Objavenie Tróje
Vojtech Zamarovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/339566/bmid_objavenie-troje-NG2-339566.JPG
5
125
125
Táto kniha Vojtecha Zamarovského nás vedie do jedného z najslávnejších miest starovekého sveta - do Homérovej Tróje. Prichádzame pred trójske hradby okolo roku 1250 pred naším letopočtom, keď už deväť rokov vzdorujú útokom spojených armád gréckych kráľov. Stretávame sa tu s nesmrteľnými hrdinami: s veľkým Achilleom a udatným Hektorom, s krásnou Helenou z Argu i záletným Paridom z Tróje, so šľachetným Patroklom a starým kráľom Nestorom, i s ostatnými, ktorí bojujú na život a na smrť v neľútostnej vojne a s neskrotnou vášňou. Stávame sa svedkami záhuby mesta, ktoré nezlomené zbraňou podlieha vojnovej ľsti, vraciame sa s víťazným Agamemnonom na mykénsky hrad, kde ho čaká zrada a smrť, blúdime s Odysseom po ďalekých moriach... A pritom stále čítame dielo najväčšieho básnika všetkých čias a národov - Homéra. Ale táto kniha nehovorí len o zániku Tróje. Hovorí aj o jej objavení na cintoríne vekov; o živote a diele Heinricha Schliemanna, ktorý si ako sedemročný chlapec zaumienil, že nájde jej trosky, a ako dospelý muž na údiv celého sveta uskutočnil svoj sen... A ešte viac než jeho dobrodružný život nás zaujmú fantastické objavy, ktorými vyniesol zo samého dna dejín poklady trójskych a mykénskych kráľov a s nimi doklady prastarej kultúry, o ktorej existencii nemalo ľudstvo potuchy. S nemenším napätím budeme sledovať ďalších bádateľov, ktorí sa vypravili do sveta Homérových básní a dokázali neuveriteľné: odkryli Nestorov palác na Pyle, našli trosky Odysseovho hradu, vykopali Mínóov labyrint na Kréte, rozlúštili písmo, ktorým písali Gréci pol tisícročia pred Homérom... Rovnako nás zaujme i prehľad súčasných otázok okolo Homéra a Tróje, na ktoré dáva autor odpoveď v záverečnej časti knihy. Kniha je doplnená výberom ilustrácií z antických prameňov, množstvom mapiek, dokumentárnymi fotografiami z vykopávok nemeckých, anglických a amerických archeológov, ako aj z autorových ciest po stopách Homérových hrdinov. Pripojený je zoznam hlavných postáv starogréckych mýtov, ktoré dodnes žijú v povedomí ľudstva. Čitatelia, ktorí si obľúbili Zamarovského vecný a svieži štýl, rychlý a dramatický spád rozprávania a každé tvrdenie podložené bezpečnými faktami, si prídu pri tejto knihe rovnako na svoje ako pri ceste Za siedmimi divmi sveta, Za tajomstvom ríše Chetitov alebo pri jeho nedávnej knihe Na počiatku bol Sumer. Zamarovského Objavenie Tróje vychádza teraz v druhom slovenskom vydaní. Doteraz bola táto kniha preložená do nemčiny, maďarčiny, srbochorvátčiny a pripravuje sa jej preklad do francúzštiny a ruštiny; v českom vydaní dosiahla náklad vyše 100 000 výtlačkov. Roku 1962 bola odmenená cenou Fraňa Kráľa. (záložka knihy) Druhé opravené a doplnené vydanie.... celý text
Přidat komentář
Od mládí vím, že Tróju objevil "jakýsi" Němec a že to bylo "snad někde v Turecku". Na stará kolena jsem se v první části seznámil s řeckými bájemi o trojské válce. Ty inspirovaly v mládí Schliemanna natolik, že uvěřil možnosti, že Trója skutečně existovala a že ji najde. V druhé biografické části o objeviteli se dovídám, co vše musel podstoupit, aby si splnil svůj sen z mládí a jak toho dosáhl a co našel a jakými prostředky to dosáhl. Vhodná je i třetí část, kdy je vše zhodnoceno "vědecky", co bylo anebo nebylo a patrně to již nebude nikdy zjištěno! Velice dobrá kniha, může to být literatura faktu, biografie či beletrie a čtenář pokud se o problematiku zajímá, bude spokojen!
Velké objevy archeologické nejsou na rozdíl od velkých zámořských nebo technických objevů limitovány časem. Nejsem archeolog, ale taky tuším, že dnes jsou snahy o velké objevy více regulovány a omezovány. Schliemannovi "stačilo" obrovské odhodlání, zápal a manažerské a podnikatelské/výdělečné schopnosti, neb všechno a všechny musel hradit a uplácet ze soukromého rozpočtu. Ku prospěchu mu nepochybně bylo jeho jazykové nadání (naučit se jakýkoliv jazyk za 3 měsíce?) a vysoké IQ. A láska k Homérovi. Na samém počátku celoživotní cesty Heinricha Schliemanna v 2. polovině 19. století totiž stála Homérova Iliada a Odysseia. Kdo by dnes hledal vodítka k největším archeologickým památkám v básních? Možná ještě Brownův Robert Langdon. A Schliemann.
Pouť Heinricha Schliemanna k objevení Tróje byla dlouhá, ale stálo při něm i potřebné štěstí. Proti němu pak spousta závisti a nepřejícnosti. Lidská přirozenost. A tak, i když se ze zapáleného a informovaného laika a snílka v průběhu času vypracoval na odborníka s doktorským titulem, právě vědečtí kolegové stáli za zpochybňováním výsledků a metod jeho práce. Buď, jak buď, byl to taky, jak vyplývá ze Zamarovských popisů, kromobyčejně nesobecký člověk, který své objevy Hisarliku, Tróje, pohřbených pokladů a dalších architektonických památek z doby Mykénské věnoval tuhle Řecku, tuhle Německu. V případě této publikace jdou stejnou měrou zásluhy za autorem. Zamarovský literaturu faktu, aniž slevuje z historické přesnosti, podává mimořádně zajímavým, poutavým jazykem, okořeněno Homérovými básněmi. Moje hodiny dějepisu opět dostaly na frak. Hnedle jsem si ale taky vybavila svou návštěvu Kréty a mykénských památek. Žasla jsem nad cca 3000 let starou nádherou plnou mramoru a slunečního žáru. Dokud jsem při své toulce v zadních končinách bývalého palácového komplexu ve Faistu nezahlédla dělníky s kolečky s maltou vedle hromady stavebního materiálu. Tohle nevypadalo na vykopávky, ale spíš jejich rekonstrukci ;-).
Není pochyb, že od napsání této knihy se nad Hisarlikem přehnalo mnoho bouřek a jeho prašnými stezkami šlapaly desetisíce nohou. Jako laik mám pocit, že ani tak dlouhá doba zásadně nezpochybnila autorovy vývody a shrnutí, pokud se předmětu zájmu knihy týká.
Ta kniha má sílu zaujmout čtenáře a předat mu mnohé z poselství Hómerova, Schliemannova a jeho kolegů a následovníků. Četl jsem už Stollův „Sen o Tróji“ nebo Stoneův „Řecký poklad“, a přesto nejsem nasycen úchvatného Schliemannova příběhu o objevení Tróje. Příběhu plného snění, touhy a ochoty podřídit jim vše ve svém životě. Příběhu, jenž je završen úspěchem a slávou, ale také pokorou a ochotou vystavit se kritice a tu oprávněnou smířlivě přijmout. Příběhu, v němž peníze jsou prostředkem k dosažení bohulibého cíle, nikoliv cílem samy o sobě.
Zamarovského kniha je na rozdíl od obou životopisů něčím více. Není tak detailní, pokud se týká Schliemannova života díla, ale zasazuje obojí do kontextu jeho celoživotní vášně a do kontextu bádání, jež nekončilo se Schliemannovou smrtí.
Mám takové knihy rád a musím uznat, že Zamarovský uměl psát. Psal lehkou rukou a mohl si dovolit dopustit se sem tam i zlehčení tématu, které vědě nikdy neublíží, není-li dogmatická.
Ta kniha stojí za to.
Úžasná kniha. Najprv prerozprávaný Homér, potom fascinujúci životopis Heinricha Schliemanna, objavenie Tróje, vykopanie ďalších starogréckych pamiatok, na záver tzv. Homérska otázka.
Všetko podložená história, písané pútavým, čítavým štýlom, tak typickým pre Zamarovského. Spolu so "Za siedmymi divmi sveta" moja naobľúbenejšia kniha od autora.
Absolútne fascinujúca výprava v magickej spoločnosti Kirké, Kalypso či Kassandry... Sovie vázy, krásne nádoby pithoi a očarenie mínojskou kultúrou... Nechať sa pohltiť premýšľaním nad trójskou symbolikou či vstúpiť do svojej vlastnej Levej brány a nechať zaznieť hudbu starohelénskeho sveta v svojej mysli môže byť jedným z krásnych spôsobov ako liečiť dušu súčasného veku prázdna...
Skvěle napsaná kniha, kde jsou všechny informace, které potřebujete o Tróji vědět. A o Schliemannovi se zde píše bez příkras a lidsky.
Kniha je vynikajúco napísaná. Dostanete sa v nej k vedomostiam o ktorých by ste nečakali, že budú zahrnuté. Kniha nepodáva informácie čisto len o objavení legendárnej Priamovej Tróje. Nájdete v nej i čo-to o jej objaviteľovi H. Schliemannovi i jeho spoločníkoch a následníkoch, vysvetlenie priebehu desiateho roku vojny, spoznáte Homéra i kráľov Odysea, či Aganemnóna a jeho mesto Mykény. Toto dielo taktiež obsahuje i zhodnotenie udalostí z hľadiska vedy a faktov.
Túto knihu odporúčam všetkým, čo radi čítajú o staroveku a nechcú čítať nudný monotónny text, čo sa do Vás snaží dostať plno dátumov, mien,špekulácii a v realite Vám nič nedá.
V Objavení Tróje dostávame viac, než si zaslúžime. V prvej časti Zamarovský objasňuje posledný desiaty rok vojny, opisuje jej nesmrteľných hrdinov. To však už všetci vieme alebo sme o tom počuli.
Druhá časť je venovaná čiste archeológii, dokonca nielen archeológii Tróje, ale viacerým významných gréckym miestam, na ktorých Schliemann a jeho pokračovatelia kopali. Opisuje v podstate celý Schliemannov život, ktorý môžeme poznať už zo Stoneovej knihy Grécky poklad.
Aj keď sa jedná o odborný, alebo odbornejší text, je písaný veľmi ľahkým štýlom. Autor Zamarovského formátu sa rodí len z času na čas a zatiaľ žiadne jeho knihy nebola pre mňa nezaujímavá.
Klasiky skvelá popularizačná kniha od Vojtecha Zamarovského. Predstavuje veľmi pekné intro do problematiky Homéra, Iliady a Odyssey. Prvá časť knihy sa týka samotného obsahu Týchto diel, druhá sa týka života a ciest vzkriesiteľa Tróje, Henricha Schliemanna. Zamarovského rozprávačský štýl jednoducho podmaní a jeho rozprávanie o Schliemannovi je akoby súčasťou Trójskeho príbehu a to naozaj dobrodružnou časťou. Ďalšia časť rozpráva o poznatkoch týkajúcich sa vykopávok v Mykénach, Tirynse či Knosse, ktoré vhodne dokresľujú samotný dej kníh. Pri čítaní tejto „dodatkovej“ knihy ma zaujala jedna zásadná vec. Na Trójskej vojne je fascinujúce, že hoci Trója bola určite mocná, nebola iná ako stovky dobitých miest potom, či predtým. Jej pádom nevznikla či nepadla svetová ríša. Neobrátil sa beh dejín. Napriek zdanlivej bezvýznamnosti je Homérova Illiada a Odyssea, uholným kameňom svetovej literatúry. Ale prečo to tak je? Možno rovnako ako sochár Feidias aj Homér bol géniom svojej doby vo svojej kultúre. Toto majstrovstvo však muselo stáť na dielach predchodcov, ktoré však živý génius podobný Feidiasovi či Homérovi svojim umom a schopnosťami pretavil do skvostného majsterstucku.
V záverečných častiach Zamarovský približuje Homérsku otázku. Pri tom je určite zaujímavé, že alexandrijské knižnice produkovali na prvom mieste 555 opisov Iliady, na druhom mieste s obrovským odstupom 74 diel Demosténesa, na treťom Platón s 36 kópiami a Aristoteles so 6 kópiami. Je to zaujímavé, ak si predstavíme, že hodnota takej knihy bolo obdobná ako cena vtedajšieho domu. Podľa Zamarovského sa nám do vynájdenia kníhtlače zachovalo 118 rukopisov, čo svedčí o obľube tohto diela naprieč storočiami.
Asi najhodnotnejšia časť knihy sú vlastné postoje k Homérskej otázky zo strany autora. S drvivou väčšinou sa dá dnes súhlasiť a aj to nám ukazuje aký bol Vojtech Zamarovský rozhľadená a uvážlivá osoba. Kniha spája poznatky (aj keď staršie, prvotlač z roku 1966 a dotlač z roku 1976) archeológie, historiografie, jazykológie a ďalších a vytvára tak veľmi čítavé a pútavé dielo.
Výborná knížka, kterou jsem si jako patnáctiletá koupila za pětikorunu v antikvariátu u školy. Převyprávění Illiady v první části mi připadalo vzrušující a v jistém smyslu i aktuální, protože pád a vyplenění Tróje mi připomínaly západní intervenci v Libyi, která právě probíhala.
Nejvíc ze všeho se mi líbila druhá část, pojednávající o Heinrichu Schliemannovi. Jeho fantasie, pevná vůle, odhodlání, vynalézavost, idealismus a v neposlední řadě disciplinovanost je pro mě dodnes inspirací. Schliemannovu životu ostatně nelze upřít romantičnost: malý chlapec, který dostává k Vánocům obrázkovou knížku o Tróji a prohlašuje, že ji jednou najde; obchodní příručí, jenž se učí cizí jazyky při vyřizování pochůzek a jenž je očarován zvukem iónského nářečí, v němž mu recituje Illiadu opilý zákazník; zámožný obchodník v Rusku, který nezapomíná na svůj sen, ale nejprve na něj musí vydělat; a stárnoucí romantik, jejž rozruší, že si ho chce řecká dívka Sofidion vzít jen kvůli bohatství. Schliemann je v jistém smyslu hrdina, a to i přes svoje zápory... ostatně podobně jako Zamarovský.
Konečně třetí část, pojednávající o homérské otázce, je nejpřínosnější z hlediska antické faktografie.
Děkuji Vojtěchu Zamarovskému za to, že dovedl nezapomenutelně okouzlit mé patnáctileté já. Možná je to náhoda daná vysokým nákladem knihy, ale objevila jsem ji později také v knihovně svého dědy, s kterým jsem se nikdy předtím osobně nesetkala.
Ačkoliv se jedná o literaturu faktu, rozhodně mě tato kniha ani jednou nenudila, natož aby obsahovala nezáživné pasáže. Skvěle zvolený vypravěčský styl z ní udělal dílo na rozhraní beletrie.
Objevení Tróje je rozděleno do tří částí, přičemž první se zaobírá Homérem a jeho Odysseou. Druhá část nás seznamuje se životními osudy Heinricha Schliemanna a třetí část se pak věnuje vědeckým odpovědím na „homérské otázky“.
Kniha mne nenudila, občas pobavila, místy pobouřila nad tehdejšími podmínkami, které panovaly např. na vykopávkách, nebo v politickém světě. Jako celek je ovšem nepřekonatelná.
Od Zamarovského nečakám žiadne preťažké čítanie, ale táto kniha mi prišla ako príliš veľká oddychovka pojednávajúca o rozsiahlej a nepriehľadnej homérskej problematike a o živote H. Schliemanna, ktorý patrí medzi moje idoly (konečne spoľahlivý zdroj).
Čítal som staručké vydanie zo 67' a odvtedy sa poznatky o minojskej kultúre a Tróji znásobili, niektoré teórie boli vyvrátené a zopár otázok na konci knihy bolo zodpovedaných (z poslednej časti mám aj najrozprouplnejšie pocity a viacej otázok na jazyku ako pred prečítaním).
Stále považujem Grécky Zázrak ako vrchol jeho tvorby a toto je len také vedľajšie a jednoduhšie dielko vhodné ako úvod do celej problematiky. Pre každého.
Kniha pro mě byla skvělým doslovem k Illiadě a inspirací k četbě Odyssey. První část se shrnutím trojské války a návratu hrdinů mně nevadila, naopak bylo to dobré opáčko. Nejhodnotnější druhá část o objevování Tróje aj. památek je super včetně popisů návštěv autora. Třetí část Homérská otázka je pro mně úplně zbytečná, nezajímám se o to, kdy autor díla napsal. Úplnou slátaninou je pak doslov Gustava Bareše ze srpna 1962.
Schliemannův příběh je sám o sobě velmi zajímavý, ovšem pročíst se sáhodlouhým líčením trojské války vyžaduje velikou trpělivost, zvláště pokud člověk zmíněnou historii už zná z jiných pramenů a zpracování. Samozřejmě je také nutné upozornit na určitou antikvovanost. Kniha je v zásadě už téměř 60 let stará a je to na ní samozřejmě znát... Celkový dojem: 75%
Pro mě, vzhledem k tomu, že mé znalosti o Homérových eposech jsou minimální, byla kniha velmi zajímavá. Je možné, že od doby jejího vydání, byly zjištěny v těchto archeologických výzkumech nějaká nová fakta, nemyslím, že by nějak zásadně změnily to, co je v knize uvedeno.
Autor vypráví příběh dobrodruha Schliemanna od věku dětského až do chvíle, kdy objevil Tróju. Závěrem přidává několik řeckých bájí. Moc mě to bavilo
Zreálněné řecké báje, které miluji od dětství. Takže číst si o realitě k tomu vztažené jako by dovršovalo tuto mou lásku.
Hledat místa a legendy podle vznešených pověstí je dost problematické. A i když se prokáže, že ta místa existují, tak z toho pro nás jako odkaz nikdy moc nevyplývalo..
Autorovy další knížky
| 1970 |  Bohové a hrdinové antických bájí |
| 1972 | Řecký zázrak |
| 1962 | Objevení Tróje |
| 1964 | Za tajemstvím říše Chetitů |
| 1986 | Jejich veličenstva pyramidy |
Na Zamarovském je vidět, že měl všechny starověké hrdiny a civilizace, ale i jejich romantické objevitele 19. a 20. století nesmírně rád a vážil si jich. Díky tomu dokázal (a platí to i když jsou jeho knihy víc jak 60 let staré) vdechnout vlastně velmi nudné disciplíně archeologie punc dobrodružství a napětí, kdy prostě chcete vědět, jak to tehdy dopadlo. Díky němu mám rád starověk dodnes.
V téhle knížce je pro mě nejzajímavější (pokud vlastní trojskou válku znáte už nazpaměť) Schliemannovo putování za dětskými sny.
V Troji jsem byl jako turista v roce 2009. Ve srovnání s mnoha dalšími antickými městy v okolí (Pergamon, Efes, Hierapolis,...) je určitě nezajímavá, ale ten pocit, že jste v TÉ Priamově Tróji, o níž jste četli báje už jako dítě, stojí za to.