Nohy z jílu
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532921/bmid_nohy-z-jilu-65dba406860e2.jpg
5
1201
1201
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 19. díl >
Starý kněz zemřel tou nejúhlednější smrtí. Ruce měl zkřížené na hrudi, oči zatlačené a někdo mu vstrčil něco do úst. Vypadalo to jako rolička stočeného papíru. To dodávalo mrtvému znepokojivě furiantský vzhled, jako kdyby se rozhodl dát si ještě po smrti poslední cigaretu. Do Ankh-Morporku, největšího města Zeměplochy, vtrhl sychravý Prvopodzim. Sir Samuel Elánius i jeho Městská hlídka jsou už zase v pohotovosti, neboť v mlhavých uličkách se vrší tajemství, která je záhodno rozluštit. Stihnou to strážníci s vrchním velitelem dřív, než to odskáče další bezbranný stařík? A komu ti kmeti vlastně tolik vadí? Ke všemu ve městě přibývá sebevražd golemů a kdosi se pokusil o vraždu patricije. Hlídka se pouští do pátrání, ačkoli zpočátku nemá nejmenší tušení, jak vysoká hra se tu hraje. Do spiknutí je zřejmě zapleten i jeden z jejích členů – a aby toho nebylo málo, potíže uvnitř jednotky se stupňují... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Originální název:
Feet of Clay, 1996
Interpreti: Jan Zadražil
více info...
Přidat komentář
Zase se budu opakovat. Noční hlídku prostě žeru, a tady tomu není jinak. Skvělé počtení, ke kterému se velmi rád vrátím.
Jako by nestačilo, že sir Samuel Elánius bojuje se svým čerstvě nabytým šlechtickým stavem a velice starým stavem alkoholika, v Ankh-Morporku totiž zločin nikdy nespí, a tak tuhle někdo vraždí bezmocné starce a támhle se někdo pokouší o život patricije Vetinariho, možná to spolu nějak souvisí a možná taky vůbec ne. Do toho je všude roztroušený keramický jíl, představení cechů se hromadně bouří a spolek heraldiků znepříjemňuje život všem, kdož nejsou schopni ocenit jejich zvrácený smysl pro VELICE suchý humor.
Noční hlídka potřetí, a zase výborně. Detektivní linka je důmyslná a překvapivá, golemové jakožto paralela na roboty, potažmo na otroctví, slouží svému účelu velice dobře a nenásilně, Elánius pomalu šplhá do pozice jedné z nejpropracovanějších a nejsympatičtějších figur Zeměplochy, a k tomu mu zdatně sekundují čím dál zábavnější vlkodlačice Angua, za všech okolností překorektní Karotka, prý člověk Noby, nově příchozí forenzní alchymista Pleskot Řiťka, a konečně snad poprvé mě bavil i ten Fred Tračník, kterému jsem skutečně přál, aby konečně koupil tu farmu za městem, a odjel tam natáhnout bačkory, co mu koupila jeho stará.
Čarodějky na cestách/Malí bohové, Mort, Soudné sestry, Muži ve zbrani, Zajímavé časy, Těžké melodično, Dámy a pánové, Nohy z jílu, Maškaráda, Čaroprávnost, Stráže! Stráže!, Sekáč, Lehké fantastično, Erik, Barva Kouzel, Magický prazdroj, Pyramidy, Pohyblivé obrázky
Jedna z nejlepších knih o zeměploše. Elánius s elánem sobě vlastním řeší pokus o vraždu lorda Vetinariho, dějem se obratně proplétá Angua s Karotkou, stihneme vyřešit problémy trpasličích žen, které by rády nosili rtěnku a k tomu všemu je ještě leitmotivem knihy palčivá otázka golemů, kdo vlastně jsou tihle hlinění chlapíci, které všichni považují jen za stroje? Body navíc za část zápletky, která se z Nobyho Nóblhócha snaží udělat lidskou bytost, co lidskou bytost, přímo KNÍŽETE Z ANKHU! Plný počet hvězd, v ději se pořád něco děje, všechny oblíbené postavy konají, jak je jejich zvykem a dobro nakonec zvítězí nad upíry, heraldikou a proradnou rybou v něčím znaku!
"Kdokoliv stvořil lidstvo, dopustil se podstatné konstrukční chyby. Lidé měli zbytečné sklony příliš často se ohýbat v kolenou."
Hloupí lidé často dokážou věci, o které by se chytří neodvážili pokusit ...
"...ale společnost, ať už je to cokoliv, většinou nemá ráda lidi, kteří udělali, co bylo třeba udělat, nebo řekli, co bylo třeba říci."
Tento diel sa mi zatiaľ páčil najviac, vystupovalo tam oveľa viac mýtických postáv, bolo to vtipné, malo to jasný odkaz a dokonca to bolo aj smutné - politika a jej intrigy na ovládanie spoločnosti, hranie sa na Boha, sloboda a jej cena, sexizmus, rasizmus a mnoho iných myšlienok - hlavne v závere, ktoré nemôžem napísať lebo spoilery.
Každopádne to stojí za prečítanie.
Detektivka, na které si pošmáknou všichni, kteří... no, vlastně všichni. Bojovníci za lidská práva a svobodu, dobrodruhové, vegetariáni, feministky, amatérští detektivové a milovníci knih Agathy Christie, mineralogové, historici, ...
***Kvůli zvýšené všeobecné háklivosti na SPOILERY zde přidávám spoilerové varování. Možná tam ani žádné nejsou, ale kdyby náhodou.. ***
Ke slovu zde přichází tajemní golemové, ze kterých mají všichni hrůzu, přestože jim neustále ( a tím je myšleno opravdu neustále) slouží a vykonávají nejnebezpečnější a nejpodřadnější práce. Nebo z nich snad mají hrůzu právě proto? A teď navíc zničehonic páchají sebevraždy s podivnými dopisy na rozloučenou...
Tradiční i noví hrdinové zde opět nabývají nových rozměrů. Golemové, kterým lze vyjmout slova z hlavy, ale nelze jim je vyjmout ze srdce. Dále velitel Elánius, vyléčený alkoholik, který je pro Ankh Morpork tím, čím byl Batman pro Gotham - hrdina, kterého si jeho město nezaslouží, ale kterého potřebuje. (Což mimochodem ví lord Vetinari víc než dobře... )
Řiťka, který/ která započne mezi trpaslíky cosi, čemu by se dalo říkat feministické hnutí. A taky heroldi, ti proklatí heroldi s tak zvráceným smyslem pro humor, který se jim stane téměř osudným.
Parádní jízda stokami Ankh Morporku!
Tračník spustil hlavu zpět. "Ležíme ve stoce, Noby," zasténal. "Óóó!"
"Všichni ležíme ve stoce, Frede. Ale některý z nás upíraj pohled ke hvězdám..."
Klasická Prattchetovská kniha s hlídkou a Elániem. Tentokrát analyzuje svobodu a její snahu o ochranu pomocí práva, obdiv k monarchům a monarchiím a vztah policejních složek k moci. A to pomocí detektivního příběhu v Ankmorporské hlídce.
Hlídka opět v akci a tentokrát se opravdu zapotí, je totiž třeba zapojit všechny mozkové závity. Prostě další skvělý dílek do mozaiky jménem Zeměplocha.
„Co vám vždycky říkám?“, řekl Elánius.
„Myslíte‚ to, že je někdo členem nějaké etnické menšiny ještě neznamená, že to nemůže být mazaný odporný lump‘?“, zeptal se Karotka.
„No kdy jsem řekl tohle?“
„Minulý týden, pane. Potom, co jsme tady měli návštěvu ze společnosti pro rovná práva.“
Další unikátní kousek z prostředí Zeměplochy a další unikátní kousek zdobící moji knihovnu. Když si vzpomenu na to, že už tu Terry není a z jeho rukou nevzejde další skvělé dílo, člověk si v tu chvíli uvědomí o co světová fantasy přišla :/
Nohy z Jílu. Koupila jsem si je ve čtvrtek. V ten čtvrtek, kdy umřel pan P. Když jsem se to dověděla bylo mi smutno. A taky bylo jasné, co musím udělat. Jít a koupit si další jeho knížku. Večer jsem začala číst.
Příběh znám, ne nazpamět, ale četla jsem ho už. Zase jsem se bavila, jako už tolikrát nad jeho knížkami. Když mi bylo zle, utíkala jsem k jeho knížkám, abych aspoň na chvilku zapoměla na své trápení. Nechala se vtáhnout do Zeměplochy. A když bylo dobře, četla jsem stejně tak. Jeho knihy mě vždycky bavily.
Při čtení téhle jsem přemýšlela, kolikrát jsem se smála nahlas ve vlaku nebo autobusu a bylo mi jedno, že vypadám jako blázen. Kolirát jsem se těšila na další knížku. Na klid po práci, až si sednu a něco si přečtu. A bylo mi krásně a zároveň smutno, že pan P. už další knihy nenapíše.
Děkuju Vám pane P., aniž byste mě znal, dovedl jste mě rozesmát. Děkuju.
Knihu jsem dočetl, založil do knihovny vedle ostatních ze Zeměplochy...a pak to přišlo. Někde v dáli přišla Smrť. Nohy z jílu je velice hezky napsaná knížka i když jaká kniha od Terryho není i když Noční hlídkou si u mě nastavil laťku. Musím číst další, abych tu laťku přelezl, na takový tělocvik se velmi těším :)
Skvělá detektivka s mořem přidané hodnoty. Tentokrát převládá téma svobody. Všechno již tradičně ukryto pod nánosem zdánlivě jednoduché srandy. Opět perfektně napsaná a bravurně přeložená. Některé věty jsou tak skvělé, že máte chuť vzít si je domů a příležitostně se s nimi mazlit. Pro mě jedna z nejlepších pratchettovek.
...Je to snad hrozné být svobodný?
Řekl jste to sám.
Vy říkáte lidem "Střeste své okovy" a oni sami udělají nové okovy?
Ano. Jak se zdá, to patří k základním lidským činnostem...
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Tak to byla zase pecka:-))))
Nesnazte se valcit,nebo vas zabijeme.Ted tady byl dalsi Pax,ale tentokrat rikal:Jestli budete valcit,pozadame vas o zaplaceni
dluhu.A mimochodem to je moje pika,kterou na me miris.A za ten stit jsem taky zaplatil.A kdyz uz se mnou mluvis,sundej si z hlavy moji helmu,ty odporny maly dluzniku.
V seru to vzdalene vypadalo jako maly tlusty kentaur,napul muz a napul...presneji receno,kdyz se obluda priblizila,si Elanius uvedomil,ze to je to napul Trancnik a napul byk.
Nicmene veci se preci jen lepsily.Kdyz Karotka nastoupil,byla cela castka urcena k provozu Hlidky ulozena na polici vedle dveri v plechovce s napisen Blyskava kohorta-Silnorukovo lestidlo na zbroj.A kdyz byly na neco potreba penize,stacilo najit Nobyho a prinutit ho, aby penize vratil.