Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51734/bmid_vyhlidka-na-vecnost-L7m-51734.png
4
1660
1660
Noční klub série
< 3. díl
Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.... celý text
Přidat komentář
Mně se knížka líbila napodruhé víc než napoprvé. Btw. nepoznal jste někdo to "bezpečné místo" v Praze, kde byl stanový tábor?
Omlouvám se těm, kteří s mým hodnocením nesouhlasí. ALE - po 1/3 knihy jsem přestal číst. Na mě šílenost, někdy s pocitem že čtu počítačovou hru. Příliš mnoho akce , nebo jenom akce ...
V rámci žánru, tj, sci-fi/fantasy oddechovky /nebo braku ;-) /, kde jsou pravidla jasně dána, kde od začátku lítají končetiny, krev a vnitřnosti a kde obligátní superhrdina nemůže jinak než zvítězit nad jakoukoliv překážkou, co si na něj Kulhánek vymyslí, si Vyhlídka ty 4 zkrvavené šurikeny zaslouží.
Tedy kdo touží po výše popsaném, určitě bude příst, nebo spíš řvát blahem.
A proč ne. Někdy je třeba si i vymýt mozek a zapomenout na cokoliv smrdícího současnou realitou.
Takže za těchto okolností JÓÓÓ!
Ale ty šílené pálky, co za to nabízí sběratelé, bych nedala ani náhodou. A totéž platí i pro Noční klub, Vládce strachu a pravděpodobně i všechny ostatní kulhánkoviny, co jsem zatím nestihla hodit před oči.
Jízda, smršť, úlet. Tak bych popsal Vyhlídku na věčnost. Jelikož to nebyla první Kulhánkova kniha, kterou jsem četl, tak mě styl psaní nezaskočil. Vládci strachu byli lepší (kniha dnes prakticky není k sehnání...), ale ani Vyhlídka na věčnost nemá o moc méně řízu. Stránku za stránkou do Vás autor valí fantaskní, neuvěřitelné, vulgární a brutální scény - takový Kulhánek prostě je. Pro mě každopádně oddechovka na odreagování. Za sebe doporučuji, každopádně určitě to není pro každého.
Asi mnoho z vás nepotěším. Přijde mi to strašně, taková šílenost. Během knihy sem se mnohokrát ztratil. Dialogy jsou takové toporné, ne, jsou přímo strašné, jako kdyby to psalo dítě. Autor míchá vše se vším. Že začátku jsem v tom viděl Resident Evil, pak přišlo náboženství a peklo, démoni, upíři, no prostě všehochuť. No měl jsem chuť to vzdát. Teď se z toho budu muset léčit nějakou oddechovkou. Vůbec mám štěstí na české autory, kteří píši takto těžkopádně. Kniha Asfalt od Štěpána Kopřivy byla dost podobná.
S lehkým odstupem musím říci, že to byla parádní jízda. Hned po přečtení jsem byla příliš nadšená - běžný efekt Mistrových knih. Peklo jsem si doteď představovala jako místo pro špatné lidi ve stylu zvrácené ghotic párty, nicméně Kulhánkovo peklo vás donutí svou dosavadní představu pořádně přehodnotit, stejně tak jako vaše posmrtné vyhlídky.
Hned úvodní kapitola mě uvedla do stavu naprosté blaženosti. Kdo umí - umí. U přípravy na peklo kniha ztratila svou dynamiku a částečně i vtip, nicméně v Pekle mi to Kulhánek zcela vynahradil. Pan mluvčí mi seděl více než svatý Tobiáš z Nočního klubu (ale stále je to příliš dobrý člověk) a zvlášť duo Mluvčí a Devlin bylo perfektní!! Trochu mne mrzí, že autor použil Karolínu jako tak důležitou postavu. Co mi ale vadilo nejvíc je, stejně jako u Nočního klubu II., dramatičnost - nevím jak lépe to definovat. Strýčky a všechny jejich přisluhovače i zbraně bych z knihy nejraději vypustila. Stejně tak způsob očištění planety byl příliš "velký" a dramatický. Vždy jsem si řekla "To jako vážně, Mistře?"
Nicméně Vyhlídka na věčnost je geniální počin, který jsem si neskutečně užila. Určitě se k tomuto zlatu na papíře znovu vrátím. Děkuji autorovi a smekám až k zemi. Pokračujte prosím - pište, Mistře, pište.
Za mne nejlepší Kulhánkova kniha na kterou nezapomenete. Kulhánkovo peklo je top.
Neskutečná jízda. Kdo má rád Kulhánka, tak si tohle prostě musí přečíst. A vlastně i kdo nemá ????
Ideální odpočinková četba pro všechny ctitele béčkové gotiky a akčních filmů. Kulhánek disponuje vynikající obrazivostí, přesným dávkováním popkulturních odkazů i humoru. K záporům patří dílčí problémy fabulační stavby, roztahanost i celková překombinovanost. Leč dialogické výměny s "Devlinem" jsou excelentní. Nekritickým čtenářem Jiřího Kulhánka se asi nikdy nestanu, ale při cestách vlakem, do limbu či vany, jím nehodlám opovrhovat.
Čitelné. Přeplácané, jak to u Kulhánka bývá dobrým zvykem, ale určitě jedna z jeho lepších knih.
Normálně čtu úplně jiné žánry. Ale Kulhánek je oblíbenec mého táty, který trval na tom, abych si jako třináctiletá přečetla Noční klub. Docela se mi líbil, a tak jsem se pustila i do Vyhlídky na věčnost. A světe div se, bavila mě mnohem víc. Četla se opravdu svižně, děj byl docela zajímavý a odpočinula jsem si u ní.
Nicméně mám námitku. Kulhánkovo peklo funguje na principu, že každý se po smrti dostane na místo, které je v souladu s jeho náboženským přesvědčením. Joseph Goebbels se stejně jako jeho žena hlásil k buddhismu a Adolf Hitler byl sice katolík, ale "šmrncnutý" lecčím včetně buddhismu. Není fér, že pro ně to neplatí; měli by se reinkarnovat. :)
Jak už se mi to občas stává, Vyhlídku jsem jen tak prolistoval, abych si přečetl oblíbené pasáže a samozřejmě ji přečetl zase celou. Za život jsem přečetl řekněme nějakých 400 knih a Vyhlídka, minimálně co do čitelnosti, pořád patří mezi ty nejlepší. Jednoduchá dějová linie, ale úžasný spád a originální námět, který si maximálně užívám.
A tak já teda budu trochu kritická. Napoprvé jsem to nadšeně zhltla, protože přece Kulhánek, že jo, ale mám teď takové období, kdy znovu přechroustávám (a přehodnocuju) starší věci a kdy se mi objeví v hledáčku tohle Mistrovo veledílo byla jen otázka času.
Já si totiž myslím, že Vyhlídka je trochu přeceňovaná. Ne moc, ale je. Pro mě prostě už asi absolutním vrcholem Mistrovy tvorby zůstane Stroncium.
Jak už tu někdo psal, v první části Vyhlídky se vůbec nechytáte, o co gou, což autor naštěstí poměrně záhy napraví (originální nápad - to musím nechat), následující pekelná sekvence se dá považovat za nejzábavnější (a pro mě tudíž nejhodnotnější) část knihy (ale do Asfaltu tomu pořád kus chybí) a pak už to jde jenom z kopce dolů (s drobnou výjimkou té apokalypticko-jezdecké epizodky téměř v závěru). A na další větu pro jistotu použiju verzálky: JÁ-UŽ-NECHCI-ČÍST-O-MAZLÍKOVI! A ještě takovou zamilovanou červenou knihovnu, fuj! Jo, dobře, tak je to sexy nebezpečná kočka, no. Pochopili jsme. Ale všeho moc škodí.
Pro mě vo čouda lepší než noční klub. Jinak Kulhošova klasika, čte se sama, žádná filosofie. Ideální čtení na zkrácení času na dovče, nebo v buse.
Nic moc. Kecám! Anglickýýý! No to víš že jo. Trhni si.
Znova jsem se parádně bavil. Mít takovou představivost je pro nás velice dobré, ale nevím, jestli to není poněkud těžší v životě samotného pana spisovatele. Každopádně, pokud je zde ještě někdo, kdo tuto knihu nečetl a zároveň je schopen se povznést nad kromobyčejným světem, čtěte a kochejte se!
Štítky knihy
upíři humor zbraně zombie česká fantasy démoni akční peklo
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Jůůůůů zase pravá česká zabíjačka :-) :-) :-) To jsem si ale smlsla. Škvarečky z příslušníků eSeS, všude samá zombíjelita a upíří zubytrničky. Pro každýho něco, jojo všeho dostatek. :-) Díky za ten blahobyt na každé straně.