdo se alespoň přiblížit takové čtivosti? Notabene když tohle je tak skutečný? Nevím ani co mám vlastně napsat. Táhle kniha vás dostane...rozhodně jí budete číst zas a zas. Pořád vás bude bavit.
Začátek knihy super, klasický Kulhánek. Ovšem jak se pan Mluvčí dostane do pekla, tak jde kvalita, bohužel, strmě dolů. Na Noční klub to nemá ani zdaleka.
Tahle kniha mi ve čtečce hnila bezmála rok a půl. Českým autorům se spíš vyhýbám než čtu a teď bych se na sobě nejraději dopustila nějakého fyzického násilí. Ležatou osmičkou spojíte začátek s koncem, akce plná skvělého vtipu. Klasicky se okolo chlapa musí motat tuna ženských, ale inferno rozvířilo zažité koleje mnou čtené literatury. Děkuji sobě za odvahu otevřít soubor a autorovi za skvělé čtení.
Kulhánkovina :). Kdo četl více jeho knih, ví, co myslím: hodně akce, zbraní, krve, vnitřností... Vyváženo vtipem. Vlastně takové volné pokračování Nočního klubu. Myslím, že kdo nečetl Noční klub, dostane se do děje v pohodě taky. Pokud si v první třetině knížky řeknete, že to vzdáte, protože se v tom ztrácíte, nedělejte to. Stojí za to číst dál. Jeho knihy už nejsou k dostání, proto jsem ráda, že jsem nelenila některá jeho díla už před lety pořídit. Vyhlídku jsem četla několikrát a pokaždé mě neskutečně baví :)
"Jak se po mně mrtví sápali, začali padat dolů - z prvního patra sice výška nic moc, ale oni padali jako klády: hlavy jim dutě pukaly a mozky na betonovém chodníčku vytvářely zajímavé plastické kompozice"
Tak nakonec tedy jo, zaujalo a dočetla jsem. První plus byla cesta do pekla. Pak trochu zmatek, ale druhá polovina knihy měla konečně pro mne srozumitelný děj a Jan mě konečně začal zajímat. Jeho proměny byly chvílemi pro mne přes čáru, ale vlastně nekonec vcelku zábavné.
Velice povedené. Zejména mě překvapila (příjemně) rozpracovanost příběhu a způsob, jak na první pohled banální zápletka postapokalyptické budoucnosti "prostě proto" postupně dostala až překvapivě ucházející vysvětlení (samozřejmě na poměry toho, že je to fantasy). Čtivé, dobře napsané. V některých ohledech by mohly být reálie lépe vysvětlené (typu co je ta Distribuovaná banka?) a autor občas zabředává do jistých klišé (hlavní hrdina samozřejmě neporazitelný a co do schopností a dovedností prakticky nesmrtelný, klasický happy end...), ale jinak se bezpochyby jedná o zdařilé dílo, které je ideální pro trochu lehčí četbu.
Skvěle vystavěný román - děj se obloukem vrací k počátku, vše do sebe zapadá až ke konečnému rozuzlení. Zapojí se i Noční klub. Tady už nejde jen o boj o vlastní život, boj o život bytostí, na nichž hlavnímu hrdinovi Janovi záleží, ale boj o záchranu celého světa. Rozmar bohatého šlechtice rozpoutal peklo, respektive vypustil z pekla to nejhorší z novodobých dějin a Jan se na tom podílel. Vše se snaží za cenu velkého úsilí a bolesti napravit. Všudypřítomný déšť a tma a chlad umocňují atmosféru zkázy, kterou spolehlivě rozbíjejí vtipné hlášky jako lakonická charakteristika situace, kdy se ze sklepa pochybného hostince vynořují oživlé mrtvoly: "Jestli jsou ve sklepě všichni, kdo nepřišli na snídani, protože v noci museli narychlo odjet, za chvíli bude plno!" (a fakt bylo) nebo zhodnocení kvality svěcené vody požehnané Janem Pavlem II. - "dobrý ročník". A Jan glosuje vypjaté situace "miluju hrůzu", "miluju zkázu", "miluju veslování"... co k tomu dodat? Miluju... Kulhánka (a Kocoura).
Štítky knihy
upíři humor zbraně zombie česká fantasy démoni akční peklo
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Kdybych si měla vybrat jednu knihu s sebou na pustý ostrov, tak to bude tahle! Pana Mluvčího žeru, Leoparda a Devlina taky, a ten úplný konec nejvíc. A taky Kocoura :)