O půlnoci tancoval drak
Ray Bradbury (p)
Nakladatelství Baronet přináší pod názvem O půlnoci tancoval drak nejnovější sbírku dvaceti pěti povídek věhlasného autora, která jistě potěší nejen fanoušky science fiction. Poetické příběhy totiž vyprávějí – jak jsme už u Bradburyho zvyklí – především o lidech. Nastavují zrcadlo vztahům dospělých dětí k rodičům, nadějím i zoufalství starých lidí, vyprávění o údělu spisovatele či o inspirativním světě podivínů. V mnohých prózách se objevují tajemné či fantastické motivy, které často slouží především k tomu, aby výjimečná situace osvětlila temná zákoutí lidské povahy. V povídce Bestie hlavní hrdina poté, co ho tajemné noční telefonáty málem doženou k šílenství, pochopí, že lidská přirozenost má i svou instinktivní, živočišnou stránku, a toto poznání ho zároveň přivede k porozumění jeho nejbližším. Stroj času, který se objevuje v povídce Quid pro quo, zase umožní dramatické setkání mladého talentovaného spisovatele s jeho budoucím zruinovaným já. Poetický klasik SF nás tedy tentokrát pozval na vyjížďku do tajuplného světa lidského nitra. Bradbury stejně jako v mnoha jiných svých dílech cestuje hlavně citlivými zákoutími lidského srdce, která odhaluje tak, abychom spatřili, co nám doposud zůstávalo skryto, a jízda v jeho společnosti je nezapomenutelným zážitkem. Jeho povídky je radost číst, neboť jsou plné vtipu, elegance a hlubokého porozumění člověku. Jeden příběh za druhým uchvacuje, překvapuje a fascinuje: Bradbury nás oslňuje galerií neobyčejných postav, figur a figurek, neřešitelných situací a napínavých zvratů. Opět dokazuje nejen svou nenapodobitelnou schopnost objevovat nepoznané, ale také dokonalou znalost lidského nitra, ochotu vnímat skryté sny a touhy, ale také odvahu postihnout slabiny a dokonce i černé stránky našich povah. Bradburyho knížka proto jistě opět nadchne nejen jeho oddané fanoušky. -- zdroj: legie.info --... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 2003 , BaronetOriginální název:
One More for the Road, 2002
více info...
Přidat komentář
Naštěstí trávím ve vlacích své půlhodinové životní cesty při překonávání míst. Povídky v této knize jsou natolik krátké, že jednu při takové cestě přečtete - ale na druhou při jedné jízdě jsem se nikdy již necítil.
Čtyři povídky z dvaceti-pěti v knize se mi líbily. Měly silné nosné téma a jejich zpracování bylo zábavné a čtivé. Cvrček u krbu, Tete a tete, Další kniha na cestu, Nepřítel v pšenici. Ostatní metaforické povídky mi připadaly vyloženě slabé (ať již samotnou metaforou, či zpracováním). Jejich čtení bylo často utrpením a nebýt těch vlakových cest, knihu bych po prvních dvou povídkách vrátil do knihovny a nechal ji tam.
Nicméně Bradbury zůstává mým oblíbeným autorem. Jen tuto knihu neřadím mezi díla hodná četby.
Nejdřív jsem byl trochu zmaten. Ono totiž nejde o SF, které jsem podvědomě čekal. Kromě snad 2 povídek, kde se objeví stroj času, jde spíše o psychologické črty, někdy s trochu mysteriózním nádechem. Zajímavý je doslov, kde autor uvádí, co bylo spouštěčem k některým povídkám.
Jak už to u povídkových souborů bývá, ne každý kousek se s člověkem potká. Vedle skvělých (namátkou Tangerine, Transplantace srdce, Bestie, Diane de Foret), se zde objevují spíš jenom humorné hříčky (titulní O půlnoci tancoval drak, Tete a tete, Další kniha na cestu, Nepřítel v pšenici), ale i povídky, jejichž smysl mi unikal (Zbytky, Úsměvy široké jako léto).
Jako jednohubky, po kterých člověk sáhne při kratších chvilkách volna, ideální.
"Jaký smysl má klást otázky, když na ně neexistuje odpověď?" /Transplantace srdce/
Ray Bradbury je pro mě mistrem důmyslných otázek, právě takových, na které se odpověď hledá zatraceně těžko, až někdy máte dojem, že možná ani žádná neexistuje. Je pro mě ale taky mistrem v nacházení odpovědí, které vám ovšem nenaservíruje pod nos, ale musíte si je v jeho textech najít sami, jsou totiž neméně důmyslně ukryté ... do metafor a všemožných asociací.
Cesta k nim tedy nebyla úplně jednoduchá, ale to jsem ani neočekávala. Bavilo mě to ... hledat ... a nacházet :-), přehrabovat se v zákoutích mysli, ... tam, kde míváme ukrytá přání, touhy, sny, ... tam, kde se skrývají naše dobré a špatné vlastnosti, ... a taky tam, kam si chodíme pro odpovědi na všechny ty metafyzické otázky, co nás občas napadají ...
Povídky v téhle sbírce jsou povětšinou krátké, u některých bych skoro řekla, že jsou to jen takové příměry, ale, když bude chtít, objevíte v nich docela dost zajímavých odpovědí ... na všechny ty otázky, které nás trápí, nebo nám nedají spát, anebo nás prostě někdy jen tak napadnou :-) ...
Možná by vás taky bavilo zjistit, co se stane,
... když "vám někdo řekne, že je něco pro vaše dobro, a vy nevíte, co je pro vaše dobro", nebo když "stále na něco čekáte a víte, že nevíte na co" /In memmoriam/,
... když máte problémy s cíli, nebo naopak s tím "dělat něco bez jasného záměru", tudíž, když "občas máte pocit, že promrháte své sny a nevrátíte životu, co vám daroval" a za jakých podmínek můžete dostat druhou šanci /Quid pro quo - aneb Půjčka za oplátku/,
... když jste dost dobří v tom "říkat lidem různé věci ... a dávat jim inspiraci" a co z toho pro vás plyne, tedy, jaké to může mít důsledky na váš život /Po plese/,
... když posloucháte něčí rozhovor a zdá se vám, že "oba mluví, ale ani jeden neposlouchá", jenže ono je to všechno jinak /Téte a téte/,
... když se do událostí zamíchají litry alkoholu a neuvědomělá genialita, možná byste se pak taky nesli na vrcholu avantgardní vlny :-) /O půlnoci tancoval drak/,
a nebo,
... "když máte třikrát, či čtyřikrát v životě štěstí a stane se vám, že se pro něco nadchnete až k šílenství" ... "hudba, obraz, jedna nebo dvě ženy, to všechno vás může unést tak, že jen bez hlesu zíráte", a vy se pak musíte ptát: "Jak by se vám líbilo mít zahradu plnou krásných květin a nemoci si z nich utrhnout ani jedinou?" /One woman show/,
a tak bych mohla pokračovat dál a dál, ale radši si ty otázky a odpovědi ... najděte sami, je to větší zábava :-)
PS: v sekci Povídky ještě pár postřehů :-).
Kniha se mi líbila. Bradbury jí napsal v, pro sebe, typickém stylu. Z toho co jsem od něj v poslední době četla, tato knížka nejvíce připomíná Bradburyho vrcholná díla, jakými jsou Marťanská kronika a Temný karneval.
Část díla
Bestie
2002
Cvrček u krbu
2002
Další kniha na cestu
2002
Devatenáctá jamka
2002
Diane de Foret
2002
Autorovy další knížky
2001 | 451 stupňů Fahrenheita |
1959 | Marťanská kronika |
1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
1995 | Pampeliškové víno |
2017 | Ilustrovaný muž |
Dvacet pět průměrných povídek, a jedna, která je opravdu excelentní. Krátká, ale velice emotivní. Kvůli ní jsem knihu po létech zpětně koupil. Jmenuje se In memoriam. Je o otci, který ztratil syna ve vietnamské válce. Určitě stojí za přečtení.