O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách
Ivan Olbracht (p)
"Bidpajovy bajky byla jedna z nejmilejších knih mého chlapectví. Znám ji z tehdejších dob jen z překladu, či ze zpracování Eduarda Valečky, jehož kniha, určená čtenářům dospělým, vyšla r. 1893 ... Bidpajovy bajky byly před Valečkou vydány v Praze r. 1528 a 1600 v překladu Konáčově a v Hustopeči r. 1889 v překladu dra Kováře. Jsou to slavné staroindické bajky sbírky Pančatántra. Mé zpracování vzniklo v jihočeské vesnici Stříbrci při čekání, ne zcela nečinném, na konec války a nechce arci být ničím jiným, než jak je nazváno: knížkou pro dospělejší českou mládež." - Těmito slovy doprovází Olbracht svou knihu, již napsal v těžkých dobách okupace a v níž staré indické příběhy a prastarou lidovou moudrost nejen zčeštil krásným, čistým a mistrně ovládaným jazykem, ale také zpřítomnil a tím přiblížil našemu chápání.... celý text
Přidat komentář
Nemohla jsem dočíst. Mně se blbě četla a ani se mi moc nelíbila. Ty bajky v bajce v které je bajka v které je další poučná bajka. Prostě motanice :) . A ten styl napsaného příběhu... No prostě nic pro mně. Ale když se to někomu líbí... Pročne. Poučné příběhy se spravedlivým koncem kde se to tomu zlému vymstí. Je to staré zajímavé ale dle mně se to nedalo číst. Prostě čteš hodinu a přečteš 3 strany zatím co u nějaké jiné knížky bych za hodinu klidně přečetla 20 a víc stran.
Já knihu hodnotím velice kladně. Ráda jsem jí četla a hodně mi tenkrát jako malé holce dala. Do čtenářského deníku jsem vypsala co jsem mohla a byla náležitě odměněna. Já bajky vždycky měla ráda, ať české nebo ruské.
Vzhledem k tomu, že si z knihy nic moc z dětství nevybavuji (přitom vím určitě, že jsem ji měla), nepatřila asi k mým TOP.
Nebýt přebalu téhle knihy, ani bych si nevzpomněla, že jsem ji kdysi jako dítko četla. Když jsem potom na ZŠ psala zápis do čtenářského deníku, nevěděla jsem, o čem psát dřív a tak můj zápis zabral několik stran, protože mi všechno připadalo důležité.
Nádherná knížka psána bohatým jazykem, kde zvířata vystupují jako lidé do posledního písmene.Vzpomeňte na kuchařku z povídky " O ženě s hadrem " . A jednoduché ponaučení "Dbej rady mudrců můj synu: Když na hlavě máš máslo, zůstaň ve stínu."No není to kouzelná rada.
Nádherně převyprávěné indické bajky, knížka se moc hezky četla. Vydařené jsou i ilustrace.
Krásná knížka pro starší děti. Převyprávěné indické bajky jsou plné různých poučení, ale přitom jsou to i hezké pohádky a příběhy, které baví. Dodnes na tuto knížku ráda vzpomínám.
Autorovy další knížky
1991 | Biblické příběhy |
2005 | Nikola Šuhaj loupežník |
1937 | Golet v údolí |
1982 | O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách |
1963 | Žalář nejtemnější |
"Dospělejší česká mládež" dnes rozhodně sáhne po jiných knihách, text je ale stále velmi čtivý a zábavný. Olbracht vypráví "orientálním" stylem a v rámci jednoho příběhu si postavy kdykoliv mohou začít vyprávět něco úplně jiného, "hlavní" příběhy ale nikdy nejsou tak dlouhé, aby se v tom čtenář ztratil. Říkanky jsou zpravidla povedené a většina poučení je překvapivě nadčasová. Posuďte sami.
Kdybys za pravdu i život dal,
tupec svou mlít bude dál.
Dbej rady mudrců, můj synu:
Když na hlavě máš máslo, zůstaň v stínu!
Milý příteli, ten, kdo chce býti sám sebou, už tím uráží celek.