O kočkách
Charles Bukowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/359978/bmid_o-kockach-kZ1-359978.jpg
4
113
113
Pro Charlese Bukowského byla kočka „krásný ďábel“, nezdolný bojovník a lovec, nevypočitatelná myslící bytost, vzbuzující respekt a obdiv. Svazek O kočkách shromažďuje autorovy texty, v nichž kočky hrají hlavní roli. Jeho kočky jsou divoké a panovačné, Bukowski je zachycuje, jak pronásledují svou kořist, válí se a procházejí po popsaných stránkách, probouzejí ho tím, že mu zaboří tlapky do obličeje. Jsou to však i tvorové přítulní a láskyplní, kteří autora inspirují a probouzejí v něm potřebu něžné a neustálé péče.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Poezie
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
On Cats, 2015
více info...
Přidat komentář
Mám ráda autorův styl, strávila jsem s knihou večer v křesle a byl to dobrý večer.
Miluju kočky a miluju Bukowského. A i přesto, že se v hodně jeho drsných myšlenkách zhlédnu. Tato knížka mě nějak nechytla. Autentické fotografie mě na tom bavily nejvíce. Je krásné vidět, že člověk, který na tomto světě miloval opravdu málo věcí, si vybral milovat kočky.
Jedna z mojich obľúbených. Od Bukowského mám radšej básne ako prózu, a toto ma proste okúzlilo. Má to aj muchy, je to často repetitívne a ani nemám mačky rád, ale je to skrátka strašne pekná a dojemná knižka.
"Kočky jsou zachránkyně lidskejch životů. Čím víc koček máš, tím dýl žiješ. Když máš sto koček, budeš žít desetkrát dýl, než kdybys jich měl deset. Jednou se na to přijde a pak budou mít lidi doma tisíce koček a budou žít věčně. Je to vážně legrační."
Naprosto dokonalá knížka. Mám doma jenom dvě kočky... chtělo by to napravit, abych žila aspoň čtyřikrát dýl... :-)
A zase trošku jiný Bukowski! Líbí se mi objevovat jeho tvorbu a začínám preferovat jeho poezii. Jeho volný verš je zajímavý, dokonce si myslím, že i překlad se povedl! Líbí se mi, jak mísí rádoby vysoký styl s nízkým, jak do poezie promítá své vidění světa, starosti a radosti.
Jen se mi zdá, že ve sbírce bylo příliš mnoho...koček!
jedna z nejlepších věcí na kočkách je
že když je vám mizerně, ale fakt mizerně -
stačí se podívat na kočku, jak umí
být v pohodě.
je to lekce z vytrvalosti navzdory
nepřízni osudu a
když se můžeš koukat na 5 koček, je to 5krát
lepší.
Kdyby se vydání této knihy dožil sám Hank, pravděpodobně by se jí z upřímnosti celého srdce vysmál. Všem blbečkům, kteří jdou a vypláznou dvě kila za knihu, kterou máte za hodinu a půl přečtenou, která je do očí bijící produkt k výdělku na slavném jménu.
Jenže já jsem velký milovník koček a tak jsem si toto ždímadlo peněz užil, rozplýval se u fotek, souhlasně přikyvoval u trefných poznatků a utracených peněz v žádném případě nelituji. Když mi pak má vlastní kočka začala okusovat růžek knihy, dostál čtenářský zážitek nových rozměrů.
Jsem veselý blbeček, těší mě.
"Šel jsem k baráku. Okolo se válely kočky, úplně groggy. V příštím životě chci být kočka. Spát dvacet hodin denně a čekat, až mě někdo nakrmí. Válet si šunky a lízat si prdel. Lidi jsou děsně uzoufaní, přednasraní a úzkoprsí."
Nemám rád mačky, takže som nevedel dostatočne oceniť autorov cit k týmto stvoreniam. Napriek tomu knižka ponúkne materiál na zamyslenie a možno predsalen na tých mačkách niečo bude. Stále ich ale nemám rád.
Monotématické tlachání...
Nelze upřít Bukowskimu lásku ke kočkám, ale vnímat jeho svět dokáže asi zase jen milovník koček.
Jelikož nepatřím k podobným nadšencům, kniha mě příliš neuspokojila. Málo cynismu, málo tříštivého humoru a opravdu příliš jednotvárný text.
Mám dojem, že podobnou sbírku fejetonů, glos a tzv. básní by jen tak někdo někomu nevydal.
Bohužel, celebrity mají jisté postavení a výsady, které jsou obyčejným lidem zapovězeny.
Nic ve zlém, pane Charlesi, ale pokud narazím na další díl o vašich kočkách, zdaleka se mu vyhnu a budu se těšit na jiné knihy, které váš geniální mozek dokázal zplodit...
Trochu zvláštně pojatý Buk, z počátku jsem si nemohla zvyknout, ale po pár stránkách mi tahle miniknížečka doplněná fotkami přirostla k duši.
Nejsem žádný kočkomil, ale tady je v každém verši, v každé větě kus životní pravdy.
"dnes večer jsem doma sám, jen s 6 kočkami a ty mi bez námahy ukazují všechno, co je potřeba vědět."
... a pak zjistím, že se kniha hodí i do výzvy.
Taková fajn oddechovka, přečtená za dvě cesty do práce. Spousta archivních fotek koček, kratší texty, ve kterých se ale Bukowski sem tam opakuje. Ale vzhledem k tomu, že jde o kočky a ve finále je kniha moc milá jako celek (a je z ní poznat, že i sám Bukowski ke kočkám hodně přilnul), mu to asi odpustím. Kniha pro nás - milovníky koček - jako stvořená.
Kniha na jeden večer. A jelikož mám doma dvě čičiny, naprosto chápu všechny Bukowskeho myšlenky. Sama mám stejné, když je pozoruji. A v příštím životě bych chtěla být určitě také kočkou ;-)
Rozumný společník :-)
když si prdnu
mojí kočce je to
u prdele
Nemám rád,když je láska na povel,když se hledá, musí k tobě přijít sama,jak hladová kočka ke dveřím.
Prostě Bukowski. Já ho prostě žeru :-) A po téhle knížce ještě víc. Jde poznat, že má kočky rád. V knize se objevují i fotky jeho koček spolu s ním, o to je knížka zajímavější.
Můj oblíbený obhroublý romantik Charles Bukowski miluje kočky - a už jenom tím si u mě získal další sympatie. Protože milovat kočky umí jenom chlap, který netouží ovládat druhé a který jim dává prostor, prostě dostatečně sebevědomý a zároveň citlivý muž. Ale zpět ke knize. Jde o vyčerpávající soubor textů o kočkách, počínaje poezií, přes krátké úryvky, drobné noticky až po minipovídky. Všechny sjednocuje obdiv a upřímná láska k těmto krásným tvorům. Já byla dojatá.
"Mít doma hromadu koček je fajn. Když je ti bídně, tak se prostě koukneš na kočky a hned je ti líp, protože kočky ví, že všecko je tak, jak to je. Není proč se vzrušovat. Kočky prostě ví. Jsou to zachránkyně lidskejch životů. Čím víc koček máš, tím dýl žiješ. Když máš sto koček, budeš žít desetkrát dýl, než kdybys jich měl deset. Jednou se na to přijde a pak budou mít lidi doma tisíce koček a budou žít věčně. Je to vážně legrační.
---
Šel jsem k baráku. Okolo se válely kočky, úplně groggy. V příštím životě chci být kočka. Spát dvacet hodin denně a čekat, až mě někdo nakrmí. Válet si šunky a lízat si prdel. Lidi jsou děsně uzoufaní, přednasraní a úzkoprsí."
Nie som milovník mačiek, mám radšej psy. Asi preto nikdy úplne nepochopím fascináciu mačkárov týmito zvieratami.
Niektoré veci boli fajn, pri iných som neveriacky zdvihol obočie. Keď som si však uvedomil, že jedna z príčin Bukovych sympatií k mačkám je zjavne aj to, že sa rovnako ako on často samy pretĺkajú životom a dostávajú jednu ranu za druhou, nasadilo mi to chrobáka do hlavy.
Buk mal ale už aj lepšie knihy a takýchto "o" zbierok by sa dalo z jeho tvorby poskladať veľa. Len či je to potom o kvalite tvorby alebo o snahe vydojiť prachy zo známeho mena.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šunkový nářez |
| 2013 |  Všechny řitě světa i ta má |
| 1996 | Poštovní úřad |
| 2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
| 2005 | Zápisky starého prasáka |
Na začátku mě to fakt bavilo, ale s postupem čtení je sbírka pořád na jedno brdo. Možná by se mi to líbilo spíš v originále.
Neurazí, nenadchne - rozhodně jsem četla lepší texty od Bukowského. Ale aspoň se hodí do čtenářské výzvy :-)