O psaní

29.10.2023

Fantastická, bohužel nedoceněná kniha. Pořizovala jsem dospívajícímu synovi, který začal psát povídky, ve snaze nejenom kultivovat, ale především rozšířit obzory. A samotnou mě chytla svou syrovostí. Báječná metodika pro ty, kteří nehledají instantní návod na to, jak se přes noc stát slavným spisovatelem. Jedna noc totiž rozhodně stačit nebude.

"Je třeba psát si poznámky, pořád, kdykoli a kdekoli a v plném soustředění: ne psát, co si o věci myslím, ale trhat oříšky, která mi o hlavu zavadí. Odstavce, postřehy, útržky vět jsou možným materiálem ke stavbě příští katedrály."

Los, bez určité znalosti řemesla se asi těžko dá napsat slušná knížka. Byť i autor měl co říct a je mu psavost vrozená.
Já jsem jednou sesmolila takovou básničku, která se mi zdála povedená. Aspoň čtenáři mi ji na FB horlivě lajkovali.
Potom jsem jí z legrace poslala jednomu známému literátovi, co jako on na to. Opravil mi tam asi 7 chyb, za mlada se živil i jako textař, tak tomu rozumí. Psal něco o přízvučné a nepřízvučné slabice, já ani nevím co to je, zkrátka ani prosté rýmování se bez určitých pravidel neobejde. To psaní je daleko složitější, než by si jeden myslel. Nesnáším fušery a nikdy bych se do něčeho takového nepustila.

03.11.2021

„Text je subjekt. Je třeba přijmout hořkou pravdu, že nikoho nezajímá, co si o světě myslíme … dost lidí ale může zaujmout, jaké to bylo, když …“
…
,,… slova jsou zde nástrojem: dodávají rytmus, barvu, zvuk a informaci, ale jsou až druhá za skutečností, kterou hodláme zobrazit.“

Knížka, která není (a myslím, že ani podle autorky neměla ambice být) příručkou tvůrčího psaní.
Je spíš souborem téměř filozofických zamyšlení (vytvořených z původních esejů, ze kterých vznikla) nad psaním, nad tvůrčí činností; a tak je spíš (pro mě inspirativním, originálním a nepostrádajícím empatii) autorským vyjádřením k psanému textu, takovým kriticky laskavým průvodcem … na cestě za sebepoznáním a rozvojem empatie pisatelské … vnímání pomocí textů. Dospějete tak k pojmenování svých pocitů, k vytvoření představy o případných příjemcích svých textů, k utřídění a možná i podložení argumenty, prostě k vytvoření osobité strategie práce s texty.
Paní Berková byla spisovatelka, ale zároveň vyučující na VŠ (právě tvůrčí psaní), takže bych její knížku chápala spíš jako takovou pomůcku, k otevření si prostoru, kde si můžete utřídit vlastní myšlenky, hodnocení, soudy, poznatky, plány … prostě vše, co by se mohlo hodit k vytvoření smysluplného textu :-).

30.09.2019

Pro mě byla naopak kniha Alexandry Berkové velmi přínosná, některé rady jsem si dokonce přepsala, abych si je uchovala a nezapomněla se jimi řídit. :-) Líbí se mi i plastický styl, kterým jsou zkušenosti předávané a ten, kdo nechce psát jenom "školní slohy", ale opravdové tvůrčí texty, se zde může mnoho dozvědět. Knihu vřele doporučuji.
Jediné, co mě rušilo, byly ilustrace Nikoly Novákové. Přestože oceňuji snahu vystihnout téma, o kterém se zrovna mluví, nijak mě neoslovily.

24.07.2018

čekal jsem trochu něco jiného...
a jsem přes vše, co zde je dokazováno a co se učí (učilo) na Škvoreckého gymnáziu, přesvědčen, že talent a dar slova i myšlenky se nedá naučit, ani zkušenost se nedá předat

10.01.2018

Ráda píši nejen do šuplíku, ale i pro rodinu i přátele, tak jsem zakusila i knihu O psaní od autorky Berkové. Úzká kniha naprosto obrovským zklamání, jelikož se v ní nedočtete v celku nic zajímavého či obohacujícího. Kniha s 9 kapitolami naprosto nudná, psaná stylem nemastným neslaným. Na závěr rozhovor a autorkou, který nedává čtenáři také nic. Ke knize tohoto typu, se nevrátím, od to jsou lepší publikace.

04.08.2015

Spousta textu a nic z toho, někdy se k ní vrátím, jestli bych nezměnila názor, ale pochybuji.

09.02.2015

Část o tvůrčím psaní je skvělá. Bohužel můj dojem z celé knihy trochu pokazil přetištěný rozhovor z roku 2006 v závěru knihy, ve kterém působí odpovědi Alexandry Berkové velmi zatrpkle.