O lásce a přátelství

Tato kniha je věcná, próza a epika, což znamená, že má (trošku) naučnou funkci, jasný text ve větách a má děj. Tato knížka má také hodně zastaralých slov (byla vydána v roce 1987), např. koncovky -ti: milovati, učiti, kresliti... Také jsem zde našla nespisovná slovo, např. děcko (dítě)... Knížka je rozdělena na pět kapitol: 1) Manžnelství, 2) Rodiče a děti, 3) Přátelství, 4) Povolání a občané a 5) O štěstí. Děj je vždy podroben příkladem, v němž vystupují "zastaralé osoby" nebo-li "jména" - samozřejmě podle mě (možná, že jsou to pro někoho normální jména), např. Rabelais, Panurgos, Pantagruel, Bernard Shaw, Don Juan... Tato knížka je podle mě napsána velmi krásně a poeticky. Jsou tu těžké myšlenky, které Plůtarchos (autor) bravůrně zpracoval. Má u mě velký obdiv. Já bych to nedokázala. Jako příklad náročných myšlenek mám tu pro vás text ze strany 60: ,,Rodiče musí být velmi pozorní na spravedlivé rozdělení mateřské nebo otcovské laśky mezi své děti. I když tomu tak není ve skutečnosti (jsou povahy více nebo méně příjemné), je alespoň zapotřebí udržet zdání této rovnosti. Je rovněž nutno, aby děti nevytušili spory mezi rodiči. Jen si představte kouzelný svět maličkého děcka a jeho hrůzu, kdybychom mu odhalili boj mezi dvěma jeho bohy. Dítě tím především trpí. Pak ztrácí úctu. Muž nebo žena, kteří se v životě proti všemu bouří, jsou většinou z těch, kdož v mládí zpozorovali rozpor mezi tím, co radili a co dělali jejich rodiče. Dívka, která pohrdala matkou, bude později pohrdati ženami. Otec tyran způsobí, že jeho děti a hlavně dcery is budou dlouho představovati manželství jako pochybné otroctví. ~Pravdou rodinnou radost mají jen ti rodiče, kteří vzbudili ve svém dítěti úctu k sobě a kteří si ho právě tak váží. Kteří je dovedou ukáznit, ne však více, než je nutno. Takové rodiče nezažijí ty těžké chvíle, kdy dítě chce býti ~nezávislé~, a děti, díky jim, přežijí přechod z dětství do mládí bez nejmenšího utrpení. Tito rodiče jsou šťastnější než rodiče despotičtí. ~Neboť láska, něho očištěná ode vší tyranie, může dáti člověku vzácnější štěstí než každý jiný citový zážitek.~" Tuto knížku bych i doporučila nastávající maminkám, možná by se jim to mohlo hodit, jinak spíše starším lidem, protože i mě občas dělalo potíže se na ty slova soustředit a vnímat je. Nikdy bych si tuto knížku nepřečetla, kdyby mi ji nedoporučila moje babička a jsem ráda, že to udělala, protože jsem našla zase jiný žánr a to nikdy není na škodu. ;)