Northangerské opatství
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462689/bmid_northangerske-opatstvi-WVT-462689.png
4
1192
1192
První román Jane Austenové vypráví o sedmnáctileté dívce Catharine Morlandové, která je v lázeňském městečku Bath poprvé uvedena do společnosti. Na plese se seznámí s okouzlujícím panem Tilneym. Avšak mladá dívka si mezi plesy, procházkami a společenským událostmi najde čas na čtení gotických hororových románů, které ji hluboce ovlivní. A tak když se jako host dostane do tajemného starého domu, promítá si do něj všechny děsivé příběhy z knih, které četla.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Northanger Abbey, 1818
více info...
Přidat komentář
Četlo se to dobře, pěkná angličtina, ale všichni se v knize chovají jako idioti
Milá romantická kniha, které ale nechybí vtipné i ironické postřehy ze života tehdejší společnosti, napsaná velice příjemným stylem. Příběh mladičké, upřímné a příliš důvěřivé Catherine, která po vstupu do společnosti poznává přátelství, lásku ale i povrchnost a vypočítavost.
Přenést se ve fantazii do doby, místa a společnosti, kde největším problémem bylo co na sebe a kam se půjdu bavit a co bude nového v milovaných románech, bylo fajn. Tyhle "strasti a útrapy" hrdinka zvládla skvěle.
Za mne příjemné odpočinkové čtení, u kterého se člověk i pousměje.
Z velké části mě to nebavilo. Styl psaní tohoto románu je skutečně unikátní - plný ironie, nadsázky a sarkasmu. Je to román a současně je autorkou komentovaný. No a to mě rušilo.
Naivní dívka - autorkou označována jako hrdinka - čte strašidelné romány a pak si to přenáší do reality, zároveň zažívá i první lásku a vůbec poznává rozmanitost špatných lidských vlastností, s nimiž se dosud nesetkala.
Umím si představit, že by z toho byl velmi dobrý film, se zaměřením na ty charaktery. Jelikož evidentně takový film už vznikl, rozhodně na něj kuknu.
Zajímavé čtení. Hodně dlouho dobu při čtení jsem přemýšlel proč se kniha jmenuje tak jak se jmenuje... nedávalo to smysl. Ale nakonec to smysl dává. Lehce naivní Cathrine jede na několik týdnů do lážeňského města a musí si projít radosti a strasti společenského života. Musím uznat, že satira je tady opravdu ostrá! Až mě to překvapilo. Na druhou stranu dlouhá, květnatá souvětí u dialogů tak úplně nepomáhají rychlému čtení. Líbilo se mi i shazování principů tradičních gotických románů.
Na knizce se mi líbilo velice verne popsani soudobych problemu spolecnosti a jeji rozdeleni na muzskou a zenskou cast. Je to oddechove cteni bez slozitejsich zapletek. Hlavni postava Catherine je naivni a dost hloupoucka, aspon tedy ze zacatku pribehu, pana Thorpeho jsem z duse nesnasela. Postavy maji bohaty spolecensky zivot hodny pomeru te doby a na rozdil od dnesnich lidi maji porad hodnoty, kterymi se ridi. V pribehu neni moc vyrazna romanticka zapletka a pribeh je nakonec prilis rozvlacny. Doufam, ze dalsi knizky autorky budou trosku lepsi. 3,5⭐/5⭐
200 let stará kniha, ale satira ostrá jak břitva. Austenová si dělá legraci nejen z fanynek gotických románů, ale z celého tehdejšího způsobu života žen z „lepší“ sociální vrstvy. Moc by mě zajímalo, jestli se svým způsobem života byla smířená a knížku zamýšlela jako laskavé poškádlení. Anebo jestli svůj život ve skutečnosti nenáviděla. Protože jeho povrchnost, malichernost a zbytečnost viděla a popsala nemilosrdně.
Northangerské opatství, ne tolik populární kniha Jane Austenové, já ji však řadím mezi ty nejoblíbenější. Austenová zde naprosto nepokrytě využívá svůj osobitý sarkasmus a ironii. Celá kniha je v podstatě jakási parodie na tehdy populární gotické romány. Austenová se jim nevysmívá, sama je milovala, ale dokázala do příběhu vtisknout jejich typická klišé, což je zábavné. Oblíbila jsem si hlavní hrdinku Catherine, která je poněkud netypická. Není oslnivě krásná jako Marianna, nemá Elizabethinu emancipovanost a břitkost, není to ani žádná šedá myška jako Fanny a není výřečná jako Emma. Nedokázala bych ji přirovnat k žádné další hrdince od Austenové, ale snad i proto ji mám tak ráda. A pan Tilney? Ten se pro mě díky svému humoru stal Austenovským mužem číslo jedna! (Dobře, možná za to trošku může i film?). Pokud máte knihy Jane Austenové rádi, připravte se na něco trošičku jiného, ale zároveň klasicky Austenovského.
Dočteno, utrpení skončilo. Kdybych to nečetla kvůli výzvě, tak jsem knihu odložila po přečtení pár stránek. Tohle rozhodně není nic, co by mě zaujalo. Četla jsem Pýchu a předsudek a myslela jsem po přečtení komentářů, že to bude alespoň trochu podobné. Kniha skončí v knihobudce. Třeba se bude někomu líbit, mě by doma jen zbytečně zabírala místo v knihovně.
Další krásná knížka od Jane Austen. Velmi milé, hezké a jednoduché čtení. I v této knize se objevil autorky typický smysl pro ironii. Příkladem je Catherin a její “starosti a útrapy”. Člověk se hrdince zasměje, ale zároveň s ní soucítí a celou knihu je jí nakloněn. Tato knížka neobsahuje tolik postav, jako je tomu např. v knize od téže autorky Pýcha a předsudek, takže se člověk daleko rychleji zorientuje. Knihu můžu jedině doporučit.
Zajímavé čtení z doby, kdy lidé ještě jezdili kočáry taženými koňmi, komunikovali skrze dopisy, bavili se na kolonádách a na plesech, rodiny měly mnoho ratolestí, a pro mladou dámu bylo životně důležité najít si tu správnou odpovídající partii. Trochu mi při čtení vadily ty květnaté dlouhatánské dialogy, jelikož jsem se v nich trochu ztrácela. Hrdinka ve mně vzbudila zvědavost co se týče románu Záhady Udolfa, který právě četla a díky kterému neustále propadala romantickým představám.
Podobné příběhy miluju. Jsou pohlazením po mojí romantické duši. Přenáší mě do jiného času, prostředí, má sympatické postavy a u Jane Austenové se ani nemusím stydět, že jsem tuhle dívčí, úsměvně milou a dokonce vtipnou knížku četla. Ne, nic se nemá brát příliš vážně, ani oblíbené gotické romány.
Jsem romantik a když mohu číst knížku o lásce z anglie 19.století je to potěšení. Mám ráda současnou literaturu, ale nepohrdnu knížkami jako jsou ty od Jane Austenové. Líbí se mi jazyk, úcta i trápení té doby. Moc jsem si knížku užila.
Moje první a rozhodně ne poslední dílo od Jane Austenové. Vzhledem k tomu, že čtu převážně současnou literaturu, pro mě bylo velmi osvěžující přečíst si něco z jiné doby. Z doby, kdy ještě cudnost a čest něco opravdu znamenaly. Líbila se mi nezkaženost hlavní hrdinky vržené do světa plného prostopášnosti a přetvářky i to, že se špatnými vlivy nenechala ovlivnit a zachovala si svou čistotu. Skvělé byly i autorčiny narážky na soudobou literaturu a poměry. Očividně není vůbec špatný nápad čas od času sáhnout po klasice.
Za mě zatím nejslabší román od autorky. I přesto jsem si ale jeho čtení užívala. Postavy byly sympatické a děj příjemný.
Toto hodnocení rozdělím na dvě části:
1) Český překlad
2) Samotný příběh
1) Poprvé v životě jsem po Jane Austenové sáhla v češtině. Neměla jsem to dělat. Už nevím, jaké nakladatelství a jaký překladatel to měl pod palcem, ale nedalo se to číst. Moc nečtu české překlady, když se jim můžu vyhnout, ale je normální, abychom tak šíleně skloňovali jména? Příklad: "Catherině se rozsypaly korálky." Vážně, CatherinĚ? Sama za sebe bych napsala prostě Catherine. Z toho důvodu jsem raději sáhla po originálu, protože ať chci či nechci, musela bych ten překlad trochu promítnout ve hvězdičce. A to si Jane Austen nezaslouží...
2) Teď k příběhu. Zápletka pro mě byla o něco zajímavější tím, jak hlavní hrdinka byla odvážná a do všeho šťourala. Tento element je přítomen samozřejmě ve skoro všech jejích příbězích, ale zde to má nádech mystična, což se mi velice líbilo. Samozřejmě je to to pravé pro nás, kteří milujeme náhledy do společnosti tehdejší doby. Za sebe tento příběh doporučuji, je něčím jiný ale zároveň tak dobře známý.
Vyborna oddechovka. Vtipna tim, jak okate si autorka dela srandu z jinych romanu te doby.
Bylo to fajn čtení s pohledem do tehdejší společnosti, kde se lidé bavili jinak než dnes, kdy je svět plný technologií. Hlavní hrdinka mi někdy přišla naivní, ale i tak to bylo skvělé.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura romantika lázně georgiánská Anglie gotické romány regentská Anglie anglické romány klasická literaturaAutorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Opatství Northanger je moje oblíbená kniha J. Austen. A to především proto, že se jedná o vybroušenou společenskou satiru - tedy hlavně v první polovině. Ta druhá se zase strefuje do klišé gotických románů. Je tu spousta černého humoru a narážek, chytře zabalených do vtipných konverzací a společenských situací. Naivní a bezelstná hlavní hrdinka s bujnou představivostí Catherine do toho skvěle zapadá - i když během knihy ujde dlouhou cestu a zmoudří.
V průběhu příběhu do něj autorka často vstupuje a komentuje dění. Tyto komentáře jsou i po 200 letech velmi aktuální a trefné, což mi připadá naprosto skvělé. Bavila jsem se.