Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51734/bmid_vyhlidka-na-vecnost-L7m-51734.png
4
1693
1693
Noční klub série
< 3. díl
Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.... celý text
Přidat komentář
Skvěle vystavěný román - děj se obloukem vrací k počátku, vše do sebe zapadá až ke konečnému rozuzlení. Zapojí se i Noční klub. Tady už nejde jen o boj o vlastní život, boj o život bytostí, na nichž hlavnímu hrdinovi Janovi záleží, ale boj o záchranu celého světa. Rozmar bohatého šlechtice rozpoutal peklo, respektive vypustil z pekla to nejhorší z novodobých dějin a Jan se na tom podílel. Vše se snaží za cenu velkého úsilí a bolesti napravit. Všudypřítomný déšť a tma a chlad umocňují atmosféru zkázy, kterou spolehlivě rozbíjejí vtipné hlášky jako lakonická charakteristika situace, kdy se ze sklepa pochybného hostince vynořují oživlé mrtvoly: "Jestli jsou ve sklepě všichni, kdo nepřišli na snídani, protože v noci museli narychlo odjet, za chvíli bude plno!" (a fakt bylo) nebo zhodnocení kvality svěcené vody požehnané Janem Pavlem II. - "dobrý ročník". A Jan glosuje vypjaté situace "miluju hrůzu", "miluju zkázu", "miluju veslování"... co k tomu dodat? Miluju... Kulhánka (a Kocoura).
"Zmasilost? To je přece stupeň omasení."
Mrzí mě, že Kulhánkův status je dost okleštěnej nekonečným zástupem plagiátorů, ať už jakž takž solidnějších, nebo absolutních literární tragédií (Kotleta, prominentní mrhač papíru), tak vzhledem k obtížné sehnatelnosti jeho děl, které se dají opatřit jen za nelidsky přepálené sumy, které si nechci vzít už z principu (podobně je na tom třeba i Kája Saudek), se ke knihám prakticky nelze dostat, ne tak, aby si člověk koupil starší paperback za odpovídající cenu a v klidu si ho přečetl a udělal si názor. Tahle situace mě tedy přinutila odposlechnout 'Vyhlídku na věčnost' v Xeriho verzi audioknihy, která, jak věřím, je zkrácená (ale parádně zpracovaná), ale šlo mi o to, dostat se k nádechu Kulhánka, protože tohle za všechny ty roky, co kroužím okolo, je první kniha, ke které jsem se od něj dostal, i když tohle je jediná, která se dá sehnat za přijatelné peníze a je pořád k mání. Kulhánek má neuvěřitelnou spádovitost, kadenci průpovídek a humoru ze staré školy... líbí se mi, že to netlačí na pilu, odkazuje to, ale je to samo sebou (Tarantino), líbí se mi, že ta atmosféra je skoro jak vystřižená z estetiky pc her staršího data, kde se tolik neopájelo příběhem, ale šlo se spíš do akce, pohybu, nějakýho intermezza, hláškování, sem tam, ale tahle estetika a nádech příběhu drží atmosféru jak z pc her, to ale samozřejmě zase až pochopí a ocení jen starší ročníky, co ujížděli na specifických věcech. Kulhánek sám je tajemnější než hrad v Karpatech, než Thomas Pynchon a to tomu samozřejmě taky přidává, je jen skutečná škoda, že ten špatnej shit je tu všude, dotisky, každej rok nová kniha a mezitím Kulhánek, co stojí za přečtení, je nedostupnej, někde ve stínech. To mě mrzí asi nejvíc, protože jinak jsou moje pocity z tohohle seznámení velmi pozitivní, líbí se mi jeho styl, kterej si prostě hodně jede svoje, bezohledně a ono to právě díky tomu tak dobře funguje.
"Ukážu ti kouzlo."
"Mamka říkala, že se nesmím bavit s pány, kteří mi budou chtít ukazovat kouzla, ani když nejsou cizí."
Když projedu štítky u téhle knížky, na většinu (upíři, zombie, démoni, akční, zbraně, peklo) křičím ne! tohle nečtu! nikdy! Ale – ách, tak příjemně vyčištěná hlava … Proto žádný rozbor, mozek si chci zachovat takhle báječně prázdný, je to až fyzicky příjemné. Covid? Očkování? Promořování? Lockdown? Home office? Krize? Inflace? Ať si buší na dveře, ještě chvíli je tam Vyhlídka na věčnost možná zadrží. Díky jí za to.
Tahle knížka mi změnila život. Něco takhle neuvěřitelně čtivého se mi ještě do ruky nedostalo a doufám, že brzy seženu i noční klub, který je prý ještě lepší, než Vyhlídka na věčnost. Charakteristické postavy a děj, který ubíhá tak, že jsem si toho ani nevšiml a byl jsem na konci.
Nojo, prostě jste fanoušek Kulhánka, nebo ne. Nic mezi. Má to hodně stránek, ale příběh frčí a letí a není tu místo k odpočinku.
Četla jsem a kochala jsem se.... trochu mě mrzelo, že jsem dosud pana Kulhánka a jeho knihy míjela. Mám co napravovat.
Půjčuji si závěr komentáře Česneksmedem: Každopádně, pokud je zde ještě někdo, kdo tuto knihu nečetl a zároveň je schopen se povznést nad kromobyčejným světem, čtěte a kochejte se!
Kniha je vrcholem Kulhánkovy tvorby, výborná směs napětí, humoru, romantiky, akce založená na renesančním Dantově vidění světa. Bohužel to byl můj první Kulhánek. Pak ještě Noční Klub .. zbytek už jsem ani nedočetl. Po této knize se Kulhánek odmlčel, a celkem to chápu, napsat cokoliv dalšího po takovém díle je těžké, laťka je vysoko. Nakonec jsem dal "jen" čtyři hvězdy, protože i po třetím přečtení mi některé pasáže přišly lepší..jiné horší
Zombíci?!?!?!? Jako fakt?!?!?!? To jsem nevěděla, než jsem začala číst! Já o zombících nečtu! A tohle jsem najednou četla a docela se mi to i líbilo. No dobře, jediný, pro mě, dostupný Kulhánek, tak jsem se na něj vrhla. Nebyl to až tak neskutečný zázrak, jak jsem u Otce naší skvělé brakové literatury, čekala, ale i jsem slyšela, že tahle nepatří k jeho TOP. Nic to nemění na tom, že jsem se báječně pobavila a odreagovala se. Dantovo peklo a upíři se vyvedli, i strýčkové se vyvedli. V téhle knize nechybí téměř nic, co by koho mohlo napadnout a k tomu české reálie... Na 100 % to u mě není, ale pěkných 85 dávám.
Je to peklo, nepodobá se Kopřivovu nebo Burešovu, je to peklo Kulhánkovo!
A do takového pekla stojí za to přijít dvakrát, aneb 2x cesta tam a 2x zpátky.
A pan Mluvčí Distribuované banky je Čech.
"Česká republika. Méně obyvatel jak Velké Los Angeles, polovina z nich má pocit, že je děd Vševěd, druhá, že velitel světa"
Sir Henry je Zákazník, který loví a sbírá trofeje, hlavu Bin Ládina již má na stěně své lovecké síně.
"Je jen jeden, který mě zajímá! Jen jeden, kterého chci v nitkovém kříži! Sám Lucifer!"
A když prostudujete Dantovo Peklo, víte kudy a jak.
Nechápu, proč jsem při prvním čtení dal této skvělé knize jen 70%, asi jsem se nasr.. naštval, že autor nechal vyvraždit prakticky celý Noční klub.
Pane Kulhánku, kdysi, nedávno, před dvaceti lety, jste mě podepsal dvě vaše vynikající knihy, pevně věřím, že mě podepíšete i třetí, tu nejlepší, kterou ještě napíšete!
Zvláštní kniha asi tak 150 stránek jsem si řikal, to je ale kravina. A pak sem to dočetl na jeden nádech. Stojí za to číst!
Naprostá pecka!
Musím přiznat, že tak do čtvrtiny knihy jsem měla chuť to zavřít (také jsem to začínala číst napodruhé, poprvé jsem to vážně zavřela), protože středověk, zombíci, upíři, nelogický mišmaš...
Jo, ale pak to začalo dávat smysl. SPOILER: Po výletu do Pekla na lov Lucifera se to nehorázně brutálně rozjelo, řezala jsem se tu smíchy, rozplývala se nad romantickou linkou a hlavního hrdinu si zamilovala. Prostě tam bylo všechno, co mám ráda, bavily mě odkazy na Dantovo peklo, náboženské motivy, nechyběla klišé jako katany, hi-tech vybavení bohatého lorda a černý humor. Prostě to byla jízda, skromně můžu říct, že to byla asi nejlepší kniha, kterou jsem četla.
Na začátku jsem si říkala, že už panu Kulhánkovi totálně hrabe a že asi změnil prášky, ale vzápětí jsem zjistila, že je to neuvěřitelný smrtící koktejl všeho, co známe z předchozích skvostů. Kdo chce filozofovat nad vážnou literaturou, tak nechť sáhne jinam, tady je pan Mluvčí...
Tyjo, fakticky jízda:):)
Už dlho som sa tak nebavila.
"Tys Převozníkovi vážně rozbil hubu? "
"Démon měl velký hák a byl opravdu rutinér - trhal lidem břicha, ruce, přirození, uši, jazyky, ňadra, dloubal oči - asi je v tom nějaký řád, takové hrubé roztřídění za nejtěžší hříchy."
"Moje křídla! Jsou samá díra! Jak jen budu létat?! ..Jak to že si vidím na křídla?!
No jo, ptákovina. Ale úžasně propracované prostředí a děj. No a Kulhánek psát umí... tedy doufám, že ještě. Nedávno jsem si týden poležel a přitom četl znovu celého Kulhánka. Krásně mi to uteklo. A ta kočka vedle mě byla taky spokojená, ležela mi u hlavy či na břiše a spokojeně předla. Naštěstí má jen 2,8 kg...
Hrozná ptákovina. Celou dobu jsem si připadal, jako bych hrál střílečku na PC. Nicméně chápu, že pro lidi, kteří od knih vyžadují jen akci/vypnout hlavu, je to paráda. Nic pro mě...
musím se přiznat, že toto byla první kulhánkovina, ke které jsem se dostal a možná i proto jí naprosto zbožňuju:) od ostatních lidí jsem často slyšel, že to není ono a nebo že Noční klub je o řád lepší, ale mě to prostě sedlo a asi bych si to dal i o jednu příčku nad Noční klub
Pravá řežba po kulhanovsku. Zombies, pan L, Velký Leopard, končetiny lítaj vzduchem a prolito hektolitry hnilobný krve. Prostě čtenářský fantasy porno.
Nechybí tomu akce a humor, ale hrozně přeplácané a chvílema nepřehledné na můj vkus. Přečetl jsem tak půlku pak už se to nedalo.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Velice povedené. Zejména mě překvapila (příjemně) rozpracovanost příběhu a způsob, jak na první pohled banální zápletka postapokalyptické budoucnosti "prostě proto" postupně dostala až překvapivě ucházející vysvětlení (samozřejmě na poměry toho, že je to fantasy). Čtivé, dobře napsané. V některých ohledech by mohly být reálie lépe vysvětlené (typu co je ta Distribuovaná banka?) a autor občas zabředává do jistých klišé (hlavní hrdina samozřejmě neporazitelný a co do schopností a dovedností prakticky nesmrtelný, klasický happy end...), ale jinak se bezpochyby jedná o zdařilé dílo, které je ideální pro trochu lehčí četbu.