O lásce a přátelství
André Maurois
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/258449/bmid_o-lasce-a-pratelstvi-p6v-258449.jpg
4
5
5
Soubor úvah od slavného britského romanopisce a životopisce André Mauroise přináší zamyšlení o lásce partnerské, přátelské, rodičovské i náboženské. Zamyšlení jsou protkaná autorovou hlubokou moudrostí, vzdělaností a úctou k člověku.
Literatura světová Filozofie
Vydáno: 1947 , Julius AlbertOriginální název:
Sentiments et coutumes, 1934
více info...
Přidat komentář
Překrásná knížka, kterou mi věnoval můj otec, když jsem byla v maturitním ročníku. Četla jsem ji na jaře ve Františkánské zahradě, proto ji mám dosud spojenou s impresí světla, tepla, smíru a svobody.
MYŠLENKY, KTERÉ MĚ ZAUJALY:
* „V Německu se římský fašismus stal fašismem pohanským a romantickým.“
* „Před několika dny jsem uprostřed Tuillerií, kde děti, vodotrysky a světlo šířily zázračné veselí, potkal nešťastného člověka. …“
- vývoj přinese ustálenou syntézu mezi absolutismem a liberalismem
- lidstvo se žene z extrému do extrému, kyvadlo doby se vždy nakloní až příliš hluboko do opaku předchozí éry (feudalismus byl ve své době nejlepším společenským zřízením, ale časem se přežil)
- zákon musí následovat vývoj společnosti (nebo ho ideálně předvídat), ne se stavět proti němu
- malí soukromí podnikatelé mají organické, citlivé, reaktivní vnímání trhu, kdežto velké podniky jsou oproštěny od osobních vztahů se spotřebitelem a není pro ně nutné uchovat si čest – to působí ekonomické problémy v USA a potenciálně i v Evropě
- doklady duševních a společenských jevů má filosof hledat u velikých beletristů
- ženy by do politiky vnesly prostotu a životní realismus v kontrastu k mužské abstraktnosti
- rodina nedovolí člověku, aby se rozvinul, zato je zde sám sebou i v nenáladě
- moudrost křesťanství spočívá v tom, že se v něm člověk připoutává k neměnnému (bohu)
- v přátelství je nutná nezištnost a otevřenost
- kdo skutečně touží po přátelství a obětuje jeho hledání všechno ostatní, musí je nalézt
- štěstí dosáhneme tak, že 1) se oprostíme od úvah o minulosti, 2) budeme pracovat, 3) zvolíme prostředí, které bude stejnorodé s naším já, 4) nebudeme ztrácet ctnosti
- Maurois bude raději zklamán falešným přítelem, než by ukřivdil skutečnému
- partnerství je založeno na prchavé tělesné přitažlivosti, a když ta vyprchá, drží pohromadě jen díky smlouvě člověka se sebou samým o věrnosti – měl by do vztahu vnášet chuť budovat a obětovat
- manželství je nejlepší forma partnerského vztahu, která dosud byla vynalezena (umožňuje např. důvěru čerpanou ze stability), proto dosud přetrvalo – ale výjimkou může být muž s posláním, jehož by manželství omezovalo v uskutečnění vize
Štítky knihy
eseje filozofie láska partnerské vztahy 20. století francouzská literatura rodinné vztahy úvahy a zamyšlení člověk a společnostAutorovy další knížky
| 1998 |  Dějiny Anglie |
| 1994 | Dějiny Francie |
| 1963 | Život sira Alexandra Fleminga |
| 1939 | Dvě lásky Filipa Marcenata |
| 1979 | Životopis lorda Byrona |
Tematické rozvržení místy dost smutného příběhu knihy je stále aktuální. Autor se těmto tématům věnuje formou eseje/diskurzu - nejde tedy o knihu odbornou, ale popularizující, volně filosofující. Pracuje s poznatky odpovídajícími jeho době, okruhu jeho vzdělání a poznání. Snad nejvíce je to patrné v předposlední kapitole "Povolání a občané", jejímž předmětem jsou tragické důsleky Velké hospodářské krize a také související vývoj ústavních rámců Francie, Anglie, USA. Jde o dobu, v níž končí liberalismus typu laissez faire a také sám autor vidí v závěru této kapitoly východisko ve smíšeném ekonomickém systému s výraznější rolí státu. Autor by asi sám byl překvapen, pokud by měl možnost zjistit jak aktuálním tématem se stalo "štestí" po takřka 90 letech od napsání jeho knihy. Jistě by se divil, že v mnohém lidská společnost příliš nepokročila. Bohatství sice globálně roste, ale současně rostou i sociální nerovnosti a válečných konfliktů včetně jejich absurdních důsledků je snad ještě více. Bylo by zajímavé zadat dnes skupině studentů tematickou osnovu této knihy a sledovat, jak by se s tím vypořádali s využitím svých dnešních poznatků a zkušeností a nakolik by dokázali reflektovat příčiny dlouhodobých sociálních problémů v průběhu celého 20. století a na počátku 21. století.