O vlkoch a ľuďoch
Barry Lopez
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/55720/o-vlkoch-a-ludoch-55720.jpg
4
10
10
Populárně vědecká publikace propletená bajkami, příběhy a poezií.
Literatura světová Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 2001 , AbiesOriginální název:
Of Wolves and Men
více info...
Přidat komentář
Dávam 4 hviezdičky z 5. Nie, že by si toto dielo nezaslúžilo hviezdičiek 5, je naozaj na tie časy presýtené informáciami, ktoré sú stále aktuálne. Prvá časť opisujúca vlky všeobecne, ich pôvod, sociálnu štruktúru, lov a teritórium, je stručne, ale pekne spracovaná, škoda len, že je toho pre mňa trošku málo na dnešné pomery. Ale ako som už písala, na tie časy, keď vyšiel originál, je to dosť. Druhá časť sa mi páčila asi najviac. Vlci a Indiáni proste patria k sebe. Tretia časť bola veľmi dopodrobna popísaná. Boj medzi vlkmi a "novou civilizáciou" v Amerike bola veľmi krvavá a krutá, neskrýva to ani autor a patrične opisuje myslenie ľudí v tých časoch. Štvrtú časť by som rozdelila na 2 časti: Tá prvá, jednajúca o stredovekom myslení ľudí o vlkoch, vlkolakoch, o deťoch vychovaných vlkmi bola veľmi zaujímavá, no druhá časť jednajúca o rozprávkach, bájkach a bohoch v spojitosti s vlkmi bola pre mňa chaotická. Nevidela som v tejto časti temer nič iné, len mená autorov a názvy diel, ktoré väčšinou bežný človek ani nepozná. Škoda. Mohol tie diela aspoň opísať konkrétnejšie, aby z nich človek niečo mal. Takže len pre toto 4 hviezdičky. :)
O vlkoch a ľuďoch
Otec tuhle knihu nechal válet na stole, tudíž jsem se do ní začetla také. Bohužel ji vrátil svému příteli, od kterého ji měl půjčenou, dřív, než jsem ji stihla dočíst. Z důvodů uvedených níže si ji rozhodně nekoupím, takže se zřejmě musím spokojit s tím, že jsem četla následující části: oddíl o vlcích v evropské kultuře (ve středověku, v dětské literatuře a v bájesloví), část oddílu o vlcích v pojetí indiánských kmenů a kapitoly o autorových osobních zkušenostech s vlky + současné situaci v Americe.
Autorovy teorie, kupříkladu o nábožensko-filosofickém vztahu vlků ke kořisti, jsou extravagantní a nepodložené, ale budiž mu přičteno ke cti, že je odděluje od faktů. Nekritické přejímání psychoanalytických žvástů, jako že Červená Karkulka trpí Oidipovským komplexem a vlk ztělesňuje latentní mužskou touhu po těhotenství, nekomentuji. Zato si neodpustím postřeh, že spisovatel má sklon cpát do všech výkladů třídní dialektiku, což mě lehce udivilo u Američana píšícího v 70. letech.
Naopak mě hodně zaujal výklad báje o Lykaonovi (v zemědělské Arkádii se snad nejprve obětoval sám král na usmíření bohů, později za něj byla vybírána zástupná lidská oběť a po kanibalské hostině se losoval host, který byl v zastoupení ostatních na 9 let symbolicky vyloučen z lidské společnosti, aby odpykal kolektivní vinu). Bestiářový stereotyp vlka s jediným krčním obratlem je příznačný pro středověkou ignoranci vůči živočichům bez nesmrtelné duše, která bránila většině učenců v poznání pozorováním (ačkoli je už antického původu). Největší radost mi udělala legenda o irském biskupu sv. Ailbem odkojeném vlčicí, který později zachránil svou adoptivní matku před lovcem tím, že ji přikryl pláštěm.
Žasnu nad tupostí překladatelky. Tolik zvěrstev na jednom místě (například "zabívat se" s měkkým i) se jen tak nevidí. Maximálně mě dráždilo, že ponechávala v angličtině názvy všech literárních děl včetně antických. A "zelená bizoní kůže" ve skutečnosti znamená kůže nevydělaná, což by odbornému překladateli snad mohlo dojít.