Oberonova předehra
Kevin Hearne
Kroniky železného druida série
Oberon je borec. Oberon je nejlepší. Oberon je mistr všeho, co dělá. Oberon je pes. Ale to už všichni fanoušci a fanynky železného druida Atticuse dobře vědí. Teď se dozví, že někdy je třeba zapomenout na upíry a naštvané krvežíznivé bohy i bohyně a věnovat se veverkám, pudlicím a no dobře i nějaké té menší válce... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno:Originální název:
A Prelude to War, The Purloined Poodle, The Squirrel on the Train, 2016
více info...
Přidat komentář


(SPOILER) Budu souhlasit s komentářem níže - nejsem příznivec povídek. Je totiž těžké hodnotit knihu jako celek, když v knize je řada povídek, které se Vám líbí a další už tolik ne. Nicméně, tohle dílko bylo podařené. Čtení dvou povídek z pohledu irského vlkodava bylo úžasné a jedinečné. Naprosto odzbrojující logika - "jídlo ano" a "veverky ne". Sherlock Holmes se může jít zahrabat, protože pokud je někde tenhle velký psí detektiv, máte o zábavu postaráno. I o případ. Prostě čtěte, čtěte a dejte si pozor na neviditelné klobásky. :D


Nejsem příliš velký příznivec povídek, ale svět Železného druida mám moc ráda. Byly to čtivé jednohubky, přičemž ve dvou je hlavní postavou Oberon, nastávají otec :). Spiknutí veverek, jídlo, jídlo, jídlo, Starbuck, jídlo, jídlo, medvěd, jídlo... (prase a slepice - kvík pro kvok) :o))))


Milé povídky. Příběhy železného druida jsou moje oblíbené a tahle sbírka byla fajn jednohubka.


Fajn povídky a jak už tu zaznělo, doporučuji tu první přečíst, než se pustíte do Nabodnutého.


Kniha super, a příběhy s kriminální zápletkou jsou skvělé. Druida už jsem přečetl celého, tak ještě Pečetnika.


Výborný! Strašně se mi líbilo jak si Granuaile vyřizovala účty s Lokim. Ten její zápal je velmi osvěžující. Cením jaká je to chytrá hlavinka.
Oberon je kapitola sama o sobě, ten pes je prostě neskutečný! A Starbuck taky zaválel, navíc je to bostonek, takže automatické plusové body. Atticus tu tentokrát hrál trošku druhé housle, ale i to je někdy potřeba.


S povídkami je to těžké. Mám je ráda i nemám. Často doplňují příběh o drobná dobrodružství, která se obvykle dějí mezi jednotlivými knihami a vždy je dobré zjistit o postavách a konkrétním světě další drobnosti. Na stranu druhou jsou ale krátké a vychází ve sbírce, kde často povídky patří mezi rozdílné díly, takže buď si sbírku přečtete celou nebo skáčete tak, aby to odpovídalo chronologicky.
A tak jsem to tentokrát udělala i já. Přečetla jsem si "Předehru k válce" a po ní se pustila do klasického dílu Nabodnutý. Dokud jsem měla v hlavě ty vysvětlující detaily pro nový příběh a dokud si nepřečtu zbytek povídek, abych v tom neměla guláš. Teprve poté jsem se rozhodla dočíst zbytek, který časově pasuje až za osmým dílem.
Následující dvě povídky jsou už z pohledu Oberona, což je druidův vlkodav. Právě díky němu a jeho dialogům s páníčkem vzniká nejvíc humorných chvilek. A tady asi poprvé dostává ještě ke všemu hlavní slovo. V mezičase, než budou hrdinové řešit další velké maléry na Zemi a mezi sférami, přišel autor s něčím menším. Obě kapitoly jsou ve formě detektivního pátrání a pro změnu se řeší jen problémy smrtelníků, takže se nezapojují žádní bohové ani jiné bytosti.
Tahle část byla taková trošku nudnější a méně výraznější, protože přece jen si Attika spojuji spíše s tou mytologií a podobně. Nicméně na takové osvěžení, než vyjde pokračování, to ušlo.


Naprosto úžasně napsané příběhy z pohledu Oberona. Celá kniha mne velice bavila a rozhodně doporučuji. Hned jdu na Nabodnutého.


Miluji okamžiky, když rozmlouvaji Aticcus s Oberonem. Patří to k tomu nejzábavnějšímu, co tato série nabízí. A tady jsem si to užil dositosti. Proto dávám 5 hvězd.


První povídka Předehra k válce se odehrává mezi 7. a 8. dílem série. Atticus se radí s věštkyní a Granuaile si vyřizuje účty s Lokim. V dalších dvou příbězích si Oberon hraje na Sherlocka Holmese a s nepatrnou pomocí svého mazlíčka Attica a nového parťáka Starbucka pátrá po únosci psích šampionů a po vrahovi Atticova dvojníka. Nenáročné jednohubky se psími miláčky.


Z prvních dílů jsem byla opravdu nadšená, druid a to jeho spojení se zemí! Úžasný hrdina, skvělé téma, ale...
Toto jsem nedočetla; pořád stejně ploché, bez hloubky a šťávy. Kniha putuje do Re-knih, ať si ji užije někdo, kdo ji více ocení.
Část díla
![]() |
Pohřešovaný pudl 2016 |
![]() |
Předehra k válce 2015 |
![]() |
Veverka ve vlaku 2017 |
Autorovy další knížky
2012 | ![]() |
2015 | ![]() |
2019 | ![]() |
2012 | ![]() |
2013 | ![]() |
Nemám ráda povídky. Jediné ospravedlnění povídek je, že patří do nějaké série. Nemám ráda, když se povídky, které patří k nějaké sérii, nevyskytují hezky chronologicky v regulérní knize série. Mno jo, ale co se dá dělat, nic není dokonalé a tato knížka stojí za přečtení.
První povídku jsem si přečetla před Nabodnutým. Pak jsem samozřejmě přečetla Nabodnutého. Jelikož se mi pak po Atticovi moc stýskalo, vrátila jsem se k Oberonovým povídkám. Moc jsem od nich nečekala, ale, musím říct, že mě příjemně překvapily. Jak mi nesedělo, když se slova v sérii ujala Granuaile a Owen, tak Oberon je jako vypravěč skvělý, dobře se to čte a, dle očekávání, je to príma ztřeštěné. Povídky se moc povedly a bylo to takové důstojně bláznivé zakončení jízdy s Atticem, už aby vyšel ten devátý díl.