O osudovém vlivu Davida Bowieho na holky
Jean-Michel Guenassia
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375766/bmid_o-osudovem-vlivu-davida-bowieho-na--dK7-375766.jpg
4
117
117
Paul je ne právě obyčejným členem ne právě obvyklé rodiny – rodiny legrační a něžné, rodiny mile rozklížené, sestávající z něho a dvou excentrických matek – a ta biologická opravdu nemá ráda heterosexuály. Otce Paul nikdy nepoznal. Zato poznal značně liberální výchovu, a tak mu nečiní potíže v šestnácti letech opustit školu a začít se živit jako barový pianista. Pohybuje se v prostředí homosexuálů, transsexuálů a jiných k okraji společnosti vytlačovaných skupin, ale on sám je navzdory svému androgynnímu vzhledu přitahován výhradně ženami, což mu paradoxně ve světě, v němž žije, působí potíže. Navzdory všemu Paul, stejně jako Michel v autorově nejznámějším románu, zůstává nenapravitelným optimistou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
De ľinfluence de David Bowie sur la destinée des jeunes filles, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha byla prvni, kterou jsem od tohoto autora cetla a libila se mi. Prectu si i dalsi. Je to pro me smutny pribeh, plny viry, lasky a pochopeni.
Přečteno za jedno odpoledne, mile ulítlé a zároveň vážné. Ačkoliv autor Paulovými ústy vypráví o zásadních tématech, které "lesbičan" žijící v LGB komunitě musí řešit, odlehčeným tónem, pod povrchem se skrývá smutek a strach z opuštění.
Po pár řádcích jsem byla vtažena do děje a slupla to na dva zátahy. I když jsem dle anotace čekala o něco dekadentnější děj, bylo to zajímavé, dobře napsané a i přes docela střelené finále s Bowiem, které mi tam najednou celé nějak nezapadalo, převládá velká spokojenost.
Příběh Paula se mi líbil, nevadilo mi ani jeho poklidné "pařížské" plynutí. Nechyběly tam zvraty, i když podané tak mírně, že to čtenáře nerozhodilo. I když je pravda, že podle anotace, jsem čekala, že to bude větší "hardcore". Konkrétně prostředí, ve kterém se hlavní hrdina bude pohybovat.
Mé první setkání s autorem. Vyprávění bylo zajímavé z hlediska prokreslené psychologie postav. Ty se vyvíjejí postupně po celou dobu příběhu. Stelly mi bylo líto, ale naštěstí závěr mile překvapil.
Veľmi zvláštna kniha, po Klube optimistov dosť sklamanie. Mohlo to byt viac rozšírené.
Přečetla jsem za dvě hodiny, kniha se čte fakt sama...ale když člověk přečetl všechny ostatní Guenassiovy knihy (hlavně Klub) čeká tak nějak víc.
Je to krásná ale vlastně smutná kniha. A přece jaksi povznášející pro ty, kterým je tradiční život příliš těsný pojem. Lidé se míjejí. A někdy musíte pár bližních minout než najdete ten správný přístav.
Tak to je asi nejméně povedená kniha tohoto autora. Do čtení jsem se nutila, odkládala a prokládala jinými. Nebo nebyla ta vhodá doba a nálada, abych tenhle příběh docenila.
Priznam sa, prva tretina mi pripadala ako taky solidnejsi skvar....s tym, ze sa to dobre cita, takze som isla dalej, pribeh sa zacal krystalizovat a musim povedat, ze celkom pekne do seba vsetko zapadlo. Nie je to ziadna velka literatura, preklad by miestami potreboval upratat, ale kvitujem citatelnost, az filmovost, lahkost pisania.
Od tohto autora som už prečítal nejednu knihu...konkrétne asi tri, hm...túto napísal akoby z pohľadu mladého chlapca, použil pri tom aj adekvátny jazyk. Prečítal som to rýchlo a páčilo sa mi to. David Bowie sa spomenie prvý raz tuším na strane 188, to len tak pre zaujímavosť.
Moja prvotina od tohto autora. Nevedela som, čo mám od knihy čakať a nesklamala ma. Vtiahla ma do deja od prvej vety.
Štítky knihy
homosexualita francouzská literatura narcismus intersexualita (hermafroditismus) LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2012 |  Klub nenapravitelných optimistů |
| 2016 |  Nezmar |
| 2015 | Stoprocentní riziko |
| 2014 | Vysněný život Ernesta G. |
| 2022 | Zaslíbené země |
Traduje se, že když Tomio Okamura viděl tuhle knížku v regálu svého lokálního knihkupectví, zapištěl a jeho tričko s logem SPD se samovznítilo. V tomhle příběhu je totiž každý otevřeně homosexuální (paradoxně kromě hlavního hrdiny) a kdo není homosexuální, tak je alespoň bisexuální. Jako bonus tu máme homosexuální postavu, která nenávidí heterosexuály. Na několik metrů dopředu proto vycítíte, že tohle je cool moderní dílo. Pro "narodila jsem se ve špatném století" holky tu máme Bowieho v názvu, pro mileniály androgynního sexy puberťáka Paula, co má všechno a všechny u prdele (hlavně školu, mega kůl), je to výborný klavírista (Edward ze Stmívání mu může jen lízat boty) a hodně chodí do Mekáče, nu a nakonec pro nenáročné čtenáře toto všechno zabalené tak, že to přelouskají maximálně za tři hodiny četby. První polovina je poměrně slušná, nicméně v té druhé je děj přespříliš uspěchaný a všechny zvraty v něm se odehrají hrozně šup-šup. Moc tomu nepřispívají ani absurdity typu "hele, ubytujeme u nás uprchlici ze Sýrie!" a "ahoj nově nalezený syne, tady máš moji palačinkárnu". Absolutní třešnička na dortu je pro mě situace, kdy Paul děkuje klukovi, co ho šikanoval, že díky jeho šikaně odešel ze školy a nemusel tak zapadnout do systému:)