Nový Zéland - země protinožců
Jiří Mára
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83332/novy-zeland-zeme-protinozcu-83332.peg
4
28
28
Obsah knihy je obrazem tříměsíčního pobytu na Novém Zélandu. Autor ukazuje z osobních zkušeností život v místní rodině, studium angličtniny v jazykové škole, ale i historii, geografii, flóru, faunu a mnoho cestovatelských zážitků jedné z nejkrásnějších zemí světa. Kniha je prvotinou autora a pojednává o životě českého studenta angličtiny v novozélandské rodině. Čtenáři mají možnost poznat životní styl v exotické zemi. V knize se střídají humorně líčené reálné životní situace, ale i fakta z geografie, historie, flóry a fauny této nádherné země na opačném konci světa. Seznámíte se s atmosférou v místní jazykové škole a nahlédnete na úžasná místa a hříčky přírody této exotické destinace. Budete mít možnost si podle nabízených receptů připravit neznámé cizokrajné pokrmy z Nového Zélandu i ze zemí asijských přistěhovalců. Vyprávění doprovází originální barevné fotografie pořízené autorem a získané na úřadu vlády Nového Zélandu.... celý text
Přidat komentář
Krásně popsané tři měsíce na NZ, i něco málo z historie nenásilnou čtivou formou. Můžu jen doporučit.
Pěkně napsaná kniha i když autor, jak uvádí , není spisovatel . Zajímavé postřehy a informace ,které se z cestovek člověk nedozví. Za tři měsíce pobytu toho autor stihl projet opravdu hodně , popsal dokonce i místní floru a faunu ,což se mi moc líbilo . Kromě místních zvyků autor popisuje i historii a hlavně přírodu, což je v kombinaci s fotkami dost povedené . Zajímavá kniha !!!
Přiznám se, že po prvních stránkách jsem byla skeptická, ale zjistila jsem, že mi je styl vyprávění blízký, nenásilný. Kombinace vyprávění zážitků a místopisu je skvělá.
Čtenářská výzva 2019:
Co říci... Tahle kniha mi ležela v knihovně dobrých patnáct let, kdy jsem si ji jednou přečetl, podíval se na zajímavé fotky a hýřil při tom superlativy na jeden parádní cestopis.
Ale dneska už ne, naopak se plně ztotožňuji s komenářem DK197 - popsáno tak, jak by to asi popsal každý při návštěvě cizí země při psaní mailu domů. Jenže to z člověka ještě nedělá spisovatele a z jeho dopisů a mailů knížku hodnou vydání. Co z toho, že spisovatel popisuje jak ochutnal při jednom výletě korejskou/japonskou/čínskou kuchyni, když čtenář nemůže ochutnat? Navíc je kniha (dle mého názoru) zbytečně zeměpisně popisná v tom smyslu, že všechny potřebné informace (rozloha města, populace, etnicita atd.) si člověk může najít na netu, bude-li je potřebovat.
Navíc po nedávném přečtení a porovnání se Ziburovým dílem 40 dní pěšky do Jeruzaléma musím chtě - nechtě srazit jednu hvězdu za Márův styl psaní "V pondělí ráno škola, pak se jdu projet. Povídám si s Korejkou o počasí."
Prostě mi to moc nesedlo. Což je velká škoda, protože Nový Zéland je jedna ze zemí, kam se chci během života podívat a strávit tam víc, než jen pouhý měsíc.
Cestopis - co k tomu dodat. Mám ráda vyprávění o cizích zemích, ale spíš než nekonečný výpis kopců, jezer a řek (jejichž názvy si nepamatuji už teď) mě zajímá kultura, jídlo, sociální zvyky a běžný život... A taky detailnější popisy, abych si to, o čem čtu, mohla představit? K čemu mi je, když očima hltám popis toho, co jim zrovna vypráví průvodce, když se necítím, jako bych tam seděla také... Nečtu o tvrdém dřevu pod zadkem, silném větru šlehající mě po tvářích... Takových informací je poskrovnu. Jinak je to lákavý výpis toho, kde byl a kam se toužíte vydat taktéž, ale nemáte pocit, že jste to prožili s ním. Povětšinou bohužel ne.
Z toho vychází i forma. Něco mezi cestopisem, deníčkem a zajímavým, ale zrychleně nahuštěným dopisem rodičům. Jsem mírně zklamaná, čekala jsem větší prožitek, ale uvědomuji si, že cestopis se dá napsat i nudněji. Navíc leckteré pasáže byly fajn i pro mě, styl jazyka příjemný a fotografie nádherné! 70 %
Moc hezky a příjemnou formou napsaný cestopis. Nový Zéland je pro nás středoevropany země vzdálená a možná trochu i tajemná. Ale žijí tam lidé stejní jako my,mají stejné starosti i stejné radosti,žijí vlastně stejný život jako my, pro nás slovo Nový Zéland voní exotikou vlastně stejně, jako pro lidi z Aucklandu voní slovo Česka republika.
Tohle je myslím první kniha,co pan Jiří Mára začal publikovat svoje cestování a já se musím přiznat,že ji čtu mezi posledními,které jsem si od něho už přečetla.Jak jinak než že můžu zase napsat,že je to skvěle napsaný cestopis o jeho studování angličtinu na Novém Zélandu,o jeho turistických návštěvách v této zemi a je velice v ní cítit,jak ho tato země učarovala. Výborný cestopis:)A teď hurá na jeho pokračování - Návrat k protinožcům
Nejsem fandou cestopisů, ale tato kniha byla opravdu dobrá, dynamická, žádná nuda.
Tento pán měl obrovské štěstí, že měl možnost podívat se na Nový Zéland.
Má první kniha o této zemi, takže nemám možnost posuzování. Hned na začátku mě chytla - bydlet v Aucklandu, studovat na jazykové škole - to chci taky.. naprosto vrrním blahem :)) Čtenář si dokáže udělat celkem přesný obrázek a mohlo by mu to pomoct v rozhodování, zda si opravdu chce udělat daleký výlet k protinožcům :-) Kniha určitě stojí za to, si ji přečíst.. ale nadruhou stranu, nespoléhala bych pouze jen na ni ;)
Autorovy další knížky
| 2005 |  Nový Zéland - země protinožců |
| 2009 | Japonskem s otevřenou pusou |
| 2007 | Nový Zéland: Návrat k protinožcům |
| 2010 | Ve stopách Vikingů |
| 2008 | Na vozíku na rovníku |
Moc povedená kniha, doplněna zajímavými údaji, zážitky, informacemi a krásnými fotkami co podtrhují tu atmosféru. Svými zážitky s místními obyvateli i s ostatními studenty, přibližuje pro mě neznámé prostředí a atmosféru Nového Zélandu.