Růže na úvěr
Elsa Triolet (p)
Nylonový věk série
1. díl
Příběh ženy z ubohých poměrů francouzského venkova, která touží po přepychu, využívá do krajnosti úvěru umožňujícího jí snadný ale prázdný život v pařížské společnosti. Hrdinkou příběhu je mladá dívka, která se z prostředí hrozné fyzické i morální bídy dostává do Paříže, kde se pohybuje v prostředí snobismu a úvěrem lehce dosažitelného přepychu. Podlehne tomuto svodu a v honbě za získáním lesklého pozlátka přepychu ztrácí nakonec rovnováhu i lásku svého muže a tragicky končí v místech, kde prožila své mládí. Tato kniha je první z volné trilogie: Nylonový věk - následují části: Lunapark, Duše.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1962 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Roses a´crédit, 1959
více info...
Přidat komentář
Mám tuto knihu moc ráda, protože ji mám spojenou se vzpomínkou na maminku. Ale i jako kniha je krásná, i když je to vlastně smutný příběh. Myslím, že by měla být povinnou četbou na ZŠ, aby se děti naučily finanční gramotnosti a základům hospodaření.
Možná povinná kniha pro věčně zadlužené, s touhou po nejdřív užitku a až pak práci. Ale na to to není lehce napsaná kniha. Zejména první polovina je dost rozvláčná. Ale od svatby to jede, to jsem se nemohla odtrhnout. A ten závěr, uf. Není to lehké čtení, ale je to čtenářský zážitek.
Úskalí moderního života, požitkářství, maloměšťáctví, nebezpečí konzumního hromadění zbytečností a vedle toho sny mladé dívky po všem čistém, neposkvrněném, novém a voňavém. Osudová tragédie ztráty zdraví, lásky i iluzí v podání francouzské prozaičky Elsy Trioletové je neortodoxním čtením, které se lehounce vymyká běžným standardům. Už jen její hlavní postavy, nádherná Martina Peignerová nebo šlechtitel růží Daniel Donell, vzbuzují pozornost, neboť rozhodně nejsou těmi nejtradičnějšími hrdiny, na které byste si vsadili. Což teprve jejich vzájemný milostný vztah, ústící až v podivné manželství. Koho z nich litovat a koho zavrhnout? Komu věnovat sympatie a kdo si je nezaslouží? Trioletová nabízí podmanivou sondu do mezilidských vztahů francouzské poválečné generace, která se učila objevovat hodnoty a bránila se lákání až příliš snadného žití na úvěr. O lásku a štěstí lze totiž velmi rychle přijít, pokud se o ně člověk nestará jako o ty nejkřehčí růže.
Skvělá kniha, kterou bych dnes dávala jako povinnou četbu, hlavně mladí lidé by si i díky ní mohli uvědomit, že úvěr na blbosti není cesta ke štěstí. Vřele doporučuji.
Kniha o tom, jak si chudé děvče chce plnit sny. Snaží se hodně, ale konec není takový, jak by si přála. Doporučuji pro ženy
Příběh z přelomu šedesátých let minulého století ..., navíc odehrávající se ve Francii, by se dal dost dobře napasovat i na dnešní dobu... . Snaha se vymanit ze skromných poměrů, krátkozraká honba za materiálním pozlátkem a touha po lepším životě, která ne vždy,skončí dobře.
Tak tahle kniha mě překvapila, že jsem si na chvili pomyslela, že autorka žila v Československu. Uplně mi to připadalo pohádkukterý nám vypravovala moje mamka a její vrstevnice. Bydleli na vesnici, sice v lepších podmínkách než hlavní hrdinka této knihy( neměli koupelnu, záchod, když holky chtěli žít upraveněji tak museli uklidit, ovšem nepotulovali se jim krysy na to si nepotrpěli jejich rodiče). Rodiče se starali o hospodářství. Takže toužili žít ve městě., částečně se jim to podařilo, měli spokojený život, někomu ne. Ake řekla bych , když s nimi dnes mluvim, tak se jim nepodařilo z toho nezbláznit, naštěstí tenkrát nebyli půjčky jako dnes, čímž se člověk dostava k dnešku jak jsou lidi finančně negramotný tak byla i hlavní hrdinka. Nakonec když nevěděla kudy kam tak skončila tak špatně . Jejímu manželovi se podařilo vyšlechtit růži takový symbol jako byla ona- neštastná křehká,ale zároven i silná. Smutný to konec hlavní hrdinky, která chtěla žít nějak jinak Ne nadarmo se neříká- Cesta s dobrými úmysly je dlažděna do pekel
Skvělé čtení. Výborný příběh s kniha se opravdu dobře čte. Když jsem ji poprvé četla před lety a pasáž jak hlavní hrdinku okousaly krysy, jsem četla několikrát. Byla jsem z toho "vedle".
Líbivé čtení, které asi uvítá spíše ženské pohlaví. Avšak nejedná se o červenou knihovnu! Leckterý muž by zde mohl pochopit proč si některé ženy potrpí na luxusní interiérové zařízení v domácnosti.
Neočekávaný konec mi nahnal vteřinový třes rukou.
Autorovy další knížky
| 1962 |  Růže na úvěr |
| 1968 |  Bílý kůň |
| 1947 | Nikdo mě nemá rád |
| 1964 | Schválnosti života |
| 1965 | Dostaveníčko cizinců |
(SPOILER) Zvláštní kniha, Martina nebyla zlá, ale mela rada hezké věci, byla jimi přímo posedlá, asi si tím něco nahrazovala. Ten konec mi připomněl Sto roků samoty, brrr...