Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51734/bmid_vyhlidka-na-vecnost-L7m-51734.png
4
1703
1703
Noční klub série
< 3. díl
Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.... celý text
Přidat komentář
Uz neni tak silny jako puvodni dva dily, ale v dobe, kdy jsem "Mistra" hltala, mi prisel tenhle treti dil jako necekana mana z nebes, seslana na poutnika ztraceneho v puste pousti :)
Úžasný příběh s několika časovými posuny, díky kterým se pokaždé poodhalil další kus zápletky a objasnilo pár skutečností, které do té doby byly částečně zastřené. Žasnu nad autorovým pojetím pekla a všech bytostí a činností vyskytujících se v něm. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, moje fantazie měla žně a na konci mi nezbylo nic jiného než jen sedět s otevřenou pusou a zároveň spokojeným úšklebkem na tváři, byla jsem maximálně spokojena. Vřele všem doporučuji.
Inu, nechci prozrazovat děj, ale jelikož nedávno "projel komplet Kulhánka" a touto pro mě novinkou putování ukončil, musím říci, že i když mě autor Tobiášem lehce nadzvedl ze židle, Karolínou to napravil...a to konečné rodeo v holých větách...masakr. Takže za mě dobrý!
Děkuji nechci, po přečtení první kapitoly a prolistování dalších kapitol půjčenou knihu vracím. Nevím, jak je možné něco takového vůbec zplodit a získat přízeň tak velké skupiny čtenářů. Nuže, proti gustu, žádný dišputát.
Jiří Kulhánek je mezi českými autory sci-fi/fantasy absolutní zjevení. Jeho popartové příběhy mají spád, jsou chytré s černohumorným nadhledem. U Vyhlídky na věčnost mám nejradši parádní retrospektivní pasáž v prostředku knihy. Velmi čtivé!
Od Mistra Kulhánka už mám pár knih a povídek přečtených, ale Vyhlídka na věčnost je nevídaný majstrštyk. Už jen ten námět je skvostně nemocný a já jen nad knihou zíral s otevřenou hubou. Nádherný vztah mezi nevinnou holčičkou, které se její máma promění v zombie, a hlavním hrdinou knihu zjemňuje. Naopak zaláskovaní Jana do upírky Karolíny z Nočního klubu je podané s humorem a sexy feelingem. No a závěr jízda jezdců apokalypsy je prostě pekelně rychlá. Nevím co více napsat, prostě tohle je klenot v mé knihovně.
Tenhle kousek volně navazuje na Noční klub 1, 2, hrdina je jiný a děj se přesouvá do další dimenze. Autor má viditelně zálibu v popisu krásných žen a myslím, že se v nich i vyzná, co se týče charekteristiky jejich gest a chování. Škoda, že v knihách nejsou občas nějaké obrázky:), zkosilo by to poněkud představivost, ale ..., myslím, že občas by se to hodilo.
Jinak poměrně rozsáhlé dílko, někde v třetině jsem se jednou ztratil (měl jsem asi dvoudenní pouzu), tak jsem ty dějové roviny hned nepobral.
Závěrem, velmi dobré, jak hrdina zmlátil Chárona, to chce mít kuráž..
Má první kniha od Kulhánka...byla něco jako první sex, přišel jsem k ní jak slepej k houslim a než jsem se rozkoukal tak přišlo vyvrcholení a bylo po...budu si jí muset dát ještě jednou..a pak ještě jednou... Přiznám se, že jsem si od Kotlety zvykl na větší porci humoru a v tomto příběhu mi trochu chyběl ale o to větší koule ta knížka měla! Nemám slov...prostě jen poslechnu démony pekelný: "Padni na kolena a slyš, co praví Ten, za nímž kráčí peklo! Padni na kolena a slyš, co praví Jezdec! (a píše Kulhánek!)", padnu...a budu číst až se ze mě bude kouřit.
Chvůli jsem si myslel, že to přelouskám spíš z povinnosti, ale od jistého momentu jsem četl v podstatě nepřetržitě. Jako vždy po přečtení dobré knihy jsem měl pocit prázdna.
Má první kniha od pana Kulhánka a týo,to byl ale fičák!!!!! Výtečně,opravdu výtečně napsané!!! Dynamické,vtipné,napínavé,dojemné,ještě jednou vtipné a ta zápletka!!! Cesta peklem úžasná,ale nejlepší na celé knize byla malá Fionka..ta byla prostě bezkonkurenční ve světě mrtvých a strašidel :) její hlášky typu-musíš pít víc mlíčka,byly prostě drtící..a celkově toto dílo bylo plné hlášek.."sušíte si mozek v sušičce nebo na šňůře,když ho máte takhle dočista vypraný?"...no,s panem Kulhánkem jsem jistě ještě neskončila a mohu jen doporučit :)
Kulhánka jsem začal číst dvěma díly jeho Cesty krve. To mě nakoplo tak, že když jsem narazil na novější Vyhlídku na věčnost, neváhal jsem ani vteřinu a šel do koupě. A musím říct, že toho absolutně nelituju.
Opět perfektní čtivost, super humor, hlavní hrdina Jan je profík a být u jeho obecné vražedné činnosti je splněný sen čtenáře, který tohle může. A i přes tu profesionalitu se chová a mluví tak, jako by to byl můj kamarád (hodně šílený kamarád :) ).
Příběh je super, poutavý a opravdu velmi čtivý. Zrovna jsem se na tu knihu vrhl po druhé. 10/10!
Bylo to geniální, bylo to šílený, bylo to šíleně geniální. Ta myšlenka námětu je prostě geniálně šílená. Ze začátku jsem se trochu nechytala, ale když Padre praštil Dantem o stůl, všechno do sebe zacvaklo. A pan L (alias Devlin ) ? Člověk by si ho i zamiloval :).
Krásná ukázka akční romantické literatury – prvních sto osmdesát stran na vás čeká zběsilá řežba připomínající hry Resident Evil, pak nastoupí přibližně dvousetstránkový flashback, který vysvětluje, co se vlastně stalo, a pak už následuje romance, romance a zase romance až do úplného konce. Tedy pardon, v závěru přijde ke slovu ještě trochu akce, aby bylo vyprávění náležitě zakončeno, ale to už tu slaďárnu nezachrání.
Takže jo, drobné zklamání musím přiznat. Ve srovnání s ostatními tituly Jiřího Kulhánka mi přijde dějová osnova Vyhlídky na věčnost krapet řídká. Zápletka sice šlape jako na drátkách, ovšem nevyhne se zbytečným odbočkám, které ve výsledku nesplní očekávaný záměr. Působí to dojmem cílené vaty, která by šla vypustit, protože příběh by se bez ní klidně obešel. Na druhou stranu, patřím mezi ty čtenáře, kteří si autorovu „vatu“ vychutnávají plnými doušky, takže kdyby byl román ještě o tisíc stran delší, moc bych vlastně nevztekal. Tak dekadentní zhýralec já jsem. Fuj, hanba mi.
Visící střeva na keři, potoky krve.... řekla bych : nic pro mě... PŘEDTÍM, po přečtení mi spadla brada a pan Kulhánek má dalšího fanouška :-)
Moje první setkání s Jiřím Kulhánkem v podstatě dopadlo na výbornou. Sice jsem si stejně jako u Kotlety musel zvykat na kombinaci všeho se vším, ale postupem času jsem se tomu vlastně spíš oddával. Kde jinde narazíte na veškeré fantasy a sci-fi kliše zakomponované do jednoho světa, potažmo jednoho příběhu. Je tedy pravda, že na samotný námět kniha působila až nebetyčně dlouze. Byly tu momenty, které mě bavily víc a momenty, které mě bavily míň. Autorovi se ale nedá upřít schopnost hrát si s jazykem a tak tu vzniká celá řada cynických narážek, dvojsmyslů a hrátek se slovy, čímž si získal moji obrovskou pozornost a díky tomu jsem měl chuť knížku číst až do konce a začít se zajímat i o jeho další knihy. Ač očekávám, že to bude stejně zběsilá šílenost jako v případě Vyhlídky na věčnost.
2023/28
Vyhlídka na věčnost nezklame ani napodruhé. Sice se musíte trochu prokousat přes začátek, kdy se teprve dozvídáte, co se vlastně děje, ale zbytek knihy i po pěti letech považuju za jeden z mých top oblíbených, i když dneska na tom cením asi i něco jiného než tehdy. Devlin je pořád bezkonkurenční ("Neuhne a neuhne!"), a další knihu s Karolínou člověk prostě nemůže odmítnout. Určitě to nebylo moje poslední čtení.
2018/34
Jo, první třetina je trochu slabší (a tím nemyslím, že je slabší, ale že zbytek je lepší). Pak se to ale neskutečně rozjede a Vyhlídka na věčnost je moje oblíbená knížka od Kulhánka. Ty scény s Převozníkem jsou skvělý a nic vám nezvedne náladu tak, jako naštvanej "Devlin". :D A taky tady vystupuje Kocour! Víc si prostě člověk přát nemůže.
Kulhánkův styl mám rád. Je přímočarý a dobře se čte. V kombinaci s jeho představivostí a bláznivými nápady se vždy jedná o odpočinkovou a zábavnou četbu. Občas trochu zaskřípe logika, ale komu to vadí, že?
Vyhlídce musím sebrat body za první třetinu, která byla opravdu nepřehledná. Počínaje výpravou do pekla však začíná parádní akční jízda, u které jsem se skvěle bavil. A to stanování s Karolínou...! Jako doplněk mezi náročnější díla ideální.
Trochu tápem, chvíľami som bol celkom nadšený, chvíľami zasa nie a niektoré aspekty Kulhánkoverza ma definitívne otravovali. Ako obvykle to začína moc dobre a domnelá zombie apokalypsa sa postupne pretavuje na pekelné kruhy z ktorých vystupujú invazívne armády tlejúcich nacistov a červavých démonov. Hlavný hrdina je tiež tak trochu posadnutý a má pár ohnivých trikov v rukáve. Mortalkombatovskou rubačkou v kostole sa kniha dostáva na vrchol a ja som si povedal že ani ďalšie nájdené decko a totálne zbytočné obkendovanie tých samoľúbych upírskych kreténov z Nočného Klubu a klanu šušlimušlimoto ma nenaštve. Každopádne to ale už druhá polovica knihy už na tú prvú nedotiahne. Výlet do pekla nie je práve vrcholom nápaditosti, uprostred lávy stojí zámok, v ňom sedí na tróne padlý anjel v podobe bezďáka vo vreci a ochranku mu robí veľké brnenie a bubák so žltými zubami. Neprospieva tomu ani pasáž v stanovom tábore s podivnou a sakra pridlhou posteľovou telenovelou s opakujúcimi sa dialógmi na tému -"ty si taká... jáááu, kam pcháš to koleno... "! Záver je potom fajn, aj vďaka hlave pána L čo sa bojí toho že ho za priestupky príde buzerovať archanjel Gabriel. Vypointované je to dobre, jazdci apokalypsy a tak vôbec, takže výrazná pachuť neostane, ale zasa sa tam napokon napchajú upíri len aby dokázali že sú to korunovaný šmejdi, fakt ich neznášam. Celé je to taká hojdačka a preto nakoniec dávam za tri, to musí stačiť.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Chvíli jsem přemýšlel, zda nejít na 3*, protože fenomenální dva díly Nočního klubu nasadily laťku pekelně vysoko. Ale bylo by to ke Kulhánkovi nefér, ve srovnání se zbytkem autorů píšících podobným stylem hraje Kulhánek prostě extraligu a jediný, s kým u mě v současnosti prohrává, je Franta Kotleta...;)