Noční hudba
John Connolly
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356596/mid_nocni-hudba-pQ1-356596.png
4
75
75
Soubor kratších textů irského spisovatele Johna Connollyho nabízí nevšední zážitek všem, kdo mají rádi znepokojivé příběhy a nevyslovitelná tajemství. Svazek doplňuje autorův literární esej, v němž oceňuje i kritizuje knížky a filmy, které ho přivedly k literární tvorbě. Své krátké texty z posledních let, které až dosud vyšly jen časopisecky nebo jako e-knihy, shrnul John Connolly do sbírky nazvané Noční hudba. Vypráví v nich o bytostech, jež se ukrývají v zimních lesích, o člověku, který vstal z mrtvých, i o zlu přicházejícím z jiných světů. Noční hudba potěší také milovníky autorovy Knihy ztracených věcí – do stejného světa je zasazená povídka Stínový král –, ale i obdivovatele Sherlocka Holmese, jenž v jedné z povídek spolu s doktorem Watsonem navštíví Caxtonovu knihovnu a knižní depozitář. Především je však Noční hudba určena všem, kdo si svůj život nedokážou představit bez knížek. Obsahuje totiž dvě poutavé novely, po jejichž přečtení člověk opravdu uvěří v magickou moc knih. Jak Connolly píše, jsou to právě ony, kdo mění svět – tím, jaké poselství nesou a jaké touhy a přání v nás vyvolávají.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Povídky
Vydáno:
2017
,
BB art
Originální název:
Night Music: Nocturnes Volume Two, 2015
více info...
Přidat komentář
Jen si představte, že můžete strávit čas se svou oblíbenou knižní postavou. Caxtonova soukromá knihovna je absolutně skvělá a dobře podaná. Děti doktorky Lyallové je také velmi zajímavé dílo. Holmes a Kosobřit mě upřímně vůbec neoslovili. Povídky jsou krátké, hodí se k vínu a deštivým večerům. Nic extra, ale také ne vůbec špatné.
Caxtonova knihovna je místo, které bych někdy s nadšením navštívila, nejlépe ve společnosti pánů Holmese a Watsona. Možná bych si troufla pozdravit i hraběte Drákulu... Oproti tomu Lamii bych vážně potkat nechtěla a ze Stínového krále mi bylo hodně smutno. Ale jinak... Několikrát jsem se přistihla, že vlastně nevím, co čtu a měla jsem tendence přeskakovat celé stránky, což se mi nestává téměř nikdy. Takže ačkoliv jinak tvorbu pana Connollyho zbožňuju, ´Nocturnes´ doporučovat nehodlám.
Kniha obsahuje zajímavé a originální povídky, i ty spíše vatovité... Ale věřím, že si každý najde tu svou, neboť jejich žánr je opravdu široký. Povídky o Caxtonově soukromé knihovně se mi líbily nejvíce, Rozlomený atlas mě naopak zklamal. Ale celkově velmi dobré čtení, i když Nokturna je lepší.
V polovině povídek autor zazářil velmi dobrými nápady. Je dobrým vypravěčem, takže i ty další povídky si můžeme užít. Ale ty mi přišly jako by tu byla jen nakladená slova bez valného smyslu.
Nemůžu říct, že kniha je špatná, ale ani že mě přikovala k židli. Povídky mají své kouzlo i krapet strašidelné, jsem strašpytel, takže večer sama doma bych je určitě nečetla..., některé povídky mají moc zajímavý námět - mě jako knihomola nejvíc zaujaly ty o Caxtonově soukromé knihovně. Myšlenka je prostě úžasná - nechci spojlerovat, takže víc rozvádět nebudu, ale pro mě prostě top :)
U většiny jsem však měla problém udržet myšlenky a několikrát jsem se přistihla, že sice čtu, ale bohužel vůbec nevím o čem jsem těch předchozích několik řádků přečetla... Takže přečteno, ale po další knize tohoto autora zřejmě nesáhnu.
Povídky, která stálo za to si přečíst: Krev Beránka, Lamie, Stínový král, Děti doktorky Lyallové, Kosotobřit, O pitvě neznámého muže a vynikající novela: Rozlomený Atlas - pět fragmentů. Zbytek sbírky je bohužel tvořen jen vatou, pro vyplnění potřebného počtu stránek. Nokturna zůstává nepřekonána!
Na popud známeho som si knihu s poviedkami kúpila...A bola som nadšená už tou prvou kde hlavný hrdina sledoval Annu Kareninu a zistil že existuje knihovňa kde postavy kníh doslova dýchajú a ožívajú.
Za mňa boli najlepšie Sen o smrti,Stínový král a Lamie....i keď svojim spôsobom boli všetky dobré a mali čosi zvláštneho do seba.......
Len som mala čo robiť aby som dočítala Rozlomený atlas....
Noční hudbu je možné charakterizovat jedním slovem: krása. Krása na pohled, krása na dotek a krása uvnitř. Každá povídka má své kouzlo. Kvůli nepříliš pozitivním ohlasům zde na Databázi jsem s velkou nedůvěrou přistupovala k souboru povídek Rozlomený atlas – pět fragmentů. Opět se mi potvrdilo, že nemám číst komentáře :-)!100 lidí, 100 názorů a 100 literárních chutí. Za mě všech pět hvězd a stálé místo v mojí knihovně.
Rozhodně kniha, která putuje mezi mé nejoblíbenější. Tajemné, zvláštní a divné. Chvilkami jsem si říkala, co to čtu. Ale rozhodně stojí za to. Úžasné nápady a autorova představivost.
Vyzdvihnout musím povídku Caxtonova soukromá knihovna & knižní depozitář a na ní navazující Holmes na scéně. Úžasný nápad, škoda jen, že není celé další kniha o literárních postavách, které se dostali do reality vlastní slávou.
Chvílemi zajímavé a tajuplné čtení, chvílemi jsem nevěděla, co si o tom mám myslit. Každopádně to nebyl ztracený čas, z knihy na nás dýchne starobylost a fantastika. Hodně stránek je věnováno knihám, knihovníkům i antikvářům.
Dobře, není to Charlie... Ale i přesto autor předvedl, že je dobrý vypravěč... Povídky nemusím, ale pan Connolly dokáže zaujmout i kratším textem...
Na první pohled mě zaujala nádherná obálka. Ihned jsem věděla, že si tuto knihu musím přečíst... A výsledek? Líbilo se mi to, tedy až na Rozlomený atlas, to tedy byla nuda. Proto dávám čtyři hvězdičky. Jinak je to hezká a celkem i originální kniha.
Po Knize ztracených věcí asi už musí cokoliv jiného zklamat... Těšila jsem se jak prvňák na školní výlet a moje očekávání mi podrazilo nohy. Caxtonova knihovna je skvělý, úžasný nápad, kterému se nikde nedostane důstojného rozpracování, ostatní rozehřívací krátké povídky nemají úplně ty grády, jak by člověk od otce vtěleného děsa Hákáče čekal. A povídka/novela Rozlomený atlas, která zabírá nejvíce prostoru, pro mne byla čirým zklamáním - nudila jsem se prakticky od chvíle, kdy autor skončil s prvním kolem výčtu hrůz, a držela se zuby nehty, že ji dočtu kvůli senzačnímu odhalení v závěru, které se nekonalo. Pro mne dobrý horor není jen o strašení stvůrami a dobrá fantastika není jen o představivosti kulhající krok před čtenářem. Kdybych čekala snadno stravitelné čteníčko na zimní večery, spokojeně bych vrněla s plným bříškem, ale bohužel takto nemám dobrý dojem, skoro mi všecko to strašení místy přišlo prvoplánově laciné. Samozřejmě má ale kniha i silné momenty, jsou v ní nápady, které by zasloužily i románový rozsah a Connolly je po všech stránkách sympatický chlap a určitě mu dám ještě šanci.
Tato knížka nejenže je zajímavá na pohled, ale i její obsah je zajímavý. Je to prostě úžasná sbírka povídek, a i když jsem ji ještě nedočetla, tak už ji mám zařazenou mezi mé nejoblíbenější.
Konečně se BBart opět rozhodl vydávat tohoto skvělého autora. Povídky s nezaměnitelnou temnou atmosférou, vám nedají vydechnout.
Část díla
Caxtonova soukromá knihovna & knižní depozitář
2013
Děti doktorky Lyallové
2015
Duch
2015
Holmes na scéně: příběh z Caxtonovy soukromé knihovny & knižního depozitáře
2015
Kostobřit
2015
Autorovy další knížky
| 2008 | Kniha ztracených věcí |
| 2006 | Černý anděl |
| 2017 | Vlk v pasti |
| 2007 | Nokturna |
| 2001 | Polibek smrti |
Pokud máte rádi ne přímo horrorové, ale spíše strašidelné příběhy s temnou gotickou atmosférou a občasnou dávkou černého humoru, mohla by se vám tahle sbírka líbit. Jsou tu příběhy temné i zábavné, stačí si vybrat. Mě třeba moc pobavila Caxtonova soukromá knihovna & knižní depozitář, naopak mě docela mrazilo třeba u Krve beránka, Dětí doktorky Lyallové nebo Rozlomeného atlasu.
John Connolly prostě píše opravdu pěkné povídky, a i když připouštím, že předchozí sbírka Nokturna mě oslovila o trošku víc, ty 4* si zaslouží.