Northangerské opatství
Jane Austen
První román Jane Austenové vypráví o sedmnáctileté dívce Catharine Morlandové, která je v lázeňském městečku Bath poprvé uvedena do společnosti. Na plese se seznámí s okouzlujícím panem Tilneym. Avšak mladá dívka si mezi plesy, procházkami a společenským událostmi najde čas na čtení gotických hororových románů, které ji hluboce ovlivní. A tak když se jako host dostane do tajemného starého domu, promítá si do něj všechny děsivé příběhy z knih, které četla.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Northanger Abbey, 1818
více info...
Přidat komentář
Po románu Pýcha a předsudek se tato kniha u mě zařadí jako druhá nejoblíbenější od J. Austen. Hlavní hrdinka byla vcelku sympatická (na rozdíl od hrdinky v knize Emma), ač často naivní. Kniha měla vcelku svižné tempo a vážně mě zajímalo, jakým směrem se vzájemné vztahy budou dále ubírat. I romantická linka zde byla taková milá a uvěřitelná (na rozdíl od té v knize Rozum a cit).
Líbilo se mi to víc než Rozum a cit. Vtipné, čtivé, zajímavé. Lehce romantické, snivé, s nádechem tajemství. Catherine byla sympatická a fandila jsem jí.
Nenáročné čtení, které vám na rtech vyloudí úsměv a v srdci hřejivou vzpomínku.
Dalo by se říct, že autorka vypráví nepříliš komplikovaný, hodně romantický příběh "jak hodná a příkladná Catherine došla své vysněné lásky", případně "nakonec byla svatba a žili spolu šťastně a spokojeně až do smrti ". Jenže lze knihu vnímat i jinak, vždyť román Ann Radcliffe "Záhady Udolfa ", který Catherine tak učaroval je tzv. gotický román a jako takový patří vlastně mezi předchůdce moderního hororu. Ještě zajímavější mi připadá skutečnost, že Jane Austen svoji knihu částečně pojala jako parodii právě na gotické romány. Nějak jsem vždycky předpokládala, že v době, kdy své knihy psala, vznikala především literatura vážná, seriózní... Takže vic, než romantický příběh mě zaujalo, jak si hlavní hrdinka vinou fascinace oblíbenou literaturou, spolu s vlastní bujnou představivostí, dokázala zkomplikovat skutečný vlastní život.
"Máme-li dobrou hlavu, vybavenou vědomostmi, znamená to, že postrádáme schopnost zalichotit marnivosti ostatních, a toho by se rozumný člověk měl vždycky vyvarovat."
Opatství Northanger je knihou, kterých se málo svého druhu. Celou dobu četby jsem se cítila, jako by se mnou autorka spíše vedla konverzaci, jejíž záminkou je příběh.
Paralelně s vyprávěním mi autorka přináší svědectví o pošetilostech lidí své doby, netají se názory na momentální módní chování a sděluje zkušenosti, jejichž pravdivost je často platná doteď. Tento rys je u Jane Austen dobře známý a ceněný, v Opatsví Northanger mi však přijde nejvýraznější ze všech knih, co jsem doposud četla.
Samotný příběh Catheriny a pana Tilneyho je hezký. Hlavní hrdinové se často setkávají, dostanou prostor se dobře poznat a zamilovat se. V cestě jim stojí několik
překážek společnosti, ale ty jsou schopní překonat díky svým charakterům - upřímnosti Catheriny a rozvahou a humorem pana Tilneyho.
Kniha se četla velice dobře a bavila mě od začátku do konce.
I v tomto díle se to hemží plesy, sedánky a korzováním po parcích, ale Catherine je docela sympatická, trošku naivní, slečna a ten příběh se mi moc hezky četl. Nebyla to nuda, naopak takové svěží a lehké čtení.
Pro romantickou duši, jako je ta moje, je tato kniha jako stvořená. A ještě jsem se i pobavila.
Klasická paní Austenová. Milé počtení. Místy jedovaté, místy vtipné, místy romantické...
Catherine je 17 letá dívka,která je uvedena příbuznými v lázenském městečku do společnosti kde pozná zamilovanost,přátelství,i faleš.... .Já knihy od Jane Austen miluji,pro někoho můžou být zbytečně moc rozepsané a málo děje,ale takhle se dříve psalo a já se ocitám v té době.
Tak to byla radost číst. Ta ironie, ten vtip... Bavila jsem se, i když bych uvítala trochu detailnější konec. Pro fanoušky Austenové povinnost, pro ostatní šance si Austenovou zamilovat, zábava pro všechny.
Byla to rozhodně zajímavá knížka, ale Pýše a předsudku se to nevyrovná. Škoda, že autorka píše konce svých knih na můj vkus strašně stručně.
Kniha místy až paroduje tehdy oblíbené gotické romány, na druhou stranu románovou tvorbu celkově obhajuje jako vyšší umění. Nechybí kritika mravů a zvyklostí střední až vyšší třídy a lehce ironický humor. Hrdinka je mladičká a naivní, obdařená bujnou fantazií, ale také zdravým rozumem a pan Tilney se téměř vyrovná panu Darcymu.
Sympatické postavy, zajímavá lehce detektivní zápletka , krásné prostředí, krátké počteníčko. Catherine se mockrát chovala jako pubertačka, ale tou taky byla, byla mi sympatická svou veselou povahou, která se dokáže nadchnout i pro maličkosti. Hodně věcí máme s touto hrdinkou společných , milujeme dobrodružství, tajemství, romány, máme velice bujnou fantazii, která je spíš na škodu a oblíbily jsme si Henryho.
Klasická Jane Austenová. Docela sympatická (i když v této knize i trochu prostoduchá) hlavní hrdinka, nějaké ty milostné pletky vedlekších postav, krásná uhlazená próza, happyend lepší než u Disney... Zkrátká skvělá odpočinková četba, která dělá své spisovatelce čest. A odkazy na paní Radcliffovou jenom schvaluji...
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura romantika lázně georgiánská Anglie gotické romány regentská Anglie anglické romány klasická literaturaAutorovy další knížky
2007 | Emma |
1996 | Rozum a cit |
2007 | Opatství Northanger |
2009 | Sanditon |
2006 | Mansfieldské panství |
Taková jednohubka od Jane. Není špatné si jednou za čas počíst o společnosti, kde muži byli galantní, dané slovo platilo a lidé se radovali z maličkostí....