O mé rodině a jiné zvířeně

21.03.2020

Za mne nejlepší kniha od Durrella

18.03.2020

Po letech znovu čtená kniha od milovaného autora a jako vždy nezklamala. Tohle jsou prostě úžasné příběhy naprosto nádherné rodiny. Popisy zvířat a jejich chování jsou fantastické. Gerald Durrell je bratrem nobelisty Lawrence Durella a při čtení si člověk až říká, že autor je spíše než biologi spisovatel, je to na jeho stylu psaní znát. Třešničkou na dortu je, že Larry z knížky je právě onen nositel Nobelovy ceny Lawrence Durell. O tom ale tahle kniha není. Je to úžasně napsané pohlazení po duši. Všem doporučuji pro chvíle splínu, stojí to za to.

31.01.2020

Četla jsem ji v dětství, pamatuji, že se mi líbila. Podívala jsem se do ní teď ve stáří a už to není ono ... zestárla jsem, čtu jiné příběhy.

31.01.2020

Skvělé oddychové čtení. Autorovo líčení korfské přírody a její zvířeny i vyprávění rodinných historek je milé pohlazení po duši. Určitě to není poslední knížka, kterou jsem si od Durrella přečetla.

20.01.2020

Tak já vám nevím... Knížku jsem opět četla na doporučení. Mělo se jednat o skvělou oddechovku, vtipnou, plnou skvělých hlášek a neuvěřitelných situací. No, ne že bych s tím vyloženě nesouhlasila... Oddechovka to určitě byla, plná neuvěřitelných situací rovněž, ale jinak bych lehce polemizovala. Osobně mi kniha nijak zvlášť vtipná nepřišla, spíš bych souhlasila s jedním s komentářů pode mnou, že autor tak maximálně tlačil na pilu, až to prostě přehnal. Neuvěřitelných situací tam také nebylo zrovna poskrovnu, ale jakmile se člověk seznámí s rodinou Durrellových, je mu jasné, že to ani nemůže být jinak. Osobně ale, jakmile jsem četla už posté slovo "synáčku" a tomu podobné, ježily se mi už všechny chlupy na těle.

Kniha si plynula velmi volně a co musím autorovi přiznat k dobru, je jazyk, kterým knihu psal. Je velmi květnatý a plný okřídlených jemných metafor. Na druhé straně, kniha pro mě postrádala jakoukoliv gradaci. Chápu, není to novodobý thriller, kde si člověk nestačí ani vydechnout po jedné smrtonosné akci a už je tu druhá, ale zjistila jsem, že když prostě přeskočíte odstavec, dva, kapitolu, nepřijdete vlastně vůbec o nic. (No, možná zrovna nebudete vědět, jak si malý Gerald obstaral nové zvíře, ale asi jsem schopna s tím v budoucnu žít :)). Co se týče postav, ano, ty jsou skutečně neuvěřitelně neuvěřitelné. Jestli tohle je reálný popis autorovy rodiny, tak nevím, jestli mu mám gratulovat nebo ho litovat :). Ale tak známe to, rodinu si nevybíráme. Některé situace v knize jsou kouzelně absurdní vzhledem k dnešní době. Za všechny bych vybrala úplný závěr, aneb velké stěhování. Představa, že si dneska z Řecka budete chtít odvézt takový zvířecí arzenál, pravděpodobně už nikdy nespatříte denní světlo jinak, než přes mříže vězení pro pašeráky :). Ale to už fakt hodně rýpu ;-). Za mě příjemné 3 hvězdičky, další díly už ale číst nehodlám.

ČV 2020 – Kniha, jejíž hlavní postava má vaše vysněné povolání. Neříkám, že v případě mladého Geralda se dá mluvit zrovna o povolání, ale uznejte sami, trávit svůj veškerý čas ve slunném Řecku v oslňující záři mořské modře a ve společnosti zvěře těch nejrozličnějších druhů, co víc by si zvířomil jako já mohl přát ;-).

19.12.2019

Život je v Durellově podání azurem obklopená skalka uzlovitých olivovníků, černých cypřišů, trsů barevných domečků, kamení, uliček, racků, sluncem rozpukaných lidiček, vrzání cikád, chodníčků a tajemných zákoutí, až by nejeden ukrajinec pod do běla načechraným mráčkem z ventilu unikající páry málem zapomněl, jak mu na radiátoru příšerně smrdí rozedrané ponožky...
...inu, laskavý humor není můj květináč rozmarýnu. Jenomže rodinka z téhle knížečky byla tak rozkošně hrozná, že jsem prostě dál číst musel a proti všem předsevzetím nakonec i seznal, že se usmívám.

Príma letní náladovka; 4 ze soli, půdy, vánku a slunce se radující ****...á co, za laskavou moudrost, která s odpovídající vážností a přesto odlehčeně neuhýbá ani před smrtí, jednu k dobru přičtu...a na třetí, citelně nastavovanou část prostě zapomenu.

16.12.2019

Nádherně popsáno, kouzelný ostrov Korfu - teplo, slunce, mořská vůně, barvité vykreslení všech osob i přírody, milá kniha plná humoru a lásky. Kdysi jsem chtěla být na jejich místě.

30.09.2019

Moc jsem se na knížku těšila, s manželem milujeme Řecko, na Korfu jsme byli, seriál se mi moc líbil...
No a knížka? Za mě též trochu zklamání, chvílemi mi přišlo, že autor chtěl být až moc vtipný a trochu "tlačil na tužku". Některá líčení byla opravdu neuvěřitelná, ale jako že jsem jim OPRAVDU nevěřila, že to tak bylo ( například souboj kudlanky a gekona)
Ale dočetla jsem, jen to nebylo takové to, že se na knížku opět moc těšíte a nebo nejde odložit... Nedoporučila bych každému... tohle si musí najít čtenář sám...
Seriál za mě lepší...za tu řeckou atmosféru určitě...

02.09.2019

Půjčila jsem si teď na prázdniny dvě knížky Gerralda Durrella, že si je po několika desetiletích znovu přečtu. No nedočetla jsem to - nevím, jestli proto, že poprvé jsem to četla jako dítě, nebo se doba tak změnila, ale teď je to pro mě k nečtení. Jo, je tam pořád Korfu, léto, slunce, bezstarostný život ( z čeho všichni žili?), ale jinak vcelku dětsky naivní, ne, už mi to nepřišlo humorný, už mi to přišlo nudný, škoda, no....Je mi vcelku jasné, co se mi na tom jako dítěti líbilo, samozřejmě s praštěnou rodinou v čele, ale už to není ono. Nějak to vyčpělo? Hlavně autor není spisovatel, ale zoolog, a je to na tom vidět. Dřív jsem to nevnímala. Úrovní humoru mi to připomíná všelijaké ty Aristokratky na koních nebo kde.

20.08.2019

To byla vtipná a pohodová knížečka...po Vyhnání Gerty Schnirch jsem si musel dát něco na odlehčení a Gery Durrell byl přesně to pravé ořechové. Fajné a pěkné.

19.08.2019

Napřed jsem viděla nějaký díly ze seriálu. A moc se mi líbil hodně jsem se nasmala tak jsem si pořídila i knihu a ta mě celkem zklamala i když jsem se občas hodně zasmála seriál byl lepší

28.07.2019

Moje nejoblíbenější kniha vůbec, kterou jsem tajně vzala z babiččiny knihovny a přečetla jedním dechem v 16, a pak ve 25 letech. Při čtení, jsem vždy silně toužila se odstěhovat na Korfu do některé z vil, potkávat vesničany, jíst olivy čerstvě utržené ze stromu....pro navození pohodového stavu mysli určitě přečtěte.

18.07.2019

Vždycky když toužím zlepšit si náladu, sáhnu po některé z knížek G. Durrela. Díky Čtenářské výzvě jsem se opět podívala na idilické Korfu za rodinou Durrelových a četným Gerryho zvířectvem. Zejména pasáže, kdy vytáčí své příbuzné neustálými novými přírůstky v domě mě hlasitě rozesmály :-)

19.06.2019

Při čtení na vás dýchnou staré, meziválečné časy, slunce, moře a pohoda. V hlavní roli Korfu se svojí faunou (bohatou, ani jsem nevěděla, kolik zvířátek se dá na tomhle krásném řeckém ostrově potkat) a ztřeštěná Durrellovic rodinka, trousící kolem mračna suchého anglického humoru. Co víc si přát?

14.06.2019

Jedna z prvních "dospělých" knih, které jsem uzmula mamince z knihovny. Bylo mi asi 11... Od té doby přečteno spoustakrát, vždy, když jsme byla jako dospívající nemocná, pořád mě to fascinovalo. Ale přeskakovala jsem pasáže o zvířátkách, bavilo mě číst jen o té praštěné rodině :-) A záviděla jsem jim, že se seberou a jedou na ostrov a tam si čtou! No, to je můj celoživotní sen. Zatím jsem se mu příliš nepřiblížila....

13.06.2019

Čteno mnohokrát, krásný a humorný popis dětství Geralda Durrella na Korfu. Moc jsem mu to záviděla.

06.06.2019

K psaní G. Durrella se nedá nic dodat, je to především zoolog, cestovatel, ochránce zvířat a až potom spisovatel, ale i tak jsou pro mě jeho knížky čtivé.

25.05.2019

stále sa neviem do Durrella začítať, aj túto knihu som čítal nepozorne. ale oceňujem skvelý anglický humor, ktorý dosahuje suchoty Sahary. kniha je ním popretkávaná, až má miestami anekdotický charakter.

19.05.2019

Eh, ne, tohle opravdu ne. Kniha je příliš rozvláčná a bez pořádné zápletky, než aby mě dokázala zaujmout.