O ženách a lásce
Edith Holá
Ženy jsou složeny z mnoha barevných provázků. Člověk nikdy neví, za který má zatáhnout. Ať už zatáhne za jakýkoli, vždy se stane něco, co vůbec nečeká… Nová kniha Edith Holé vypráví silný příběh o ženách, šílených nápadech, vyrovnávání se s vlastním životem, různých druzích lží, ale především o lásce. Autorka opatrně vystřihuje záhyby příběhu tří žen, dvou matek a jedné dcery. Román o surogačním (náhradním) mateřství ukazuje jev, který je díky medicíně už mnoho let možný, není zakázaný, ale ani legislativně zcela upravený, a tak se často odehrává tajně a bez jasných pravidel. Spojení matky a dítěte ovšem není možné přerušit... celý text
Přidat komentář
Zajímavé téma, první polovinu jsem přečetla jedním dechem, ta druhá už mě tolik nebavila a jak už zde bylo řečeno, té ezoteriky tam bylo až moc.
Přečetla jsem ji jedním dechem. Jednu hvězdu ubiram za popis různých cvičení a seancí. To jde tak nějak mimo mě a v knize mě to docela štvalo. Ale jinak příběh,tak nějak ze života.
Silné příběhy všech zúčastněných žen. O knize přemýšlím ještě dlouho po dočtení. Vzpomenu si na ni vždy, když slyším nebo čtu nějaký příběh o chtěných a nechtěných dětech. Jak je život složitý.... a nesmíme se dívat na problém - složitost, nepochopení - jen jedním pohledem, nebo úsudkem. Pečlivě zvaž než někoho odsoudíš nebo pomluvíš. Doporučuji.
Příběh žen s těžkým rozhodováním nutí k zamyšlení. O tématu náhradního mateřství se moc nemluví a každá ze tří hrdinek vypráví svůj příběh ze svého pohledu, proč se rozhodly tak jak se rozhodly, jaký mělo toto rozhodnutí vliv na jejich rodiny. Knížka se i přes závažné téma dobře četla, doporučuji.
Neskutečný. Nedokážu si představit, co bych dělala být na místě všech tří žen. Přijít o miminko je hrozný, stejně hrozný ho dát i pryč a vědět, že tam někde je. A pak následně zjistit, že je všechno jinak? Pro mě silný příběh s krásným koncem. Doporučuji
Kniha se mi líbila, téma je zajímavé a k zamyšlení. Ani jedna z žen neměla jednoduché rozhodnutí. Jen mi vadilo, že příběhy plynou moc rychle jako kdyby zachycovali jen pár dnů z celého roka...
Knihu jsem si vybrala podle obálky ačkoli vím že se to nedělá tahle obálka mě opravdu zaujala. Když jsem začala číst překvapilo mě jak hezky se čte. Děj byl opravdu zajímavý, neměla jsem ani ponětí o čem khniha je, ale překvapilo mě jak hezky se dá psát o takovém závažném tématu. Zpočátku jsem nemohla vystát Ilonu, přímo mi vadila, kdežto Veronika byla taková milá a hned jsem si jí oblíbila. Když ale příběh začala vyprávět Ilona pochopila jsem jí a tak jsem si oblíbila i ji. Kdo mi opravdu vadil byl přítel Sáry. Celkem příjemná oddechovka.
Kniha je skvěle napsaná, velice dobře se četla. Je pravda, že časové roviny nesedí , příběh Sáry bych viděla opravdu asi tak za 10 let. Ale jinak za sebe knihu rozhodně můžu doporučit. Přečetla sem ji jedním dechem.
dočteno... kniha není pro každou ženu, ale mě se moc líbila, silný příběh... bud musela autorka psát vlastní zkušenost, anebo umí brilantně vylíčit pocity žen.... vřele doporučuji
Kniha ve mně zanechala velmi silný dojem. Nechápu sice úplně hlavní hrdinku, která ač vdaná, jedná, jakoby byla sama, a mohla rozhodovat o tak závažné věci, jako odnosit miminko dalšímu páru. Velmi se mi líbil způsob vypravování z pohledu všech třech žen, kterých se kniha týkala. Za mě doporučuji.
Velice zajímavé téma. Jsem ráda, že jsem před podobnou otázku nikdy nebyla postavena, a přesto, že jsem si to hodně rozebírala, stejně si nejsem jista, jak bych se chovala v reálné situaci. Ale i přes tu závažnost mi některé části knihy prostě neseděly.
Tato knížka řeší velmi závažné téma, ale čte se snadno a dobře a celý příběh je natolik uvěřitelný, že klidně mohl být předlohou příběh skutečný. Jen si neumím představit, že podstupuji to, co Veronika, aniž bych o tomto plánu předem mluvila s manželem, neboť si myslím, že to není věc jen té ženy, ale obou manželů. Ostatně je tam popsáno velmi reálně co to s rodinou Veroniky udělalo...
Kniha vypravejici o nahradni matce. I kdyz, ktera je vladtne ta prava matka? Jedna poskytne s otcem genetickou vybavu, dalsi maminka detatko odnosi. Je lepsi pak diteti rici pravdu nebo radeji o jeho prichodu na svet pomlcet?
Nevšední téma, ale patrně jsem alergická na alternativní matky, tak jsem četla s jakýmsi odstupem. Přišlo mi hlavně hodně divné, že se paní rozhodla odnosit dítě, aniž by to prodiskutovala s manželem - otcem jejich společných dvou dětí. Tak závažný zásah do rodinného života a ona si ho sobecky prosadila jen kvůli tomu, že si přála být těhotná? Nevěřím. A když do toho autorka zaplete mandaly, nedostudovaného kněze a filosofické disputace s kamarádem farářem, pak věřím ještě méně. Ano, je to těžké dilema, jen si myslím, že kdyby tomu tak v praxi skutečně bylo, že by to bylo lépe promyšlené.
Souhlasím s již zveřejněnými názory - první polovina knihy super, poslední část měla být úplněvypuštěna a nesedí časové roviny. Já jsem to zase pochopila tak, že se dospělost Sáry odehrává v budoucnosti a přišlo mi úsměvné, že se od dnešní doby nic nezměnilo ani technika se neposunula..
Velmi zvláštní kniha. Nejdříve jsem se do ní nemohla včíst, pak mě to začalo bavit, a nakonec jsem měla zase rozporuplné pocity.
První dvě části knihy jsou skvělé, přečteny jedním dechem. Třetí je velmi rozvláčná, už se mi tak dobře nečetla. Ale dočetla jsem ji. Jen mi poněkud neseděly časové údaje. Současnost je patrně v roce 2014, kdy má Sára 25 let, čili se narodila v roce 1989. Veronika se narodila v roce 1972 (uvedeno na str. 212) ovšem dále se píše, že nyní má 63 let .... měla by tedy Sáru v 17 letech, ale již měla dva syny 6 a 4 roky. Navíc se domnívám, že v době před narozením Sáry (1987-1989) ještě nebyl internet a hlavně různé diskuze tak rozšířeny, že by zde obě matky nacházely tolik informací a zkušeností podobných žen. Možná se v těch datech pletu .... každopádně, knihu doporučuji.
Přečteno za půl noci a půl dne, nešlo jít spát, dokud jsem ji nedočetla. Nejvydařenější je první část knihy, tu jsem četla s knedlíkem v krku, nicméně jako celek jsou důležité i další dvě části knihy a já s nimi problém neměla. Kniha je nesmírně čtivá, citlivě napsaná a já jdu hned pátrat po knize Cesta k mým matkám. Krásné počtení, doporučuji ;-)
Štítky knihy
ženy mateřství náhradní mateřství
Autorovy další knížky
2012 | Cesta k mým matkám |
2014 | O ženách a o lásce |
2011 | Pohádky pro kulíšky |
2013 | Pohádky pro kulíšky 2 |
Moc pěkná obálka knihy a nevšední zajímavé téma. V první části u Veroniky mi částečně vadila její alternativita, ale nebylo toho moc, tudíž jsem se tím překousala.
Nejvíce spokojená jsem byla u Iloniny části, ta je racionálně uvažující člověk, příběh zde nejvíce plynul.
Sářina část šla, když se popisoval děj. Jinak tu bylo až moc alternativních myšlenek a představ její mysli a pocitů. Dost nevysvětleno. Proč vůbec chodí na terapie? Jak přišla na pouť? Je fakt, že jsem tuto část rychle přelítla, abych dočetla knihu. Tento styl mi nesedl. Myšlenky a pocity přehlušily děj.