Obhliadka bytu
Fredrik Backman
Stačí jediný naozaj, ale naozaj zlý nápad. Viac netreba. Pri obhliadke bytu sa nešikovný a neúspešný bankový lupič zamkne s premotivovanou realitnou maklérkou, s dvoma notorickými obdivovateľmi Ikey, s nepríjemnou multimilionárkou, so smutnou starou dámou, so ženou vo vysokom štádiu tehotenstva, s neznesiteľným starým dudrošom, s králičou hlavou – a neuveriteľne bláznivá tragikomická rukojemnícka dráma je na svete! Lupič sa nakoniec vzdá a rukojemníkov prepustí, ale keď do bytu vtrhnú policajti, nájdu ho prázdny. Pri následných svojských výsluchoch svedkov spoznávame ich pozoruhodné verzie a názory na to, čo sa v skutočnosti stalo. Z výpovedí pripomínajúcich komplikovanú skladačku vyplynie niekoľko otázok: Ako sa lupičovi podarilo uniknúť? Prečo sú všetci rukojemníci uštipační, nevrlí a zlostní? Čo sa to vlastne deje s ľuďmi?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
Folk med ångest, 2019
více info...
Přidat komentář
Nevím co napsat,měla jsem velké očekávání, protože Muž jménem Ove je pro mě jedna z top knih,ale tohle bylo o trochu víc slabší. Četla jsem ji dlouho, odkládala. A vadilo mi nazýváni pachatele individuem. Mám rozpoluplné pocity.
Dlouho jsem tuto knížku odkládala a nakonec jsem byla velmi nadšená. Příjemně, lehce a s vtipem popsány osudy lidí, kteří se tam nějak ocitnou na jednom místě...Úsměvné příběh i k zamyšlení...
Pokus dělat ze slova lesby její nechutně sexistickou verzi lesbičky (která by se dala spíše přiřadit ke kolonce na porno stránkách než k označení osob stejného pohlaví s milostným vztahem) mě v české společnosti nepřestává fascinovat...
Zezačátku mě jímal děs a hrůza - kapitoly nadrobené, autor často mluvil přímo ke čtenáři, text byl plný psychologicko-(de)motivačních vsuvek. Ten se však postupně měnil přes příjemný čtenářský zážitek až na dojemný příběh, ve kterém fandíte vlastně úplně všem, protože v mnoha postavách můžete zahlédnout kousek sebe (můj favorit byl Jim, to rozhodně). Doporučuji mít při ruce balíček kapesníků!
Perfektné, Backman ako vždy nesklamal. Tak ako on asi málo kto dokáže poprepájať dej. Spočiatku som myslel že sa v tom celom stratím, ale nestalo sa.
Je to úžasné čítanie. Nútilo ma to nepustiť knihu z rúk.
Název knihy mě trochu odrazoval ... psychologické žvásty fakt nemusím ... ale kolt, bankovní lupič a rukojmí mě navnadil. A to překvapení! Není to typická krimi, není to ani lékařská anamnéza. je to totiž tak trochu: thriller, drama, rodinná kronika a červená knihovna dohromady. Nebo výstižněji: laskavá pohádka pro dospělé :)
Na první pohled jednoduše složité čtení, které je vlastně jen složitě jednoduché ... jen musíte vědět, pro koho vybrat tu správnou pizzu :)
Viděla jsem i zfilmovanou verzi na Netflixu ... povedená adaptace ... ale věřte mi, kniha je kniha. Mezi řádky se toho totiž vejde nejvíc :)
Já se budu opakovat. Žádný jiný autor ve mně nedokáže vyvolat tolik rozmanitých emocí v tak krátkém sledu. Směju se a brečím zároveň. Dekuju.
Asi nejblaznivejsi kniha autora a opět se skrytým poselstvím o tom co si kdo nese . Rozhodne se těším na další knížky . Baví mě autorův styl psaní a tahle knížka rozhodne moji knihovnu neopustí !!!
Pravda? Dlouho jsem přemýšlela, jak shrnout a pár slovy vyjádřit - nejen pro vás, ale i pro sebe - o co v knize vlastně jde. Protože ač se občas zdá, že nejde o nic nebo naopak, že jde o hodně, nikdy se v příběhu nezašmodrcháte, a kdyby, tak se zase z něj pomocí nitek rozmotáte.
Kniha je o mě, o vás... o všech. Je bláznivá, filozofická, obyčejně neobyčejná, jak by snad řekla i Estelle - tajnusnubná. Anna-Lena si občas říkala, že všichni lidé mají v životě vteřiny, které prozrazují, kým doopravdy jsou, drobné okamžiky, do nichž lze zabalit celou jejich duši. A přesně o tom jsou Úzkosti. O drobných okamžicích, o víře, o láskách, o vás-nás-mě. Každý jsme nějaký a je dobré si to jednou za čas připomínat. Třeba i touto nevšední knihou Backmana. Propojuje zde rozporuplné osobnosti s různými životními příběhy. Bohatství, chudoba, láska, nenávist, štěstí, smutek, zrada, zmar - mohla bych pokračovat, a i přesto bych neshrnula vše, co mi kniha dala. Každý má vlastní démony i anděly, i když si to třeba nepřizná. A jednou za čas vylezou na povrch a my se jim musíme postavit čelem.
Lidé totiž potřebují pohádky, alespoň občas.
Na začátku knihy, ale opravdu jen chvíli jsem si říkala, že to nebude Backman jak ho mám ráda, ale ono jo! Byl to zase on. Kniha se mi četla rychle, kombinovala jsem knihu a poslech a pecka. Opravdu on má povedené myšlenky, všechny jeho knihy jsou místy hodně na zamyšlení, ale se všemi názory souzním a prostě ho můžu. Je to moje krevní skupina. :-)
Kniha do výzvy, 17. Kniha, která má víc než 333 stran. A moje poslední přečtená kniha od autora. Už mám všechny, pane Backmane, kdy vyjde další? Prosím. :-)
Věřte nevěřte, můj první Backman. Ještě ke všemu vánoční...
Knížky s třeskutě kladnými hodnoceními dost často dost dlouho odkládám; bojím se, že zrovna já budu kverulant, ztrémovaná beru už dopředu přísnější metr, naskakuju do děje naspídovaná, hůř se orientuju. I v knížkách, ve kterých se lze od samého začátku orientovat lépe než zrovna v téhle :)).
Úzkosti a jejich lidé, hmmm.., - že by se mě to nakonec nějak týkalo??
Nádherná knížka, bláznivá a láskyplná, knížka o rodičích a dětech, o tom, co bolí i hřeje duši, o snech, nadějných plánech i nezdarech, o domnělých selháních, o tom, co život obnáší a nám všem v různých obměnách servíruje, o tom, o čem neumíme mluvit...
O ubližování a odpouštění, o soucitu.
Vždycky, když mě napadlo, že to už je trochu moc, že snad nemusí být všechno řečeno a dořečeno, když už jsem měla tendenci vytahovat ten pitomý metr, zaznělo něco, co uvedlo věci do souvislosti, co je zaokrouhlilo, co mě dojalo, cosi mi připomnělo, a já zapomněla na své výhrady, vděčná za vnímavost, za moudrost, za přesah, za pohlazení.
Těžké, vybrat interpreta. Otakar Brousek ml. ale nepominul nic, co Backman nabídl. Včetně léčivé koňské dávky laskavě potrhlého humoru.
Dostala jsem tuto knihu jako dárek, takže jsem netušila, o čem kniha je. Ale naprosto mě uchvátila! Autor dokázal do čtivého příběhu zakomponovat hluboké, pravdivé, krásné myšlenky, díky kterým si knihu ráda ještě někdy znovu přečtu. Moc doporučuju!
Backmana mám moc ráda a znovu jsem byla mile překvapena. Číst o dobrých skutcích, i když není každý den posvícení, je prostě super.
Po dlouhé době oddychová kniha u které jsem se nasmála. Mám radost, že jsem v knihkupectví po téhle knize sáhla, protože mám chuť si přečíst i další knihy od autora.
První kniha, kterou jsem od tohoto autora četl a musím konstatovat, že je naprosto úžasná. Veselá a plná překvapení, skvěle napsaná a přesto plná lidskosti. Za mě osobně všem vřele doporučuji.
jako já nevím, ale mě osobně ta kniha štvala. Od začátku do konce jsem měla nervy na pochodu téměř na všechny postavy v knize. Zpětně takhle to ale nebylo špatný. No podobnou knihu už nikdy číst nechci
Ze začátku mi kniha připadala opravdu hodně divná. Humor autora mi přišel vykonstruovaný a vůbec ne můj styl. Vadilo mi, že pachatel je neustále popisován a opakovaně nazýván jako individuum. Pro změnu dějové linie autor vždy čísluje jako novou kapitolu. Ač je knížka poměrně krátká, má 75 kapitol. To mi přijde poměrně zbytečné. Na obhajobu knihy - je to fakt oddechovka, nenáročná, dobře a rychle se čte. Vícekrát se k ní ale vracet již nepotřebuji.
Fredrik Backman opět nezklamal. V knize se promítají všechny existující emoce, chvilku se smíchy nemůžete nadechnou a najednou brečíte, ani nevíte jak. Je tam obrovská spousta myšlenek, které stoji za to si vypsat.
Nejdříve to vypadalo, že to bude velká legrace, pak zase jako Backmanova nejsmutnější kniha a nakonec (opět) zvítězila krása, dobro a především lidství v každém člověku. Už jsem si to myslela dřív, ale po přečtení této knihy veřejně prohlašuji, že jsem si Fredrika Backmana jakožto spisovatele hluboce zamilovala a budu sledovat každou jeho knihu.
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřováníAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Hravá záležitost, která osciluje mezi tragédií a komedií s tím, kdy se člověk upřímně zasměje, upřímně zamyslí. A taky bohužel i trochu upřímně nudí. Někdy se člověk snadno zaplete do mnoha spletitostí osudů a příběhů postav, že asi nedocení dostatečně, to co nám autor upekl, ale i tak je to milý příběh, který jsme ve filmu mohli tak nějak vidět už mnohokrát. Asi toto není nejsilnější autorovo dílo, ale na seznámení s jeho příjemným psaním v pořádku.