Nouzový kontakt
Mary H. K. Choi
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404449/bmid_nouzovy-kontakt-UoW-404449.jpg
3
81
81
Nikdy se nestyď za to, kdo jsi! Penny odjíždí na vysokou školu, kde nikoho nezná. Chce se stát spisovatelkou, ale její pokusy jsou více než bídné. A navíc není právě společenský typ – nejraději by se zavřela v pokoji na koleji a jen psala. Sam je na dně. Musel přerušit školu, přespává v místnosti za kavárnou, kde pracuje, a stále se nemůže vzpamatovat z rozchodu se svou životní láskou. Ale osudy těchto dvou osamělých duší se protnou. A postupně se stále více a více sbližují – nejdříve po smskách a chatu, později i osobně…... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno:
2018
,
CooBoo
Originální název:
Emergency Contact
více info...
Přidat komentář
Ať už se podívám na knihu z kterékoliv strany, vždycky mi to přijde nedotažené. Nezajímavé postavy, nudná zápletka, prázdná místa, nevychytané detaily apod. Když už si třeba zvolila pro své hrdiny svět kultury a popkultury, mohla si udělat malinkou rešerši... fakt za mě třeba nepůsobí dobře, když za sci-fi klasiku prohlásí Ready Player One, který vyšel jen 7 let před touhle knihou a postaví ho vedle Duny a Enderovy hry. A podobných momentů bych tam našel víc.
Kniha má zajímavý námět, ale bohužel dle mého názoru dost nešťastné zpracování. Většinu knihy se vlastně nic moc neděje a i to co se odehrává moc netušíme proč se to stalo. Chybí vodítka k událostem, kterými nás autorka zahrne na záčátku knihy a ukazuje je jako stěžejní pro vývoj postav. Zároveň občas chybí návaznosti v hovorech a není jasné co se příběhu děje. Moc to nevylepšuje ani styl psaní autorky a opravdu jsem měla velký problém se do knihy začíst.
Postavy celkově jsou poměrně nesympatické a čtenář si k nim jen velmi těžko najde cestu. Sam je na tom o něco lépe než Penny a dá se s ním, alespoň nějak soucítit či pro něj najít pochopení, ale ani on by nevyhrál miss sympatie. Vztahy mezi jednotlivými postavami také postrádají pořádný vývoj, který bych u tématu čekala.
Nejzajímavější části knihy je cca poslední třetina, kdy se konečně trošku otvírá pozadí příběhu a koncept, který autorka chtěla ukázat konečně začíná dávat trochu smysl. Trošku nešťastné bylo i zpracování chatových konverzací, které ne vždy bylo zcela přehledné a možná by si zasloužilo nějaké grafické oddělení jaké najdete třeba v knihách od Nofreeusernames.
Největším plusem této knihy je opravdu nápad a pokus o znázornění několika vážnějších témat i když bohužel ne zcela zdařile. Našlo se několik vtipných momentů, ale za sebe knihu úplně nemohu doporučit.
( asi mini spoilery? ) noo... po přečtení vlastně nevím, jak to mám vůbec hodnotit. knihu jsem vzala do ruky znovu po dvou letech, z čehož při prvním čtení jsem ji prostě musela odložit. nebavilo mě to. tak jsem si řekla, že tomu dám šanci. při druhém čtení se mi četla kniha o poznání líp, za tři dny přečtená. ale,, mám námitky. nejdříve postavy. čím víc o tom přemýšlím, tím větší mezery vidím. postavy nejsou moc sympatické, průměrný čtenář se s nimi prakticky nemůže ztotožnit. jsou polarizující, a jejich chování... nechápu? hlavně u penny jsem zpozorovala, že na jednu stranu je velice organizovaná, puntičkářská, avšak zároveň její myšlenkové pochody a akce jsou šíleně náhodné. prostě kniha o mimozemšťanech. ok možná postavě sama trochu rozumím, ale tady končíme. jestli čekáte napínavou dějovou linku... asi ji moc nehledejte. samotná anotace ten děj prakticky shrnula. proč to hodnotím třemi hvězdami?
1. četlo se mi to vcelku dobře
2. knížka je místy vlastně vtipná?? "nemocnice byla cítit jako nemocnice"???? komediální potenciál.
víc toho už asi nemám, je to zvláštní knížka :D
Ani nevím jak tuto knihu hodnotit. Bavila mě, četla se dobře. Ale to je tak vše. Postavy byly hrozné, nebavily mě a jen mě štvaly. Netuším, jak tohle hodnotit, mělo to potenciál, který ale byl potom zakopaný.
Kniha si mě od první stránky získala svou čtivostí. Penny byla na jednu stranu neskutečný mimozemšťan. Neustále zadumaná, občas jsem nepochytila, jak ji něco takového mohlo vůbec napadnout, co tím chtěla říct nebo tak. Je to prostě podivínka, která má vášeň pro psaní a chce v něm být dobrá. Vztah s její mámou byl komplikovaný, ale očekávala jsem rozuzlení a ve výsledku jsem spokojená.
Sam mi byl sympatický od začátku. Z trosky se stává kluk ,co věří v naději, i přes svou minulost, díky které se naučil udržovat si od člověka odstup, dokud mu nedá důvod věřit.
Za zmínku určitě stojí dynamické duo Jude a Mallory. A ano, budu se opakovat, ale taky jsem si je oblíbila.
I když se to nezdá, nejde o žádné lehké contemporary, ale pod pokličkou bublají vážná témata, která jsou aktuální každým dnem víc a víc.
V závěru mě jen mrzí, že nedošlo k vyřešení spletitého vztahu matky a syna, ale to by byl už příliš velký happy end, takže vlastně je to asi i dobře, jak příběh dopadl.
Suma sumárum, nevidím důvod, proč nedat plný počet hvězd. Krásná obálka, sympatické postavy, čtivé, nějaké to ponaučení taky vyplývá...zkrátka jsem spokojená s výběrem knihy.
Doufám, že se přeloží víc autorčiných knih, určitě bych se k její tvorbě vrátila.
Neobvyklá, pomalá, nostalgická, depresivní kniha, žádná lehká feel-good romanťárna... Zvláštní hlavní hrdinové, ke kterým si musíte chvíli hledat cestu, žádná velká nosná zápletka, zato spousta emocí a důležitých myšlenek, které se vám můžou vrýt do duše, pokud jim to dovolíte.
Nouzový kontakt asi není pro každého, ale určitě si zaslouží minimálně dostat šanci. Pokud po něm sáhnete, až budete ve správném rozpoložení, a nebude vám vadit trochu číst mezi řádky, věřím, že nebudete litovat. Na zdejší hodnocení prosím nehleďte, podle mě stojí za mnohem víc.
P. S.: Překlad je děs běs. Nechci se tvářit jako nějaký jazykový guru, ale docela by mě zajímalo, jak se dostane k profesionálním překladům někdo, kdo nerozumí ani základním anglickým frázím... Myslím, že v originále si příběh vychutnáte mnohem víc, takže pokud máte možnost, doporučuju sáhnout po něm.
Velmi ma zaujala uz anotacia a kniha ma nesklamala! Odporucam. Zaujalo, vtiahlo do deja, postavy sympaticke, hlbsie popisane.
Knížka je taková oddechovka, je milá, roztomilá, postavy si oblíbíte. Mrzí mě, že někdy mi připadalo, že pohled Penny na ní samotnou je pořád negativní a není tam žádný vývoj toho pohledu, což mě mrzí a proto jedna hvězda dolů. Ale jinak jsem s knihou spokojená a přesně splnila má očekávání:) (a Sama... Toho jsem si prostě zamilovala:D)
Z téhle knížky mám dost roporuplné pocity. Některé části mi přišly super, jinde jsem se nudila a četla rychle, abych se dostala k tomu zajímavému. Líbil se mi autorčin styl psaní a to, jak pomalu se “vztah” mezi Penny a Samem vyvíjel. Taky oceňuju dějovou linku s matkami obou hlavních postav. To mi přišlo dost zajímavé.
Sonda do života dvou mladých outsiderů ve Státech, málo děje, něco psychologie, neurazí ani nenadchne. Z pohledu generace rodičů je pro mne popis zajímavý. Doufám jen, že mé děti budou mít k životu pozitivnější a aktivnější přístup.. :)
Zasněná Penny a troska Sam. Dvojice, která tak úplně nezapadá mezi ostatní. Jsou zkrátka jiní a řeší své vlastní velké trable. Jejich osudy se však protnou. Dva nešťastní lidé, kteří se spoléhají na to, že se navzájem odrazí ode dna. Stanou se pro sebe nouzovým kontaktem, číslem, na které můžete zavolat kdykoliv a na druhém konci se vždy dočkáte útěchy. Krásná myšlenka, ovšem depresivní a nudný příběh. Knihu jsem nedočetla. Skončila jsem zhruba ve třetině, když jsem poznala, že ztrácím čas. Měla jsem pocit, že je to víc a víc uhozenější. Navíc mám ráda příběhy,které mají spád, hezky plynou a unáší vás dějem, že si ani nevšimnete, že už jste na konci. Ovšem Nouzový kontakt je hrozně kostrbatě napsaný, se spoustou nedůležitých scén, divných postav, zvláštně formulovaných vět. Prostě se to vůbec nečte samo od sebe, ale spíše s vypětím všech sil.
Strašná nuda. Vůbec mě to nebavilo. Velmi depresivní hlavní postavy...Úplně mimo, sekla jsem se ve výběru.
Na knihu jsem se velmi těšila, slibovala jsem si od ní hodně. Zklamaná jsem nebyla, ale žádná velká pecka to nebyla. Příjemné čtení, takové hodně civilní. Hlavní hrdinové byli oba totální outsideři, ale tak nějak přirozeně. Děj je takový vláčný, pomalu plyne a najednou je konec. Nemohla jsem uvěřit, že další kapitola je Poděkování :) A mimochodem, překrásná obálka kniha, ta se hodně povedla a skvěle láká na knihu. Příjemná, oddechová záležitost.
Ajaj tak tohle mě moc nebavilo, hromadu vět absolutně nedávalo smysl a chtělo se mi přeskakovat stránky, navíc kurňa co to bylo za konec? Mám ráda knihy ve kterých se vyskytují konverzace jak přes sms, vzkazy, emaily,cokoliv a proto jsem do knihy šla ale tyhle konverzace ve většině případů nedávaly smysl. Kniha má v sobě hromadu témat, který by se daly rozebrat do víc jak dvou až čtyř stránek, jako promiňte paní Chio ale tohle se vám vůbec nepovedlo. 3* dávam hlavně kvůli Samovy,kdo četl, nemusím vysvětlovat. Ps. pro mě zatím první letošní zklamání
Od knihy jsem čekala více, přišlo mi že postrádá nějaký rozumný děj, a některé scény mi přišly naprosto zbytečné a nudné. Zajímavé scény byli naopak zkrácené. I když pár dobrých scének se taky našlo. Sam mi byl mnohem sympatičtější než Penny. Doporučit nemůžu.
Hlavní hrdinové jsou hrozně nesympatický, depresivní, naivní možná až hloupoučký a celkově to jsou prostě těžký mimoni.
Chování hlavních hrdinů jsem skoro vůbec nechápala.
Někdy mi přišlo že v příběhu byla zmínka o věcech které vlastně v knize vůbec nebyli nebo jsem je aspoň nepostřehla. To mě vede k tomu, že mě kniha téměř vůbec nebavila.
Celkově příběh byl takový nemastný, neslaný a konec dost předvídatelný.
Obálka se mi ale líbí.