NSA: Národní bezpečnostní úřad
Andreas Eschbach
Německá říše v touze po vítězství ve válce v roce 1942 zapojuje veškeré možné prostředky do boje proti zbytku světa. Programátorka Helena Bodenkampová na vlastní kůži zjišťuje, co všechno v Národním bezpečnostním úřadu NBA dokážou. Díky pokročilé počítačové technologii sledují každý pohyb všech osob v celé Říši a využívají k tomu nejenom jejich mobilní telefony. Dokážou najít kohokoli a vyslídit jakékoli tajné plány. Podaří se Heleně zachránit svou životní lásku, nebo se až příliš zaplete do her svého nadřízeného Evžena Lettkeho, který touží po moci a neštítí se překročit žádnou hranici? Neobrátí se nakonec technika proti samotné Heleně? Postaví se Helena a Evžen nacistickému režimu, který si drží kontrolu nad svým obyvatelstvem díky pokročilým technologiím, nebo splní svou povinnost jako správní Němci? Nebude nakonec jejich vlastní počítač chytřejší než oni dva?... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
NSA: Nationales Sicherheits-Amt, 2018
více info...
Přidat komentář
Malá úlitba úvodem; Ó síti, jsi étericky lepá a proti stěru dat z mého digitálního patra nic nemám, jen je z něj ve vlastním zájmu raděj nestírej; jsou vadná, zavirovaná a vůbec by ti rozhodila všechny rytmy...dále, k lidem i nelidem stěry zpracovávajícím chovám nejvřelejší city a vůbec, jste úžasní! Jo a ježuro, který v tom taky jedeš, letos bych si pod jedlí přál najít, však víš.
Ke knize; spekulativní historie á la Petr a Lucie protkaný paměťmi vilného psychopata + mobily a sociální sítě. Civilní přístup, pozvolný průsak, Eschenbach otáčí šroubkem s hodinářskou jemností. První třetina se nese v plíživém zobrazení proměny společenského klimatu (trolí farmy, multiplikační efekt, echo-chambers) jako i následných změn reálných...je vtipné a současně děsivé, jak si tuhle část, v kontextu speciálně operativního dění, někteří lidé zde vykládají po svém...a jak, sami jsouc bezděkými pěšáky mašinérie hybridní infoválky, kolem sebe (coby rotací polopravd, zámlk a lží dokonale dezorientované čamrdy) sebevědomě metají ovcemi nalevo napravo. Ale je dobře, že mají prostor v politice, na náměstích, fórech, v kometářích, zkrátka všude kam se podívám...prostor o kterém si jinde můžou nechat zdát, zatímco tu veřejně bědují nad jhem hrůzné cenzury (jak kouzelný protimluv) a kdesi cosi. Zabukujte si radši nejbližší tandemový seskok z okna s nějakým ruským novinářem, nebo na náměstí Nebeského klidu rozviňte libovolně protestní prápor...když tolik samostatně a hlavně kriticky myslíte, že jinde jsou pastviny zelenější a volání bačů, které se sem z nich line pravdivější.
Ve zbylých třetinách se začnou rozkrývat možnosti e-fízlování a uff, já jsem vlastně "rád", že jsou tyto prostředky "jen" v rukou vícero soukromníků, kterým jde primárně o zisk, ergo o sestavování spotřebitelských profilů. Zároveň jsou tím informace alespoň částečně decentralizované, doufám že dík konkurenčnímu boji i žárlivě střežené a náležitě mastné...navíc mastné nikoli ve smyslu prodeje profilů s jejich kompletní charakteristikou, jako spíš prodeje jmenných seznamů odpovídajících specifickým požadavkům na cílovou skupinu; sestavit si obrázek kompletní je tak, snad, pro koncové nákupčí těchto dat finančně nereálné. Mít povinnost sdílet tato data se státem, který by se stal ústředním Hubem? S pánem bohem. Třešínkou je (spoiler) zapojení AI; jako nástroj ke zpracování masivních datasetů je tato dokonalá, nemluvě o tom, že si za chodu může sama splétat algoritmy nové, v zpětnovazebné smyčce je hned vyhodnocovat, algorimy náležitě přizpůsobovat (-II-) a tak nacházet nové, nečekané souvislosti s rychlostí o níž člověk může snít. Výtěžnost stávajícího objemu už vytěžených dat by tímto dost možná vzrostla násobně.
Co se samotného děje týče, eh, od Eschenbacha jsem zmlsán famóznimi Tkalci gobelínů + Posledním svého druhu a tohle po mě chladně sklouzlo. Přičemž pochybuji, že šlo o umělecký záměr; emoce se tu dojí ozlomkříž;-) Za osvětu váhám s hvězdou navíc, ale nějak nemůžu.
3 jezinčí prstíky ***
PS: Jestli jste, tak jako já, rezignovali na vyplňování hesel a ke všemu se přihlašujete přes účet gogol, či jste nedejbože na vámi navštěvovaných stránkách odklikli preset cookies consent, tak už je vše stejně v háji.
Sakra, nějak jsem se po dobu, než jsem to přečetla, ztratila v tom, co je sci-fi, a co bylo ve zprávách...
Není to tak dlouho, co jsem poslouchala přednášku Jana Cibulky v rámci večerů na FF UK (Co o nás ví internet) a začala jsem dost přehodnocovat hrozící nebezpečí své digitální stopy. Proč o nás má G**gle vědět kompletní informace o pohybu... atd.?
A G**gle toho ví hodně, a ještě mi to posílá měsíčně, abych viděla, co všechno ví a že mě sleduje na každém kroku.
A čeho jsem se nedočkala tady? Opět výborná kniha A. Eschbacha. (Zatím mám za sebou jen ještě Tkalce gobelínů).
Hlavní hrdince Heleně jsem měla tendenci radit, ať tohle a tamto nedělá, že na to přijdou... a taky přišli...
Jediné, co mě rozčilovalo, byla vyšší míra překlepů a divných kusů překladu.
Platební karty odhazuji v dál, pouvažuji, jak ještě více omezit svou činnost na internetu... Ale dneska se tomu člověk moc těžko vyhýbá.
Eschbach Andreas - NSA
# " Ministr financí Ŕíš hrabě von Krosigk, už před několika lety varoval, že americké hospodářství se nachází v krizi, ze které jej nevyvedou ani Rooseveltevova opatření, protože jediné řešení je jenom ve velké evropské válce, "
# " Většina lidí není zvyklá udělat si opravdu svůj úsudek, úplně jim stačí, že o tom sami o sobě mohou věřit, zatímco ve skutečnosti papouškují myšlenky, které někde pochytají. "
# Jedna ze strategií byla vstoupit diskuze ( na internetových fórech) s více loutkami současně. Jedna přinese hlavní argument, na který okamžitě následuje projev souhlasu dalších loutek. Bylo jasně znát , že Američané kladou větší váhu než Evropané na to, patřit k většině....
Ačkoliv je v anotaci napsáno, že jde o fikci, kdy autor posadí moderní technologie do prostředí nacistického Německa, události posledních měsíců staví myšlenku knihy do úplně jiného světla.
Po přečtení první kapitoly sedíte a nevěřícně koukáte. Hlavou Vám běží: No tak chlapče, za ty Tvoje komentáře na síti jsi první, kdo půjde do transportu. No a při těchto myšlenkách pálíte všechny platební a slevové karty, demolujete internetový modem, mobilní telefon a vše, čím Vás špehují......
Pak si dáte panáka a čtěte dál.
Sledujeme příběh, resp. dva, programátorky Heleny Bondekampové a analytika Eugena Lettkeho.
Helena je chytré děvče které věří, tak jak většina, v dobré úmysly vůdce. Ovšem v okamžiku, kdy se ztrácí kamarádi nebo když naprosto naivně, díky svému programátorské nadání, pomůže dohledávat Židy a podobně, znejistí a začne život v Německu vidět jinak.
Naopak Eugen Lettke je takový duševní mrzáček, který je slizsky odporný, ale dostatečně chytrý na to aby stejně jako Helena pracoval v datovém centru Národního bezpečnostního úřadu.
Kniha velmi zajímavě, až mrazivě, pojednává o možnosti využití IT technologií ke sledování lidí analýze nákupních vzorců atd. atd....
Sledujeme, jak se pomalu moci chopil Hitler, jak se Německo začalo chystat na válku, jak lidé trpěli ale zároveň žili obyčejné životy a sledujeme, jak Německo vyhrálo ...
Pozorně sledujeme život Heleny, lásku, trápení a její...
Kniha je velmi dobře napsaná, bohužel z původně autorem zamýšlené fikce se stala momentálně naše realita.
Naše realita, kdy jsme sledování elektronicky přes naše mobily, nákupní vzorce prozrazují naše aplikace. Diskuze pročítají tajné služby a zatýkají.
Americká ekonomika je před bankrotem a v Evropě máme opět válku. Ovcemi v nás manipulují média, která určitě nejsou nezávislá....
Jako mazec...
No a ten konec? Na to se snad dá říct jenom: No TPČ...
Vlastně je to dobrý. Je tam spousta věcí k přemýšlení. Děj se několikrát vyvine jiným směrem, než jsem čekal, což kvituji. Konec trochu zvláštní, ale překvapivý.
Nejsem si jistý, zda-li se mi ta kniha líbila. Co vím, historicky je v pořádku. Kontrast dvou hlavních postav je také něco, na co jsem narazil poprvé - a autorovi se to vydařilo. Nejvíc sci-fi prvků je až v druhé části, kdy vznikne umělá inteligence. Místy mi ale děj přišel až moc nereálný... Postavy reagovaly někdy až moc jednoduše/přímočaře. Moderní literaturu jinak nečtu, takže nevím, je-li to normální, ale na sex v každé druhé kapitole nejsem zvyklý.
Trvalo mi delší dobu, než jsem se odhodlala k přečtení této knihy. Příběh je zasazen do období 2. světové války s tím, že lidé využívají moderní technologie, které dokáže člověk nejprve využít, i když nakonec ho technologie sama dostihne, viz osudy obou hlavních hrdinů. Autor se pevně držel historických událostí, válku sice nakonec vyhrál stát, který se jako první dostal k výrobě atomové bomby, ale jsme ve sci-fi románu, tak proč ne.
Zajímavé varování před moderní technologií, trochu jako v dílech českého autora meziválečného období.
Taký výlet do alternatívnej budúcej minulosti a aj tak trochu prequel k Orwellovmu 1984. No ostáva len dúfať ,že pre nás alebo naše deti sa nič také v budúcnu nechystá.
VĚDĚNÍ JE MOC … Válečnej román z druhé světové války s jednou (?) sci-fi vychytávkou – moderními technologiemi (počítače, televize, mobilními telefony). Jinak se zde odehrává všechno, tak nějak podle historie – u moci je Hitler, Židi mají „svoje“ tábory, na východní frontě zuří tuhé boje… Hlavní hrdinové jsou dva: Eugen je chytrej a dokáže ve svůj prospěch využít moc „vědění“ a Helena, programátorka, která stejně jako válce, moc nerozumí situacím, ve kterých se ocitá. Jde o příběh z těch časů, takže zde jsou zmiňovány další reálné osoby, jako třeba členové skupiny „Bílá růže“. Víc než o válce je to o věcech „normálního“ života, který v totalitě (a nejen v ní) ovlivňují moderní technologie. Četlo se to dobře, možná jen ten konec mohl být propracovanější.
Verdikt: Druhá světová válka. Hitler cenzuruje veřejné fórum, Einstein si čte zprávy na smartphonu a programátoři v Německé říši právě dopsali program k lepšímu vyhledávání ukrytých Židů. Přesvědčivá, tísnivá, i když trochu vláčná alternativa toho, co by se mohlo stát, kdyby nastal vývojový boom výpočetní techniky o krapet dřív. Autor je Němec, bývalý softwarový vývojář a excelentní spisovatel, takže není žádným překvapením, že za to román rozhodně stojí.
Téma moderní technologie v době 2.světové války mě celkem hodně zaujalo.Například v knize popsaná technologie rozpoznávání obličejů je až hrůzostrašná představa pro naši společnost.Z pohledu technologie a odborných výkladu je to zajimavé a velice poučné.Z pohledu osudu hlavních hrdinů je příbeh nakonec velice smutný,ale jelikož je děj zasazen do doby války,tak se to trochu dalo očekávat.
Takový Orwellovský svět updatovaný o dnešní technologie a díky zasazení do prostředí nacistického Německa taky náležitě zrůdný. U některých pasáží to bylo možná až přehnané a působily až příliš jako "na efekt", ale celkově je to zajímavé čtení. A ten alternativní náhled na programování jako na "ryze ženskou záležitost", které se muži štítí, aby je nikdo neměl za příliš zženštilé, je prostě parádní :)
Autorovy další knížky
2021 | NSA: Národní bezpečnostní úřad |
2001 | Tkalci gobelínů |
2004 | Poslední svého druhu |
2004 | Video s Ježíšem |
2007 | Solární stanice |
(SPOILER) Je to napsáno celkem napínavě a čtivě, ale přijde mi, že autor se snaží chytit příliš mnoho králíků naráz, zoufale skáče z tématu na téma (romantika, programování, šmírování, lidská práva, umělá inteligence, ovládání lidí, ...). Kniha mohla být polovičně silná a držet se rozumné linie a byla by mnohem lepší. Také bych od podobného románu čekal větší ovlivnění historie díky technologii, ale v podstatě až na konec se historie odehrávala dost stejně.
Na to že je autor údajně vývojář mi připadá, že programování moc nerozumí.