Novinářky
Linda Bartošová
Česká mediální scéna pohledem žen, které mají zásadní vliv na její podobu. Moderují zpravodajské pořady, vedou velké mediální domy, píšou o tématech, která hýbou světem. Jaké překážky musely ve své kariéře zdolávat a kde berou motivaci? Linda Bartošová, jedna z hlavních tváří zpravodajské ČT24, vyzpovídala své kolegyně napříč mediálním prostorem. Daniela Drtinová, Světlana Witowská, Lenka Kabrhelová a další výrazné osobnosti české žurnalistiky vám představí specifickou pozici žen na mediální scéně s nebývalou otevřeností.... celý text
Přidat komentář
Od knihy jsem neměla žádná očekávání. Šla jsem do toho s tím, že mě sice novinařina vůbec neláká, ale vždycky budu ráda číst příběhy žen z různých odvětví. A nečekala jsem, že si čtení užiju tak moc.
Líbilo se mi, že se dozvíme něco i o novinařině samotné - třeba jsem vůbec netušila, jak je to náročné a konkurenční prostředí.
Snad z každého rozhovoru jsem si něco odnesla, ať už to byl dojem nebo nějaká odpověď respondentky, která se mnou rezonovala. Každá novinářka byla jiná - povahově, věkem, názory a postoji, zkušenostmi nebo tématy, kterými se zabývá. Ta různorodost mi přišla povedená.
Co se týče autorky, šlo poznat, že ma určité schéma, podle kterého pokládá otázky, ale mně osobně to nevadilo. S čím jsem ale měla menší problém bylo to, jak občas autorka u některých otázek tlačila na pilu. Šlo vidět, že by radši dostala odpověď, která více nahrává jejímu přesvědčení o tom, jak se věci mají, než tu, s jakou přišla respondentka.
Celkový dojem z knihy je ale velmi pozitivní, takže mě menší nedostatky moc netrápí.
Pestre, zajimave. Nektere damy jsrm znala, jine ne. Hodne mnou rezonoval ruzny pristup k materstvi, feminismu, sitim... Hezke dilo.
Tuto knihu bylo jednu dobu docela dost vidět, takže když jsem na ni před nějakou dobou narazila v knihovně, rozhodla jsem se si ji půjčit a vyzkoušet.
Na jedné straně si cením toho, že dostaly prostor různé novinářky napříč různými médii-v případě této knihy šlo dámy s různými zkušenostmi a s různou délkou novinářské praxe, tak mi to v tomto ohledu přišlo takové dost pestré. Vlastně co člověk, to trochu jiný pohled a názor. Výběr dam, s nimiž Linda Bartošová hovořila, byl pro mne zajímavý. Některé novinářky jsem znala, některé tolik ne (někdy třeba jen podle jména). Tematicky to bylo také zajímavé čtení a ten pohled do zákulisí české novinařiny mi přinesl i nové informace, neboť tento obor je pro mne spíše vzdálený - moc do něj nevidím a mám s ním zkušenosti jen jako "konzument" zpráv.
A byť jsem si tu našla určitá pozitiva, nehodnotím naplno. Musím se přiznat, že v některých pasážích jsem měla pocit, že se rozhovory trochu točí v kruhu a já vlastně trochu měla potřebu některé otázky/odpovědi v rychlosti prolítnout, než si to detailně pročítat. (Což mi vlastně bylo i líto.
Nakonec tedy průměrné hodnocení. Záměr knihy určitě moc fajn, snaha vnést nějaký pohled do tematiky žen v oboru novinařiny - super. Ale tou formou dotazování to pro mne ne vždy úplně souznělo. Ale knihy jako celku si i tak cením.
Musím se přiznat, že jsem tuto knihu četl na několik etap. Téma se mě v podstatě vůbec netýká (nejsem novinář, natož novinářka), přesto první kniha Lindy Bartošové v mé knihovně skončila, taky trochu kvůli tomu, že jsem Lindě vždycky fandil.
V první řadě bych rád vypíchnul, že tyto rozhovory opravdu přináší veřejnosti něco nového. A teď je trochu otázka co. Linda si vybrala do knihy ženy s náturou tzv. "od Šumavy k Tatrám" a proto se někdy (často) stane, že rozhovory nejsou takové jak čekala a motiv prostupující knihou se občas ztrácí, pak se u dalšího rozhovoru objeví a tak dále.
Tato kniha není o novinářkách které představuje. Tato kniha je o Lindě, která se musí vypořádat s nepřízní okolí, kritikou vztahující se k jejímu postupu a především zdůvodnění proč vlastně odešla z ČT. Pohled Lindy na tuto problematiku se pak odráží v otázkách, které klade novinářkám. Z autorky cítíme, že ji vadí jak dnešní pracující společnost únavu neodpouští, mluví o diskriminaci žen novinářek v jejich kariérních postupech. A pak dojde k dvěma možným reakcím dotazových. U starších novinářek čtenář pozoruje takové lehké ohrazení se, až odmítnutí. Mladé novinářky naopak souhlasí a ještě přidávají příběhy rozvíjející jejich nelehké postavení v redakcích médií. A to je přesně to, co kniha přináší - jak se staví novinářky různých generací a názorů k situacím, které autorka během novinářské kariéry zažila.
Kniha je hezky rozdělená, rozhovory nejsou stejně dlouhé. Především část s Andreou Procházkovou a Hanou Řičicovou je extrémně dlouhá (ta mě tak nebavila, že jsem ji musel v půlce přeskočit, slečny se tam točily bez konceptu až moc dlouho). Jinak se dozvíte něco o životních příbězích dotyčných, jak jsem již zmiňoval, dojde i na otázky na stres, zda to mají holky těžší. Často to ženy odkovápají od sebe, takže Lindě nezbyde nic jiného než změnit téma. Velice kvituji přesah mířící k mladým novinářkám, kde hostky poskytují rady jak dělat novinařinu dobře. Takže celkově za 3 hvězdy.
Knížka mě trošku zklamala. Ne respondentkami, ty byly všechny skvělé, ale spíš stylem vedení rozhovorů, pravopisnými chybami a stále se opakujícími tématy. U některých dam mi bylo skutečně líto, že se Linda hodně držela předem dané šablony, a nevěnovala se víc konkrétním událostem v kariéře té které novinářky. I přesto jsem si ale knížku užila, především rozhovor s Petrou Procházkovou, a odnesla si z něj několik témat k zamyšlení. Příběhy předních českých novinářek jsou inspirativní a zajímavé a všem zúčastněným (včetně autorky) přeji hodně úspěchů v budoucnu.
S Lindou Bartošovou v roli moderátorky jsem měla už zkušenost z podcastů, přesto nemůžu říct, že bych nebyla zklamaná, že i do knižní podoby se dostaly její dva zásadní nešvary - snaha dokončit myšlenky zpovídané a "k tomu se ještě dostaneme".
Hlavním tahounem pro přečtení knihy tak byly novinářky, s nimiž vedla rozhovory, přičemž opravdu jde o ty nejznámější jména na české scéně, a tak bylo zajímavé nahlédnout trošku i do jejich hlavy a soukromí.
Po přečtení několika rozhovorů je však naprosto jasné, že autorka měla jasný záměr, čemu se chce věnovat - sexismus v novinářském prostředí a feminismus (což jsou jednoznačně důležitá témata) - to vše v poměrně stejné struktuře: otázka na začátky, na šéfy, na sexismus, na děti, na nejzajímavější kauzu jejich kariéry a pak rada pro začínající novinářky - ale myslím, že kdyby se tak striktně nedržela tohoto úzkého pohledu, mohla se v těch rozhovorech dostat k mnohem zajímavějším věcem.
Od knihy jsem čekala větší lehkost, kniha (a autorka též) na mě místy působila jaksi prkenně a strojově. Některé rozhovory mi přišly vleklé, jiné se četly skoro samy (rozhovor s L. Kabrhelovou, P. Procházkovou a S. Witovskou). Rušily mě však autorčiny návodně působící a opakující se otázky/názory ohledně genderu. V tomto směru bych autorce přála menší urputnost a větší grácii. Nicméně celkově dobrý počin (proto 3*), inspirativní bude jistě pro student(k)y žurnalistiky a začínající novináře i novinářky.
Moje první zkušenost s rozhovorovou knihou, bohužel ne úplně dobrá. Na to, že je od novinářky obsahuje pravopisné chyby (a teď nemyslím v odpovědích, kde je zřejmě záměrně ponechán prostor originalitě), což by snad na tomto rozsahu stran neměl být takový problém (hlavně, když jde jen o otázky autorky). Výběr jednotlivých zpovídaných je zajímavý, nicméně jak tu už někdo zmiňoval, zejména u starších novinářek je patrný dost velký nátlak na znevýhodňování žen, které je zbytečně tlačeno i přes záporné odpovědi respondentek. Doporučit knihu lze maximálně samotným novinářkám studentkám, běžné populaci úplně moc neřekne. Nejzajímavější rozhovory asi Klímová a Šmuclerová, jelikož jsem dámy neznal.
Kniha je velmi inspirativní a nabízí spoustu podnětů k zamyšlení. Zpovídané novinářky mají různorodé zkušenosti a pohledy na svět, a to pro mne bylo nesmírně důležité.
Skvělé rozhovory s českými novinářkami z různých mediálních oborů.
Pecka!
Moc mě bavilo, jak jsou rozhovory vedené, jak má každá žena za sebou svůj zajímavý příběh, jak má každá jinou osobnost a je to z těch rozhovorů cítít.
Většinu z nich znám z různých podcastů a bylo obohacují je trochu poznat i z jiné strany.
S pokorou, s respektem k profesi, kterou dělají, dávám klobouk dolů.
Kniha rozhovorů se ženami v českých médiích, ať už v novinách, rádiu nebo v televizi. Jaká byla jejich cesta k tomu, aby se dostaly tam, kde jsou, jaké překážky musely zdolávat. Na otázky odpovídají například Daniela Drtinová, Světlana Witowská, Lenka Kabrhelová a další.
Jelikož miluji knihy rozhovorů, tato kniha byla jasnou volbou a jsem nadšená. Jelikož novinařina je pro mě neznámé prostředí – na televizi se téměř nedívám, rádio poslouchám občas, noviny nečtu, tak jsem se díky tomu dozvěděla spoustu zajímavých informací, a to mám vždy u knížek ráda.
Rozhovory krásně plynou, autorka pokládá zajímavé otázky, vše má hlavu a patu. Kromě novinařiny tu zabrousíme i k tématům feminismu a postavení žen. Jak je těžké se probojovat do světa, kde většinou pracují jen muži.
Každá z žen poradí i svoje tipy pro začínající novinářky a pro všechny, které by chtěly do tohoto prostředí proniknout.
Myslím, že se po dočtení této knihy budu na ženy v médiích už vždy dívat jinak.
Skvělý nápad a dobře vybrané osobnosti. Jako absolventky žurnalistiky se mě řada zmíněných překážek velmi dotýkala a dobře si pamatuju na moment, kdy jsem se rozhodla jít jinou cestou. O to víc obdivuju ty, které vytrvaly. Jako jedinou mini vadu na kráse bych jen řekla, že někdy se autorka až příliš snaží držet linky žena=oběť. Osobně to tak nevnímám.
Formát rozhovoru mám velmi rád, stejně tak jsem si oblíbil i autorku. Proto tato publikace byla jasná záležitost, kterou jsem si nemohl nechat ujít a nutno podotknout, že mě bavila. Ono když má někdo, co říct, tak potom to jde samo :-)
Zajímavé rozhovory se zajímavými ženami. Zaujala mě pestrost pohledů, síla, nadhled. Je to náročná profese a jako každá vyžaduje určitou část sebeobětování. Čtení, které inspiruje.
Rozhovory jsou dělány s velmi zajímavými osobnostmi, klidně bych si jich přečetla ještě jednou tolik. Za mě příjemné čtení a dozvedela jsem se navíc spoustu zajímavého z prostředí, do kterého nevidím.
Naprosto perfektní kniha rozhovorů s ženami české žurnalistiky. Každá byla z trochu jiné sféry, každá něčím zajímavá. Rozhodně doporučuju přečíst. ️
Barbora Černošková, Světlana Witowská, Petra Procházková a Lenka Kabrhelová. Jejich rozhovory mě zaujaly a bavily nejvíc. Asi i proto, že si mé sympatie získaly už dávno před touto knihou a zde se mi jen potvrdilo, jak nesmírně zajímavé osobnosti to jsou :)
Inspirativní čtení. Díky skvělému výběru respondentek je to vyloženě průřez generacemi a pozicemi od válečných zpravodajek, dokumentaristek, sportovních novinářek, až k těm televizním. Bavilo mě to moc.
Zde se nevyplatilo soudit knihu podle obalu. Zajímavý vhled do práce v médiích přebil fakt, že poutavé výpovědi vedly pouze některé z žen. Ty ostatní byly mírně řečeno bez pointy a na granát.
Ač novinářka nejsem ani k této profesi nemám nijak blízko, samozřejmě až na takovou malou nepatrnou drobnost, že denně konzumuju spoustu zpráv, tak mě kniha nesmírně bavila a obohatila.
Nejsou to totiž jen příběhy novinářek, jsou to hlavně příběhy inspirativních žen.
Rozhovory jsou skvěle vedené a ukazují náročnost, úskalí, nástrahy, odhodlání, ale hlavně poctivou a tvrdou dřinu.
Lidem, kteří směřují k žurnalistice může kniha pomoci v nasměrování, protože jsou zde zastoupeny různá média a pohledy.
No a všem ostatním může poodhalit fungování médií, postavení žen v nich a hlavně ženský pohled na ně.
Velmi zajímavé čtení. Líbila se mi ta pestrost - přestože všechny zpovídané ženy jsou novinářky, pracují v různých médiích na různých postech, liší se i generačně, zkušenostmi, povahou... Rušivá byla akorát až moc úporná snaha autorky dostat do rozhovorů co nejvíc feministických témat, někdy i na úkor témat, ke kterým by daná novinářka měla víc co říct. A taky je škoda, že v textu zůstalo dost překlepů.