O minutu později
Susan Lewis
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434901/bmid_o-minutu-pozdeji-WIH-434901.jpg
4
53
53
Vivienne Shegerová má vše, o čem snila – skvělou práci, perfektní byt a přátele, jejichž životy jsou stejně dokonalé jako ten její. Život prostě nemá chybu. Až do toho osudového odpoledne jejích 27. narozenin. Stačí minuta, nejdelší minuta jejího života a… infarkt. Vivienne stojí zase na začátku a život se jí scvrkl na malé přímořské městečko, kde vyrůstala. Než jí zcela vyprší čas, ráda by odhalila tajemství, které skrývá její minulost. Zdá se však, že některá tajemství je lepší nechat spát. Před třiceti lety byla jejich rodinná farma plná lásky a štěstí. Nikdo netuší, že jeden člen rodiny skrýval po celá léta tajemství. Ovšem jen do chvíle, kdy se Vivienne vrátí domů a začne klást otázky. Netrvá dlouho a na světlo se začíná drát velká lež.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
One minute later, 2019
více info...
Přidat komentář
Chcete si u čtení odpočinou a načerpat trochu energie? No, myslím, že už jen díky anotaci je znát, že u této knihy to rozhodně nehrozí... na druhou stranu kniha otevírá jedno velmi důležité téma, které bylo víc než jen k zamyšlení a mělo by se o něm více mluvit... a i já jsem ráda, že jsem si přečetla o problematice, se kterou jsem se (naštěstí) nemusela nikdy potýkat. Ale člověk nikdy neví, kdy se ho něco takového týkat může, protože i minuta dokáže změnit opravdu vše...
Při čtení ihned vstupujete do dvou příběhových linek, které spolu zdánlivě nesouvisí, než se vše pomalu začne propojovat. A až se tak stane, začne to konečně nabírat ty správné obrátky, které doprovází chvilky radosti i chvilky smutku.
Co za mě byla vada na kráse tohoto příběhu, tak že se dobrá první půlka knihy na můj vkus až moc vlekla. Kniha se sama o sobě nečte úplně snadno, ale nebudu lhát, že asi až na dvě scény, mě děj nechával poměrně chladnou a to čtení mě prostě nebavilo po dobu nějakých 200 stran. Ale já nejsem úplně trpělivá čtenářka, takže moc na tyhle "omáčky kolem" nejsem. Samozřejmě později i toto mělo svůj význam, ale pokud také máte rádi, když děj trochu více odsýpá, je dost možné, že u té první půlky budeme opravdu na vážkách, jestli to stojí za to dočíst. Ale víte co? Rozhodně to za dočtení stojí!
Kniha začínala jako romantický příběh, ale pak stačil okamžik a Vivienne se změnil celý život. Příběh je inspirován skutečnými lidmi. Procházíme si celou složitou cestou vedoucí až k otázce zda transplantace a darování orgánů ano nebo ne. Co mi vadilo byl překlad, vrchol byl, když byla zaměněna jména Joshe a Jacka.
Vivienne je právnička, jejíž život se promění během jedné jediné minuty. Infarkt! Jak je to možné, když jí je jen 27 let? Nemoc srdce si totiž nevybírá.
Práce, přátelé, intimní život, to vše musí okamžitě na druhou kolej. Řešením je transplantace. Jenže seznam těch, co čekají, až někdo zemře, aby oni mohli dál žít, je dlouhý.
Manželé Shelley a Jack se přestěhují na venkov a postupně vybudují zvířecí farmu a narodí se jim tři děti.
Vivi se narodila o nějakých třicet let později, než Shelley. Nikdy se nesetkaly, ale přesto spolu mají něco společného. Je možné, aby vyšla pravda najevo a dalo se odpustit? Nebo je lepší držet tajemství, která by mohla ublížit hodně lidem, dál v sobě.
Kniha začíná velmi pozvolna. Kapitoly se střídají z pohledu Vivi v současnosti a Shelley z minulosti. Tipovala jsem to na průměrný příběh, ale to jsem se hluboce mýlila.
Sledujeme velmi křehký vztah Vivi s její matkou Ginou, která jí nikdy neprozradila identitu jejího otce.
Dozvídáme se, jak moc lidé s nemocí srdce musí být stateční, když čekají na transplantaci, která nikdy nemusí přijít. A když už jim zazvoní telefon a dostanou tu naději, během pár chvil ji můžou zase ztratit.
V příběhu nechybí ani romantická linka, která mě zasáhla úplně nejvíc. Byla napsaná s obrovským citem pro každý drobný detail ve vztahu dvou lidí.
Proč je život tak nespravedlivý, když tu pravou lásku potkáte až ve chvíli, kdy nevíte, jestli vám vůbec zbývá nějaký čas. Nebo je to snad dar za utrpení a bolest, že je vám dovoleno prožít ještě něco krásného? Ale dokážete tomu propadnout s pocitem, že toho druhého tady pak necháte samotného? Anebo se snad stane zázrak?
Pokud máte rádi silné emocionální příběhy, odhalujete tajemství, která měla zůstat raději skryta, knihu vám z celého srdce doporučuji (a také mít po ruce kapesníky). Oceňuji i jednoduchou obálku, jejíž význam pochopíte po dočtení.
Kniha ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho a má jisté místo v top knihách za tento rok.
(SPOILER) Kniha mi přijde spíše psaná na podporu dárcovství orgánů. Na tak "sladký" příběh je konec dost smutný.
Autorka byla moje oblíbená už kdysi a a ani zde nezklamala. Dvě dějově linie jsem uvítala, i když jsem opravdu dlouho netušila propojení. Silné dva příběhy a smutné zakončení ve mně zanechaly hluboký dojem a je to přesně typ knihy, kdy dočtu a lituju, že není pokračování a chci zůstat a o hlavní postavy nechci přijít .
Nemám ráda, když se v knížce střídají dva odlišné příběhy a spojí se až někde v polovině. A tolik postav! Cvičím si paměť tím, že si poctivě snažím zapamatovat, kdo se jak jmenuje a kdo ke komu patří a tady to skoro nešlo. Když houf postav zmizel a nahradil ho jiný, tak už jsem rezignovala. I pro autorku muselo být složité se nesplést a jistě nebylo snadné takový román napsat. Příběhy z farmy mě moc nebavily a dlouhatánské rozhovory taky ne. Škoda, že tajemství dopadlo jinak, než bylo naznačováno, protože celý ten konec vyzněl divně.
Na knihu jsem byla docela zvědavá, má celkem nízké hodnocení, ale autorka S. Lewis byla před 25 lety moje sázka na jistotu (spolu s J. Collins a J. Fielding) skoro na každé letní dovolené :-). A jsem z ní také rozpačitá a "modrému" hodnocení docela rozumím. Začátek příběhu mě nebavil, ale vytrvala jsem a kniha nabrala trochu spád, aby konec spadnul do patetičnosti, která mě moc nepřesvědčila, i když téma bylo smutné a vážné. Je zde docela dost postav, převážně veskrze kladných, na mě až moc, možná jako protipól k vážné nemoci hlavní hrdinky, ale na mě to moc nefungovalo. 3 a půl * , zejména za osvětu autorky v oblasti darování orgánů, která sice příběhu samotnému moc nepomohla, ale je určitě více jak chvályhodná.
Čtivý, dojemný příběh, i když zpočátku jsem měla problém se začíst ..Posléze se děj rozvinul a obě linie vyprávění protly do jedné . I přes trochu nevyvážený a místy trochu slodkobolný příběh jsem byla čtenářsky docela uspokojena.
Náročné téma. Je znát, že o něm toho autorka mnoho nastudovala, ale často je to v knize spíše na škodu. Netuším, zda je na vině původní předloha, či až překlad, ale mnoho pasáží působí kostrbatě, nedobře se čte. Ze začátku jsem se také vůbec nemohla začíst do druhé dějové linky, dlouho mi nebylo jasné, proč v knize vůbec je. Přestože konec byl velmi emotivní, dostat se až k němu mi dalo opravdu hodně práce.
Vivienne se ze dne na den změní život , když se z aktivního a úspěšného života po nečekaném selhání srdce stane pacientkou , která čeká na transplantaci srdce.
Druhá linka Shelley začíná v minulosti a dostává se postupně do současnosti kde se obě linky setkávají.
Téma je zajímavé a celkem originální, o transplantaci srdce se v knize dozvíte celkem hodně.
Emotivní příběh o tom, co je v životě důležité ....
O minutu později ? Kdepak, i jedna vteřina může rozhodnout o životě či smrti ....
A Vivienne netuší, kolik dnů, týdnů či let jí ještě bude dopřáno ....
A začíná bilancovat, pátrá po tajemství svého života ....
A to srdce na obálce - bijící i milující - to ještě příběhem zamotá ....
Asi bych doporučila těm, co už něco prožili....
Za mě krásný rodinný příběh. Je fakt, že postav tam bylo hodně, hlavně těch vedlejších, ale jinak to bylo napsáno hezky, ty dvě dějové linky se pak propletly, a trochu jinak, než jsem tipovala.
Četlo se to dost nedobře. Hlavní hrdinka nesympatická, nervní, namyšlená, urážlivá, později s vážnou srdeční vadou. Její příběh nijak zajímavý. Druhá linie z minulosti do současnosti s hrdinkou Shelley. Další nezajímavá postava. Zbytečně moc dalších postav a jmen v příběhu života na farmě. Vůbec jsem je nemohla pochytit, hrozně nudné. Celkově děsný, četla jsem, jen abych dočetla. Nedoporučuji.
Toto byl pro mě bohužel těžký přehmat. Můžu jenom říct jednu větu: Kniha mě nezaujala a měla jsem co dělat, abych ji dočetla do konce. Je vidět, že autorka je do tématu dárcovství orgánů opravdu hódně zainteresovaná. K této knížce mi to ale vůbec nesedělo a nejhorších bylo snad posledních 65 stránek.
"Náš osud je nám v náčrtu pevně předurčen, ale to, jak bude konečný obraz vypadat, určujeme my sami."
Autorovy další knížky
| 2020 |  O minutu později |
| 2000 |  Honba za sny |
| 2021 |  Mé lži, tvé lži |
| 2015 | Pravda o tobě |
| 2003 | Posedlost |
Byla to moje první kniha od Susan Lewis. Kniha je zajímavá hlavně tím, že přibližuje problematiku okolo dárcovstí orgánů. Hlavní hrdinku Vivi jsem si rychle oblíbila. Dvě časové linie mi vyhovovaly. A jejich spojení je opravdu povedené. Bohužel konec knihy je smutný. Čekala jsem závěr s dobrým koncem. Ten se bohužel nekonal.