Dolanův cadillac
Stephen King
Povídky a novely série
< 5. díl >
Z odpadu umyvadla v koupelně vykoukne prst a zaútočí. Zuby na klíček z obchodu se suvenýry se promění v krvežíznivého dravce. Dálnice v Nevadské poušti pohřbí luxusní cadillac i s jeho majitelem. Americká letiště terorizuje upír s pilotním průkazem a špičky tenisek vykukující zpod dveří kabinky na toaletě neznamenají, že nohy v nich patří živému člověku. A Janis Joplin by na vás už dávno neměla promlouvat z reálu, tím méně vám proslulým chraplákem nabízet účast na koncertě pekelně dobré kapely... Podle Kinga hororová povídka má být něco jako zlý pes ze skládky, který vás kousne, když se k němu přiblížíte moc blízko. Tyhle povídky koušou důkladně, jak už to strach a napětí dokážou, ale autor se vám za to rozhodně nepůjde omlouvat. Správně předpokládá, že právě riziko kousnutí je jedním z důvodů, proč jste si jeho knížku vybrali. Povídky uveřejněné v této knize jsou první polovinou rozsáhlého povídkového souboru, který na začátku devadesátých let v USA vyšel pod názvem Nightmares & Dreamscapes. Druhou polovinu vydalo nakladatelství Beta pod názvem Pátá čtvrtina.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2004 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Nightmares & Dreamscapes, 1993
více info...
Přidat komentář
Řemeslná úroveň dobrá, protože King prostě psát umí, ale "dobře je za 3". Za mě zklamání a zatím jasně nejslabší věc, kterou jsem od Kinga četl. Jeho vysokou úroveň, na kterou jsem zvyklý bych tady našel jen u dvou povídek - "Dolanův cadillac" a "Víte, že tam mají pekelně dobrou kapelu?" Jinak slabší. U některých povídek jsem se navíc vůbec poprvé při čtení Kinga trochu nudil...
Slabší sada povídek od pana majstra. Opravdu mě zaujaly jen dvě. Prst a Zuby. Zbytek průměr. Za mě asi nejslabší Kingova sbírka vůbec.
Poviedky v tejto zbierke sú o niečo rozsiahlejšie než v predchádzajúcich dvoch zbierkach (Nočná zmena; Hmla). Vzniká tak viac priestoru pre rozvoj postáv i samotného deja. Autor často načrtáva príbehy, ktoré by bolo vhodnejšie spracovať až do románovej podoby. V poviedkach niekedy pôsobia zbytočne a zdĺhavo. Autor opisuje život postavy, vzťahy s ostatnými postavami a potom sa dostane k tej časti, ktorá robí poviedku zapamätateľnou. A potom je koniec. Ten úvod slúžil iba ako pekné rozprávanie a kontext, ale záver prichádza akosi náhle.
Napriek tomu sú však poviedky kvalitné, obsahujú množstvo dobrých nápadov a nie sú vôbec na jedno kopyto. Niektoré sú strašidelné, iné humorné, podaktoré dramatické a zvyšné sa čisto hrajú s rozprávačským umením.
Zopár poviedok bolo slabších a príliš ma nebavili, ale žiadna nebola vyložene hrozná. Mnohým by podľa môjho názoru prospelo jednoduché skrátenie o zopár strán, prípadne by si zaslúžili plnohodnotné rozpracovanie do románov.
Najlepšie poviedky: Dolanův cadillac; Konec celé patálie; Prst; Věnování; Víte, že tam mají pekelně dobrou kapelu?; Zuby.
Některé povídky mi nesedly, některé byly šílené a fascinující, ale dohromady to stvořilo velice příjemně čtivou sbírku povídek.
Ale jo, ušlo to. Další Kingova povídková sbírka, kde najdeme povídky různé kvality.
Nejlepší kousky jsou titulní 'Dolanův cadillac' (klasická revenge story) a 'Nechte dítek jíti ke mně' (správné psycho) a pak je tu ještě pár slušných, občas trochu vtipných/ bizarních povídek jako Zuby, Prst, Noční letec a třeba ještě Tenisky.
Hodnocení : 7/10
Až na dvě povídky se mi líbily všechny, ať už to byl titulní Dolanův cadillac (nějak mam rád příběhy o pomstě s dobrym koncem) nebo bizarní Prst a Zuby (to mi fakt bavilo). Skvělá byla i "Pekelně dobrá kapela", kde člověk čte, řiká si otoč to, nejezdi dál, ale ne, takže to dopadne jako vždy, ovšem v pekelně ospalym městečku.
Takže dnes tady máme pár povídek. Pár skvělých povídek a pár, no...ne tak skvělých...
Tři z nich jsem už četla jinde:
Nechte dítek jíti ke mně ve sbírce Hlas krve pod názvem Trápení s dětičkami, 5/5.
Tenisky (tam jako Kecky) a Věnování v majstrštichu Temné vize, 4/5 a 2/5.
Hlavně u těch dvou posledních je to už nějaká doba, tak mě zajímalo, zda se moje rozhodnutí změní během druhého čtení v době, kdy mám Kinga načtenějšího.
("Už tehdy jsem věděl, že na světě žijí lidé - a je jich až příliš mnoho -, jejichž smysl pro představivost je buď otupělý, nebo úplně umrtvený, a kteří žijí ve stavu jakési duchovní barvosleposti. Vždycky mi jich bylo líto a ani mě nenapadlo (alespoň tehdy), že mnozí z těchhle lidí bez fantazie litují mě nebo mnou dokonce pohrdají nejen proto, že trpím iracionálními strachy, ale taky proto, že téměř všem a všemu hluboce a bezvýhradně věřím.")
Věnování futr stejně, ale "místní" Tenisky se mi napodruhé líbili víc, takže jsem jim změnila hodnocení :)
Přemýšlela jsem na tím, co povídky ve sbírce spojuje. Ano, zapojila jsem tu věc, kterou mám v hlavě. A musím uznat, že mi to dávalo dohromady docela smysl. Ne, že bych se úplně bála (noční můry), ale splnilo to očekávání mojí pomatené mysli (snové výjevy). A přestože se většinou snažím hodnotit povídky, dnes udělám výjimku a budu hodnotit knihu jako celek, ne jako průměr povídek. Protože já po dočtení měla strašně dobrý pocit. Tak dobrý, že jsem Mistrovi odpustila i něco, co mě úplně nedostalo. Pocitově tedy 4,5 z 5 :)
Napsala i něco jako názor k jednotlivým povídkám :)
Stejně jako i v jiných unikátních sbírkách i zde vyniká několik povídek, jmenovitě pak Dolanův Cadilac, Prst, Tenisky či Zuby.
Titulní povídka byla skvělá, i další dvě v pořadí nového vydání mne taky zaujaly, ale pak následoval sešup dolů jak tématicky, žánrově, ale hlavně zajímavostí, a už nic dalšího se mi prostě nelíbilo. Těžko tedy hodnotit jako celek, ohodnotila jsem samostatně každou z povídek.
Povídky jsou krátké, ale velmi intenzivní, hihi. Moje nejoblíbenější? Jasně že Zuby. Tuhle číst jako dítě, tak jsem poznamenaná víc než doposud, to bych byla už úplnej magor.
Dolanův cadillac má zase skvěle propracovanou psychologii - krásně se vleze až na kost zoufalýmu chlapovi.
A Prst bych si moc přála zfilmovaný jako béčko, vidím ten osmdesátkovej feeling s růžovým plyšovým potahem na záchodovém prkýnku.
Popravdě ten růžový plyšový potah na prkýnko je taková metafora těhle povídek - když jsme to jako děti měli doma, nešlo to pořádně docenit, a teď v dospělosti je to totální skvost, co potěší a hlavně pobaví.
80%
Přečetla jsem si tyto povídky znova a hodnotím je každou samostatně.
Dolanův cadillac *****
Konec celé patálie***
Nechte dítek jíti ke mně**
Noční letec*****
Taťka*****
Přerůstá vás**
Zuby*****
Věnování****
Prst*****
Tenisky***
Víte, že tam mají pekelně dobrou kapelu?****
Povídky od Kinga mám ráda a tyto až na drobné výjimky jsou skvělé. Nejvíc se mi líbily Dolanův cadillac, Zuby, Prst a Taťka. Doporučuji nevynechat autorovo vyjádření k povídkám.
Já nevím... Se mnou příběhy od Kinga ani nehnou. Strach jsem necítil vůbec spíš nuda. Kdyby se mi přihodilo to, co jsem v některých povídkách četl, tak bych se asi i dobře zasmál např. prst ve výlevce. Od Kinga jsem přečetl už více knih a todle byla poslední kapka. Nebaví mě to.
(SPOILER) Nečetla jsem na jeden zátah, ale jak k tomu povídky přímo vybízejí, prokládala jsem si jimi jiné knihy. Vyloženě špatná nebyla žádná z nich, v každé jsem si něco, co bylo napsané jen pro mě, našla, ale vyloženě topky pro mě byly tři. Nejlepší "Nechte dítek jíti ke mně" - tohle byla síla, pro každou matku dětí školou povinných je to psycho... Ale bylo to napsané tak, že jsem prostě musela vědět, co za tím je a nemohla jsem knihu odložit... A další dvě nejlepší byl "Dolanův cadillac" a "Taťka". Při první z nich jsem obdivovala Kingovu přípravu a promyšlenost všech detailů a při druhé fikanost, s jakou byla napsána - začátek jako klasická povídka o únosu dítěte, ale následně obrat zcela jinam, z oběti se stává útočník a z povídky o únosu povídka upírská.... Bezvadné to bylo :-)
Tohle jsou opravdu noční můry. Opravdu skvělej nápad číst před spaním, jako jsem to právě udělala já (řekla ironicky). V knize jich je několik a z některých mi opravdu běhal mráz po zádech, hlavně z té poslední. Jsou ale rozmanité, střídají se psychologické noční děsy s těmi, které jsou, jak bych tak řekla až nechutné. Dejme tomu TO a Misery, jestli mi rozumíte, ochromující strach a scéna, z níž se vám chce zvracet. Tohle King prostě umí, vyvolat protichůdné pocity a nechat vás číst bez dechu. Ale ne všechny povídky se mi líbily, proto hodnotím 4*/5*, ale bez diskuze tato kniha stojí za přečtení, každý si v tom najde to své.
Abych napsal pravdu filmové zpracování se mi líbilo víc. Vlastně jen díky filmu jsme si tuto knihu pořídil. Tak nějak mě to však celkem zklamalo. Je to jen průměr. Nejvíce mě oslovila povídka podle které je sbírka pojmenovaná a pak ještě Zuby. Jinak nejhorším příběhem bych označil povídku Taťka.
Je to jako s výběrovou bonboniérou, některé bonbóny vám chutnají víc, jiné míň. Stejně to bylo i u těchto povídek.
King má určitě lepší sbírky povídek. Tahle je takový průměr. Některé povídky byly super (Nechte dítek jíti ke mně, Noční letec, Zuby, Prst, Víte, že tam mají pekelně dobrou kapelu?), některé průměr a zbytek rychle zapomenu, o čem byl.
Některé povídky skvělé (cadillac, noční letec, zuby, pekelne dobrá kapela), některé slabší (konec celé patálie, přerusta vás, ). 70%
Štítky knihy
Část díla
- Dolanův cadillac 1985
- Konec celé patálie 1986
- Nechte dítek jíti ke mně / Trápení s dětičkami 1972
- Noční pilot / Noční letec 1988
- Přerůstá vás 1973
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Kniha, která obsahuje 11 povídek... některé byly slabší, ale většina mě bavila (např. Dolanův cadillac, Noční letec, Taťka, Víte, že tam mají pekelně dobrou kapelu?)