Růže na úvěr přehled
Elsa Triolet (p)
Nylonový věk série
1. díl
Příběh ženy z ubohých poměrů francouzského venkova, která touží po přepychu, využívá do krajnosti úvěru umožňujícího jí snadný ale prázdný život v pařížské společnosti. Hrdinkou příběhu je mladá dívka, která se z prostředí hrozné fyzické i morální bídy dostává do Paříže, kde se pohybuje v prostředí snobismu a úvěrem lehce dosažitelného přepychu. Podlehne tomuto svodu a v honbě za získáním lesklého pozlátka přepychu ztrácí nakonec rovnováhu i lásku svého muže a tragicky končí v místech, kde prožila své mládí. Tato kniha je první z volné trilogie: Nylonový věk - následují části: Lunapark, Duše.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1962 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Roses a´crédit, 1959
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Růže na úvěr. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Mám tuto knihu moc ráda, protože ji mám spojenou se vzpomínkou na maminku. Ale i jako kniha je krásná, i když je to vlastně smutný příběh. Myslím, že by měla být povinnou četbou na ZŠ, aby se děti naučily finanční gramotnosti a základům hospodaření.
Možná povinná kniha pro věčně zadlužené, s touhou po nejdřív užitku a až pak práci. Ale na to to není lehce napsaná kniha. Zejména první polovina je dost rozvláčná. Ale od svatby to jede, to jsem se nemohla odtrhnout. A ten závěr, uf. Není to lehké čtení, ale je to čtenářský zážitek.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Růže na úvěr v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 57x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 64x |
v Chystám se číst | 18x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
1962 | Růže na úvěr |
1968 | Bílý kůň |
1947 | Nikdo mě nemá rád |
1964 | Schválnosti života |
1965 | Dostaveníčko cizinců |
(SPOILER) Zvláštní kniha, Martina nebyla zlá, ale mela rada hezké věci, byla jimi přímo posedlá, asi si tím něco nahrazovala. Ten konec mi připomněl Sto roků samoty, brrr...