Nový hrabě Monte Kristo
Jules Verne
Nový hrabě Monte Kristo / napsal Julius Verne ; přeložil J. Pachmayer ; se 109 illustracemi L. Benetta. Lipská vazba. Edice: Dobrodružné cesty ; [sv. 7]
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1894 , Josef R. VilímekOriginální název:
Mathias Sandorf, 1885
více info...
Přidat komentář
Začátky jednotlivých dílů se docela táhly a nebyly nic moc. Když se konečně děj rozjel, tak byl konec dílu. Takhle to šlo furt dokola. Celkem vzato je to ta lepší verneovka. Nejlepší byl 1. díl.
Za mě asi nejlepší Verneovka, která - ve vší úctě - překonává svůj VZOR: "Hrabě Monte Christo"...
Jeden z najlepších príbehov od tohto autora. Najprv sa to tvári ako politický thriller, potom špionážny thriller, až to nakoniec pokračuje a končí ako stará dobrá verneovka. Rýchly spád a napínavý dej z nutnou dávkou dobrodružstva a fantázie.
Matyáš Sandorf ala Hrabě Monte Christo. Co dodat knihy jsou dějově dost podobné ale každá má své vlastní originální hrdiny. Nebudu hodnotit které dílo je lepší a kvalitnější. Takže jsem docela spokojený, kniha mě zaujala a četla se pěkně.
Terror: Já si vzpomínám. Byla jsem snad v první třídě a sledovala jsem ho se svým otcem. Byl napínavý a moc se mi líbil.
Kniha, která mě zklamala. Prvních sto stránek se mi ještě líbilo, připadaly mi dějovější než většina Vernových knih, ale potom mě zklamal zejména Vernův neobratný styl. Srovnání s Dumasovým Hrabětem Monte Cristem rozhodně neobstojí. V porovnání s dobrodružnými romány Karla Maye je Verne nápaditější, ale stylisticky za svým německým protějškem značně zaostává. Maďarský seriál, o němž se zmiňuje Terror, je zřejmě zajímavější.
Přestože jde o víceméně totální kopii Dumasova příběhu, nelze románu upřít čtivost a napětí. Tady se mi Verne trefil do nálady a strastiplná cesta hraběte Sandorfa za pomstou mě bavila víc, nežli rozvláčné cestopisy. Pamatuje si někdo starý maďarský televizní seriál? Častokrát jsem si během čtení na toto dnes již nevysílané dílo vzpomněl.
STREDOZEMNÉ MORE. Nie je to úplná topka pána Julesa, ale čítalo sa to dobre. Príbeh som nepoznal, netušil som, kto by mohol byť nový GMCH. Samozrejme, veľa vecí na náhodu (ale tak je to knižný príbeh a autor ho tradične dobre vystaval, aj Nesbovi veľa vecí zapadne akosi náhodne... - to na margo kritikov). Čo ma vždy pri Verneovi vyrušovalo, boli na jednej strane siahodlhé podrobné opisy lokalít, obradov (ako tu Slávnosť bocianov), ale práve tie akčné scény, ktoré prinášajú rozuzlenie, odbil vždy expresne. A to je škoda. Práve tam by si to žiadalo viac priestoru. Ale cestovanie za zlosynmi po ose Terst - Dubrovník - Monaco - Tripolis bavilo. Útek z pevnosti na Istrii nepostrádal akčnosť - celkove 75 %.
Na této knize je pěkně vidět, že Verne nebyl schopen vystavět příběh, o nějaký rozvoj postav se ani nesnaží, několik akčních scén zcela zabil suchopárností, pokusy o humor se opravdu nedařily a ještě k tomu navíc očividné plagiátorství. Navíc ty pointy na konci každého dílu, směšné až k pláči.
Prostě: Kdo neumí, neumí.
Počet naprosto náhodných setkání, bez nichž by se děj nemohl posunout kupředu: 11
Jules si vypůjčil námět od krajana Dumase a vytvořil si tak svoji verzi hrabětě Monte Christa. Jeho hrdina, movitý nacionalista Matyáš Sandrof, je při přípravách k a pletichaření k podnícení povstání za Maďarskou samostatnost zrazen nenasytnými a závistivými soky a následně odsouzen k smrti v Istrijském žaláři. To by ale nebyl Monte Christo, aby si neporadil, a pokud jste četli Dumasovu daleko povedenější a rozsáhlejší klasiku, už víte kam se děj bude ubírat a jaká bude motivace hlavního hrdiny. Dílko je to v lepším v průměru, hlavně díky prvnímu dílu, takže jako celek to vidím na hezkých - 65 %
(SPOILER) Tuto knihu jsem dostal ke svým 13. narozeninám a odkládal jsem ji čtyři roky až do svých sedmnácti. Důvod byl prostý: předsudky. Říkal jsem si: "Není Hrabě Monte Christo náhodou nějaký starý nudný román? Jaký bude rozdíl mezi jeho o kousek novější předělávkou?" Avšak jakmile jsem začal číst, kniha mě nadchla. Přímá řeč a spádný děj začínají hned ve čtvrtém odstavci na první straně. Dále se mi líbí, že první kapitola se týká dvou hlavních postav, které, i když jsou záporné, působí kladně, a jejich pravé barvy se ukážou až v pozdějších kapitolách. Román je rozdělený na pět dílů, z toho každý má cca 8 kapitol. Druhý díl představuje úplně jiné postavy v jiném čase na jinačím místě které se dostanou postupně do děje původního - v prvním dílu započatého. Zápletky této knihy jsou spletité a převážně nepředvídatelné. V románu se stále objevují nové situace, jež příběh posunuí kupředu. Velice rád bych viděl seriálovou adaptaci tohoto díla; mám dokonce pocit, že i sám román ve své podstatě k tomu vybízí. Chtěl bych však vytknout, že jako i v jiných mnohých knížkách od Julese Verna zůstane záporák záporákem (navzdory prvním kapitolám) od začátku až do konce, což může čtenáře ochudit o hezké zážitky a způsobit nestrukturnost postavy. Dále mi přišly přehnané některé schopnosti postav, primárně hypnotické dovednosti doktora Antekirta, sekundárně nadlidská síla Matifouova. A když už jsme u něj, právě dvojice hrdinů - potulných francouzských akrobatů - Pescada a Matifoua - je velice zajímavým a příjemným elementem v knize. Jsou to totiž přátelé na život a na smrt.
Další špičková Verneovka o zradě a pomstě. Kdo ještě nečetl a cítí se být správným dobrodruhem, tomu přečtení vřele doporučuji. Howgh.
Knihu jsem už mněla přečtenou dávno a teď poslouchala ve stylu divadelní hry.
Nebylo to špatné, ale kniha byla lepší.
Tak již asi potřetí přečtena tato kniha. Mám jí strašně ráda, asi nejvíce z Verneovek a velice ráda se k ní vracím. Letos přečteno v rámci čtenářské výzvy (ilustrovaná kniha).
Mám rád verneovky, které se odehrávají spíš mimo civilizaci, takže jsem se zpočátku obával, že mne příběh nebude bavit. Omyl. Po pár kapitolách jsem se už od čtení nemohl odtrhnout. Výborný dobrodružný příběh. Možná nejdelší a pro mne určitě jedna z nejhezčích verneovek. Je tady příliš náhod? Některé věci jsou nepravděpodobné, či nemožné? Příběh je předvídatelný a romantický? Ano, ale takový je Verne, a já ho prostě mám rád. Pro chvíle odpočinku vřele doporučuji.
Velmi uspokojivé.
Štítky knihy
Zdeněk Burian, 1905-1981 zfilmováno útěk francouzská literatura tajemství dobrodružství rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Náhodou som sa dostala k tejto knihe. Vôbec som netušila, že Verne niečo také napísal. Ale výborný príbeh, Monte Christo trochu inak. Určite stojí za prečítanie.