Řízkaři
Barbara Nesvadbová
Novinářka Karla série
1. díl >
Každá žena má okolo sebe pár „Řízkařů“. Opravují auta, vodovodní kohoutky a zklamané duše. Bohužel se do nich nikdy nezamilujeme. Knížka Řízkaři je soubor povídek o mužích, o ženách, o vztazích…
Přidat komentář
Tahle knížka se mi dostala do ruky asi tak po pětadvaceti letech a jen proto, že jsem přeorganizovávala knihovnu. Tak jsem si ji po těch pětadvaceti letech znovu přečetla.
Božínku! Nostalgie na entou. To je ale roztomilé! Dlouho jsem se tak nezasmála. :)
Moje první setkání s Bárou Nesvadbovou, a tedy nic moc.
Nevím, jestli mám zkusit ještě něco jiného, nějak nemám chuť.
Nepovedená červená Knihovna ci co to je. Prvorepublikove červené knihovny jsou snad 100x kvalitnější...
Proč autorka raději nedělá něco jiného, vždyť neumí psát?
Nesvadbová se teprve učí psát, nedokáže popsat atmosféru, prostředí, náladu, jde přímo na podstatu sdělení. Ale bohužel je to těkavé a možná i (bezdůvodně) lehce exhibicionistické.
Třeba budou její příští knížky lepší.
Nedá mi to a musím reagovat na komentář od Vivienca. Vaše analogie s jídlem platí v případě, že víte dopředu, že určité jídlo nemáte ráda. Objednávat si ho znovu a znovu by byl masochismus. Jestli ale patříte k těm, kdo je zvědav na nové kuchaře na české kulinářské scéně, čekáte výživné jídlo a dostanete místo něho nedochucený (případně přeslazený/přesolený) popcorn, máte právo nebýt spokojená.
Názorný příklad, co všechno se dá nazvat literární tvorbou a dokonce i knižně vydat. Ale proč ne? Stačí šikovná propagace a čtenářů se najde dost. Jen se obávám, že většinu z nich po dočtení napadne myšlenka: Již nikdy více.
Jako žena je mi autorka velice sympatická, ale po přečtení jejích dvou knih jsem absolutně přesvědčená, že její tvorba není nic pro mne.
Dvakrát s odstupem několika roků jsem si knihu donesla domů a dvakrát jsem se pokoušela začíst. Nedalo se!
Když mi bylo 13, připadala mi ta kniha ok. Teď mi připadá jako odpad. Nedá se to číst.
Nechápu ty rádoby-intelektuální komentáře. Prostě Nesvadbová má svůj styl, píše pro určitou skupinu čtenářů a pokud někomu tento styl nesedí, nechápu, proč se do knížky "nanutí" v rámci jakési čtenářské výzvy a následně ji pomlouvá. Asi jako dát si v restauraci své neoblíbené jídlo a pak říct, že kuchař je špatný. On špatný není, jen jste si neměli dávat, co nemáte rádi.
Na rozdíl od ostatních si nemyslím, že by byla tak špatná. Taky bych tipovala, že je více autobiografická, než by autorka připustila - asi mi trochu připomněla vlastní divoké mládí ;-)
Asi na rozdíl od většiny, mne se knížka líbila hrozně moc. Velmi čtivá, rychlý spád, skvěle napsané, žádná zbytečná omáčka kolem. Určitě se brzo vrhnu na další knížku od stejné spisovatelky.
Přečetla jsem ji v rámci Čtenářské výzvy v kategorii špatně hodnocená kniha a takto nezklamala, jinak po všech dalších stránkách ano. Možná ještě oceňuji, že je to kniha krátká.
Štítky knihy
přátelství pro ženy partnerské vztahy erotika autobiografické prvky mezilidské vztahy české povídky
Část díla
- Cesta do hlubin mé duše
- Modli se sám za sebe. Nikdo jiný se za tebe nemodlí.
- Moje přítelkyně
- Nuda v Praze
- Odvykací kúra
Autorovy další knížky
2016 | Laskonky |
2007 | Bestiář |
2022 | Povídky, které pomáhají |
2008 | Pohádkář |
2007 | Řízkaři |
Předesílám, že tato knížka se ke mně dostala pouze ze zvědavosti z knihobudky, kde chudák ležela opuštěná (teď už chápu proč). Jinak bych si ji samozřejmě zcela určitě nekoupil. Co k tomu vlastně napsat: snad pouze to, že "autorka" očividně vůbec psát neumí, což zase úplně jasně dokázala v těchto 12 povídkách ve formě nějakého deníčku hlavní hrdinky Karly. Je to tak nějak na úrovni nepříliš povedené slohové práce žákyně základní školy. Znovu žasnu nad tím, co všechno se u nás dá knižně vydat! Takže "spisovatelka" Nesvadbová již nikdy více a knížka samozřejmě opět skončí v knihobudce (kde bude asi hodně těžko hledat nového majitele). Nedoporučuji číst, je to naprostá ztráta času!